1999-030A - STS 96

Název objektuSTS 96
Discovery F-26
Shuttle Mission 94
ISS-02-2A.1 [=International Space Station]
Spacehab 13
SSC25760
Start1999-05-27 10:49:42.731 UT, Eastern Test Range, Discovery
Stav objektupřistál na Zemi
Přistání1999-06-06 06:02:43 UT, Eastern Test Range, SLF Rwy 15
Životnost9.8007 dne, tj. 0.0268 roku
ProvozovatelUSA, NASA-OSF
VýrobceUSA, Rockwell
Kategorieraketoplán
Hmotnost vzletová 118857 kg
na dráze 111933 kg
přistávací 100235 kg

Osádka

Od Odkud Do Kam Člen osádky Stát Let Funkce
1999-05-27 Země 1999-06-06 Země Kent V. Rominger USA 4 CDR
Rick D. Husband USA 1 PLT
Tamara E. Jernigan[ová] USA 5 MS1
Ellen L. Ochoa[ová] USA 3 MS2
Daniel T. Barry USA 2 MS3
Julie Payette[ová] CAN 1 MS4
Valerij I. Tokarev <=Валерий И. Токарев> RUS 1 MS5

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
99-05-27.45 G 51.59° 74 km 320 km  
99-05-27.48 G 51.59° 91.19 min 324 km 341 km  
99-05-27.57 G 51.59° 91.99 min 365 km 379 km  
99-05-27.58 G 51.59° 91.66 min 339 km 373 km  
99-05-27.61 G 51.59° 91.99 min 366 km 378 km  
99-05-28.13 G 51.59° 92.01 min 366 km 380 km  
99-05-28.50 G 51.59° 92.04 min 369 km 380 km  
99-05-29.23 G 51.59° 92.21 min 380 km 386 km  
99-05-29.38 G 51.59° 92.21 min 380 km 386 km Po spojení s ISS.
99-05-29.58 G 51.59° 92.21 min 380 km 386 km  
99-06-03.42 G 51.59° 92.34 min 383 km 396 km V průběhu korekcí dráhy ISS.
99-06-03.44 G 51.59° 92.40 min 386 km 398 km  
99-06-03.50 G 51.59° 92.40 min 386 km 398 km Po ukončení korekcí dráhy ISS.
99-06-03.58 G 51.60° 92.40 min 385 km 399 km  
99-06-04.04 G 51.60° 92.37 min 384 km 398 km Po separačním manévru.
99-06-04.05 G 51.60° 92.37 min 384 km 398 km  
99-06-05.92 G 51.57° 92.24 min 357 km 412 km  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Pilotovaný kosmický raketoplán. Postavila ho firma Rockwell International, Space Systems Group (nyní Boeing North American), Palmdale, CA (USA). Provozovatelem je NASA Johnson Space Center, Houston, TX (USA) pro NASA Office of Space Flight, Washington, DC (USA).

Raketoplán Discovery sestává ze tří částí: družicového stupně vybaveného hlavními motory SSME [=Space Shuttle Main Engines], odhazovací nádrže ET [=External Tank] a startovacích motorů SRB [=Solid Rocket Boosters].

Motory SRB (soubor BI-098) na TPH (polybutadienakrylát-hliník-chloristan amonný) o délce 45.46 m, průměru 3.8 m a vzletové hmotnosti 2×590 t vybavené výkyvnými tryskami vyvíjejí při vzletu tah 2×11.8 MN. Doba jejich funkce činí 120 s. Poté se oddělují a na padácích se snášejí do moře, odkud jsou vyloveny a připraveny k dalšímu použití.

Nádrž ET (výr. č. ET-100 /SLWT-4/) o délce 47.0 m a průměru 8.4 m nese zásoby kapalného vodíku (102 600 kg) a kyslíku (616 500 kg) pro motory SSME. Po dosažení suborbitální dráhy je odhozena a zaniká v atmosféře.

Okřídlený družicový stupeň výr. č. OV-103 o délce 37.24 m, výšce 17.25 m a rozpětí 23.79 m sestává z dvoupodlažního prostoru pro osádku, trupu a motorového prostoru. Prostor pro osádku (7 osob, v nouzových případech až 10 osob) má objem 71.5 m3 s atmosférou normálního vzduchu o tlaku 1014 hPa. V horní části se nachází letová paluba vybavená 10 okny, na níž jsou soustředěny prvky řízení, v dolní části obytná paluba s bočním průlezem pro nástup a výstup osádky a s průlezem do nákladového prostoru, sanitárním zařízením, kuchyňkou a místy pro odpočinek. V její přední části je umístěna většina řídicí elektroniky. Pod podlahou obytné paluby se nachází klimatizační zařízení. V trupu o rozměrech 18.3×5.2×4.0 m je umístěn nákladový prostor, uzavíratelný dvoukřídlými dveřmi, na jejichž vnitřní straně jsou radiátory klimatizačního systému. V trupu se nachází mj. dálkový manipulátor RMS [=Remote Manipulator System] (výr. č. 303), 3 palivové baterie (výr. č. 117, 111 a 103) s výkonem 3×7 kW (v maximu 3×12 kW) a 4 nádrže s kyslíkem a 4 nádrže vodíkem nutným pro jejich provoz. V zadní části jsou umístěna 3 turbočerpadla APU [=Auxiliary Power Units] (výr. č. 310, 204 a 404) hydraulického systému pro ovládání motorů SSME a aerodynamických řídicích ploch. V motorovém prostoru se nacházejí 3 kyslíkovodíkové motory SSME (výr. č. 2047, 2051 a 2049) o tahu 3×2.1 MN ve vakuu. Pod motorovým prostorem je umístěn trupový elevon. Nad motorovým prostorem po stranách kýlové plochy s kormidly a aerodynamickou brzdou jsou připevněny dva moduly OMS [=Orbital Maneuvring System], každý s jedním motorem OMS o tahu 26.7 kN, 12 řídicími motory RCS [=Reaction Control System] o tahu 3.87 kN a 2 vernierovými motory o tahu 111 N. Jako pohonné látky pro OMS a RCS slouží monometylhydrazin a oxid dusičitý. Další modul RCS se 14 motory o tahu 3.87 kN a se 2 motory o tahu 111 N je zabudován v přídi raketoplánu. Povrch raketoplánu je pokryt systémem tepelné ochrany, tvořeným převážně dlaždicemi ze slinutého pěnového křemene. Pro přistání je vybaven vysouvacím podvozkem.

Na letové palubě jsou umístěny či uskutečňovány následující experimenty:

V nákladovém prostoru je umístěno následující vybavení: Hlavním účelem letu je doprava zařízení a materiálu na kosmickou stanici ISS (1998-067A) a montáž nového zařízení.

Předchozí let kosmického raketoplánu je STS 88 (1998-069A), následující je STS 93 (1999-040A). Předchozí let družicového stupně Discovery je STS 95 (1998-064A), následující je STS 103 (1999-069A). Předchozím letem v rámci projektu ISS je STS 88 (1998-069A), následujícím je STS 100 alias ISS-02-2A.2a (2000-027A).

Průběh letu

Datum Událost
1999-05-27 10:58 UT: Navedení na suborbitální dráhu a odhození ET.
11:35:38 UT: Navedení na výchozí dráhu manévrem OMS-2.
13:50:17 UT: Korekční manévr NC-1.
15:48 UT: Zahájení odpočinku.
23:48 UT: Ukončení odpočinku.
1999-05-28 00:00 UT: Raketoplán se nacházel ve vzdálenosti 1435 km za stanicí ISS, ke které se přibližoval rychlostí 110 km za oběh.
V průběhu pracovního dne otestovaly E. Ochoa a J. Payette manipulátor RMS a provedly pomocí televizní kamery na RMS vizuální inspekci nákladového prostoru. Bylo zjištěno, že jedna ze 4 stacionárních televizních kamer v nákladovém prostoru nepracuje. Před koncem pracovního dne byl snížen tlak v obytných prostorách.
13:50 UT: Zahájen odpočinek.
21:20 UT: Ukončen odpočinek. Raketoplán se nacházel 222 km za stanicí ISS, ke které se přibližoval rychlostí 76 km za oběh.
1999-05-29 01:35 UT: Z bodu 15 km za stanicí byla manévrem TI zahájena závěrečná fáze přibližování ke stanici.
03:05 UT: Vyrovnání rychlostí přibližně 180 m pod stanicí. Poté raketoplán přeletěl v půlkruhu před stanicí.
03:32 UT: Vyrování rychlostí přibližně 75 m nad stanici.
03:35 UT: Zahájeno přibližování ve vertikálním směru.
03:37 UT: Opětné vyrovnání rychlostí ve vzdálenosti 50 m nad stanicí. Zde raketoplán vyčkal na spojení s ruskými pozemními stanicemi. Okolo 03:51 UT: Zahájeno další přibližování.
Kolem 04:10 UT: Další krátkodobé vyrovnání rychlostí ve vzdálenosti asi 10 m od stanice.
04:24 UT: Zachycení stykovacích uzlů raketoplánu a stanice ISS (1998-067A).
04:39 UT: Pevné spojení raketoplánu a stanice ISS. Zatímco T. Jernigan a D. Barry kontrolovali SAFER, byl po naplnění prostoru mezi stykovacími uzly vzduchem a kontrole hermetičnosti spojení otevřen průlez z ODS, odstraněny stykovací terče, přemístěny některé předměty v tunelu a odebrány vzorky atmosféry z nitra ISS k analýze. Poté byl průlez z ODS opět uzavřen.
09:33 UT: Zahájeno osobní volno.
13:50 UT: Zahájen odpočinek.
21:50 UT: Ukončen odpočinek.
Kolem 23:50 UT: T. Jernigan a D. Barry zahájili bezprostřední přípravy k výstupu.
1999-05-30 02:56 UT: Astronauti T. Jernigan a D. Barry zahájili výstup do volného prostoru. Obsluhu manipulátoru RMS s plošinou PFR [=Portable Foot Restraint] zajišťovala E. Ochoa, koordinátorem výstupu byla J. Payette. Během výstupu umístili na PMA-1 [=Pressurized Mating Adapter] americký jeřáb OTD a na PMA-2 díly ruského jeřábu "Strela" a 2 plošiny PFR. Dále uchytili na povrchu stanice 3 vaky s nářadím a pomocným vybavením pro další montážní práce. Na čtvrtý úchytný trn modulu Unity instalovali tepelnou krytku, ztracenou při montáži během letu STS-88 (1998-069A), pořídili fotodokumentaci vnějších nátěrů modulů Zarja a Unity a provedli inspekci jedné antény prozatímního komunikačního systému ECS [=Early Communications System] modulu Unity. Celkem byla instalována na povrch stanice zařízení o úhrnné hmotnosti přibližně 320 kg. Pro nedostatek času nebyl funkčně vyzkoušen jeřáb OTD.
10:51 UT: T. Jernigan a D. Barry ukončili výstup ze stanice trvající 7 h 55 min.
13:50 UT: Zahájen odpočinek.
21:50 UT: Ukončen odpočinek.
1999-05-31 01:14 UT: T. Jernigan a V. Tokarev otevřeli průlez do modulu Unity. Teplota v modulu byla 14 °C.
02:07 UT: Po přestupu přechodovými tunely PMA-1 a PMA-2 otevřeli průlez do modulu Zarja. Ve dvou skříních v modulu Unity T. Jernigan a R. Husband instalovali dovezené police. J. Payette a V. Tokarev vyměnili 12 z 18 bloků elektroniky MIRT řídicí dobíjení palubních akumulátorů v modulu Zarja. D. Barry a V. Tokarev instalovali v prostorách modulu Zarja protihlukovou izolaci. D. Barry a R. Husband vyměnili rozvodnou jednotku a transceiver u komunikačního systému ECS, čímž ho opět uvedli do plně funkčního stavu. V průběhu odpoledne osádka pod vedením E. Ochoa zahájila stěhování materiálu a jeho ukládání v prostorách ISS.
Osádka si stěžovala na zápach v prostorách modulu Zarja, připomínající organická rozpouštědla. Příčina však nalezena nebyla.
13:20 UT: Zahájen odpočinek.
21:20 UT: Ukončen odpočinek.
1999-06-01 V průběhu pracovního dne J. Payette a V. Tokarev dokončili výměnu 6 bloků MIRT u baterií v modulu Zarja. D. Barry a V. Tokarev pokračovali v instalaci protihlukové izolace. Přitom došlo k deformaci některých trubic pomocného ventilačního systému v modulu Zarja, což vedlo ke krátkodobému přerušení cirkulace vzduchu a ke zvýšení relativní vlhkosti na 60 % na palubě ISS. Po konzultaci s pozemními středisky v Houstonu a v Korolevu byla závada odstraněna. Ke konci pracovní směny u některých členů osádky pracujících v modulu Zarja došlo k bolestem hlavy, závratím, pálení očí a u jednoho astronauta dokonce ke zvracení. Symptomy, připomínající začínající otravu oxidem uhličitým, se opakovaly i ke konci následujících 2 letových dnů; poletové šetření však neprokázala zvýšenou přítomnost CO nebo CO2. Jednoznačně však souvisely s špatnou kvalitou ovzduší v modulu. Koncem pracovního dne bylo přestěhováno již asi 70 % dovezeného materiálu.
12:50 UT: Zahájen odpočinek.
20:50 UT: Ukončen odpočinek.
1999-06-02 V průběhu dne pokračoval přesun materiálu z raketoplánu na palubu ISS. T. Barry zjistil při měření v modulu Zarja, že izolace snížila hlučnost z původní maxmimální hodnoty 65 až 69 dB(A) na 62 až 64 dB(A). Osádka se zúčastnila řady tiskových konferencí.
12:50 UT: Zahájen odpočinek.
20:50 UT: Ukončen odpočinek. Počátkem pracovního dne byl dokončen přesun materiálu z raketoplánu na palubu stanice ISS. Celkem bylo z Discovery na ISS přesunuto 115 položek nákladu o hmotnosti 1618 kg (v tom 7 kontejnerů obsahujících 311 kg vody); zpět na Zemi bylo odesláno 18 položek o celkové hmotnosti 89 kg. E. Ochoa a J. Payette provedly televizní kamerou umístěnou na konci manipulátoru RMS vizuální inspekci antény systému ECS umístěné na levoboku modulu Unity.
1999-06-03 06:40 UT: Uzavřen průlez mezi úseky PGO [=priborno-gruzovoj otsek] a GA [=germetičnyj adapter] modulu Zarja. Před uzavíráním průlezů byl poněkud snížen tlak v obytných prostorách stanice a raketoplánu.
07:12 UT: Uzavřen průlez mezi Zarjou a PMA-1.
08:44 UT: Uzavřen poslední průlez v ODS. Celková doba pobytu osádky na ISS (1998-067A) činila 79 h 30 min.
09:40 UT: Zahájena série 17 zážehů motorů RCS, kterými byla zvýšena dráha stanice ISS.
10:17 UT: Ukončeny korekce dráhy ISS.
12:50 UT: Zahájen odpočinek.
20:50 UT: Ukončen odpočinek.
22:39:30 UT: Oddělení od stanice ISS. Trvání spojeného letu činilo 5 d 18 h 17 min. Po odletu do vzdálenosti 120 m raketoplán dvaapůlkrát obletěl stanici ISS.
1999-06-04 00:53 UT: Separační manévr, kterým raketoplán přešel na samostatnou dráhu, na níž se vzdaloval od stanice ISS (1998-067A) rychlostí 13 km za oběh. Poté byl zvýšen tlak v obytných prostorách raketoplánu na nominální hodnotu 1014 hPa.
12:50 UT: Zahájen odpočinek.
20:50 UT: Ukončen odpočinek. Rominger, Husband a Ochoa prověřili v průběhu pracovního dne systémy raketoplánu před přistáním.
1999-06-05 07:21 UT: Vypuštěna studentská družice Starshine (1999-030B).
12:50 UT: Zahájen odpočinek.
20:50 UT: Ukončen odpočinek.
1999-06-06 Kolem 02:15 UT: Uzavřeny dveře nákladového prostoru.
04:54:09 UT: Brzdicí manévr (Δv=105.2 m/s, t=206 s).
06:02:43 UT: Raketoplán dosedl hlavním podvozkem na dráhu 15 letiště SLF na KSC.
06:02:58 UT: Dotyk příďového kola s dráhou.
06:03:39 UT: Zastavení raketoplánu.

Literatura

  1. Space Shuttle Main Page. Washington, DC : NASA, 2005. - [Cit. 2006-12-10].     (http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/main/index.html).
  2. Projekt ISS [=International Space Station] alias MKS / A. Vítek. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/XXX/ISS.HTM).
  3. SPACEWARN Activities. - SPACEWARN Bulletin [547] 1 (1999-06-01).     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/spacewarn/spx547.html).
  4. STS-96 Shuttle Press Kit. - Boeing, NASA, USA, 1999.     (http://www.shuttlepresskit.com/STS-96/index.htm).
  5. MEK - STS-96 Di/F-26 / A. Holub. - Most : MUS, 1999.     (http://www.mus.cz/~ales/pil_lety/usa/sts/sts-96/index.htm).
  6. První návštěva ISS : STS-96/ISS-01-2A.1 / J. Krupička, A. Vítek. - Letectví a kosmonautika 75 [14] 923-925, [15] 982-985 (1999).     (http://www.mus.cz/~ales/pil_lety/usa/sts/sts-96/lk.htm).
  7. Satellite Digest-323 / P. S. Clark. - Spaceflight 41 [9] 395-396 (1999).
  8. STS-96: Discovery Launched on First Shuttle Mission of 1999 / R. L. Shuiling. - Spaceflight 41 [10] 408-416 (1999).

------
Datum poslední úpravy: 2010-11-14 09:50:09 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2010 - Antonín Vítek