1997-061A - Cassini v roce 2005 až 2009

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
04-03-08	H	0.70°	4507.1 d	1.40 AU	9.28 AU	Přibližná dráha. McDowell.
04-03-10	Sh	17°	-	-24450 km	∞	Přibližná dráha. McDowell.
04-05-04	Sh	17°	-	0 km	∞	Přibližná dráha. McDowell.
04-06-11	Sh	17.3°	-	18093 km	∞	e=1.06. Přibližná dráha. McDowell.
04-07-01.25	S	16.8°	135 d	19988 km	10 Gm	Plán. McDowell.
04-07-01.25	S	17.3°	116 d	20300 km	9.037 Gm	Předběžná dráha. McDowell.
04-10-26.65	S6h	?	-	1200 km	∞	Průlet kolem měsíce Titan.
04-10-27	S	13.8°	47 d	0.3 Gm	4.6 Gm	Přibližná dráha. McDowell.
04-12-15.48	S6h	?	-	1200 km	∞	Průlet kolem měsíce Titan.
04-12-16	S	8.2°	32 d	231 Mm	3533 Mm	Přibližná dráha. McDowell.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), Sh - hyperbolická kronocentrická (Saturn), S - kronocentrická (Saturn), S6h - hyperbolická titanocentrická (Saturn VI - Titan), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Viz Cassini.

Průběh letu

Datum	Událost
2004	viz.
2005-01-01	Ukončeno sledování měsíce Iapetus (Saturn VIII).
2005-01-03	00:45 UT: Korekce dráhy OTM-10A [=Orbital Trim Maneuver] alias ODM-C [=Orbiter Deflection Maneuver Clean-Up] motory RCS (t=147.6 s, Δv=0.14 m/s)1.
2005-01-14	07:02 UT (SCET), 08:09 UT (ERT): Sonda zahájila otáčení směrovou anténou k měsíci Titan pro spojení s atmosférickou sondou Huygens (1997-061C). Plánované přerušení spojení se Zemí. 07:14 UT (SCET): Otočení sondy dokončeno. 09:06 UT (SCET): Vstup atmosférické sondy Huygens (1997-061C) do atmosféry (h=1270 km) měsíce Titan (Saturn VI)2. 11:12 UT (SCET): Průlet sondy Cassini v nejmenší vzdálenosti od měsíce Titan (60 000 km, v=5.4 km/s). 11:38 UT (SCET): Atmosférická sonda Huygens (1997-061C) dosáhla povrchu měsíce3. 13:37 UT (SCET): Sonda Cassini ukončila příjem dat z atmosférické sondy. 13:47 UT (SCET): Sonda zahájila otáčení směrovou anténou k Zemi. 13:50 (SCET), 14:57 UT (ERT): Sonda ukončila obrat směrovou anténou směrem k Zemi. Obnovení spojení se Zemí. 15:17 UT (ERT): Ukončeno navazování spojení s pozemními stanicemi. 14:07 UT (SCET), 15:14 UT (ERT): Odeslání telemetrických dat na Zemi. 14:10 UT (SCET), 15:17 UT (ERT): Zahájení přehrávání dat z atmosférické sondy Huygens (1997-061C) ze záznamu na Zemi. 16:19 UT (ERT): První naměřená data z atmosférické sondy zprostředkovaná sondou Cassini dorazila do střediska European Space Operations Center (ESOC), Darmstadt (Německo)4. 22:07 UT (ERT): Ukončeno první přehrávání dat z atmosférické sondy Huygens (1997-061C) na Zemi5,6,7.
2005-01-15	07:00 UT (ERT): Odeslána povelová sekvence k opětovnému zapojení vědeckých přístrojů na palubě sondy.
2005-01-16	05:27 UT: Korekce dráhy OTM-11 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=140.3 s, Δv=21.6 m/s). 06:08 UT: Průlet kolem měsíce Mimas (Saturn I) ve vzdálenosti přibližně 108 000 km.
2005-01-22	Ukončeno řízení sondy programem S07 a zahájeno řízení programem S08.
2005-01-24	Komplexní test rádiového systému pro vědecká pozorování RSS [=Radio Science Subsystem].
2005-01-28	08:15 UT: Korekce dráhy OTM-12 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=120.1 s, Δv=18.68 m/s)
2005-02-04	Z paměti palubního počítače byl odstraněn program pro přehrávání dat přijatých z atmoférické sondy Huygens (1997-061C). Uzavřen pyrotechnicky ovládaný ventil č. 26 u nádrže s okysličovadlem u nadrže s okysličovadlem hlavních motorů sondy.
2005-02-07	Zahájeny provozní zkoušky ORT [=Operations Readiness Test] rádiového systému pro vědecká pozorování RSS [=Radio Science Subsystem].
2005-02-08	Zahájena kalibrace gyroskopů navigačního systému sondy.
2005-02-09	Ukončena kalibrace gyroskopů navigačního systému sondy.
2005-02-12	00:07 UT: Korekce dráhy OTM-13 stabilizačními motorky sondy (t=220.5 s, Δv=0.2072 m/s).
2005-02-14	09:07:00 UT (SCET): Zahájení průletové sekvence T-3 kolem měsíce Titan (Saturn VI). 09:37 UT (SCET): Zaměření kamer na měsíc Titan. 09:57:53 UT (SCET): Zahájeno vzdálené snímkování měsíce.
2005-02-15	01:57:53 UT (SCET): Ukončeno vzdálené snímkování Titanu. Otočení sondy k Zemi pro vysílání dat. 02:27:53 UT (SCET), 03:35 (ERT): Zahájeno přehrávání dat na Zemi přes stanici Goldstone, CA (USA). 05:27:53 UT (SCET), 06:35 (ERT): Ukončeno přehrávání dat na Zemi přes stanici Goldstone, CA (USA). Otočení kamer na měsíc Titan a zahájení pořizování vysokorozlišujících záběrů. 06:19:53 UT (SCET): Zahájeno radiolokační pozorování měsíce Titan. Během něho byl objeven velký asi 440 km v průměru kráter Circus Maximus9,10. Kromě toho byl pozorován i menší kráter o průměru asi 60 km. 06:57:53 UT (SCET), 08:05 UT (ERT): Průlet pericentrem dráhy kolem měsíce Titan (Saturn VI)11 ve výši 1577 km nad jeho povrchem relativní rychlostí 6.1 km/s. 08:07:53 UT (SCET): Ukončeno radiolokační sledování měsíce Titan. 08:30:53 UT (SCET): Zahájen spektroskopický a fotometricků průzkum měsíce Titan. 23:17:53 UT (SCET): Ukončen průzkum měsíce Titan (Saturn VI). 23:32:53 UT (SCET): Zahájeno otáčení sondy směrem k Zemi pro přehrání dat. 23:59 UT (SCET): Zahájeno přehrávání vědeckých dat z průletu na Zemi.
2005-02-16	01:07 UT (ERT): Příjem prvních dat na Zemi na stanici Goldstone, CA (USA). 08:59 UT (SCET), 10:07 UT (ERT): Ukončeno přehrávání dat z průletu na Zemi. 23:04 UT: Průlet kolem měsíce Pandora (Saturn XVII) ve vzdálenosti přibližně 102 600 km.
2005-02-17	Průlet kolem měsíce Polydeuces ve vzdálenosti přibližně 6 189 km. 00:11 UT: Průlet kolem měsíce Epimetheus (Saturn XI) ve vzdálenosti přibližně 73 500 km. 00:24 UT: Průlet kolem měsíce Atlas (Saturn XV) ve vzdálenosti přibližně 6 170 km. 03:30 UT: Necílený průlet12 kolem měsíce Enceladus (Saturn II) ve vzdálenosti 1 167 km (plán 1 179 km). Během průletu byly zjištěny oscilace magentického pole, poukazující na přítomnost velmi řídké atmosféry složené z neutrálních a ionizovaných molekul vody13,14.
2005-02-18	07:09 UT: Korekce dráhy OTM-14 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=4.583 s, Δv=0.71 m/s) pro odstranění nepřesností dráhy sondy po průletu kolem měsíců Titan (Saturn VI) a Enceladus (Saturn II).
2005-02-27	01:49 UT (SCET): Zahájeno řízení sondy programem S09.
2005-03-02	03:59 UT: Korekce dráhy OTM-15 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=40.1 s, Δv=6.2 m/s) pro zacílení průletu kolem měsíce Enceladus (Saturn II).
2005-03-05	Vzhledem k dostatečně přesnému zacílení dráhy sondy k měsíci Enceladus (Saturn II) bylo rozhodnuto korekci dráhy OTM-16 [=Orbital Trim Maneuver] zrušit.
2005-03-09	00:00 UT (SCET): Zahájeno snímkování měsíce Tethys (Saturn III) ze vzdálenosti přibližně 220 Mm. 01:31 UT (SCET): Ukončeno snímkování měsíce Tethys (Saturn III). 01:49 UT (SCET): Zahájeno snímkování a spektroskopické sledování měsíce Enceladus. 04:34 UT: Průlet kolem měsíce Helene (Saturn XII) ve vzdálenosti přibližně 74 500 km. 08:59 UT: Přetočení sondy do bezpečné orientace pro průlet prstencem E. 09:08 UT (SCET); 10:19 UT (ERT): Cílený průlet E1 pericentrem dráhy kolem měsíce Enceladus (Saturn II)15 ve výšce 504 km nad jeho povrchem relativní rychlostí 6.6 km/s. Komunikační vzdálenost k Zemi byla 68 min (jedním směrem). Během průletu byl snímkován povrch měsíce, měřen rozptyl radiolokačního signálu, mapován povrch ultrafialovým spektrometrem UVIS, studována mineralogická a geologická stavba měsíce spektrometrem VIMS a přístrojem MAPS zjištována úroveň radiace v okolí měsíce. 09:25 až 10:19 UT (SCET): Průlet nejhustší částí prstence E. 10:19 UT (SCET): Natočení sondy zpět k měsíci Enceladus. 10:39 UT: Zahájeno snímkování a spektroskopické sledování noční strany měsíce Enceladus. 11:24 UT (SCET): Zahájeno snímkování měsíce Tethys (Saturn III). 11:29 UT: Průlet kolem měsíce Atlas (Saturn XV) ve vzdálenosti přibližně 73 800 km. 11:55 UT (SCET); 13:06 UT (ERT): Necílený průlet kolem měsíce Tethys (Saturn III) ve výši 83 033 km. 12:09 UT (SCET): Zahájeno radiolokační sledování měsíce Enceladus (Saturn II). 14:22 UT (SCET): Otočení sondy k Zemi pro odvysílání záznamu dat z průletu kolem měsíce Enceladus (Saturn II). 14:46 UT (SCET); 15:57 UT (ERT): Zahájení přehrávání dat na stanici DSN u Madridu. 17:50 UT (SCET); 19:01 UT (ERT): Ukončení přehrávání dat (celkový objem 2.8 Gbit). Otočení sondy zpět k měsíci Enceladus (Saturn II). 18:25 UT (SCET): Poslední snímkování měsíce Enceladus (Saturn II) ze vzdálenosti 162 Mm. 21:00 UT (SCET): Poslední snímkování měsíce Tethys (Saturn III) ze vzdálenosti 190 Mm. 23:11 UT (SCET): Otočení sondy k Zemi pro odvysílání záznamu dat z průletu kolem měsíců Enceladus (Saturn II) a Tethys (Saturn III). 23:26 UT (SCET): Zahájení přehrávání dat na stanici DSN v Goldstone.
2005-03-10	00:37 UT (ERT): Zahájení příjmu dat na stanici DSN v Goldstone. Kolem 07:06 UT (SCET); 08:14 UT (ERT): Ukončení přehrávání dat z průletu.
2005-03-12	04:31 UT: Korekce dráhy OTM-17 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=2.822 s, Δv=0.42 m/s) pro odstranění chyb dráhy po průletu kolem měsíce Enceladus (Saturn II).
2005-03-20	07:31 UT: Korekce dráhy OTM-18 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=10.4 s, Δv=1.6 m/s) pro zacílení průletu kolem měsíce Titan (Saturn VI).
2005-03-25	Vzhledem k vyhovujícím parametrům dráhy byla korekce OTM-19 [=Orbital Trim Maneuver] zrušena.
2005-03-29	18:47 UT: Průlet kolem měsíce Tethys (Saturn III) ve vzdálenosti přibližně 109 200 km. 20:34 UT: Průlet kolem měsíce Enceladus (Saturn II) ve vzdálenosti přibližně 55 600 km. 22:02 UT: Průlet kolem měsíce Atlas (Saturn XV) ve vzdálenosti přibližně 97 400 km. 23:25 UT: Průlet kolem měsíce Epimetheus (Saturn XI) ve vzdálenosti přibližně 62 100 km.
2005-03-31	05:50 UT (SCET): Kamery sondy byly zaměřeny na měsíc Titan (Saturn VI) z výšky 278 Mm. 07:35 UT (SCET): Zahájeno systematické měření atmosféry ve vzdálené infračervené oblasti. 11:35 UT (SCET): Zahájeno snímkování disku měsíce se středním rozlišením. 19:35 UT (SCET): Zahájeno snímkování v režimu vysokého rozlišení z výšky 8897 km. 20:05:16 UT (SCET); 21:18 UT (ERT): Cílený průlet T4 pericentrem dráhy kolem měsíce Titan (Saturn VI)16 ve výšce 2402 km nad bodem jeho povrchu o souřadnicích 33.3° s.š., 118.6° z.d. relativní rychlostí 5.926 km/s. Komunikační vzdálenost k Zemi činila 62 min (jedním směrem). Během průletu byl především měsíc snímkován, měřena ultrafialová emise atmosféry měsíce spektrometrem UVIS, prováděno radiolokační mapování povrchu měsíce, přístrojem RPWS byla studována interakce mezi Saturnovou magnetosférou a ionosférou měsíce, spektrometrem CIRS byl měřen vertikální profil teploty atmosféry měsíce a distribuce CO, HCN a CH4. 20:05:16 UT (SCET): Zahájena intenzivní sondáž atmosféry spektrometrem CIRS.
2005-04-01	14:35 UT (SCET): Ve vzdálenosti 85 Mm od povrchu měsíce byla ukončena systematická pozorování měsíce Titan (Saturn VI) během průletu. 14:53 UT (SCET): Otočení sondy k Zemi pro odvysílání záznamu dat z průletu kolem měsíce Titan (Saturn VI). 15:22 UT (SCET); 16:35 UT (ERT): Zahájení přehrávání dat na stanici DSN u Madridu.
2005-04-02	00:22 UT (SCET); 01:35 UT (ERT): Ukončeno přehrávání dat na stanici DSN u Madridu (celkový objem 3.7 Gbit).
2005-04-05	03:36 UT: Korekce dráhy OTM-20 [=Orbital Trim Maneuver] (t=5.9 s, Δv=0.91 m/s).
2005-04-08	Ukončeno řízení sondy programem S09. Zahájeno řízení programem S10.
2005-04-10	04:15 UT: Korekce dráhy OTM-21 [=Orbital Trim Maneuver] (t=37.35 s, Δv=5.82 m/s).
2005-04-14	04:55 UT: Korekce dráhy OTM-22 [=Orbital Trim Maneuver] motory RCS (t=67.6 s, Δv=0.0635 m/s). Necílený průlet kolem měsíce Pan (Saturn XVIII).
2005-04-15	00:15 UT: Průlet kolem měsíce Epimetheus (Saturn XI) ve vzdálenosti přibližně 46 000 km. 01:26 UT: Průlet kolem měsíce Mimas (Saturn I) ve vzdálenosti přibližně 82 600 km. 04:22 UT: Průlet kolem měsíce Calypso (Saturn XIV) ve vzdálenosti přibližně 70 470 km.
2005-04-16	19:11 UT: Průlet T5 (06TI) kolem měsíce Titan (Saturn VI) ve vzdálenosti přibližně 1 025 km.
2005-04-19	Plánovaná korekce dráhy OTM-23 [=Orbital Trim Maneuver] byla zrušena jako nepotřebná.
2005-04-28	23:52:56 UT (SCET): Korekce dráhy OTM-24 [=Orbital Trim Maneuver] (t=131.6 S, Δv=20.5 m/s) pro zpřesnění průletu kolem měsíce Enceladus (Saturn II).
2005-05-01	Na pořízených snímcích byl objeven nový malý měsíc Saturnu, který dostal předběžné označení S/2005 1. Obíhá v Keelerově mezeře v prstenci A. Dodatečně byl nalezen na snímcích pořízených 2005-04-13 a 2005-05-01.
2005-05-02	19:20 UT: Průlet kolem měsíce Helene (Saturn XII) ve vzdálenosti přibližně 114 200 km. 21:48 UT: Průlet kolem měsíce Tethys (Saturn III) ve vzdálenosti přibližně 51 800 km. 23:03 UT: Průlet kolem měsíce Epimetheus (Saturn XI) ve vzdálenosti přibližně 118 500 km.
2005-05-03	04:13 UT: Začátek rádiového zákrytu za prstenci. Bylo jej využito pro zkoumání vlastností částic v prstencích. 05:47 UT: Začátek rádiového zákrytu za planetou. Bylo jej využito ke stuidu vlastností Saturnovy vysoké atmosféry. 20:34 UT: Konec rádiového zákrytu za planetou. 22:57 UT: Konec rádiového zákrytu za prstenci.
2005-05-04	Necílený průlet kolem měsíce Titan (Saturn VI).
2005-05-21	06:30 UT: Průlet kolem měsíce Atlas (Saturn XV) ve vzdálenosti přibližně 99 700 km. 06:48 UT: Průlet kolem měsíce Prometheus (Saturn XVI) ve vzdálenosti přibližně 107 400 km. 08:15 UT: Průlet kolem měsíce Enceladus (Saturn II) ve vzdálenosti přibližně 102 100 km.
2005-06-08	10:25 UT: Průlet kolem měsíce Calypso (Saturn XIV) ve vzdálenosti přibližně 97 810 km. Průlet kolem měsíce Pallene. Rádiového zákrytu sondy za prstenci bylo využito k jejich studium. Rádiového zákrytu za planetou bylo využito ke studiu vlastností Saturnovy vysoké atmosféry.
2005-06-18	00:11 UT: Ukončeno řízení sondy programem S11 a zahájeno řízení programem S12.
2005-06-22	Necílený průlet kolem měsíce Titan (Saturn VI).
2005-07-08	22:00 UT: Korekce dráhy OTM-25 [=Orbital Trim Maneuver] (t=2.1 s, Δv=0.33 m/s) hlavním motorem sondy.
2005-07-09	Uzavřen kryt nad hlavniím motorem, aby byl chráněn před prachovými částicemi během plánovaného průletu kolem měsíce Enceladus.
2005-07-11	Radiolokační pozorování měsíce Titan.
2005-07-14	Necílený průlet ve vzdálenosti 175 km kolem měsíce Enceladus. Během průletu byly pozorovány změny magenticého pole planety, způsobené přítomností iontového oblaku kolem měsíce. Pozorování zákrytu hvězdy Bellatrix za Enceladem. Necílené průlety kolem měsíců Prometheus, Methone a Epimetheus.
2005-07-15	Studium prstenců Saturnu při rádiovém zákrytu.
2005-07-18	Začátek období konjunkce sondy se Sluncem. Omezana komunikace sondy se Zemí.
2005-07-24	Průlet sondy apocentrem dráhy. Začátek 12. oběhu kolem planety. Kolem 15:00 UT: Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] zaznamenaly sluneční erupci typu II z aktivní oblasti AR0786 na Slunci.
2005-07-26	Konec období konjunkce sondy se Slunce. Komuniukace sondy se Zemí obnovena v plném rozsahu.
2005-07-31	Ukončeno řízení sondy programem S11 a zahájeno řízení programem S13.
2005-08-02	Studium prstenců planety při rádiovém zákrytu. Necílené průlety kolem měsíců Mimas, Prometheus, Calypso a Titan. Otevřen kryt hlavního motoru sondy.
2005-08-03	13:14 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-26 [=Orbital Trim Maneuver] (t=16.7 s, Δv=2.6 m/s) hlavním motorem sondy.
2005-08-10	14:44 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-27 [=Orbital Trim Maneuver] (t=15.5 s, Δv=2.4 m/s) hlavním motorem sondy. Navigační snímky měsíců Pandora, Janus, Helene, Telesto, Methone, Prometheus, Epimetheus a Pan pro zpřesnění jejich dráhových elementů.
2005-08-11	Průlet apocentrem dráhy. Začátek 13. oběhu kolem planety.
2005-08-18	Plánovaná korekce dráhy OTM-27 [=Orbital Trim Maneuver] byla zrušena jako zbytečná (Δv=0.05 m/s). Uzavřen kryt nad hlavním motorem, aby byl chráněn před prachovými částicemi.
2005-08-20	Necílený průlet kolem měsíce Tethys ve vzdálenosti 122 750 km. Necílený průlet kolem měsíce Telesto ve vzdálenosti 105 340 km.
2005-08-22	08:54 UT: Průlet kolem měsíce Titan ve vzdálenosti 3660 km. V průběhu průletu byla studována atmosféra infračervenným spektrometrem CIRS, mahgnetické pole a snímkován povrch měsíce, zejména oblast Xanadu.
2005-08-25	18:31 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-29 [=Orbital Trim Maneuver] (t=9.3 s, Δv=1.4 m/s) hlavním motorem sondy.
2005-08-30	Bylo ukončeno řízení sondy programovou sekvencí S14 a zahájeno řízení sekvencí S15. 20:05 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-30 [=Orbital Trim Maneuver] (t=91.53 s, Δv=14.3 m/s) hlavním motorem sondy.
2005-09-03	19:52 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-31 [=Orbital Trim Maneuver] (t=66.8 s, Δv=0.063 m/s) motory RCS [=Reaction Control System].
2005-09-04	Na dobu průletu rovinou prstenců byl uzaavřen kryt hlavního motoru.
2005-09-07	Cílený průlet kolem měsíce Titan.
2005-09-09	Korekce dráhy OTM-32 [=Orbital Trim Maneuver] byla zrušena jako nepotřebná.
2005-09-14	Sonda prolétla apocentrem své dráhy a zahájila tak 15. oběh kolem planety.
2005-09-19	19:00 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-33 [=Orbital Trim Maneuver] (t=176.3 s, Δv=27.8 m/s) hlavním motorem sondy.
2005-09-23	Korekce dráhy OTM-34 [=Orbital Trim Maneuver] byla zrušena jako nepotřebná. Uskutečnily se necílené průlety kolem měsíců Calypso, Mimas, Tethys (1500 km) a Prometheus.
2005-09-24	Uskutečnil se necílený průlet kolem měsíce Titan.
2005-09-25	Uskutečnil se cílený průlet kolem měsíce Hyperion.
2005-09-25 až 2005-09-25	Uskutečnila se přesná dráhová měření za účelem přesného stanovení parametrů gravitačniho pole měsíce Hyperion.
2005-09-27	Během přehrávaní dat z radiolokačních pozorování měsíce Hyperion došlo ke 12minutovému výpadku spojení. Data budou přehrána na Zemi znovu.
2005-09-28	18:30 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-35 [=Orbital Trim Maneuver] motory RCS [=Reaction Control System] (t=321.3 s, Δv=0.294 m/s).
2005-10-04	Bylo úspěšně přehráno ztracených 85 Mbit dat z radiolokačních pozorování měsíce Hyperion.
2005-10-08	Korekce dráhy OTM-37 [=Orbital Trim Maneuver] byla zrušena jako nepotřebná. 13:49 UT: Bylo ukončeno řízení sondy programovou sekvencí S15 a zahájeno řízení sekvencí S16.
2005-10-09	Na dobu průletu rovinou prstenců v blízkosti prstence E byl uzaavřen kryt hlavního motoru.
2005-10-11	19:10 UT: Cílený průlet kolem měsíce Dione ve výši 500 km rychlostí 9 km/s. Necílené průlety kolem měsíců Telesto, Pallene, Atlas a Enceladus. Otevřen kryt hlavního motoru sondy.
2005-10-12	20:15 UT (ERT): Korekce dráhy OTM-38 [=Orbital Trim Maneuver] hlavním motorem sondy (t=92.7 s, Δv=14.8 m/s).
2005-10-28	04:15:25 UT (SCET): - Řízený průlet kolem měsíce Titan17 ve výši 1353 km relativní rychlostí 5.94 km/s.
2007-05-30	Sonda pořídila snímek, na kterém byl objeven dosud neznámý malý měsíček18 o průměru asi 2 km, obíhající mezi drahami měsíců Methone a Pallene. Dotal předběžné označení S/2007 S 4.
2008-06-28	Vědecký program posledních dnů primární mise zahrnoval gravitační experiment uskutečněný rádiovou aparaturou RSS [=Radio Science Subsystem], pozorování polárních září na Saturnu přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a sledování prstenců a měsíců Mimas, Enceladus, Janus a Tethys.
2008-07-01	Uplynuly čtyři roky od brzdicího manévru, který navedl Cassini na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Tímto dnem skončil program připravený pro primární misi a vykonáním prvních příkazů sekvence S42 byl zahájen program rozšířené mise (nazývané Cassini Equinox Mission). Vědecký program fáze S42 využívá vysokého sklonu dráhy a zaměřuje se mj. na pozorování drobných prstýnků (ringletů) a mezer v prstencích C a D, které jsou na dráze s nízkým sklonem nepozorovatelné.
2008-07-09	Pravidelná kontrola PEM [=Periodic Engineering Maintenance] zařízení na udržování orientace AACS [=Attitude and Articulation Control System], k níž se přistupuje každých 90 dní. Prověřovány byly servopohony závěsů raketových motorů a záložní sestava silových setrvačníků RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly] roztočením na 100 ot/min v obou směrech.
2008-07-14	Necílený průlet kolem měsíců Daphnis, Prometheus a Pallene. Zatímco se sonda blížila k periapsidě, probíhala série optických pozorování ledových měsíců s hlavním důrazem na měření v infračerveném oboru spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Sledovány byly objekty Janus, Enceladus a Rhea. Dva posledně jmenované v okamžiku slunečního zatmění. Těsně před průletem periapsidou pozoroval ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] jevy při zákrytu slunce za Saturnem a následovalo snímkování prstenců přístrojem VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer]. Po průletu nejbližším bodem od planety sledoval spektrometr CIRS sluneční zatmění na Mimasu a kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly oblast jižního pólu Saturnu.
2008-07-15	Necílený průlet kolem měsíce Titan.
2008-07-20	Po průletu apoapsidou pořídil navigační tým několik snímků pro upřesnění momentální polohy sondy. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval polární záře ve vysokých kronografických šířkách Saturnu. Při pozorování asistovaly rovněž kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] a spektrometr VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer].
2008-07-21	Necílený průlet kolem měsíců Pallene, Atlas, Daphnis a Pan. Sada přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] sledovala v širokém vlnovém rozsahu projevy bouřkové činnosti na planetě. Kryt hlavního raketového motoru byl po 25 dnech opět otevřen. Jednalo se o jeden z nejdelších úseků letu se zakrytým motorem a 40. cyklus od startu, při němž byl motor uzavřen a uvolněn.
2008-07-22	Byl prezentován stav sestav silových setrvačníků na konci primární mise. Tři hlavní sady si stále zachovávají dobrou funkčnost, nicméně se již objevují jisté náznaky stárnutí.
2008-07-24	Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] prováděl společně s kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] pomalé skenování polární oblasti Saturnu.
2008-07-25	Pravidelná údržba PIM [=Periodic Instrument Maintenance] různých přístrojů. U rádiové aparatury byla ověřována funkce ultrastabilního oscilátoru a zaměření.
2008-07-27	16:00 UT: Korekce dráhy OTM-160 (t=139 s, Δv=0.169 m/s) dvěma motorky RCS [=Reaction Control System]. Změnu trajektorie si vyžádal plánovaný těsný průlet kolem měsíce Titanu (T45). Všechny systémy hlásily nominální funkci. Byl uzavřen kryt hlavního motoru, který měl chránit životně důležité zařízení před zásahem prachovými částicemi, když sonda prolétala rovinnou prstenců příštího dne. Kryt byl otevřen bezprostředně po překonání kritické oblasti a ještě před tím, než byl čas na záložní okno manévru OTM-160. Kombinovaný infračervený spektrometr pozoroval neosvětlenou stranu Saturnových prstenců. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pak fotografovaly měsíček Tethys. VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval zákryt hvězdy za prstenci.
2008-07-28	Necílené průlety kolem měsíců Pan, Prometheus a Epimetheus.
2008-07-29	Optické přístroje se zaměřily na sledování variací v prstenci B. Přibližně jedna hodina byla věnována snímkování měsíce Rhea, při němž šlo o získání globálního barevného obrazu. Následně byl po dobu pěti hodin kalibrován magnetometr a pořizovaly se snímky sloužící k účelům optické navigace.
2008-07-30	Vědci potvrdili že povrchový útvar na Titanu, připomínající jezero, je naplněn tekutinou obsahující ethan.
2008-07-31	02:13 UT (SCET): Cílený průlet T45 kolem měsíce Titan ve vzdálenosti 1613 km rychlostí 6.2 km/s. K největšímu přiblížení došlo nad 43.3° j.š. Kamery ISS monitorovaly pohyby oblačnosti a zhotovily mozaiku snímků polokoule měsíce včetně útvaru Hotei Arcus. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval ve studiu stopových molekul na severní hemisféře. Rovněž sledoval rozložení teplot a variace v rozložení molekul uhlovodíků. Pro rádiovou aparaturu RSS [=Radio Science Subsystem] byl připraven hlavní úkol tohoto průletu pozorování anomálií gravitačního pole. Měření trvalo celkem 16 hodin a do experimentu se zapojily sledovací stanice Madrid, Goldstone a Narrabri.
2008-08-03	13:40 UT: Korekce dráhy OTM-162 (t=15.4 s, Δv=2.53 m/s hlavním motorem sondy. Všechny subsystémy hlásily nominální funkci. Po skončeném manévru byl uzavřen kryt motoru. v této poloze zůstal až do
2008-08-04	Necílené průlety kolem měsíčků Mimas a Epimetheus. Uskutečnil se experiment RSS využívající zákrytu sondy za prstenci Saturnu, především prstencem B.
2008-08-05	Otevření krytu hlavního motoru.
2008-08-08	Plánovaná korekce dráhy OTM-163 byla zrušena.
2008-08-10	Uzavřen kryt hlavního raketového motoru. Jednalo se o preventivní opatření před průletem kolem měsíce Enceladus. Ukončen program letu podle plánu S42 a zahájeno provádění operací podle S43.
2008-08-11	Sonda se přiblížila k měsícům Methone, Mimas a Daphnis. 21:06 UT (SCET): Průlet ve výšce 50 km rychlostí 17.7 km/s nad povrchem měsíce Enceladus. K největšímu přiblížení došlo nad bodem se zeměpisnými souřadnicemi 28° j.š. a 98° z.d. Hlavním úkolem setkání bylo získat detailní snímky a další data o geologicky aktivních regionech na měsíci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizovaly mj. velice podrobné záběry tzv. tygřích pruhů na jižním pólu. Kombinovaný infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil teploty na pólu během zatmění Slunce. Spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném oboru sledoval nestálé látky, organické látky a minerály a snažil se je dát do kontextu s geologickými jevy. Ultrafialový zobrazovací spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] studoval složení povrchu. Přístroje určené k měření magnetosféry a plazmových polí zkoumaly okolní prostředí ve výšce přibližně 54 km.
2008-08-12	Dokončeno studium gravitačního pole měsíce Enceladus, které se realizovalo prostřednictvím rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Vzhledem k délce pozorování byly do experimentu zapojeny postupně sledovací stanice Madrid, Canberra a Narrabri.
2008-08-15	Sonda minula měsíc Titan. Jednalo se o tzv. necílený průlet ve vzdálenosti přibližně 300 tis. km. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizovaly po dobu 10 hodin snímky určené ke zlepšení globálního zobrazení satelitu. Na dvou snímcích prstence G byl zjištěn objekt, pravděpodobně malý měsíček (moonlet); později byl nalezen i na starších snímcích (2007-06-15).
2008-08-18	Jedenáctihodinové snímkování soustavy prstenců zařízením ISS. Fotografována byla Enckeova mezera a měsíček Daphnis.
2008-08-19	Necílené průlety kolem měsíců Pallene a Pan. Aparatura RSS prováděla zákrytovou sondáž prstenců.
2008-08-21	Aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] společně se spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozorovaly prstence Saturnu, především tzv. "paprsky" tj. přechodné útvary připomínající výplet kola, které byly poprvé pozorovány během mise Voyagerů.
2008-08-22	09:45 UT: Korekční manévr OTM-164 [=Orbit Trim Maneuver] (t=81.2 s, Δv=13.5 m/s).
2008-08-24	Uzavřen kryt hlavního raketového motoru kvůli zvýšenému riziku poškození během následujících průletů oblastmi se vyšší koncentrací prachových částic. Infračervený spektrometr CIRS [=Cassini Infrared Spectrometr] prováděl desetihodinové pozorování atmosféry planety a měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře v závislosti na kronografické (saturnografické) šířce.
2008-08-25	Pozorování severního pólu Saturnu kompletní sestavou optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing]. Po jeho dokončení byl sledován zákryt hvězdy γ Cru za prstenci.
2008-08-26	Necílený průlet kolem měsíce Atlas. V době průletu nad pólem Saturnu, shromažďovaly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] údaje o elektromagnetickém a plazmovém prostředí.
2008-08-27	Optické přístroje sledovaly po dobu 11.5 h polární záře nad jižním pólem Saturnu. Snímkování jednoho z měsíců proti hvězdnému pozadí k navigačním účelům úzkoúhlou kamerou ISS [=Imaging Science Subsystem].
2008-08-28	Devítihodinové sledováním prstenců planety spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Následovalo pětihodinové studium měsíce Rhea optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing].
2008-08-30	Měřeno prostředí kolem Saturnu spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Pokračovalo snímkování malých měsíčků za účelem upřesnění jejich orbitálních parametrů. Po dobu 13 h byl snímán prstenec F přístroji VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], CIRS a ISS.
2008-08-31	Necílený průlet kolem Titanu. Výzkum měsíce se prováděl přístrojem CIRS. ISS a CIRS pokračovaly v dlouhodobé kampani studia prstence F.
2008-09-01	Začalo období sluneční konjunkce, kdy se úhel SEP [=Sun-Earth-Probe] mezi Sluncem, Zemí a sondou zmenšil pod 3°. V souvislosti s tím byl spínač ovládající nouzové činnosti při dlouhodobé ztrátě spojení CLT [=Command Loss Timer] přestaven z normální hodnoty 90 h na 10 dní. Během sluneční konjunkce zůstává anténa orientovaná k Zemi a vědecký program je redukován na záznam vysílání rádiové aparatury a měření přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], které nejsou na orientaci sondy závislé.
2008-09-03	Separační úhel Slunce-Země-sonda dosáhl minimální hodnoty 1.67°. Vyvrcholila tím současná sluneční konjunkce s maximální úrovní rušení rádiového signálu přicházejícího ze sondy. Aktivity se omezily na rádiové experimenty, při nichž byla mj. studována sluneční koróna. Necílený průlet kolem měsíčku Methone.
2008-09-05	Cassini detekovala dva nové prstencové segmenty vázané na miniaturní měsíčky Athene a Methone. Jedná se o další potvrzení domněnky, že malé vnější měsíčky obíhají planetu uvnitř částečných nebo úplných prstenců. Separační úhel SEP se zvýšil nad 2°.
2008-09-07	Separační úhel SEP se zvýšil nad 3°. Spínač CLT [=Command Loss Timer] byl přestaven na obvyklou hodnotu 90 h. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometr] zahájil měření magnetosféry. V závěru dne pokračovalo studium neosvětlené strany prstenců prostřednictvím infračervených spektrometrů VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2008-09-09	Přístroj VIMS pokračoval v pátrání po severních polárních zářích (aurora). Současně měřil spektrometr MAPS magnetické a plazmové prostředí v době, kdy dráhy sondy přetínala magnetické siločáry související s aurorální aktivitou. Posledním bodem denního programu bylo optické sledování měsíce Tethys.
2008-09-10	Výzkumem polárních září na Saturnu přístroji CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Poté co se sonda zorientovala anténou k Zemi a odvysílala naměřená data, zůstala ve stejné orientaci a rádiová aparatura RSS [=Radio Science System] prováděla zákrytové experimenty na prstencích. Denní program byl zakončen pozorováním jižní polární oblasti optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing]. Necílený průletu kolem měsíce Enceladus.
2008-09-13	Pokračovalo měření dráhových parametrů maličkých satelitů planety. Měsíčky byly fotografovány kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Následně ISS a spektrometry UVIS a CIRS pozorovaly po 6.5 h měsíc Rhea. Program pokračoval fotografováním segmentu prstence G a přechodu měsíce Dione před Enceladem. Přístroje CAPS a MAPS studovaly magnetické a plazmové prostředí kolem Saturnu. Ukončena etapa letu podle programu S44 a okamžitě bylo zahájeno vykonávání operací podle S45.
2008-09-16	Sonda minula necíleně Titan.
2008-09-17	Necílený průlet kolem měsíců Pandora, Mimas, Calypso a Daphnis. Pozorování zákrytů hvězd za prstenci přístroji UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval zatmění měsíce Enceladus za Saturnem. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly magnetosféru nad polární oblastí planety a kamera NAC [=Narrow Angle Camera] ze souboru ISS [=Imaging Science Subsystem] skenovala prstence, především některé ringlety, dále sestavu prstence A a pozorovala Enceladus s jeho kryovulkanickou aktivitou.
2008-09-18	Po 25 dnech byl otevřen kryt hlavního raketového motoru.
2008-09-19	Devítihodinové pozorování zákrytu hvězdy za prstencem C přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Po rádiové relaci, která trvala 9 h, navázal experiment CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] na studium teplotní mapy a další sledování prstenců. Na prstence se posléze zaměřily i kamery ISS [=Imaging Science Subsystem].
2008-09-20	20:15 UT: Korekce dráhy OTM-164a hlavním motorem (t=5.3 s, Δv=0.88 m/s). Kamera NAC [=Narrow Angle Camera] ze systému ISS [=Imaging Science Subsystem] postupně fotografovala satelity Pan, Epimetheus, Prometheus a Pan kvůli upřesnění orbitálních parametrů. Dále byla sledována oblaka na Titanu a nakonec měsíc Rhea při nízkém fázovém úhlu. Při posledně jmenovaném pozorování probíhalo paralelně měření spektrometrem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph].
2008-09-23	Systém AACS [=Attitude and Articulation Control System] absolvoval periodickou kontrolu PEM [=Periodic Engineering Maintenance]. U záložní sestavy silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly] byla provedena kontrola třecích sil v závěsech. Setrvačníky byly roztočeny na 600 ot/min v obou směrech a měřen čas, po němž se zastaví působením třecích sil.
2008-09-24	Pozorování zákrytů hvězd za prstenci Saturnu. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval zákryt jasné hvězdy γ Cru. Po rádiovém spojení se stanicí Madrid pokračoval VIMS studiem neosvětlené strany prstenců a na zákrytové experimenty navázal spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Denní program byl zakončen unikátním sledováním průchodu měsíce Tethys stínem planety. Zatímco všechny optické přístroje dokumentovaly jev, hlavním úkolem přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] bylo měřit teplotní změny na povrchu tělesa po vstupu do stínu.
2008-09-25	Sonda necíleně minula malé měsíce Tethys, Atlas, Pan a Pallene. Průlet periapsidou dráhy. Přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] shromažďovaly data o magnetosféře nad polární oblastí a hledaly radiační zdroje. Během rádiové relace se stanicí Goldstone bylo využito vysílání v pásmu Ka ke studiu gravitačního pole Saturnu.
2008-09-26	Fotografovány malé měsíce v rámci kampaně na upřesnění jejich oběžných charakteristik. Poté využily optické přístroje relativní blízkosti měsíce Rhea a zhotovily snímky se středním rozlišením sloužícím ke geologickému výzkumu. V závěru dne kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořídily asi desetihodinový film, na němž byly v prstencích hledány radiální paprsky a jiné přechodné jevy.
2008-09-30	Fotografování malých satelitů kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a Titanu, na kterém byla monitorována oblačnost. Den byl zakončen 12hodinovým filmováním prstenců.
2008-10-02	Sonda minula necíleně měsíc Tethys. 10:44 UT: Korekční manévr OTM-165 [=Orbit Trim Maneuver] (t=23.71 s, dv=3.93 m/s). Po skončeném manévru byl uzavřen kryt raketového motoru a po 2.5 h, když pominulo nebezpečí zásahu prachovou částicí v rizikové oblasti, byl opět otevřen. Jednalo se už o 46. cyklus manipulace s krytem motoru od zahájení letu. Fotografování prstence F s vysokým rozlišením úzkoúhlou kamerou NAC [=Narrow Angle Camera] ze sestavy ISS [=Imaging Science Subsystem]. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve sběru dat. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] sledovalo atmosférické hvizdy, související s bouřkovou aktivitou. Poté se sonda natočila anténou k Zemi, aby odeslala naměřená data a uvolnila palubní paměť. Přenos byl na krátkou dobu přerušen výše zmíněným motorickým manévrem. Po skončené rádiové relaci se MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] věnoval sledování magnetosféry nad polárními oblastmi a optické přístroje spolu se spektroskopem CIRS pozorovaly měsíc Tethys ve stínu Saturnu. Nakonec se uskutečnilo koordinované studium polárních září přístroji UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2008-10-03	Sonda prolétla necíleně kolem Titanu. V rámci vědeckých aktivit se uskutečnila řada kratších pozorování, mj. ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkoval malé měsíčky kvůli upřesnění oběžných drah, CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] skenoval tepelné záření prstenců, VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval zákryty hvězd za prstencem A a optické přístroje fotografovaly měsíc Mimas. Den byl zakončen snímkováním oblačnosti na Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem].
2008-10-06	19:29 UT: Korekce dráhy OTM-166 [=Orbit Trim Maneuver] malými motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=8.13 s, Δv=14.96 mm/s).
2008-10-07	Uzavřen kryt hlavního raketového motoru jako preventivní opatření před extrémně blízkým průletem ve výšce 25 km kolem měsíce Enceladus.
2008-10-09	Necílený průlet kolem objektů Telesto a Janus. 19:31 UT: Průlet kolem měsíce Enceladus (E5). Sonda se přiblížila k povrchu na minimální vzdálenost 25 km, což představovalo prozatím netěsnější setkání s velkým tělesem za dobu trvání mise. Relativní rychlost průletu činila 17.7 km/s a nejnižší bod dráhy se nacházel nad bodem se souřadnicemi 28° j.š. a 97° z.d. Pouhých 29 s před okamžikem největšího přiblížení přeletěla sonda ve výšce 339 km přímo nad jižním pólem měsíce. Vědecké pozorování se soustředilo na analýzu hmoty vyvrhované z ledových gejzírů, vyskytujících se v jižní polární oblasti. Tomuto úkolu se věnovaly především přístroje ze sady zařízení určených ke studiu plazmového prostředí a magnetosféry MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2008-10-10	Řídící středisko v rámci běžné údržby kontrolovalo sluneční senzor B. Byl otevřen kryt hlavního motoru. Sonda byla po dobu 13 h nasměrována anténou k Zemi a vysílala nejnovější data. Souběžně bylo vysílání v pásmu Ka použito k upřesnění znalostí o gravitačním poli Saturnu. Vědecký program pak pokračoval pozorováním Encelada na odletové větvi dráhy ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Cílem bylo zmapovat složení částic prstence E v bezprostřední blízkosti měsíce.
2008-10-13	01:15 UT: Korekční manévr OTM-167 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=20.04 s, Δv=3.33 m/s). Uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus číslo 47).
2008-10-14	Pravidelná čtvrtletní kontrola vnitřního tření sestav silových setrvačníků RWA-1, 2 a 4 [=Reaction Wheel Assembly]. Tentokrát byly gyroskopy roztočeny na 1200 ot/min (obvykle 900 ot/s) v obou směrech a kontrolován čas, po němž se samovolně zastaví.
2008-10-15	Jedenácté výročí od startu mise Cassini. Dokončeno filmování prstence F. Denní program skončil krátkou prohlídkou hlavních prstenců infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2008-10-16	Průlet periapsidou dráhy. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval tepelné vyzařování hlavních prstenců, mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval zákryt hvězdy γ Cru za prstenci F až D a později skenoval neosvětlenou stranu prstenců. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] se pokusily zachytit prozatím neznámé měsíčky v blízkosti prstenců a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval zákryt neuvedené hvězdy, velmi jasné v ultrafialovém oboru, za prstenci. Na závěr bylo zařazeno sledování magnetosféry nad pólem a malých zdrojů radiace Saturnu přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2008-10-17	Necílený průlet kolem měsíců Pallene a Epimetheus. Dlouhodobý (14 h) zákrytový experiment aparaturou RSS [=Radio Science Subsystem]. Otevřen kryt hlavního motoru. 10:34 UT: Korekce dráhy OTM-168 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=41.7 s, Δv=7.0 m/s). Sledování rádiových hvizdů přístroji RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], vznikajících při bouřkové aktivitě na Saturnu. Kryt motoru byl ještě téhož dne znovu uzavřen.
2008-10-18	Fotografování malých satelitů kvůli upřesnění jejich oběžných drah. Přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zhotovoval teplotní mapu prstenců. Ukončen program letu podle sekvence S44, zahájena sekvence S45.
2008-10-19	Necílený průlet kolem Titanu. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zhotovil mozaiku osvětlené strany prstenců. Přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval zákryt hvězdy CW Leo, silného infračerveného zdroje, za prstenci. Den zakončilo dvouhodinové měření Saturnovy magnetosféry spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer].
2008-10-20	Fotografování měsíců Mimas, Tethys a Titan kamerovým subsystémem ISS [=Imaging Science Subsystem]. Snímkovány byly rovněž miniaturní satelity a prstenec G. Přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval nestálé látky v okolí Encelada, aby se získaly informace o vztahu mezi velmi řídkou atmosférou a gejzíry vyvěrajícími z okolí jižního pólu ledového měsíce. Po dobu pěti hodin studovaly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] magnetosféru planety.
2008-10-21	Sybsystém ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkoval hlavní prstence Saturnu přes různé filtry. Pokračovala kampaň sledování malých měsíčků a prstence F. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] 2 hodiny pozoroval povrch Dione.
2008-10-22	Po přibližně dvou hodinách studia magnetosféry přístrojem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] pořizovaly kamery sondy navigační snímky. Devět hodin bylo věnováno rádiovému spojení se Zemí. Poté pokračovalo snímkování malých měsíců v rámci dlouhodobé kampaně upřesňování parametrů jejich oběžných drah. Nakonec byla sonda uvedena do rotace, během níž byly kalibrovány senzory magnetometru MAG.
2008-10-24	Necílený průlet kolem satelitů Janus, Pan a Mimas. Pozorování magnetosféry nad polární oblastí Saturnu a plošně omezených zdrojů radiace. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt hvězdy za hlavními prstenci a sada optických přístrojů fotografovala Slunce pohybující se za prstenci. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] následně snímkovaly měsíc Mimas a skenovaly prstence. Vědecký program dne zakončilo měření infračerveného spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zaměřeného rovněž na prstence. Otevřen kryt hlavního raketového motoru (49. cyklus manipulace s krytem motoru od začátku letu).
2008-10-27	Sonda pořídila další 3 snímky miniaturního měsíčku v prstenci G.
2008-10-28	Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] byl orientován tak, aby byla optimalizována data z měření magnetosféry. Pozorování zabralo dvě hodiny. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] hledaly nové malé měsíčky a fotografovaly známé miniaturní satelity pro upřesnění parametrů jejich oběžných drah.
2008-10-29	17:59 UT: Korekční manévr OTM-169 [=Orbit Trim Maneuver] motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=191 s, Δv=0.23 m/s).
2008-10-30	Uzavřen ochranný kryt hlavního raketového motoru.
2008-10-31	Necílené průlety kolem měsíců Methone, Pandora, Daphnis, Atlas a Epimetheus. Sonda se přiblížila ve výšce 174 km k povrchu Encelada (necílený průlet). Měsíc minula relativní rychlostí 17.7 km/s. Bod nejtěsnějšího přiblížení se nacházel nad 28° j.š. Nejvyšší prioritu mělo optické sledování povrchu sadou přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] a studium gravitačního pole za pomoci rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly oblast tzv. tygřích pruhů na jižním pólu. Získány byly snímky s velmi vysokým rozlišením.
	2008-11-01 Otevřen kryt raketového motoru (cyklus číslo 50).
2008-11-03	Průlet kolem Titanu T46 na 91. oběhu sondy kolem Saturnu. Sonda minula měsíc ve výšce 1105 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Orientace byla udržovaná pomocí motorků RCS [=Reaction Control Subsystem]. Nejnižšího bodu dosáhla Cassini nad 3.5° j.š. Aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] zkoumala ionosféru a atmosféru během zákrytu a studovala povrch měsíce. Byla zjištěna závada na infračerveném spektrometru CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], konkrétně v jednotce BIU [=Bus Interface Unit]. Opětovné nabootování přístroje obnovilo činnost, bohužel však byla ztracena data zaznamenaná v průběhu průletu kolem Titanu T46.
2008-11-07	Skenování prstence F kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] s vysokým rozlišením. Pozorování zákrytu hvězd za prstenci ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Studium neosvětlené strany prstenců spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] . Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval rozložení teplot na prstencích.
2008-11-08	Necílený průlet kolem měsíců Polydeuces, Telesto a Enceladus. 23:44 UT: Korekce dráhy OTM-170 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=54.6 s, Δv=9.09 m/s). Během změny dráhy byly v činnosti přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science], které se snažily zaregistrovat bouřkové hvizdy.
2008-11-08 až 2008-11-09	Pozorování oblasti polárních září a malých zdrojů radiace spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. ISS skenoval prostor Maxwellova ringletu a hledal nové miniaturní měsíčky a známé malé satelity fotografoval za účelem upřesnění oběžných drah. VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval zákryt hvězdy za prstencem B a celá sada optických přístrojů ORS [=Optical Remote Sensing] se věnovala studiu Titanu. Jednalo se o součást kampaně monitorování oblačnosti.
2008-11-12	23:30 UT: Korekce dráhy OTM-171 [=Orbit Trim Maneuver] (t=30.9 s, Δv=5.14 m/s).
2008-11-13	Monitorování oblačnosti na Titanu, na něž navázalo měření spektrometrem CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] byl v činnosti 10 h, během nichž pořizoval mozaiku neosvětlené strany prstenců.
2008-11-14	Sledování měsíce Mimas ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Následovalo pozorování infračerveným spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], který analyzoval zastoupení molekul vody a oxidu uhličitého ve stratosféře Saturnu v závislosti na kronografické šířce. Kamery ISS pak zhotovily film zabírající prstenec F.
2008-11-16	Dráhová korekce OTM-172 [=Orbit Trim Maneuver] byla zrušena. Požadovaná změna rychlosti se pohybovala řádově v mm/s. Sonda minula necíleně měsíc Tethys. Vědecký program byl zahájen fotografováním prstence F kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] s vysokým rozlišením. Přístroje CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozorovaly zatmění měsíce Dione stínem Saturnu. Rádiová aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] byla v době, kdy Cassini prolétala periapsidou dráhy, využita ke studiu gravitačního pole Saturnu. Jelikož se jednalo o časově náročný experiment, bylo nutno do sledování zapojit několik pozemních stanic DSN [=Deep Space Network]. Poblíž periapsidy byl v činnosti rovněž analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser].
2008-11-17	Pozorování prstenců přístroji CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Sledováno bylo vertikální rozložení teplot související se schopností absorbovat sluneční záření v hmotě prstenců.
2008-11-18	Měření teploty prstenců spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Optické přístroje sledovaly jižní pól planety a hledaly projevy polárních září. Na oblast nad jižním pólem se rovněž zaměřily přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval oblaka na Titanu.
2008-11-19	17:17 UT: 48. Cílený průlet kolem Titanu v nejmenší výšce 1022.6 km nad povrchem relativní rychlostí 6.3 m/s. Nejbližší bod dráhy ležel nad 21.6° j.š. Poprvé za celou dobu mise bylo místo přistání modulu Huygens zachyceno na záběrech mapovacího spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. V okamžiku největšího přiblížení bylo rozlišení přístroje lepší než 1 km/pixel. Zachyceno bylo území již dříve prozkoumané radarem. Pozorováním zákrytu hvězd za měsícem analyzoval VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] složení atmosféry. Dva zákryty hvězd η UMa a β CMa sledoval i ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Měření posloužilo ke stanovení vertikálního profilu uhlovodíků a aerosolů ve vysoké stratosféře a mezosféře. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozoroval okraj srpku měsíce. Měření se zaměřilo na prostorové variace stopových plynů a izotopických poměrů C, H, N a O. Přístroj INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] studoval ionosféru na denní straně jižní polokoule. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] se věnovaly globálnímu mapování a fotometrickým měřením. Prohlédnuta byla mj. východní část Xanadu včetně útvaru Hotei Arcus a západ Tsegihi.
2008-11-23	22:45 UT: Korekční manévr OTM-173 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=4.66 s, Δv=0.77 m/s).
2008-11-24	Necílený průlet kolem měsíců Helene a Tethys. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu polárních oblastí Saturnu. Pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] byla udržována orientace sondy pro všechny přístroje ze souboru MAPS. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil teploty prstenců na osvětlené i zastíněné straně. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly Helene z druhé největší blízkosti od začátku mise. Snímkován byl i měsíc Tethys. Během průletu rovinou prstenců měřily hustotu prachových částic experimenty CDA [=Cosmic Dust Analyser] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] .
2008-11-25	Bylo rozhodnuto zrušit korekci dráhy OTM-174 [=Orbit Trim Maneuver]. Navigační analýza ukázala, že vynecháním manévru a modifikací další korekce OTM-175 se může ušetřit přibližně Δv=2.1 m/s. Pozorování osvětlené strany prstenců spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Po devíti hodinách rádiového spojení se Zemí se kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] zacílily na Titan a pozorovaly oblačnost. Poté bylo na základě údajů ze spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] nasměrovány přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] do pozice ke studiu magnetosféry.
2008-11-26	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkovaly více než 10 hodin prstence. 19:14 UT: Ukončeny činnosti podle letového plánu S45 a okamžitě začalo plnění sekvencí plánu S46.
2008-11-27	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizovaly snímky prstenců přes různé barevné filtry. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] se věnoval 8.5 h studiu rozložení vody a CO2 v atmosféře Saturnu v závislosti na zeměpisné šířce. MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračoval v měření magnetosféry. - Kamery ISS následně fotografovaly malé měsíčky. - Vědecký program zakončilo sledování zákrytu hvězd za prstenci ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph].
2008-11-28	Monitorování Titanu a fotografování malých satelitů. Hlavním úkolem dne bylo několikeré skenování viditelné hemisféry Saturnu ve vzdálené ultrafialové oblasti spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. 16:35:14 až 16:36:18 (SCET): Proudový spínač MPD-B [=Monopropelant Driver] SSPS na záložním jednosložkovém motoru přešel ze stavu vypnuto do stavu porucha. Systém SFP [=System Fault Protection] závadu zaregistroval a vydal příkaz, aby se spínač vrátil do stavu vypnuto. Motor byl v okamžiku poruchy mimo provoz, a tudíž se uvedené události nijak neprojevily na průběhu letu. Jednalo se už o 26. podobnou závadu na tomto konkrétním spínači od začátku letu.
2008-12-01	21:14 UT: Korekční manévr OTM-175 [=Orbit Trim Maneuver] systémem malých motorků RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=57.2 s, Δv=0.069 m/s). Po manévru se sonda orientovala do polohy potřebné pro následující sledování atmosférických hvizdů aparaturou RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], kamery a radar studovaly polární region Saturnu. Optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] pozorovaly dynamické úkazy v atmosféře a radar pak stejnou oblast pokryl vlastním měřením.
2008-12-02	Necílený průlet kolem měsíců Enceladus a Calypso. Poblíž periapsidy přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovaly magnetosféru nad polární oblastí Saturnu a zdroje radiace o malých rozměrech. Optické přístroje se zaměřily na Enceladus a širokoúhlá kamera ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovala polární záře.
2008-12-04	Pozorování atmosférické dynamiky v jižní polární oblasti přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Fotografování oblačnosti na Titanu kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Kalibrován byl magnetometr.
2008-12-05	15:44 UT: Cílený průlet kolem Titanu (T48) relativní rychlostí 6.3 km/s ve výšce 960 km nad 10.3° j.š. T48 byl doposud jediným průletem, kdy se sonda přiblížila rovníku na osvětlené straně. Hmotnostní spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] měřil neutrální molekuly nad osvětlenou částí ionosféry. Radar sondoval oblasti, kde se očekává kryovulkanická aktivita mj. region Tui Regio. Radar dále sledoval tmavé dunové pole Shangri-La. Hledány byly případné impaktní struktury. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil vertikální zastoupení CO, CH4 a H2O a pokračoval v mapování měsíce ve středním a vzdáleném infračerveném oboru. Sledovány byly závislosti přítomnosti uhlovodíků a nitrilů na změnách ročních dob. ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval mozaiku polokoule Titanu, včetně záběrů na oblasti Hotei Arcus, jižní část Xanadu a západní okraj Tsegihi. Přístroj MIMI měřil exosféru a magnetosféru Titanu. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval zákryt hvězdy ε CMa za atmosférou Titanu.
2008-12-05 až 2008-12-07	Úzkoúhlá kamera ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovala mj. noční stranu Titanu, spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] se pokoušel změřit tepelnou strukturu stratosféry měsíce. Poté, co se sonda vzdálila od Titanu, zaměřil se vědecký výzkum opět na Saturn a jeho prstence. Rozložení teplot v prstence mapoval CIRS.
2008-12-09	20:44 UT: Korekce dráhy OTM-176 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=18.225 s, Δv=3.032 m/s). Sledování prstenců v infračervené oblasti přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Optické přístroje, které byly navádění spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], pozorovaly zatmění měsíce Tethys. Pozorování prstenců přístrojem VIMS s vysokým rozlišením.
2008-12-10	Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděl po dobu 6.5 h azimutální skenování prstýnku nacházejícího se ve vzdálenosti 1.47 RS. Následně pozoroval 13 hodin prstenec F ve středním rozlišení. Souběžně probíhala měření infračervenými spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
2008-12-13	21:30 UT: Korekční manévr OTM-177 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=9.725 s, Δv=1.61 m/s). Průzkum magnetosféry Saturnu přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly prstenec F v rámci dlouhodobé kampaně. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] analyzoval molekuly v bezprostřední blízkosti Encelada. Účelem bylo zjistit souvislosti mezi výrony plynů z prasklin na pólu se stavem prostředí kolem měsíce. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil zastoupení molekul H2O a CO2 ve stratosféře Saturnu a jejich závislost na kronografické šířce.
2008-12-15	Mapování složení atmosféry Saturnu přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] oblasti se středem nad 45° s.š.
2008-12-16	Sledování zákrytů hvězd a studium dynamiky atmosféry nad póly planety. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval zákryt γ Cru za prstenci. Přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt α Cru a β Cen za Saturnem. Zákrytové experimenty poskytly informace o teplotě vysoké atmosféry a vertikální profil iontů a molekul vodíku a uhlovodíků.
2008-12-17	21:15 UT: Korekční manévr OTM-178 [=Orbit Trim Maneuver] manévrovacími motorky RCS [=Reaction Control System] (t=16.63 s, Δv=0.027 m/s). Optické přístroje se věnovaly pozorování měsíce Rhea ze vzdálenosti 770 Mm. Radiolokátor v pasivním módu detekoval radiaci mající původ ve vrstvách atmosféry Saturnu. Sledovány byly polární oblasti a studovány zvláštní atmosférické jevy (polární šestiúhelník) a víry.
2008-12-19	Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval tepelnou strukturu horní troposféry Saturnu v daleké infračervené oblasti.
2008-12-21	14:15 UT: Průlet kolem Titanu (T49) rychlostí 6.3 km/s. Nejnižší bod dráhy se nacházel ve výšce 970 km nad 43.9° j.š. V okamžiku největšího přiblížení prováděl radiolokátor výšková měření v oblasti Ontario Lacus. Radiolokátor dále získal údaje metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar] o prozatím neprozkoumaném jihozápadním kvadrantu Titanu a jižním polárním regionu. Paralelně s radarem prováděl vědecká měření spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizovaly globální snímky středních jižních šířek a spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval vysoké jižní šířky. Zaměřil se na jižní okraj Xanadu a oblast Hotei. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval v globálním teplotním mapování a ve stanovení vertikálního profilu zastoupení plynných složek v atmosféře, mj. CO, H2O a HCN. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] studoval energii iontů a elektronů v atmosféře. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřilo teplotní plazmu v ionosféře a v blízkém okolí.
2008-12-24	Korekce dráhy OTM-179 [=Orbit Trim Maneuver] byla zrušena. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryty hvězd δ Cen a β Cru za prstenci. Spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] naváděl přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] na zvolené oblasti magnetosféry. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly několik malých měsíčků v rámci kampaně zaměřené na upřesnění jejich oběžných drah.
2008-12-25	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval tepelné emise z prstenců. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt hvězdy α Ara za prstenci. Na prstence se zaměřily rovněž kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], které pořídily krátké filmy vybraných úkazů. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] skenoval prstence při vysoké fázi jako součást dlouhodobé kampaně studia rozložení teplot na osvětlené a zastíněné straně prstenců.
2008-12-26	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] se zaměřily na měsíc Enceladus a zhotovily snímky výtrysků plynů z polární oblasti se středním rozlišením. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval v průzkumu distribuce tepla v prstencích a na závěr skenoval Enckeovu mezeru uvnitř prstence A.
2008-12-27 a 2008-12-28	Pokračoval průzkum tepelných vlastností prstenců A, B a C spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval záběry oblačnosti na Titanu. Kalibrace magnetometru.
2008-12-29	CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval horní troposféru Saturnu ve vzdálené infračervené oblasti. Toto měření se periodicky opakuje kvůli studiu sezónních změn.
2008-12-30	Přechodně prodloužena doba nastavená na spínači CLT [=Command Lost Timer] na 5 dní (normálně 90 hodin), protože na dalších několik dní bylo plánováno spojení se Zemí jen každý druhý den. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 12 hodin analyzovaly kyslíkaté sloučeniny ve stratosféře Saturnu. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] rovněž provedl několik skenů viditelné polokoule v ultrafialovém a vzdáleném ultrafialovém pásmu.
2008-12-31	Optické přístroje ORS [=Optical Remote Sensing] sledovaly měsíc Dione a přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] absolvoval kalibraci.
2009-01-01	Rozbory plazmového prostředí. Sonda se opět přiblížila k Saturnu natolik, že dosáhla vhodné pozice ke studiu horní troposféry spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] ve vzdálené infračervené oblasti. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zkušebně pozoroval hvězdokupu Plejády.
2009-01-02	VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zahájil první z několika plánovaných dlouhodobých sledování polárních regionů Saturnu. Studována byla struktura a dynamika atmosférických vírů a jejich změny v čase, včetně změn souvisejících se střídáním ročních dob.
2009-01-03	Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt hvězdy β Cru za planetou, přičemž byl studován vertikální profil aerosolů, opacita plynů a teploty v nejvyšších výškách. Přístroje VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer], ISS [=Imaging Science Subsystem] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] zkoumaly dynamické jevy v polárních oblastech.
2009-01-04	Přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studovaly původ polárních září v atmosféře Saturnu. Optické přístroje snímkovaly ze vzdálenosti 415 Mm měsíc Tethys. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] měřily vertikální strukturu a dynamiku vnitřní magnetosféry v rovníkové rovině Saturnu.
2009-01-05	Studium dynamiky jižní polární atmosféry, především charakteristik větrů a struktury oblačnosti. Souběžná pozorování zařízením ISS [=Imaging Science Subsystem] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] využívalo příležitosti sledovat výšku mraků. Měřena byla absorpce metanu nad oblaky kamerami ISS a tepelné emise v různých vlnových délkách, které studoval VIMS.
2009-01-06	Proběhlo první ze tří měření složení atmosféry planety přístroji CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Měření si vyžádala dlouhodobé zaměření přístrojů na jeden bod na Saturnu.
2009-01-08	Upraven tlak hélia v systému rozvodu paliva kvůli dosažení optimálního poměru paliva a okysličovadla.
2009-01-09	Ukončen program letu podle sekvence S46 a zahájeno provádění plánu S47. Pořízena série snímků Saturnu, které měly dokumentovat krátkodobé variace v atmosféře. ISS [=Imaging Science Subsystem] pokračoval v kampani pozorování oblačnosti na Titanu.
2009-01-12	Optické přístroje ze souboru ORS [=Optical Remote Sensing] sledovaly zákryty hvězd γ Cru a α Cru za prstenci.
2009-01-17	Pravidelná čtvrtletní kontrola stavu souprav silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Prověřovány byly sestavy číslo 1, 2 a 4. Setrvačník byl roztočen na 900 ot/min v obou směrech a zjišťovala se doba, po níž se působením třecích sil zcela zastaví. Zkouška potvrdila, že se tření opět mírně zvětšilo, výsledky se však příliš neodlišovaly od předchozích testů.
2009-01-19	Provedena kalibrace hvězdného čidla orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control System]. Předběžná analýza ukázala, že systém funguje podle očekávání.
2009-01-20	Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] analyzoval zastoupení kyslíkatých sloučenin nad nízkými severními šířkami Saturnu. Měřením vyzařování v daleké infračervené oblasti pokračovalo studium rozložení teplot nad severní polokoulí.
2009-01-24	05:00 UT: Korekce dráhy OTM-180 [=Orbit Trim Maneuver] poblíž periapsidy hlavním raketovým motorem (stý zážeh motoru od startu, t=27.8 s, Δv=4.67 m/s). V průběhu operace byl sledovací komplex DSN [=Deep Space Network] u Madridu vystaven silnému větru, dosahujícímu rychlosti až 63 km/h, který může vychýlit parabolické antény a ovlivnit rádiové spojení. Všechna data se nicméně podařilo předat.
2009-01-30	V analýze publikované v časopise Geophysical Research Letters bylo uvedeno, že v jižní polární oblasti na Titanu byla zaznamenána jezera, která na dřívějších snímcích nebyla patrná. Má se za to, že by se mohlo jednat o nové útvary, které se vytvořily následkem silných dešťů v regionu, proslulém velkou oblačností.
2009-02-02	Necílený průlet kolem měsíce Rhea. Podle dlouhodobějšího sledování stavu systému orientačních reaktivních motorků RCS [=Reaction Control Subsystem] vyplynulo, že u trysek Z3A a Z4A došlo při manévru OTM-169 [=Orbit Trim Maneuver] k většímu kolísání tlaku ve spalovací komoře. Mohlo by to naznačovat částečnou degradaci motorků, a proto bylo doporučeno, aby bylo řízení orientace převedeno na záložní sadu B. Doporučení bylo akceptováno a realizováno bude v polovině března. Před tím a následně poté bude třeba uskutečnit několik zkoušek. Kvůli nim bude nutno přerušit na nějaký čas vědecký program letu.
2009-02-03	Plánovaný korekční manévr OTM-181 [=Orbit Trim Maneuver] byl zrušen.
2009-02-04 a 2009-02-05	Vědecký program se soustředil na snímkování tvorby přechodných jevů v prstencích Saturnu a sledování malých měsíčků systémem ISS [=Imaging Science Subsystem].
2009-02-07	10:26 UT: Cílený průlet (T50) kolem Titanu v nejmenší výšce 960 km nad 33.7° j.š. relativní rychlostí 6.3 km/s. Hlavním výzkum prováděl hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Souběžně se spektrometrem v okamžiku největšího přiblížení sondoval povrch měsíce radar. Monitorován byl region zahrnující horský hřeben jihozápadně od Tsegihi. Byly rovněž získány výškové údaje na příletové i odletové větvi. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval teploty, stopy uhlovodíků a sloučenin dusíku a kyslíku ve stratosféře a pátral po izotopech a nových plynných molekulách. VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval oblačnost a atmosféru na okraji viditelného disku. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] studoval atmosféru v extrémní a vzdálené ultrafialové oblasti. Byly registrovány spektrální a prostorové vlastnosti emisí dusíku a vodíku a absorpce jednoduchých uhlovodíků a aerosolů. Další pozorování energetických iontů a energie elektronů v atmosféře prováděl přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] [=Magnetospheric Imaging Instrument]. Trajektorie letu byla příhodná k pozorování noční hemisféry magnetometrem.
2009-02-09	11:15 UT: Korekce dráhy OTM-182 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=2.1 s, dv=0.35 m/s).
2009-02-12	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozoroval po dobu 11.5 hodiny prstence v rámci kampaně, při níž mají být prstence studovány z osvětlené a neosvětlené strany při podobných podmínkách. Má se tím mj. prozkoumat vertikální rozložení teplot související s pohlcováním slunečního světla v hmotě prstenců.
2009-02-13	Necílený průlet kolem Titanu.
2009-02-15	Pozorování oblačnosti na Titanu optickými přístroji ze vzdálenosti asi 2 Gm.
2009-02-17	Ukončen program letu podle sekvence S47 a bylo zahájeno plnění S48.
2009-02-19	Snímkování měsíců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] pro účely optické navigace. Pozorování prstenců E a G spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] po dobu 13 h.
2009-02-20	Prověrka tření v záložní sestavě silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly] č. 3. Analýza výsledků neukázala žádnou změnu proti poslední zkoušce. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 3.5 h mapoval bezprostřední okolí měsíce Enceladus. Cílem byl ověřit souvislosti mezi změnami výskytu některých molekul v tomto prostoru v erupcích z polárních kryovulkánů. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly vybrané ledové měsíce a radar se pokusil pasivně měřit tepelné vyzařování Titanu. Na snímcích prstence G byl opakovaně zachycen objekt, objevený již 2008-08-15; byla tak definitivně potvrzena existence měsíčku (moonletu) o průměru asi 0.5 km, který dostal předběžné označení S/2008 S119,20.
2009-02-25 až 2009-03-03	Výzkum prstenců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Při průletu rovinou prstenců odebíral analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser] vzorky hmoty. Pozorování zákrytů hvězd za prstenci vizuálním a infračerveným mapovacím spektrografem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a ultrafialovým spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil rozložení teplot v Cassiniho dělení. Optické přístroje prováděly pozorování měsíců Dione a Rhea. Pokračovalo studium plazmového prostředí.
2009-03-04	Každoroční kalibrační zkouška inerciální jednotky systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem]. Výsledky potvrdily setrvalý normální stav. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem], spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] prováděly pozorování prstence F. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] mapoval plynné molekuly v okolí měsíce Enceladus.
2009-03-09	09:30 UT: Korekční manévr OTM-183 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=29.88 s, Δv=5.02 m/s). Po skončení manévru signalizovalo jedno z teplotních čidel instalovaných ve spalovací komoře motoru anomální stav. Zdá se, že senzor selhal. Na další operace by to nemělo mít žádný vliv, pouze se snížil stupeň redundance u zařízení sledující činnost hlavního motoru. Tříhodinové studium měsíce Rhea přístroji ISS [=Imaging Science Subsystem], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. V okamžiku průletu sondy rovinou prstenců shromažďovalo zařízení CDA [=Cosmic Dust Analyser] data o výskytu kosmického prachu.
2009-03-11	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozoroval po dobu 13.5 h prstenec F. Souběžně probíhalo měření spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
2009-03-12 až 2009-03-15	Soustava motorků B systému RCS [=Reaction Control System] byla nastavena jako hlavní. Kontroly nově aktivovaného hardwaru. Orientace při testovacích manévrech byla udržována silovými setrvačníky. Na závěr byla sonda zkušebně převedena do pomalé rotace kolem hlavních os X, Y a Z.2009-03-16 - Převedení systému orientace na sestavu B bylo vyhodnoceno jako úspěšné a bylo vydáno povolení pokračovat v programu letového plánu podle sekvence S48.
2009-03-18	01:14 UT: Korekční manévr OTM-183 [=Orbit Trim Maneuver] systémem RCS [=Reaction Control System] (t=12.75 s, Δv=21.64 mm/s.
2009-03-20	Necílený průlet kolem měsíce Titan.
2009-03-21	Průlet rovinou prstenců. V činnosti byl analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser]. Studium výtrysků plynů z polární oblasti měsíce Enceladus. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] prováděl vertikální skenování teploty prstenců.
2009-03-22	Pozorování oblačnosti na Titanu a měření teplot v prstencích spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Sledování zákrytu hvězd za prstenci přístrojem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer].
2009-03-24	Korekční manévr OTM-184 [=Orbit Trim Maneuver] byl zrušen jako nepotřebný.
2009-03-25	Palubní počítač byl instruován, aby byl senzor, který 2009-03-09 hlásil vysokou teplotu ve spalovací komoře hlavního motoru, nadále považován za "mrtvý" a jeho hlášení se nebralo v úvahu.
2009-03-26	Ukončen program letu S48 a bylo zahájeno plnění podle sekvence S49.
2009-03-28	04:53 UT: Sonda minula jižní polární oblast Titanu ve výšce 963 km relativní rychlostí 6.3 km/s. Průlet T51 byl prvním přiblížením k měsíci, při němž byl použit záložní okruh manévrovacích trysek B. Hlavní měření prováděl hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který sledoval ionosféru měsíce. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] studoval energii iontů a elektronů vnikajících do atmosféry. Těsně po největším přiblížení byl povrch Titanu sondován rádiovými vlnami.
2009-03-29	14:15 PDT: Korekční manévr OTM-186 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=4.437 s, Δv=0.75 m/s).
2009-04-01	Zrušen korekční manévr OTM-186a [=Orbit Trim Maneuver] jako nepotřebný.
2009-04-02	Po zaměření přístrojů pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] bylo zahájeno studium magnetosféry Saturnu. Magnetometr prováděl šestihodinovou kalibraci, následovalo snímkování planety k navigačním účelům.
2009-04-03	Seřízení frekvence rádiového subsystému, která se během posledních dvou let posunula si o 3.5 kHz.
2009-04-04	02:58 UT: Průlet T52 kolem Titanu ve výšce asi 4150 km nad 2.8° j.š. relativní rychlostí 5.8 km/s. Jedním z hlavních vědeckých úkolů bylo sledování rádiového vysílání během zákrytu sondy za měsícem. Další průzkum prováděl přístroj UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který studoval vertikální profil dusíku, kyanovodíku a aerosolů.
2009-04-07	Dráhová korekce OTM-188 [=Orbit Trim Maneuver] byla zrušena.
2009-04-09	Sledovací stanice DSS-14 [=Deep Space Station] v Goldstone nahlásila poruchu na 70metrové anténě. Výpadek jmenovaného zařízení nemá vliv na bezpečnost letu sondy, znamená však omezení objemu předávaných vědeckých dat.
2009-04-10	Vědecký program začal sekvencí fotografií nestabilních jevů v prstencích Saturnu. Snímkování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] trvalo skoro šest hodin. Současně s tím pozorovaly osvětlenou stranu prstenců infračervené spektrometry CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Následně se systém ISS zaměřil na malé měsíce, u nichž se upřesňovaly dráhové elementy, a zcela na závěr se do zorného pole dostal měsíc Titan. Kamery zhotovily za 7 h 24 min sekvenci snímků oblačnosti.
2009-04-11	Necílený průlet kolem Titanu.
2009-04-12	13:15 UT: Korekční manévr OTM-189 [=Orbit Trim Maneuver] poblíž periapsidy (t=42.2 s, Δv=7.12 m/s). Poprvé při něm bylo použito nové verze 8.1 řídícího programu Meneuver Automation Software.
	2009-04-16 Zrušena úprava dráhy OTM-190 [=Orbit Trim Maneuver]. Při přípravě manévru bylo zjištěno, že by se silové setrvačníky dostaly do nepřípustného rozsahu otáček.
2009-04-17	Přístroje CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly po dobu tři hodin večerní stranu magnetosféry. Šestihodinová kalibrace magnetometru. Kalibrace ultrafialového spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], který byl zaměřen na jasnou hvězdu α Vir (Spica) v souhvězdí Panny (Virgo).
2009-04-20	01:32 UT: Průlet kolem Titanu T53 ve vzdálenosti 3600 km nad 7.7° j.š. relativní rychlostí 5.8 km/s. Krátce před setkáním bylo zjištěno, že kvůli nečekanému výpadku 70m antény DSS-14 [=Deep Space Station] v Goldstone, nebude možné využít jeho kapacitu k přenosu naměřených dat od Saturnu. Velkou anténu prozatím zastoupilo menší zařízení o průměru 34 m, rychlost přenosu se ale snížila. Hlavní vědecké cíle průletu ale nebyly touto improvizací ohroženy. Sledování dvou zákrytů (jednoho hvězdného a jednoho slunečního) atmosférou Titanu přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Byl stanoven detailní vertikální profil zastoupení dusíku, uhlovodíků, kyanovodíku a aerosolů. Sluneční zákryt byl studován ve vzdálené ultrafialové oblasti a byl při něm měřen výskyt dusíku v rozmezí výšek mezi 900 a 2300 km. Do stejného rozmezí zasahovalo měření hmotového spektrometru INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Hvězdný zákryt sledoval výšky mezi 300 a 1600 km, kde se vyskytují uhlovodíky a aerosolová mlha. Horní hranice byla studována ještě přístrojem INMS, zatímco spodní ležela v oblasti, v níž prováděl měření infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer].
2009-04-22	Zrušen korekční manévr OTM-191 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-04-23	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] po dobu 9 hodin studoval vertikální teplotní profil prstenců při fázovém úhlu 60°.
2009-04-24	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizovaly 11 hodin sérii snímků pásovité struktury vyskytující se v prstenci F ve chvílích, kdy měsíc Prometheus prochází apoapsidou.
2009-04-25	Pravidelná čtvrtletní zkouška tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Zjištěno malé zlepšení stavu u setrvačníků číslo 2.
2009-04-26	Necílený průlet kolem Titanu. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly po šesté a naposled měsíc Rhea, aby se prověřilo, zda se kolem něho nenacházejí prstence, jak tomu naznačovala měření přístroji pro výzkum magnetosféry a plazmy MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2009-04-28	12:14 UT: Úprava dráhy OTM-192 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=14.8 s, Δv=2.49 m/s).
2009-05-01	Zrušen korekční manévr OTM-193 [=Orbit Trim Maneuver]. Kvůli nejistotě, zda bude v nejbližších dnech k dispozici pozemní sledovací stanice DSS-14 [=Deep Space Station] v Goldstone, byl odeslán příkaz, aby byl časový spínač CLT [=Command Loss Timer], který spouští nouzový program, pokud sonda nenaváže spojení po dobu 90 hodin (normální režim), přestaven na interval 6 dní (144 hodin).
2009-05-02	Subreflektor na anténě DSS-14 musel být směrován manuálně a spojení s Cassini se nezdařilo. Tento stav pokračoval i 2009-05-04. Kvůli tomu bylo ztraceno asi 2.8 Gb vědeckých dat. Situaci pomohla stanice DSS-25, která dokázala odvysílat na sondu pokyn, následně zaznamenaný spínačem CLT [=Command Loss Timer]. Jelikož se ale jedná o malou anténu, byla rychlost přenosu telemetrie značně menší, než u původně uvažované 70 metrové antény, kterou má k dispozici DSS-14.
2009-05-06	00:08 UT: Průlet kolem Titanu T54 ve výšce 3244 km nad 14.1° j.š. rychlostí 5.8 km/s. Na příletové větvi se soustředil spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] na atmosféru měsíce a analyzoval teplotní profil a zastoupení aerosolů. Složení atmosféry pak studoval přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Na odletové větvi pozoroval VIMS polární region a pátral po variacích na povrchu a v atmosféře a sledoval oblačnost nad jižní polokoulí. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] zhotovovaly podrobné snímky jižních oblastí, v místech, kde pozoroval VIMS oblačnost. Atmosféru studoval rovněž ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Další vědecká měření získaly experimenty MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument], RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a magnetometr. Stanice DSS-14 byla již částečně provozuschopná, i když pokračovalo ruční natáčení subreflektoru. Příjem signálů byl možný, ale nebylo možno vyloučit poškozené bloky mezi přijatými daty. Obavy se ale nepotvrdily a 2009-05-07 bylo oznámeno, že se podařilo zachytit všechna data. Bylo oznámeno, Mezinárodní astronomická unie IAU [=International Astronomical Union] schválila jméno nového Saturnova měsíce, který byl identifikován na základě snímků z Cassini a předběžně obdržel označení S/2008 S 1. Nový měsíc LIII Aegaeon má asi půl kilometru v průměru a obíhá uvnitř světlého segmentu v prstenci G.
2009-05-07	Poté, co se podařilo opět uvést do normálního provozu sledovací stanici DSS-14 v Goldstone, mohlo řídící středisko nastavit časový spínač CLT [=Command Lost Timer] z přechodných 6 dnů na obvyklých 90 hodin. Každoroční zkouška slunečního senzoru B v systému orientace s uspokojivým výsledkem.
2009-05-08	Zrušena korekce dráhy OTM-194 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-05-14	11:14 UT: Korekce dráhy OTM-195 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=13.18 s, Δv=2.21 m/s).
2009-05-15	Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval severní polokouli Saturnu. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] naváděl další plazmový experiment MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a společně pozorovaly ranní hranici magnetosféry v různých vzdálenostech. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval ve skenování magnetosféry, v níž bylo sledováno zastoupení atomárního kyslíku a vodíku.
2009-05-18	Korekční manévr OTM-196 [=Orbit Trim Maneuver] tryskami systému RCS [=Reaction Control System] (t=37.63 s, Δv=47.12 mm/s).
2009-05-20	Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pozoroval prstence při fázovém úhlu 20°. Jednalo se o část plánovaných studií vertikálního rozložení teplot v prstencích na osvětlené a zastíněné straně za podobných geometrických poměrů. Magnetometr byl podroben kalibraci, přičemž byla sonda na sedm hodin uvedena do rotace. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 8 hod měřil zastoupení atomárního kyslíku a vodíku v Saturnově systému.
2009-05-21	22:42 UT: Průlet kolem Titanu T55 relativní rychlostí 6.0 km/s ve výšce 965 km nad 22° j.š. Hlavní úkol během průletu plnil radar, který postupně prováděl skaterometrii, měření výšek a sondování povrchu metodou syntetické apertury SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Mapování metodou SAR probíhalo nad jižní polokoulí napříč od severovýchodu dunového pole Shangri-La až k vysokým jižním šířkám. Paralelně s radarem prováděl měření hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Na příletové větvi analyzoval spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] složení atmosféry Titanu. Po průletu nejnižším bodem dráhy se VIMS zaměřil na pozorování jižní polární oblasti a monitorování oblačnosti. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] současně měřil složení a teploty ve stratosféře. Ultrafialový spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval prostorové a spektrální informace o vyzařování dusíku, emisích a absorpci vodíku, absorpci jednoduchých uhlovodíků a vlastnostech aerosolů tvořících mlhu v atmosféře. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] sledoval energetické ionty a elektrony vnikající do atmosféry měsíce, zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] studovalo termální plazmu v ionosféře a v okolí Titanu, hledalo bouřkové projevy v atmosféře a sledovalo interakce Titanu s magnetosférou Saturnu.
2009-05-23	Zrušen korekční manévr OTM-197 [=Orbit Trim Maneuver]. Měření teplotních rozdílů mezi osvětlenou a zastíněnou stranou prstenců a v místech, kam dopadá stín měsíce. Prachové prostředí kolem prstenců zkoumal experiment CDA [=Cosmic Dust Analyser].
2009-05-25	Fotografovány měsíce Dione, Prometheus a prstence a následně měsíce Epimetheus a Janus.
2009-05-30	10:14 UT: Korekční manévr OTM-198 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem v apoapsidě dráhy (t=8.7 s, Δv=1.46 m/s).
2009-květen	Koncem měsíce nainstalován nový letový software verze A8.7.7.
2009-06-02	Zrušen korekční manévr OTM-199 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-06-03	Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] zaznamenával světelnou křivku malého měsíčku Kiviug po dobu 10 h 34 min. Spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pořizoval 8 hodin mozaiku magnetosféry. Kalibrace magnetometru po dobu 5 h 40 min.
2009-06-07	01:02 UT: Průlet kolem Titanu (T56) relativní rychlostí 6 km/s. Nejnižší bod ležel nad 32.1° j.š. ve výšce 968 km. Studium středních titanografických šířek spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] a simultánně radarem. Radar na odletové větvi měřil výšky, a prováděl skaterometrii a radiometrii. Mapování povrchu metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar] probíhalo nad regionem Tortola Facula až Shangri-La. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil složení stratosféry a sledoval teploty, přičemž byly studovány sezónní odchylky. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] zaznamenával energetické ionty a elektrony vstupující do atmosféry měsíce. Mapovací spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] na základě pozorovaní zákrytu hvězd analyzovaly složení atmosféry a pak společně s přístrojem CIRS sledovaly jižní polární region. Kamery ISS a spektrometr VIMS sledovaly východ oblasti Tsegihi a monitorovaly oblaka nad jižní polokoulí. Magnetometr MAG zaznamenával externí magnetická pole kolem Titanu na noční polokouli. Přístroje ze souboru RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřily termální plazmu v ionosféře a okolí, hledaly známky bouřkových jevů v atmosféře a studovaly interakce magnetosféry Titanu a Saturnu. Periodická kontrola závěsu hlavního motoru a sestavy záložních silových gyroskopů RWA-3 [=Reaction Wheel Assembly].
2009-06-10	09:30 UT: Korekční manévr OTM-200 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=12.67 s, Δv=2.1 m/s).
2009-06-12	Kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] snímal po dobu 4 h 30 min neosvětlenou stranu prstenců a následně fotografoval měsíce v rámci kampaně na upřesnění parametrů oběžných drah. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval hvězdný zákryt za prstenci. Pomocí spektrometru CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] byly 2 h 14 min naváděny přístroje ze souboru MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2009-06-13	Ukončení etapy letu podle plánu S51 a zahájení plnění instrukcí podle programu S52.
2009-06-15	02:45 UT: Korekce dráhy OTM-201 motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=22 s, Δv=0.03 m/s).
2009-06-16	Normalizace nového letového software verze A8.7.7. V průběhu normalizace se sjednotí všechny čtyři kopie uložené na různých místech na nové verzi.
	2009-06-17 byla zrušena korekce dráhy OTM-202 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-06-22	19:52 UT: Průlet kolem Titanu (T57) ve výšce 955 km relativní rychlostí 6 km/s. Nejmenší výšky 955 km bylo dosaženo nad 42.2° j.š. Hlavní měření v okamžiku největšího přiblížení prováděl iontový a neutrální spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který sledoval noční polokouli ve středních jižních šířkách. Souběžně s ním prováděl sondáž radar, který pracoval metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Na odletové větvi fungoval jako altimetr, skaterometr a radiometr. SAR sondoval terén paralelně s pásy zachycenými při průletech T55 a T56. Pomocí rádiové aparatury se uskutečnil zákrytový experiment, který obsáhl nejsevernější šířku (79°) za celou dobu mise. Byl získán profil hustoty elektronů v ionosféře a zaznamenány variace v atmosférických podmínkách jako je např. teplota tlak, extinkce a turbulence v závislosti na zeměpisné šířce, obzvláště v oblastech polárních vírů. Současné měření bylo poslední příležitostí sledování zákrytu v rámci prodloužené mise Cassini Equinox. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil složení atmosféry ve středních jižních šířkách. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly půl hodiny fotometrická měření a pak společně se spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozorovaly polokouli Titanu ve středních šířkách při nízkém fázovém úhlu a s přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledovaly oblaka. Na odletové větvi se VIMS a CIRS zaměřily na sledování jižní polární oblast. Ultrafialový spektrograf UVIS dokumentoval atmosféru Titanu ve vzdálené a extrémní ultrafialové oblasti. Měření zachytilo spektrální a prostorové informace o emisích dusíku, emisích a absorpci vodíku a absorpci jednoduchých uhlovodíků. Dále byla sledována mlha z aerosolů. Přístroje RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] studovaly tepelnou plazmu v ionosféře měsíce, hledaly projevy bouřkové činnosti a dokumentovaly interakce mezi magnetosférou Titanu a Saturnu.
2009-06-24	Bylo oznámeno, že vědci objevili soli sodíku v ledových částečkách, tvořících vnější prstenec Saturnu. Materiál prstence je doplňován výtrysky par a ledových krystalků z měsíce Enceladus a jsou důkazem přítomnosti rezervoáru, možná i oceánu, tekuté vody pod povrchem měsíce.
2009-06-25	Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] a kamerový systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovaly výtrysky s polárního regionu Encelada. Oba přístroje a také mapovací spektroskop VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pak sledovaly měsíc Mimas.
2009-06-26	08:29 UT: Korekce dráhy OTM-203 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=14.3 s, Δv=2.4 m/s).
2009-06-29	Plazmový spektrometr studoval na ranní stranu hranic magnetosféry a prováděl výzkum v různých radiálních vzdálenostech. UVIS začal skenovat magnetosféru planety v osmihodinových blocích po sedm dnů. Sledován byl výskyt atomárního kyslíku a vodíku.
2009-06-30	První výročí zahájení prodloužené mise Cassini Equinox Mission. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] dokončil šestý z plánovaných osmi skenů Saturnova systému, při nichž se sleduje výskyt atomárního kyslíku a vodíku. Úzkoúhlá kamera ze systému ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovala různé měsíce v rámci upřesňování jejich oběžných drah. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] vyhodnocoval tepelné emise prstenců.
2009-07-01	01:45 UT: Korekční manévr OTM-204 [=Orbit Trim Maneuver] v apoapsidě dráhy motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=9.13 s, Δv=16.04 mm/s).
2009-07-02	Kalibrace spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zaměřením na Slunce a na kalibrační hvězdu Alfa Centauri.
2009-07-03	Zrušen korekční manévr OTM-205 [=Orbit Trim Maneuver]. Kalibrace magnetometru při rotaci sondy na dobu 6 h. Pokračovala kampaň studia hranic magnetosféry a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] mapoval severní polokouli Saturnu ve vzdálené infračervené oblasti. Sledována byla dále oblaka na Titanu a tepelné emise prstenců.
2009-07-08	18:26 UT: Průlet ve výšce 965 km relativní rychlostí asi 6 km/s kolem Titanu (průlet T58). K největšímu přiblížení došlo nad 52.2° j.š. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryty hvězd a Slunce za Titanem. Měřením byl stanoven vertikální profil dusíku, uhlovodíků, HCN a aerosolů v atmosféře. Zákryt Slunce poskytl informace o polárním regionu ve výškách mezi 900 až 2300 km. Toto rozmezí se překrývalo s daty získanými spektrometrem INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer]. Současné měření přístrojem INMS a sondáž radarem bylo zaměřeno na západního okraje regionu Xanadu, kde byly detailně zkoumány hranice s oblastí Shangri-La metorou SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Stopa radaru probíhala paralelně s pásy prozkoumané při průletech T55, T56 a T57 a procházela i jezerem Ontario Lacus. Kompozitní infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] prováděl teplotní skenování povrchu a pátral po nových plynech ve vzdálené infračervené oblasti, kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] mapovaly měsíc v globálním měřítku a detailně oblasti a rozložení oblačnosti jihozápadně od Senkyo a severovýchodně od Tsegihi. Současně měřil složení atmosféry spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer]. Průzkum magnetického pole a plazmového prostředí vykonávaly přístroje ze souborů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science], MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science]. Kromě jiného byly hledány projevy bouřkových výbojů a studována interakce magnetosféry Titanu a Saturnu.
2009-07-10	Měření rychlosti změny teplot v prstencích přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], když je část nahřívána Sluncem a druhá zastíněná Saturnem. Kamery ISS pozorovaly azimutální variace v prstencích.
2009-07-11	Necílený průlet kolem Dione.
2009-07-13	05:38 UT: Korekce dráhy OTM-206 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=20.75 s, Δv=3.51 m/s).
2009-07-16	Snímkování malých měsíců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a studium hranic účinků slunečního větru na magnetosféru Saturnu sadou přístrojů MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science]. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zkoumal polarizaci světla odraženého od prstenců ve vzdálené infračervené oblasti.
2009-07-17	Kalibrace spektrometru VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] zaměřením na hvězdu Antares. Studium hranic magnetosféry přístrojem MAPS a navigační snímkování. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zákryt hvězd souhvězdí Střelce za Saturnovými prstenci. 17:15 UT: Korekce dráhy OTM-207 [=Orbit Trim Maneuver] motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=24.13 s, Δv=32.68 mm/s).
2009-07-21	Zrušena korekce dráhy OTM-208 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-07-23	Skončil program letu podle sekvence S51 a bylo zahájeno vykonávání příkazů podle S52.
2009-07-24	Cílený průlet kolem Titanu (T59) ve výšce 955 km relativní rychlostí 6 km/s. K největšímu přiblížení došlo nad 62° j.š. Vědecký výzkum prováděly přístroje CAPS, INMS, radar, CIRS a VIMS.
2009-07-26	Necílené průlety kolem měsíců Prometheus, Pandora, Janus a Tethys. Průchod periapsidou dráhy ve vzdálenosti 94000 km. Pozorování tzv. ringitů v prstencích kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Okolí Janusu bylo zkoumáno analyzátorem kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser]. ISS pozoroval Enceladus a především výtrysky z měsíce v zákrytu s měsícem Rhea. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval složení hmoty na zastíněné straně prstenců při nízkém fázovém úhlu.
2009-07-28	16:45 UT: Korekční manévr OTM-209 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=37.08 s, Δv=6.28 m/s).
2009-07-30	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografovaly stíny vrhané měsíci na plochu prstenců a shromažďovaly snímky do filmu zachycující vzájemné interakce měsíce Prometheus s materiálem prstence F. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] po 11 hodin pozoroval neosvětlenou stranu prstenců při vysokém fázovém úhlu a hledal v nich přechodné jevy. Na stejné jevy se zaměřil i kamerový systém. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] sledoval prstence a polarizační efekty v nich.
2009-08-01	23:59 UT: Korekční manévr OTM-210 [=Orbit Trim Maneuver] motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=14.75 s, Δv=22.84 mm/s).
2009-08-05	Zrušen korekční manévr OTM-211 [=Orbit Trim Maneuver] plánovaný na příští den.
2009-08-07	Bylo oznámeno, že byl v prstenci B nalezen nový miniaturní měsíček (moonlet) nacházející se asi 500 km od vnějšího okraje. Objev byl umožněn současnou mimořádnou situací, kdy Slunce svítí prakticky na hranu prstenců (rovnodennost - equinox - na Saturnu). Objekt při těchto světelných podmínkách vrhal stín na plochu prstenců dlouhý 41 km. Podle délky stínu bylo vypočítáno, že vyčnívá nad rovinu prstenců o 200 m. Jestliže krouží ve stejné rovině jako prstence, musí mít průměr asi 400 m.
2009-08-09	Cílený průlet T60 kolem Titanu v nejmenší vzdálenosti 970 km relativní rychlostí 6.0 km/s. Data od Titanu spolu se záznamy ze systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem] byla bohužel ztracena kvůli potížím na stanici Goldstone.
2009-08-10	Zrušena korekce dráhy OTM-212 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-08-11	Necílený průlet kolem měsíce Atlas.
2009-08-16	15:29 UT: Korekční manévr OTM-213 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=76.5 s, Δv=12.99 m/s). Během práce motoru se vyskytla závada na teplotním čidle ve spalovací komoře A. Obdobná závada byla zaregistrována již při manévru OTM-183. Druhé čidlo pracovalo bezchybně a prokázalo, že motor funguje nominálně. Chybný senzor bylo rozhodnuto vyřadit ze systému ochran.
2009-08-20	Zrušena korekce dráhy OTM-214 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-08-25	14:17 UT: Průlet ve vzdálenosti 970 km rychlostí 6 km/s kolem Titanu (průlet T61). K maximálnímu přiblížení došlo nad 19° j.š. Hlavní úkoly během setkání plnil radar, který pracoval v režimu skaterometrie, jako výškoměr a metodou SAR [=Synthetic Aperture Radar]. Sondáž SAR probíhala poblíž rovníku a pokrývala útvary Dilmun, Adiri a Belet. Měření bylo situováno paralelně a částečně v překrytu s pásem území prozkoumaným během průletu T8, což umožnilo některé objekty sledovat ve stereoskopickém zobrazení. Souběžně s radarem prováděl měření hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer], který měl možnost sledovat noční stranu měsíce v nízkých až rovníkových titanografických šířkách. Na odletové větvi optická pozorování při fázovém úhlu jen asi 10°. Těsně po největším přiblížení sledoval přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] jižní polokouli v šířkách, které byly cílem měření již při průletech T57 až T60. Rozlišení se pohybovalo až kolem 5 km/pixel. Skončil program letu podle sekvence S52 a zahájeno plnění povelů podle plánu S53.
2009-08-26	Týdenní plán vědeckých výzkumů obsahoval pozorování prstenců při vysokém a nízkém fázovém úhlu infračerveným mapovacím spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a sledování zákrytu hvězdy α Ori za prstencem D. Zákryt byl studován i v ultrafialovém oboru spektrografem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] snímkovaly měsíček Janus ve stínu prstenců, během průletu ve vzdálenosti asi 24 700 km a při fázovém úhlu 86° fotografovaly další měsíc Telesto a pozorovaly pohyby oblačnosti na Titanu. Dále sledovaly vertikální úkazy v prstencích a po dobu 9.5 h prováděly radiální skenování hlavních prstenců a pátraly v nich po přechodných jevech. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] zhotovoval teplotní mapu prstenců a po dobu šesti hodin sledoval jevy související s rovnodenností na Saturnu. Poslední úkoly plnily přístroje na výzkum magnetosféry a plazmového prostředí CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] a MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science].
2009-08-27	Necílené průlety kolem měsíců Pallene a Telesto.
2009-08-28	Ve večerních hodinách bylo zaměstnancům řídícího střediska oznámeno, že kvůli nedalekým lesním požárům budou budovy JPL v Oak Grove přes víkend uzavřeny. Výjimku obdržely pouze osoby, které se podílely na kritických operacích - v případě Cassini to byli pracovníci zajišťující v sobotu korekční manévr OTM-215 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-08-31	02:45 UT: Korekční manévr OTM-215 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=2.97 s, Δv=0.50 m/s).
2009-09-01	Obnoven normální provoz řídícího střediska po předchozím přerušení vinou lesních požárů v 06:00 místního času.
2009-09-02	Zahájen třicetidenní experiment související se sluneční konjunkcí pomocí rádiové aparatury RSS [=Radio Science Subsystem].
2009-09-02 až 2009-09-08	Vědecká pozorování kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Byl pořízen časosběrný záznam ze strany osvětlených prstenců při velkém fázovém úhlu. Fotografován byl stín Titanu na disku Saturnu, což sloužilo ke studiu aerosolů na největším Saturnově měsíci. Byly získány snímky vnějšího měsíčku Kiviuq. V rámci monitorovací kampaně Titanu prováděly souběžná pozorování přístroje CIRS a UVIS. Radar by naprogramován na radiometrická měření Titanu z velké vzdálenosti. Periodická údržba sady přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].
2009-09-05	04:14 UT: Korekce OTM-216 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motor v apoapsidě dráhy (t=26.29 s, Δv=4.47 m/s).
2009-09-09 až 2009-09-15	Pokračovalo shromažďování časosběrných záběrů ozářené strany prstenců kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem]. Fotografování měsíce Japetus. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] sledoval prstence při vysokém fázovém úhlu 110 až 130°. Přístroje ISS [=Imaging Science Subsystem], CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] se několikrát zaměřily na Titan v rámci dlouhodobé pozorovací kampaně.
2009-09-11	Formální začátek období horní sluneční konjunkce.
2009-09-14	Na kongresu v Postupimi bylo oznámeno, že přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] zaznamenal nový přechodný radiační pás kolem Saturnu.
2009-09-17	Vrchol sluneční konjukce. Separační úhel byl menší než 2°. V době vrcholící konjunkce byl na sondu vysílány jen povely bez konkrétního obsahu jenom aby se prověřil stupeň rušení rádiových vln interferencemi v blízkosti Slunce.
2009-09-18	Necílené průlety kolem měsíců Prometheus a Dione.
2009-09-20	Formální konec sluneční konjunkce. Separační úhel se zvětšil na 3°. Obnoven vědecký program a normální rádiové spojení se Zemí.
2009-09-22	Separační úhel Slunce-sonda-Země se zvětšil na 4°. Necílený průlet kolem Titanu.
2009-09-24	Závěr kampaně pozorování prstenců osvětlovaných po celou dobu rovnodennosti (Equinox) jen pod malým úhlem. Takové světelné podmínky umožňují registrovat úkazy a objekty, které jsou za jiných okolností prakticky nepozorovatelné.
2009-09-25	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pozorovalyt pohyb malých satelitů a mapovaly osvětlenou stranu prstenců přes osm různých barevných filtrů. Další pozorování prováděly přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], které sledovaly okraje magnetosféry a účinky slunečního větru. Magnetosféru studovalo též zařízení MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] a RPWS [=Radio and Plasma Wave Science].
2009-10-04	Každoroční kalibrace záložní inerciální jednotka IRU-B [=Inertial Reference Unit]. Výsledky ukazují, že se zařízení i nadále funguje správně.
2009-10-05	Ukončen program letu podle sekvence S53 a zahájen program S54.
2009-10-06	Zahájeno sedmidenní měření magnetosféry přístroji MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] a sadou ORS [=Optical Remote Sensing], která se zaměřila na polární záře.
2009-10-09	12:30 UT: Korekční manévr OTM-217 [=Orbit Trim Maneuver] malými motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=130.13 s, Δv=0.16 m/s).
2009-10-10	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře Saturnu v závislosti na kronografické šířce. Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] pokračoval posledním tříhodinovým pozorováním v kampani studia slunečního větru a polárních září. Vědecký program byl zakončen snímkováním Saturnu, prstenců a Titanu.
2009-10-12	Uzavřen kryt hlavního raketového motoru. 10:02 UT: Sonda minula ve vzdálenosti 1300 km relativní rychlostí 6 km/s měsíc Titan. Nejbližší bod průletu T62 se nacházel nad 64° j.š. Průlet vrátil trajektorii Cassini takřka do rovníkové roviny, což dovolí v dalším průběhu letu setkání s jinými ledovými měsíci. Vědecký program průletu T62 zahrnoval kalibraci spektrografu UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph], při níž byl pozorován zákryt Slunce za Titanem. Měřen byl vertikální profil N a N2 a některých uhlovodíků až do výšky 3000 km. UVIS studoval okolí měsíce ve vzdálené a extrémní ultrafialové oblasti. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval vznik, vývoj a zánik mraků, obzvláště ve středních a rovníkových šířkách. Souběžně prováděný zákrytový experiment poskytl informace o vertikální struktuře a složení atmosféry a vrstev mlhy. VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pořídil globální mapu západní oblasti Senkyo. CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] pokračoval ve výzkumu oblasti limbu mezi 70° a 75° j.š. ve vzdálené infračervené oblasti. Stanovována byla teplota a složení atmosféry a studovány vlastnosti aerosolů. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] pořídily mozaiku snímků západní oblasti Senkyo, nad níž byla současně monitorována oblačnost přístrojem VIMS. Magnetometr sledoval magnetické pole poblíž terminátoru. Aparatura RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] měřila teplotní plazmu v ionosféře Titanu a v okolí, hledala známky blesků na Titanu a sledovala vzájemné působení magnetosféry měsíce a Saturnu.
2009-10-13	Necílený průlet kolem měsíce Rhea.
2009-10-14	Otevřen kryt hlavního motoru (cyklus 51).
2009-10-15	Při průletu periapsidou dráhy sondoval radar rovníkové oblasti Saturnu. V týdenním programu bylo snímkování transitů měsíců Mimas před Rheou a Tethys před Titanem kamerami ISS [=Imaging Science Subsystem] a pátrání po blescích v atmosféře Saturnu. Infračervený spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] shromažďoval data pro regionální i globální mozaiku planety a pozoroval prstence E a G. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] uskutečnil několik pomalých skenů viditelné hemisféry Saturnu a mapoval stopové prvky v bezprostředním okolí Encelada kvůli ověření souvislosti erupcí kryovulkánů na měsíci s přítomností těchto prvků. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] společně se zařízením MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly v kampani studia polárních září a slunečního větru. Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil zastoupení kyslíkových sloučenin ve stratosféře Saturnu.
2009-10-16	02:00 UT: Korekční manévr OTM-218 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=4.97 s, Δv=0.845 m/s).
2009-10-18	Zkouška tření v sestavách silových setrvačníků číslo 1, 2 a 4. Gyroskopy byly roztočeny na 900 ot/min v obou směrech a měřil se čas, za který se vlivem třecích sil zcela zastaví. Nebyly zaznamenány žádné nečekané stavy oproti předchozím testům.
2009-10-21	01:29 UT: Korekční manévr OTM-219 v apoapsidě další dráhy hlavním motorem (t=24.42 s, Δv=4.16 m/s).
2009-10-21 až 2009-10-27	Přístroj CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] uskutečnil tři měření v rámci kampaně sledování slunečního větru a polárních září. Spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] se věnoval 26 hodin mapování severní polokoule Saturnu, měřil teploty horní troposféry a tropopauzy přístroj byl kalibrován. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] hledaly po 25 hodin výboje blesků na Saturnu, pozorovaly transit Rhey před měsíci Dione a Tethys, Encelada před Tethys a Titanu před Rheou. Mimo to po 6 hodin fotografovaly měsíček Bestia a hranu prstence E. Širokoúhlá kamera prováděla fotopolarimetrická měření intenzity a polarizace odraženého světla.
2009-10-29	Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] mapoval rozložení plynných prvků v okolí Encelada. Plazmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] studoval magnetosféru a plazmové prostředí a RADAR prováděl radiometrická měření a kalibraci na vzdáleném Titanu.
2009-10-30	01:00 UT: Korekční manévr OTM-220 [=Orbit Trim Maneuver] korekčními motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=56.75 s, Δv=66.96 mm/s). Na závěr korekčního manévru uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus číslo 52).
2009-10-29	Zkušebně oživen záložní sluneční senzor.
2009-10-31	Testy záložního slunečního senzoru.
2009-11-01	Necílený průlet kolem měsíce Titan.
2009-11-02	Necílený průlet kolem měsíců Pallene, Epimetheus a Calypso. 07:42 UT (SCET): Sonda prolétla ve výšce 100 km relativní rychlostí 7.7 km/s nad měsícem Enceladus. K největšímu přiblížení došlo nad 89° j.š. Informace, které zaznamenal orientační systém AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem], budou použity ke stanovení kroutícího momentu, kterým působilo prostředí nad kryovulkány na těleso sondy a těchto údajů se využije při plánování dalších průletů. Přístroj VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studoval složení a teplotu na měsíci. UVIS podnikl pokus o stanovení hustoty plynného mraku nad jižním pólem. Na měření se podílely i další experimenty z vybavení sondy - RADAR prováděl radiometrická měření a pozoroval nerovnosti na povrchu v centimetrovém měřítku a věnoval se skaterometrickým měřením. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] sledovaly interakce mezi měsícem a plyny ve výtryscích. CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer] mapoval nabité nanočástice a vodní ionty. Detektor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser] pozoroval prostorové vazby mezi erupcemi z Baghdad a Alexandria Sulci a měřil rozměry ledových částic v těchto výtryscích.
2009-11-04 až 2009-11-10	Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly fotopolarimetrická měření Saturnu, pořizovaly záběry přirozených satelitů kvůli zpřesnění parametrů oběžných drah, pátraly po blescích na Saturnu a sledovaly vnější měsíc Bestla. Fotografován byl prstenec E s nízkým rozlišením při nízké elevaci a vysokém fázovém úhlu. Úzkoúhlá kamera pozorovala stín Titanu na planetě v rámci studia aerosolů v atmosféře Titanu. Přístroj CIRS dokončil infračervené mapování severní polokoule Saturnu a zhotovil skeny polární oblasti. Měřil zastoupení H2O a CO2 ve stratosféře v závislosti na kronografické šířce. Přístroje na studium magnetosféry a plazmového prostředí MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] studovaly polární záře, hranice magnetosféry a lokální zdroje radiace. Saturn byl rovněž skenován v ultrafialovém spektru přístrojem UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph]. Zařízení dále mapovalo plyny v bezprostřední blízkosti Encelada. Přitom byl studován vztah výskytu plynů na erupcích ledových vulkánů na pólu měsíce.
2009-11-05	10:44 UT: Korekční manévr OTM-221 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=1.73 s, Δv=0.298 m/s).
2009-11-11	Na návrh navigačního týmu zrušeny korekce dráhy OTM-222 [=Orbit Trim Maneuver] a OTM-223.
2009-11-13	Ukončen program letu podle sekvence S54 a okamžitě bylo zahájeno plnění plánu S55.
2009-11-13 až 2009-11-17	Snímkování oblak na Titanu, blesků na neosvětlené straně Saturnu, sledování přechodu Titanu přes Hyperion a Encelada přes Rheu kvůli upřesnění orbitálních parametrů. Širokoúhlá kamera prováděla fotopolarimetrická měření Saturnu a snímkovala několik hvězd ke kalibračním účelům. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pokračoval v dlouhodobé kampani pozorování magnetosféry planety v apoapsidě a na velkou vzdálenost sledoval stopy plynů v blízkosti Encelada. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu polárních září a zahájily další kampaň sledování hranic magnetosféry.
2009-11-18	Uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
2009-11-18 až 2009-11-23	Studium prstenců E a G optickými přístroji ORS [=Optical Remote Sensing], především spektrometrem VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a fotografování Saturnu, kde byla sledována globální dynamika atmosféry. VIMS se po jistý čas věnoval podrobněji pozorování severní polokoule a infračervený spektrometr CIRS měřil výskyt hélia současně se zákrytovým experimentem, kterému se věnovala rádiové aparatura RSS [=Radio Science Subsystem]. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] prováděly fotopolarimetrická měření a hledaly bouřkové projevy na Saturnu a pozorovaly přechod měsíce Pandora před měsícem Epimetheus. Přístroje MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pokračovaly ve studiu hranic magnetosféry a zahájily kampaň průzkumu vzájemného působení mezi prstenci a měsíci. Ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] pozoroval Dione, měřil albedo měsíců v ultrafialovém oboru jako funkci fáze měsíce. Jednalo se o součást studia mikrostruktury povrchového materiálu a vlastností jinovatky.
2009-11-20	Necílený průlet kolem měsíce Helene. Aparatura RSS při průletu za Saturnem prováděla zákrytové experimenty.
2009-11-21	Otevřen kryt hlavního motoru (cyklus číslo 53). 05:15:03 UT (SCET): Cílený průlet kolem Encelada (E8), k němuž došlo pouhé tři týdny po předchozím setkání, ale při zcela jiné geometrii letu. Největšího přiblížení 1600 km bylo dosaženo nad 82° j.š. při relativní rychlosti 7.7 km/s. Orientace byla udržována pomocí raketových motorků. VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pozoroval měsíc v okamžiku, když vycházel ze stínu. Následoval rychlý sken noční strany Encelada přístrojem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. ISS [=Imaging Science Subsystem] fotografoval výt rysky nad jižním pólem a zhotovil mozaiku přední polokoule. Data budou zkombinována s předchozími pozorováními stejné oblasti, bude zhotovena podrobná topografická mapa a sledován případný vývoj morfologie tzv. tygřích pruhů. V okamžiku největšího přiblížení plnil úlohu hlavního zaměřovacího členu spektrometr CIRS. Byl zhotoven sken jednoho tygřího pruhu Baghdad Sulces. Na odletové větvi pozorovaly osvětlenou stranu měsíce přístroje ISS a VIMS. VIMS zaznamenával řídkou atmosféru související s činnos tí kryovulkánů. Ze záznamu rádiového signálu byla upřesněna hmotnost měsíce. Necílený průlet ve vzdálenosti menší než 25000 km kolem měsíce Rhea. Detailní snímkování s rozlišením asi 150 až 170 m/px. Měsíc byl dále zkoumán spektrometry VIMS a UVIS, který hledal případný prstenec kolem měsíce. Při nasměrování na hvězdy β Ori a κ Ori pozoroval plyny v okolí. Necílený průlet kolem měsíců Pandora, Titan a Calypso.
2009-11-22	Výpadek proudového spínače SSPS [=Solid State Power Switch], který odpojil přístroj VIMS a zapojil vyhřívání náhradními topidly. V reálném čase byly odeslány povely, které měly obnovit normální stav. 22:44 UT: Korekční manévr OTM-224 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=14.94 s, Δv=2.54 m/s).
2009-11-25	Periodická čtvrtletní kontrola PEM [=Periodic Engineering Maintenance] orientačního systému AACS [=Attitude and Articulation Control Subsystem]. Přezkoušeny byly servopohony závěsů motoru a záložní sestava silových setrvačníků RWA [=Reaction Wheel Assembly]. Setrvačníky byly roztočeny v obou směrech na 100 ot/min.
2009-12-01	Kalibrace trysky ve směru Y.
2009-12-02 až 2009-12-08	Infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil zastoupení sloučenin kyslíku - H2O a CO2 - ve stratosféře Saturnu jako funkci kronografické šířky, prováděl mapování Saturnu ve střední infračervené oblasti za účelem stanovení teplot v troposféře a tropopauze s prostorovým rozlišením asi 2°. Systém ISS [=Imaging Science Subsystem] pořizoval širokoúhlou kamerou fotopolarimetrické snímky, záběry Japeta a na Saturnu hledal blesky. Soubor přístrojů pro studium magnetosféry a plazmového prostřed í pokračoval v kampani zkoumání slunečního větru, polárních září a hranic magnetosféry. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] společně s kamerami ISS sledovaly prstence E a G a dynamiku atmosféry Saturnu.
2009-12-04	09:00 UT: Korekční manévr OTM-225 [=Orbit Trim Maneuver] v apoapsidě dráhy motorky RCS [=Reaction Control Subsystem] (t=180.38 s, Δv=201.6 mm/s).
2009-12-07	Zrušena plánovaná korekce OTM-226.
2009-12-09	Necílený průlet kolem měsíce Helene.
2009-12-09 až 2009-12-15	Měření zastoupení hélia spektrometrem CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] a současně zákrytové experimenty rádiovou aparaturou RSS [=Radio Science Subsystem]. Analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyser] byl v činnosti během průletu rovinou prstenců. RSS dále při zákrytu studoval ionosféru a atmosféru Saturnu, přičemž byl měřen vertikální profil hustoty elektronů v ionosféře a hustota, tlak a teplota neutrální atmosféry. Přístroje na studium plazmatu MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovaly interakce mezi iont y a elektrony s prstenci a ledovými satelity a sledovaly ranní stranu hranic magnetosféry v různých vzdálenostech od planety. Vizuální a infračervený spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] studoval prstence E a G a ultrafialový spektrograf UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] po dobu 12 hodin registroval atomární kyslík a vodík.
2009-12-10	Necílený průlet kolem měsíce Pallene. Na jeden den uzavřen kryt hlavního raketového motoru (cyklus 54).
2009-12-12	03:23 UT: Průlet ve vzdálenosti 4850 km kolem Titanu (T63). Nejbližší bod se nacházel nad 33° s.š. Hlavní pozornost byla tentokrát věnována studiu vlastností plazmového prostředí zařízením CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer]. Na příletové větvi dráhy se uskutečnila radiometrická pozorování měsíce. Kamery ISS [=Imaging Science Subsystem] mapovaly severní část oblasti Adiri a společně s přístroji VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] monitorovaly oblačnost. Oblaka sledoval VIMS na příletové dráze a poté s kamerovým systémem pořizoval mozaiku oblasti Shangri-La a Belet v rozlišení 40 km/px. Atmosféru a stratosféru zkoumal ve vzdálené infračervené oblasti přístroj CIRS [=Composite Infrared Spectrometer]. Magnetometr analyzoval rozložení plazmy táhnoucí se za Titanem. Přístroj MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] měřil energii vstupující s energetickými ionty a elektrony do atmosféry. Zařízení na studium plazmového prostředí RPWS studovalo tepelnou plazmu v ionosféře a v okolí a sledovalo vzájemné působení magnetosféry Titanu a Saturnu. Spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval atmosféru Titanu v extrémn í a vzdálené ultrafialové oblasti. Měřeny byly emise dusíku a vodíku, absorpce jednoduchými uhlovodíky a rozptyl aerosolovou mlhou.
2009-12-15	20:14 UT: Korekční manévr OTM-227 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním motorem (t=4.18 s, Δv=0.713 m/s).
2009-12-17	Bylo oznámeno, že Cassini zachytila první odraz slunečního světla od jezera na Titanu. Jedná se o definitivní důkaz přírodních nádrží kapalin na měsíci.
2009-12-20	20:00 UT: Korekce dráhy OTM-228 [=Orbit Trim Maneuver] hlavním raketovým motorem (t=13.065 s, Δv=2.218 m/s).
2009-12-21	Spektrometr UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] sledoval zastoupení atomárního vodíku a kyslíku v Saturnově okolí. Skeny zahrnovaly oblast magnetosféry. Přístroj byl dále kalibrován zaměřením na vybranou hvězdu. Zařízení MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] pozorovalo hranice magnetosféry na ranní straně a zapojilo se do kampaně studia slunečního větru a polárních září. Byla dokončena poslední sekvence 23 hodinového mapování Saturnu ve středním infračerveném pásmu zařízením CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], při níž byly stanoveny teploty horní troposféry a tropopauze v rozličných kronografických šířkách a délkách. Sonda prolétla ve vzdálenosti 37.96 RS apoapsidou dráhy a zahájila 123. oběh planety. Momentální dráha má sklon k rovníku 4.9°
2009-12-22	Byl dokončen program letu podle sekvence S55 a okamžitě navázalo plnění úkolů S56.
2009-12-23	Bylo rozhodnuto zrušit korekci OTM-229 [=Orbit Trim Maneuver].
2009-12-25	Aparatura RSS [=Radio Science Subsystem] dokončila zákrytový experiment, při němž byly zkoumány prstence i atmosféra Saturnu. Jednalo se o první ze tří oběhů, při nichž bude zákrytovým experimentům věnována mimořádná pozornost. Oběžná dráha je pro tato měření optimální. Nízký sklon vzhledem k rovině prstenců dovoluje lépe registrovat řídký materiál prstenců především v prstenci C a v Cassiniho dělení. Uzavřen kryt hlavního raketového motoru.
2009-12-26	Otevřen kryt raketového motoru (cyklus 55). Necílený průlet kolem měsíců Tethys a Prometheus.
2009-12-28	01:23 UT: Průlet ve výšce 955 km relativní rychlostí 6 km/s nad Titanem. Nejnižší výšky bylo dosaženo nad 82° s.š. Radar sledoval polární jezera a další přístroje se soustředily na výzkum atmosféry ve vysokých zeměpisných šířkách a jejím sezónním proměnám. Hmotový spektrometr INMS [=Ion and Neutral Mass Spectrometer] byl v činnosti na příletové větvi a na odletu bylo jeho měření kombinováno s radarovou sondáží. Spektrometr VIMS [=Visual and Infrared Mapping Spectrometer] pořizoval mozaiku Titanu mezi zeměpisnou délkou 160 až 300° s rozlišením 20 km/px. Sledoval také oblačnost ve středních šířkách a vývoj severní polární čepičky. Kompozitní spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil teplotní vertikální profil atmosféry ve středních severních šířkách. Kamery ISS fotografovaly mozaiku disku měsíce nad lokalitou Adiri a pak společně se zařízením VIMS sledovaly Adiri ve vyšším rozlišení a monitorovaly oblaka. Fotografování oblačnosti pokračovalo ještě další den, aby se zaznamenal její pohyb a vývoj v delším časovém úseku. Přístroj pro studium magnetosféry MIMI [=Magnetospheric Imaging Instrument] měřil příspěvek energie z energetických iontů a elektronů do atmosféry. Zařízení RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] vyhodnocovalo teplotní plazmu v ionosféře Titanu a v blízkém okolí, hledalo blesky v atmosféře a zkoumalo interakce magnetosféry Titanu a Saturnu.
2009-12-28 až 2009-12-29	Déšť a sníh nad sledovací stanicí u Madridu způsobily částečnou a nevratnou ztrátu dat z průletu T64 kolem Titanu.
2009-12-30	Bylo rozhodnuto zrušit korekci dráhy OTM-230 [=Orbit Trim Maneuver]. Zařízení MAPS [=Magnetospheric and Plasma Science] sledovalo oblaka na Titanu při nízkém fázovém úhlu a z velké blízkosti. UVIS [=Ultraviolet Imaging Spectrograph] mapoval plynné prvky v bezprostřední blízkosti Encelada a CIRS [=Composite Infrared Spectrometer] měřil kyslíkové sloučeniny ve stratosféře Saturnu a shromažďoval data o teplotách v horní troposféře a v tropopauze.
2010	Viz.

Literatura

1. Cassini Significant Events 12/28/04 - 01/05/05. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2005-01-07. - [Cit. 2005-01-09].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/news/sig-event-details.cfm?newsID=527).
2. Huygens Probe (Titan-C) Mission Description. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2004-12-09. - [Cit. 2004-12-29].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/tcFlyby20041221.pdf).
3. Huygens mission ends / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2005-01-14. - [Cit. 2005-01-14].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/050114end.html).
4. Europe reaches new frontier - Huygens lands on Titan. - Paris : ESA. - 2005-01-14. - (Release ; ESA PR 03-2005).- [Cit. 2005-01-14].     (http://www.esa.int/esaCP/SEMQ1QQ3K3E_index_0.html).
5. First Huygens picture. - Spaceflight Now. - 2005-01-14. - [Cit. 2005-01-14].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/050114pic1.html).
6. First Huygens pictures. - Spaceflight Now. - 2005-01-14. - [Cit. 2005-01-14].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/050114pic2.html).
7. First Huygens images show strange new world / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2005-01-14. - [Cit. 2005-01-14].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/050114pix.html).
8. France in Space #280 / [CNES-Washington]. - SpaceRef. - 2005-01-19. - [Cit. 2005-01-20].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15159).
9. Saturn's Moons Titan and Enceladus Seen by Cassini / C. Martinez. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2005-02-18. - (News Release ; 2005-030). - [Cit. 2005-02-19].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-release-details.cfm?newsID=546).
10. Cassini's radar spots giant crater on Titan / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2005-02-16. - [Cit. 2005-02-17].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/050216titancrater.html).
11. Titan T3 and Enceladus E03 Flyby. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2005-02-18. - [Cit. 2005-02-19].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/news/events/titan3/index.cfm).
12. Pod pojmem "necílený průlet" se rozumí takové přiblížení k tělesu Saturnova systému, při kterém se nepočítá s doladěním dráhy pro dosažení maximálního vědeckého zisku. Snímkování a další vědecká pozorování budou prováděna jen v omezené míře.
13. Cassini Finds an Atmosphere on Saturn's Moon Enceladus / C. Martinez. - Pasadena, CA - NASA-JPL. - 2005-03-16. - (News Release ; 2005-046). - [Cit. 2005-04-07].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-release-details.cfm?newsID=553).
14. NASA's Cassini Continues Making New Saturn Discoveries / D. Beasley, C. Martinez. - Washington, DC : NASA. - 2005-02-24. - (Release ; 05-059). - [Cit. 2005-02-27].     (http://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/feb/HQ_05059_Cassini_Mid_Year.html).
15. Cassini : Enceladus-1 Mision Description. - Pasadena, CA : JPL. - 2005-03-07. - [Cit. 2005-04-07].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/e1Flyby20050307a.pdf).
16. Cassini : Titan-4 Mission Description. - Pasadena, CA : JPL. - 2005-03-29. - [Cit. 2005-04-07]. - Pasadena, CA : JPL, 2005. - [Cit. 2005-04-07].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/t4Flyby20020324b.pdf).
17. Titan 017TI(T8) Mission Description : October 2005. - Pasadena : NASA-JPL, 2005. - [Cit. 2005-11-12].     (http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/products/pdfs/20051028titan_mission_description.pdf).
18. From dark obscurity: New Saturn moon comes to light. - Spaceflight Now. - 2007-07-19. - [Cit. 2007-07-20].     (http://www.spaceflightnow.com/cassini/070719newmoon.html).
19. Nový Saturnův měsíček v prstenci G / F. Martinek. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna. - 2009-03-16. - [Cit. 2009-04-11].     (http://www.astrovm.cz/cz/pro-navstevniky/novinky_obr/novy-saturnuv-mesicek-v-prstenci-g/179.html).
20. PIA11148: Tiny Moonlet Within G Ring Arc. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2008-10-27. - [Cit. 2009-04-11].     (http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA11148).

Datum poslední úpravy: 2010-11-06 07:57:48 UT

© 2010 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek