Název objektu | Cassini |
SSC | 25008 |
Start | 1997-10-15 08:43 UT, Eastern Test Range, Titan 4B Centaur |
Stav objektu | na kronocentrické (saturnocentrické) dráze |
Provozovatel | USA, NASA-JPL |
Výrobce | USA, NASA-JPL |
Kategorie | planetární sonda |
Hmotnost | 5712 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
98-01-31 | H | 1.24° | 281.2 d | 0.67 AU | 1.01 AU | Přibližná dráha. McDowell. |
98-04-26 | Vh | ? | - | 234 km | ∞ | Průlet kolem Venuše. |
98-08-31 | H | 3.51° | 453.4 d | 0.73 AU | 1.58 AU | Přibližná dráha. McDowell. |
99-06-24 | Vh | ? | - | 600 km | ∞ | Průlet kolem Venuše. |
99-07-31 | H | 1.14° | 781.2 d | 0.72 AU | 2.60 AU | Přibližná dráha. McDowell. |
99-08-18 | Gh | ? | - | 1171 km | ∞ | Průlet kolem Země. |
99-10-31 | H | 0.71° | 2933.0 d | 0.86 AU | 7.16 AU | Přibližná dráha. McDowell. |
00-12-30 | Jh | ? | - | 10 Gm | ∞ | Průlet kolem Jupiteru. |
04-03-08 | H | 0.70° | 4507.1 d | 1.40 AU | 9.28 AU | Přibližná dráha. McDowell. |
04-03-10 | Sh | 17° | - | -24450 km | ∞ | Přibližná dráha. McDowell. |
04-05-04 | Sh | 17° | - | 0 km | ∞ | Přibližná dráha. McDowell. |
04-06-11 | Sh | 17.3° | - | 18093 km | ∞ | e=1.06. Přibližná dráha. McDowell. |
04-07-01.25 | S | 16.8° | 135 d | 19988 km | 10 Gm | Plán. McDowell. |
04-07-01.25 | S | 17.3° | 116 d | 20300 km | 9.037 Gm | Předběžná dráha. McDowell. |
04-10-26.65 | S6h | ? | - | 1200 km | ∞ | Průlet kolem měsíce Titan. |
04-10-27 | S | 13.8° | 47 d | 0.3 Gm | 4.6 Gm | Přibližná dráha. McDowell. |
04-12-15.48 | S6h | ? | - | 1200 km | ∞ | Průlet kolem měsíce Titan. |
04-12-16 | S | 8.2° | 32 d | 231 Mm | 3533 Mm | Sklon k rovníku. McDowell. |
12-01-01.00 | S | 0.93° | 24.0 d | 260 Mm | 2031 Mm | Sklon k rovníku. |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), Vh - hyperbolická cytherocentrická (Venuše), Gh - hyperbolická geocentrická (Země), Jh - hyperbolická jovicentrická (Jupiter), Sh - hyperbolická kronocentrická (Saturn), S - kronocentrická (Saturn). S6h - hyperbolická titanocentrická (Saturn VI - Titan), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Planetární sonda. Postavila ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science, Washington, DC (USA), European Space Agency (ESA), Paris (Francie) a Agenzia Spaziale Italiana (ASI), Roma (Itálie).
Sondu tvoří dvě části, orbitální úsek a atmosférická sonda Huygens. Orbitální část o výšce 6.8 m a maximálním průměru 4 m je vybavena parabolickou anténou o průměru 4 m a výklopným ramenem s 3 radioizotopovými termolektrickými generátory RTG [=Radioisotope Thermoelectric Generator] (3×10.9 kg 238PuO2, tepelný výkon 13 kW, elektrický výkon na počátku života 888 W, po 11 létech 328 W). Pohonný systém sondy tvoří dva korekční motory Aerojet R-4D na monomethylhydrazin (1130 kg) a oxid dusičitý (1870 kg) o tahu 2×490 N (celkové Δv=2360 m/s), 16 korekčních motorů RCS [=Reaction Control Subsystem] na hydrazin (132 kg) o tahu 0.53-1.1 N. Navigační a stabilizační systém využívá dvojice slunečních čidel, dvojice hvězdných čidel a inerciální plošiny; pro změny polohy slouží korekční motory. Povelový systém pracuje v pásmu X (7.2 GHz, rychlost přenosu do 1 kbit/s); telemetrický systém pracuje se 2 redundantními vysílači pracujícími v pásmu X (8.4 GHz, výkon permaktronů 2×19 W, přenosová rychlost 14.2 až 165.9 kbit/s), přenosový systém pracující v pásmu S slouží pro spojení s atmosférickou sondou Huygens. Pro řízení letu a vědeckých přístrojů slouží 2 redundantní řídicí počítače a 2 polovodičové záznamníky dat s kapacitou 2×1.8 Gbit. Tepelnou regulaci zajišťuje odpadní teplo z elektroniky, elektrické topení a 129 radioizotopových topných elementů LWRHU [=Lightweight Radioisotope Heater Unit] (celková hmotnost 129×39.7 g, průměr 25.95 mm, délka 31.05 mm; topný element: 129×2.675±0.005 g 238PuO2, průměr 6.25 mm, délka max 9.80 mm, počáteční tepelný výkon 129×1 W)4. Na palubě jsou tyto vědecké přístroje:
Během meziplanetárního přeletu je součástí sondy i atmosférické pouzdro Huygens (viz 1997-061C) o průměru 2.7 m a hmotnosti 318 kg. Trvale zůstáva na palubě podpůrné zařízení PSE [Probe Suport Equipment] pro Huygens o hmotnosti 30 kg, a to:
Datum | Událost |
---|---|
1997 až 2003 | Viz. |
2004 | Viz. |
2005 až 2009 | Viz. |
2010-01-01 |
Pozorováním planety přístrojem CIRS [=Composite
Infrared Spectrometer].
Kalibrace spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] hvězdami z hvězdokupy Plejády. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] sledovaly zatmění Titanu a pátraly po polárních zářích a bouřkových jevech. |
2010-01-02 | Spínač SSPS [=Solid State Power Switch] na topidle přístroje INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] absolvoval už 28. poruchu. Jelikož se přístroj nacházel v klidovém stavu, neměla tato událost žádný negativní vliv na další činnost. |
2010-01-05 | 06:59 UT: Korekce dráhy OTM-231 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=47.08 s, Δv=8.046 m/s). |
2010-01-07 | Úspěšně uveden do provozu spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] po předchozí poruše proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch]. |
2010-01-09 | 20:45 UT: Korekční manévr OTM-232 [=Orbit Trim Maneuver] manévrovacími motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=28.38 s, Δv=35.12 mm/s). |
2010-01-11 |
Za pomoci rádiové aparatury RSS [=Radio Science
Subsystem] po dobu 6.5 h studováno gravitační
pole Saturnu a vnitřní struktura planety.
Necílené průlety kolem měsíčků Pandora, Methone, Enceladus a Calypso. |
2010-01-12 |
Cílený průlet (T65) ve výšce 1073 km relativní rychlostí
5.9 km/s kolem Titanu. Nejbližšího bodu bylo dosaženo
nad 82° j.š. Během průletu pořídil RADAR jiný
pohled na prostor Ontario Lacus. Byla tak možnost studovat
proces vypařování methanového a ethanového jezera,
nacházejícího se poblíž jižního pólu měsíce. Cassini
se přiblížila k Titanu nad dosud nejjižnějším bodem.
Přístroj INMS [=Ion and Neutral Mass
Spectrometer] toho využil k hloubkové sondáži jižní
atmosféry a k pozorování případných sezónních změn.
Velký prostor k měření dostal přístroj CAPS
[=Cassini Plasma Spectrometer], který
využil toho, že sonda prolétala ohonem magnetosféry.
Spektrometr CIRS [=Composite Infrared
Spectrometer] měřil teplotu povrchu, zkoumal
stratosféru a analyzoval prvky a sloučeniny. Kamery ISS
[=Imaging Science Subsystem] společně s
CIRS sledovaly oblačnost a vývoj oblaků zaznamenávaly
ještě další den po přiblížení.
Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS zhotovily mozaiku rovníkového pásma mezi 160° a 270° titanografické délky, odpovídající západní části oblastí Shangri-la a Adiri, s rozlišením 25 až 30 km/px. VIMS dále monitoroval oblaka ve středních šířkách a na příletové větvi dráhy sledoval terminátor. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] zkoumal energetické ionty a elektrony vstupující do atmosféry Titanu. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřilo termální plazmu v ionosféře Titanu a v bezprostředním okolí a zkoumalo vzájemné interakce mezi magnetosférami Titanu a Saturnu. |
2010-01-16 | 06:14 UT: Korekce dráhy OTM-233 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=13.33 s, Δv=2.26 m/s). |
2010-01-18 | Kalibrace kompozitního infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a radaru. |
2010-01-19 | Prověrka šumových vlastností přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. |
2010-01-13 až 2010-01-19 |
Sonda se pohybovala v oblasti apoapsidy dráhy.
Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zhotovil mozaiku magnetosféry Saturnu. Dodatečná pozorování zahrnovala monitorování Titanu, kampaň upřesňování parametrů oběžných drah měsíců, snímkování přechodu měsíce Epimetheus přes Janus. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] studoval magnetosféru a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] dlouhodobě měřil infračervené záření některých hvězdných zdrojů. |
2010-01-21 | 05:59 UT: Korekční manévr OTM-234 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=35.53 s, Δv=6.066 m/s). |
2010-01-23 | Ukončen let podle sekvence S56 a bezprostředně navázalo plnění letového plánu S57. |
2010-01-20 až 2010-01-26 |
Sledování atmosféry Titanu a fotografování malých
měsíčků kamerami ISS [=Imaging Science
Subsystem]. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet
Imaging Spectrograph] uskutečnil několik skenů
magnetosféry. Magnetosféru pozoroval přístroj CAPS
[=Cassini Plasma Spectrometer].
Infračervený spektrometr CIRS [=Composite
Infrared Spectrometer] měřil teploty
horní troposféry a tropopauzy.
Kalibrace magnetometru. - Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly fotometrická pozorování prstenců pod nízkým sklonem a sledovaly výtrysky hmoty z měsíce Enceladus. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] se zaměřil po dobu 11 hodin na slabé prstence E a G. Prstence a polarizaci infračerveného záření studoval spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] prováděly společné pozorování magnetosféry. |
2010-01-25 |
Jako prevence před možným poškozením prachovými
částicemi byl uzavřen kryt hlavního raketového motoru,
zapojeno záložní sluneční čidlo a sonda byla natočena
parabolickou anténou ve směru letu.
Zrušena plánovaná korekce dráhy OTM-235 [=Orbit Trim Maneuver]. |
2010-01-26 | Začala série zákrytových experimentů, kdy Cassini procházela nejdříve za oblakem vyvrhovaným z povrchu Encelada, pak se pohybovala za prstenci a nakonec zmizela za Saturnem. |
2010-01-27 až 2010-01-28 | Kontrola sestavy slunečních senzorů SSA [=Sun Sensor Assembly]. Test prokázal, že obě čidla pracují podle předpokladů. Záložní senzor SSA-B byl posléze vypojen. |
2010-01-27 |
Fotografování měsíce Prometheus kamerami ISS
[=Imaging Science Subsystem] během
průletu ve vzdálenosti 33000 km.
Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zhotovoval mapu teplot měsíce Dione na osvětlené i noční straně a magnetometr zkoušel zachytit náznaky magnetického pole měsíce. |
2010-01-28 | 23:42 UT: Průlet kolem Titanu (T66) ve vzdálenosti 7490 km rychlostí 5.7 km/s. Nejnižší bod ležel na 53° j.š. V okamžiku největšího přiblížení pořizovaly kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] snímky s vysokým rozlišením. Na příletu sledoval VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zákryt hvězd a monitoroval oblačnost ve středních šířkách. |
2010-02-01 | 05:14 UT: Korekce dráhy OTM-236 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=36.225 s, Δv=6.199 m/s). |
2010-02-03 | Bylo oznámeno, že mise Cassini bude prodloužena až do roku 2017. |
2010-02-04 |
Kalibrace hvězdného čidla SRU [=Stellar
Reference Unit].
Uzavřen kryt hlavního raketového motoru před příletem do oblasti se zvýšenou koncentrací prachových částic. |
2010-02-05 | Selhal proudový spínač SSPS [=Solid State Power Switch]. Od startu se jednalo už o 29. poruchu. Porucha přímo ovlivnila ovládání záložního topného článku u analyzátoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser], který byl následně podle bezpečnostní sekvence odstaven. Jelikož se nejednalo o kritický zásah do funkce přístroje a ohrožení bezpečnosti, bylo rozhodnuto v nejbližší době CDA znovu oživit a výpadlý SSPS resetovat. |
2010-02-03 až 2010-02-09 |
Pozorování Saturnu přístroji CIRS [=Composite
Infrared Spectrometer] a VIMS
[=Visual and Infrared Mapping
Spectrometer].
Během rotace sondy byl kalibrován magnetometr. Po celý týden pozorovaly Titan kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometr CIRS a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. UVIS mimo to skenoval magnetosféru Saturnu a byl kalibrován zaměřením na hvězdu α Vir (Spica) v souhvězdí Panny (Virgo). CIRS spektroskopicky pozoroval nejmenovanou hvězdu v infračerveném pásmu a měřil sloučeniny kyslíku ve stratosféře planety. |
2010-02-11 | Po dobu průchodu sondy prostředím se zvýšenou prašností byl zapojen záložní sluneční senzor SSA-B [=Sun Sensor Assembly]. |
2010-02-10 až 2010-02-16 |
Skenování Saturnovy magnetosféry spektrografem UVIS
[=Ultraviolet Imaging Spectrograph],
mapování molekul plynů v bezprostředním okolí měsíce
Enceladus, přičemž se zkoumala souvislost s jejich výskytem
s erupcemi kryovulkánů. Kompozitní spektrometr CIRS
[=Composite Infrared Spectrometer]
mapoval Mimas za denního světla, měřil kyslíkové
sloučeniny ve stratosféře Saturnu a studoval teplotní
strukturu stratosféry pomocí sondáže ve středním
infračerveném pásmu. Spektrometr CAPS [=Cassini
Plasma Spectrometer] zkoumal plazmové prostředí
a magnetosféru. Kamery ISS [=Imaging Science
Subsystem] fotografovaly mj. erupce na Enceladu, oblaka
na Titanu a přechod Epemithea před Janusem.
Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studoval globální dynamiku atmosféry poblíž rovníku planety. Radar prováděl skaterometrická a radiometrická měření na měsíci Mimas. |
2010-02-14 | Necílený průlet kolem měsíců Calypso, Epimetheus, Janus, Mimas a Tethys. |
2010-02-15 |
Necílený průlet kolem Titanu.
Otevřen kryt hlavního raketového motoru (57. cyklus). |
2010-06-20 | Průlet kolem Titanu33,34. |
2010-11-02 | Kolem 23:00 UT: Sonda přešla v důsledku změny jednoho bitu v paměti řídicího počítače důvodů do bezpečnostního módu a proto přestala pořizovat vědecká data35,36. |
2010-11-24 | Normální provoz sondy byl v plném rozsahu obnoven37. |
2010-12-14 | Bylo oznámeno38, že s vysokou pravděpodobností byl na základě radiolokačních dat objeven na měsíci Titan vodní kryovulknismus. |
2011-05-01 | Na sondě bylo zaregistrováno zakolísání napětí v distribuční síti elektrické energie, pravděpodobně způsobené krátkým spojením39. |
2011-06-11 | Na sondě bylo zaregistrováno další zakolísání napětí v distribuční síti elektrické energie39. |
2011-06-14 | Bylo zjištěno, že pravděpodobnou příčinou kolísání napětí bylo probití izolačních kondenzátorů ve zdrojové jednotce plazmového spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], který byl následně na neurčitou dobu vypojen39. |
Datum poslední úpravy: 2011-12-31 21:40:48 UT |
|
|
© 2011 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek |