1997-061A - Cassini v létech 1997 až 2003

Parametry dráhy

Epocha Typ i P h_P h_A Pozn.

98-01-31 H 1.24° 281.2 d 0.67 AU 1.01 AU Přibližná dráha. McDowell.

98-04-26 Vh ? - 234 km ∞ Průlet kolem Venuše.

98-08-31 H 3.51° 453.4 d 0.73 AU 1.58 AU Přibližná dráha. McDowell.

99-06-24 Vh ? - 600 km ∞ Průlet kolem Venuše.

99-07-31 H 1.14° 781.2 d 0.72 AU 2.60 AU Přibližná dráha. McDowell.

99-08-18 Gh ? - 1171 km ∞ Průlet kolem Země.

99-10-31 H 0.71° 2933.0 d 0.86 AU 7.16 AU Přibližná dráha. McDowell.

00-12-30 Jh ? - 10 Gm ∞ Průlet kolem Jupiteru.

Epocha	Typ	i	P	h_P	h_A	Pozn.
98-01-31	H	1.24°	281.2 d	0.67 AU	1.01 AU	Přibližná dráha. McDowell.
98-04-26	Vh	?	-	234 km	∞	Průlet kolem Venuše.
98-08-31	H	3.51°	453.4 d	0.73 AU	1.58 AU	Přibližná dráha. McDowell.
99-06-24	Vh	?	-	600 km	∞	Průlet kolem Venuše.
99-07-31	H	1.14°	781.2 d	0.72 AU	2.60 AU	Přibližná dráha. McDowell.
99-08-18	Gh	?	-	1171 km	∞	Průlet kolem Země.
99-10-31	H	0.71°	2933.0 d	0.86 AU	7.16 AU	Přibližná dráha. McDowell.
00-12-30	Jh	?	-	10 Gm	∞	Průlet kolem Jupiteru.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce), Vh - hyperbolická cytherocentrická (Venuše), Gh - hyperbolická geocentrická (Země), Jh - hyperbolická jovicentrická (Jupiter), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P- Výška dráhy v pericentru. h_A- Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Viz Cassini.

Průběh letu

Datum Událost

1997-10-15 08:43 UT: Vzlet.
09:19 UT: Navedení na únikovou dráhu bylo mimořádně přesné. Odchylka rychlosti byla menší než 0.02 %, směrová odchylka do 0.004°.
09:25:40 UT (T +42 min 40 s): Oddělení od nosné rakety.
09:35 UT (T +52 min): Navázáno spojení se stanicí DSN [=Deep Space Network] Canberra (Austrálie).
Hlavní parabolická anténa o průměru 4 m byla orientována směrem ke Slunci tak, aby sloužila jako stínění během letu v malých vzdálenostech od Slunce. Sonda se pohybovala relativní rychlostí 5.05 km/s vzhledem k Zemi

1997-10-16 Kolem 18:00 UT: Sonda se pohybovala relativní rychlostí 4.2 km/s vzhledem k Zemi.
Byla zahájena analýza telemetrických dat získaných během oddělování sondy.

1997-10-17 V činnost byl uveden systém hvězdné orientace.

1997-10-20 Byl aktivován ultrastabilní oscilátor na zdroji vysílací frekvence určený pro rádiové experimenty. Pokračoval přenos dat získaných během startu z paměti sondy. Byly vyklopeny některé přístroje mj. plasmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], a magnetosférické zobrazovací zařízení MIMI [=Magnetosphere Imaging Instrument]. Relativní rychlost vzhledem k Zemi obnášela 4.1 km/s.
Spojení se sondou probíhá pomocí 34 m antén v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.

1997-10-23 09:09 UT: Ve spolupráci se západoevropským střediskem ESOC [=European Space Operations Centre] proběhl první test atmosférického pouzdra Huygens, který potvrdil jeho dobrý stav. Sonda se pohybovala ve vzdálenosti 3 Gm od Země.

1997-10-28 Byly uvolněny tři antény pro příjem plazmových vln. Bylo potvrzeno, že rozevření Langmuirovy sondy, která měří hustotu a teplotu elektronů, během startu bylo úspěšné. Vysílání bylo přepojeno z nízkoziskové antény číslo 1 na nízkoziskovou anténu číslo 2. Změna antén byla vynucena změnou orientace sondy vzhledem k Zemi a v průběhu letu bude vícekrát opakováno. Na Zemi byla odvysílána první diagnostická data přístrojů, které se podle toho nacházejí v dobrém stavu.
Heliocentrická rychlost sondy byla 26.5 km/s, vzdálenost sondy od Země 4.7 Gm.

1997-10-31 Byl uvolněn analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
Sonda byla vzdálena 7 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26 km/s.

1997-11-09 Kolem 20:00 UT: Korekce dráhy TCM-1 [=Trajectory Correction Maneuver] (t=34.6 s, Δv=2.7 m/s) hlavním motorem sondy. Manévr byl sledován v režimu reálného času.
Sonda byla vzdálena 9 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26 km/s.

1997-listopad Pokračovala aktivace dalších vědeckých přístrojů.

1997-12-03 Pokračovalo odkrytovávání dalších citlivých přístrojů chráněných během startu. Byly rozevřeny další antény.
Sonda byla vzdálena 16 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 27.1 km/s.

1998-leden Začátkem měsíce byla ukončena úvodní etapa letu, při které byl prověřen stav sondy a aktivovány přístroje. Sonda pokračuje v letu s hlavní anténou orientovanou ke Slunci. Komunikace probíhá pomocí jedné ze dvou nízkoziskových antén.
Koncem měsíce se prováděl v síti DSN nácvik na plánovanou korekci dráhy.

1998-01-08 Sonda byla vzdálena 22.45 Gm od Země a 27.5 Gm od Venuše a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 30.3 km/s.

1998-01-17 Byla snížena rychlost přenosu telemetrie z 948 bit/s na 40 bit/s.

1998-01-21 Úspěšně byla provedena periodická kontrola stavu přístrojů.

1998-02-03 Sonda se pohybovala rychlostí 33.3 km/s. Od startu urazila již dráhu 271 Gm.
Komunikace probíhá přes nízkoziskovou anténu č. 2 umístěnou na opačném konci než je hlavní parabolická anténa, která je v tomto období obrácená ke Slunci. Probíhá přesné sledování dráhy, které má upřesnit parametry plánované korekce.

1998-02-24 Na sondu byla přehrána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-2.

1998-02-25 20:00 UT: Korekce dráhy TCM-2 [=Trajectory Correction Maneuver] pomocí malých hydrazinových motorků (Δv=0.18 m/s).

1998-02-27 Sonda se pohybovala rychlostí 37.5 km/s. Od startu urazila již dráhu 343 Gm.

1998-03-03 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 38 km/s. Od startu urazila dráhu 362 Gm.

1998-03-15 Po 150 dnech letu bylo vypojeno vyhřívání optiky spektrometru VIMS dvěma články o příkonu 44 W, pomocí nichž se provádělo odstranění zbytků plynů z přístroje. Nadále zůstává zapnuto vyhřívání dvěma články o nižším příkonu.

1998-03-17 Bylo provedena dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-B [=Stellar Reference Unit - B].

1998-03-24 Byla plánována dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-A. Během přepínání čidel mezi jednotkou A a B se objevila drobná odchylka v informacích o orientaci, což vedlo k tomu, že se sonda automaticky uvedla do bezpečnostního módu.

1998-03-26 Byla obnovena normální činnost sondy.
S úspěchem se uskutečnila druhá pravidelná kontrola stavu pouzdra Huygens; výsledky byly odvysílány v následujících dnech zvýšenou rychlostí 948 bit/s.
Sonda prolétla perihelem dráhy. Nacházela se ve vzdálenosti 17 Gm od Venuše, pohybovala se rychlostí 39.7 km/s a od startu urazila dráhu 440 Gm. Bylo rozhodnuto vynechat korekci dráhy TCM-3, plánovanou na 1998-04-08, vzhledem k přesné trajektorii sondy.

1998-04-02 Bylo oznámeno, že v průběhu testů atmosférického pouzdra Huygens byl zjištěn jediný vážnější problém v systému vysílání telemetrie AGC [=Automatic Gain Control], kde došlo ke snížení úrovně signálu o 3 až 4 dB vůči prvním testům. ESA zahájila zkoumání příčin této závady.

1998-04-10 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 39.2 km/s a od startu urazila dráhu 485 Gm.

1998-04-15 Sonda ukončila šestý měsíc letu, přičemž urazila 511 Gm.

1998-04-16 Byla zahájena druhá čtvrtletní periodická diagnostická činnost PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity] na 11 ze 12 přístrojů orbitální části.

1998-04-22 Na sondu byly vyslány povely pro činnost přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a RADAR během průletu kolem Venuše. RPWS má sledovat případné blesky v atmosféře a experiment RADAR má ověřit schopnost přístroje detekovat odražené vlny od povrchu planety.

1998-04-26 13:45:41 UT (signál přijat na Zemi v 13:52:14 UT): Sonda prolétla nad povrchem Venuše ve vzdálenosti 284 km. Gravitačním manévrem byla rychlost sondy zvýšena o cca. 7 km/s. Průlet byl natolik přesný, že bylo možno zrušit další korekci dráhy plánovanou na 1998-05-14. Sonda se pohybovala rychlostí 39.2 km/s ve vzdálenosti 136 Gm od Země a od startu urazila dráhu 555 Gm.

1998-04-30 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 40.8 km/s a od startu urazila dráhu 555 Gm. Během dubna se uskutečnilo 49 rádiových relecí.

1998-05-02 Byl ukončen přenos údajů získaných přístrojem RPWS u Venuše.

1998-05-03 Byl ukončen přenos údajů z experimentu RADAR. Zkouška u Venuše prokázala plnou funkčnost přístroje.

1998-05-06 až
1998-05-08 Bylo provedena dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-A [=Stellar Reference Unit - A].

1998-05-08 Byl přístroj RPWS uveden do klidového stavu.
Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 40.3 km/s a od startu urazila dráhu 580 Gm.

1998-05-15 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 39.4 km/s a od startu urazila dráhu 607 Gm.

1998-05-22 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 38.6 km/s a od startu urazila dráhu 627 Gm.

1998-05-28 Pouzdro Huygens bylo podrobeno první krátké zkoušce, při které byla změněno nasměrování hlavní parabolické antény orbitální části sondy od směru na Slunce o asi 12°, tak aby bylo pouzdro přibližně na 33 minut vystaveno slunečním paprskům. Účelem bylo objasnit závadu ve vysílání telemetrie zjištěné při poslední pravidelné kontrole. Předpokládá se, že příčinou zjištěné slabší úrovně signálu z pouzdra při zkoušce, která proběhla 1998-03-26, byl silný rádiový sluneční šum poblíž perihelu dráhy. Během zkoušky proběhlo zkušební vysílání normálně.

1998-05-29 Na Zemi byla odvysílána další část dat získaných z pouzdra Huygens při předchozím testu. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 37.5 km/s a od startu urazila dráhu 650 Gm.

1998-05-30 Byl dokončen přenos dat z testů pouzdra Huygens.

1998-06-05 Odstoupil hlavní manažer projektu Cassini Richard J. Spehalski, který řídil vývoj, start a první etapu letu sondy.

1998-06-08 Do čela projektu Cassini byl jmenován Robert T. Mitchell, dosavadní manažer projektu Galileo.

1998-06-12 Bylo zahájeno zkušební nahřívání pohonné jednotky. Chování systému bude zohledněno při manévru plánovaném na listopad.
Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 34.4 km/s a od startu urazila dráhu 699 Gm.

1998-06-24 Podle plánu bylo vysílání telemetrie přepojeno z LGA 1 [=Low Gain Antenna] na LGA 2.

1998-06-29 Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů. Při ní byly na několik minut roztočeny silové setrvačníky a nakloněny až mimo jmenovitou polohu, aby se udrželo rovnoměrné rozložení maziva. Provedeno byla také promazání servopohonů zdvojených hlavních raketových motorů. Rovněž byla ověřena neporušenost programu v paměti EEPROM.

1998-07-07 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 29.7 km/s a od startu urazila dráhu 769 Gm.

1998-07-11 Byla změněno nastavení řídící jednotky tepelné regulace ATC [=Autonomous Thermal Control] o několik stupňů, aby se snížila provozní teplota.

1998-07-15 V rámci přípravy na plánovaný podzimní zážeh hlavních motorů byl překalibrován akcelerometr sondy.

1998-07-22 až
1998-07-24 Byla zahájena další čtvrtletní periodická diagnostická činnost PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity] na 11 ze 12 přístrojů orbitální části.

1998-07-31 Bylo vypojeno několik vytápěcích elementů sběrnic, u nichž již nebylo topení potřeba.

1998-08-07 Byly nejméně do konce roku vyřazeny ze sledování sondy výkonné antény stanic DSN o průměru 70 m. Oboustranné spojení byly schopny v tomto období zajišťovat duální antény 34/70 m.

1998-09-04 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 22.7 km/s a od startu urazila dráhu 900 Gm.

1998-09-23 Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů spočívající v promazání setrvačníků, servopohonů hlavních motorů a v ověření programů v paměti EEPROM.

1998-11-04 Zapojením topných článků na 24 hodin byla provedena dekontaminace přístroje VIMS.

1998-11-22 Byl zapojen a zkalibrován akcelerometr jako příprava na nadcházející korekční manévr.

1998-12-01 Před chystaným korekčním manévrem byl natlakován subsystém pohonné jednotky.

1998-12-03 06:06 UT: Korekce dráhy DSM [=Deep Space Maneuver] (t=87 min 35 s, Δv=449.97 m/s) hlavním motorem, která nasměrovala sondu k dalšímu průletu kolem Venuše. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 18.4 km/s a od startu urazila 1055 Gm.
Zapojením topných článků na 24 hodin byla provedena dekontaminace přístroje VIMS.

1998-12-04 Na Zemi byla přijata data z korekčního manévru.

1998-12-05 Rozvody okysličovadla pro motory byly uzavřeny.

1998-12-07 Na sondu byla odvysílán program pro další etapu letu. Následující kalibrace jednotky hvězdné orientace nebyla dokončena z neznámé příčiny.

1998-12-17 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 18.4 km/s a od startu urazila dráhu 1079 Gm.

1998-12-27 Byly zahájeny zkoušky přístrojů ICO [=Instrument Checkout]. Jako první byla změněna orientace sondy tak, aby hlavní parabolická anténa mířila na Zemi. V následujících dnech se prováděly testy spojení v pásmech S, X, K_aa K_u.

1998-12-21 Uskutečnila se pravidelná prověrka systémů atmosférické sondy Huygens.

1999-leden V první polovině měsíce probíhalo testování přístrojů v rámci procedury ICO [=Instrument Checkout] s uspokojivými výsledky. Otestovány byly mimo jiné optické přístroje, které byly zaměřeny na jasnou hvězdu Spica (Vir).

1999-01-11 Kolem 23:00 UT: Během pomalého rotačního manévru se sonda automaticky přepojila do bezpečnostního módu, když se referenční hvězda ocitla na okraji zorného pole. Spojení se Zemí nebylo přerušeno, jelikož bylo udržováno přes nízkoziskovou anténu rychlostí 40 bit/s.

1999-01-15 10:00 UT: Sonda byla znovu orientována hlavní anténou HGA [=High Gain Antenna] směrem k Zemi.

1999-01-16 16:00 UT: Obnoveny zkoušky systémů sondy.

1999-01-21 Komunikace se sondou byla převedena na nízkoziskovou anténu LGA-1.

1999-01-25 Byla provedena periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].

1999-02-02 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-6.

1999-02-04 20:00 UT: Korekce dráhy TCM-6 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=11.55 m/s, t=2 min) hlavním motorem sondy. Heliocentrická rychlost sondy činila 20.02 km/s.

1999-02-05 Na Zemi byla předána data z provedené korekce dráhy.
Bylo vypnuto vyhřívání přístroje VIMS.

1999-březen Začátkem měsíce proběhlo jednání vědeckého týmu, na kterém byl zpracován plán činnosti při nadcházejících průletech kolem Venuše, Země a Jupiteru. Byla provedena revize letového plánu pro první čtyři roky na oběžné dráze kolem Saturnu. Plán předpokládá kromě průzkumu planety Saturn 44 průletů kolem měsíce Titan, který je primárním cílem mise. Dále se počítá s trojnásobným průletem kolem měsíce Enceladus, a po jednom průletu kolem měsíců Dione, Rhea, Hyperion a Japetus. Budou zkoumány rovněž Saturnovy prstence.
Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 22.5 km/s a od startu urazila dráhu 1200 Gm.

1999-03-06. Přenos dat byl přepojen z jedné nízkoziskové antény LGA-1 na druhou anténu LGA-2 s rychlostí přenosu 40 bit/s.

1999-03-09 Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů.

1999-03-22 Byl aktualizován software analyzátoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].

1999-03-24 Podle plánu byl zapojen analyzátor prachu CDA a zároveň upravena rychlost přenosu telemetrie, tak aby bylo možno vysílat data z analyzátoru.

1999-04-05 Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 25.4 km/s a od startu urazila dráhu 1270 Gm. Byla vzdálena132 Gm od Země.

1999-04-07 Přístroj CDA zaznamenal první dopad částice kosmického prachu.

1999-04-29 Byla provedena periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].

1999-05-14 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-7.

1999-05-18 17:00 UT: Korekce dráhy TCM-7 [=Trajectory Correction Maneuver].

1999-06-19 Byla provedena periodická údržba. Na sondu byly odvysílány instrukce pro vědecký výzkum během druhého průletu kolem Venuše.

1999-06-24 20:20 UT: Začátek zákrytu za Venuší.
20:29:55 UT (Plán 20:29:57 UT): Největší přiblížení k povrchu Venuše na vzdálenost 602.6 km (Plán 598 km). Gravitační manévr zvýšil heliocentrickou rychlost sondy o 3.1 km/s (Δv=6.7 km/s).
20:37 UT: Konec rádiového zákrytu za Venuší.
Během průletu kolem Venuše byly aktivní přístroje VIMS, MAG, RPWS, MIMI, CAPS, ISS a UVIS.

1999-06-26 Začal přenos dat získaných během průletu kolem Venuše.

1999-06-29 Sonda prolétla perihelem dráhy ve vzdálenosti 0.7166 AU.

1999-07-05 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-9.

1999-07-06 Korekce dráhy TCM-9 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=43.5 m/s)⁶.

1999-07-18 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-10.

1999-07-19 Korekce dráhy TCM-10 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=5.13 m/s, t=54.6 s)⁷.

1999-07-26 Vypojen analyzátor kosmického prachu CDA.

1999-07-28 Periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM.

1999-08-01 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-11.

1999-08-02 Korekce dráhy TCM-11 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=36.3 m/s).

1999-08-03 Byla zahájena dekontaminace spektrometru VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer].

1999-08-10 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-12.

1999-08-11 15:30 UT: Korekce dráhy TCM-12 (t=133.5 s, Δv=12.26 m/s). Korekce nasměrovala sondu Cassini k průletu soustavou Země-Měsíc. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 9 Gm od Země a blížila se k ní rychlostí 16.1 km/s. Od startu urazila dráhu 1671 Gm.

1999-08-12 Na sondu byly odvysílány povely pro vědecký výzkum při průletu kolem Země.

1999-08-17 V rámci příprav na vědecká měření u Země byl odhozen kryt VIMS a vyklopena tyč s magnetometrem. Byly zapojeny přístroje MAG, RPWS, VIMS, UVIS, CAPS, MIMI, CR, RSS a ISS.

1999-08-18 03:28 UT: Průlet kolem Země⁸ ve výšce 1171 km (výšková odchylka 5 km, časová odchylka 0.6 s) nad jihovýchodní částí Tichého oceánu (23.5° j.š., 128.5° z.d.). Gravitačním manévrem se zvýšila rychlost o Δv=5.5 km/s. Během průletu bylo ke sledování Země a Měsíce zapojeno 9 vědeckých přístrojů (MAG, RPWS, VIMS, UVIS, CAPS, MIMI, RADAR, RSS, ISS) z 12.

1999-08-20 Opět byl zapojen analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].

1999-08-22 Kontrola stavu systému atmosférické sondy Huygens.

1999-08-25 06:30:00 UT: Vědecké přístroje sondy byly přepojeny na režim meziplanetárního letu.Pokračovalo měření chvostové části zemské magnetosféry.

1999-srpen až
1999-září Koncem srpna a začátkem září, po průletu kolem Země, byla většina vědeckých přístrojů postupně uvedena do klidového stavu.

1999-08-29 Před nadcházející korekcí dráhy byl odpojen analyzátor CDA.

1999-08-30 Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-13.

1999-08-31 16:00 UT: Korekce dráhy TCM-13 (t=72 s, Δv=6.7 m/s). Během korekce byla telemetrie přepojena z antény LGA1 [=Low Gain Antenna] na LGA2.

1999-09-01 Na přístroji VIMS byla provedena dekontaminace po ukončené korekci dráhy.

1999-09-02 Zapojen analyzátor prachu CDA.

1999-09-06 Začala sekvence přenosu vědeckých dat přes směrovanou anténu HGA [=High Gain Antenna].

1999-09-11 Anténa HGA byla zkušebně zaměřena na Zemi.

1999-09-14 Byla provedena kontrola systémů sondy.

1999-09-15 Směrová anténa HGA byla zamířena směrem ke Slunci a přenos dat byl přepojen na nízkoziskovou anténu LGA1.

1999-09-27 až
28 Bylo zapojeno a zkalibrováno hvězdné čidlo SRU-A.

1999-10-22 Byla provedena diagnostika PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].

1999-12-15 V San Franciscu se konalo vědecké zasedání Americké geofyzikální unie, na kterém byly prezentovány výsledky experimentů prováděných při průletech sondy Cassini kolem Venuše a Země.

1999-prosinec Koncem měsíce vstoupila sonda do pásu asteroidů.

2000-01-23 03:01 UT: Sonda zahájila snímkování asteroidu⁹ (2685) Masursky.
09:58 UT: Sonda prolétla ve vzdálenosti přibližně 1.5 Gm od planetky (2685) Masursky. Během průletu byla planetka sledována přístroji ISS, VIMS a UVIS pro zjištění jejích rozměrů, albeda a infračerveného spektra s vysokým rozlišením.

2000-02-02 23:00 UT: Byly zapojeny systémy atmosférické sondy Huygens a zahájeno páté testování jejích přístrojů.

2000-02-03 02:50 UT: Testování přístrojů atmosférické sondy Huygens ukončeno a systémy byly opět vypojeny.

2000-duben V polovině měsíce opustila sonda pásmo asteroidů¹⁰.

2000-06-14 Před chystaným korekčním manévrem byly vypojeny přístroje CDA, MIM, UVIS, MAG a RPWS.
17:00 UT: Korekční manévr TVM-14 (Δv=0.58 m/s, t=6 s).
Po manévru byly opět zapojeny vědecké přístroje CDA, MIMI, UVIS, MAG a RPWS.

2000-září Při pravidelných testech byla zjištěna konstrukční závada v rádiové lince pro spojení mezi mateřskou sondou a pouzdrem Huygens. Nezohlednění Dopplerova efektu může vést ke ztrátě spojení s pouzdrem během jeho sestupu atmosférou měsíce Titanu^11,12.

2000-říjen Probíhalo periodické snímkování Jupiteru.

2000-prosinec Probíhal simultánní průzkum okolí Jupiteru ve spolupráci se sondou Galileo (1989-084B).

2000-12-17 Zvýšené tření v jednom silovém setrvačníku systému RWA [=Reaction Wheel Assembly] vedlo k přepojení stabilizace sondy na systém hydrazinových trysek.

2000-12-19 Vzhledem k nutnosti úspor KPL pro stabilizační trysky byla dočasně omezena vědecká pozorování. Prováděla se pouze měření magnetického pole, výzkum plasmatu a nabitých částic v okolí planety.

2000-12-21 Poté, co bylo zjištěno, že všechny silové setrvačníky jsou v pořádku, bylo řízení orientace sondy opět předáno setrvačníkům RWA. Z bezpečnostních důvodů však byla udržována orientace parabolické antény na Zemi, což znemožnilo obnovení snímkování planety.

2000-12-28 Sonda prolétla rázovou vlnou na hranici magnetosféry planety Jupiter. Byla obnovena v plném rozsahu vědecká pozorování.

2000-12-30 10:12 UT: Průlet kolem planety Jupiter v minimální vzdálenosti 9.7 mil. km. Během průletu byly pozorovány prstence planety, jevy v atmosféře planety, měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto, synchrotronní záření v radiačních pásech a plasma v okolí planety. Bylo pořízeno celkem 10 251 snímků dlouhofokální a 5659 krátkofokální kamerou¹⁴. Gravitační manévr v blízkosti planety urychlil sondu směrem k Saturnu.

2001-01-05 Ukončen experiment GWE [=Gravitational Wave Experiment], určený k hledání gravitačních vln o velmi nízké frekvenci.

2002-04-03 Korekce dráhy (t=9.8 s).

2002-07-09 Kontrolní snímky hvězdy Spica potrdily, že se zahřátím kamery podařilo odstranit kondenzovanou vlhkost z optiky, která snížovala kvalitu snímků dlouhofokální kamery¹⁷.

2002-10-21 V rámci technických zkoušek kamery byl pořízen snímek planety Saturn na vzdálenost 285 Gm. Na snímku byl zachycen též měsíc této planety Titan¹⁸.

2003-01-14 Skončil šestitýdenní experiment GWE [=Gravity Wave Eexperiment] s hledáním gravitačních vln s negativním výsledkem.

2003-05-01 Korekce dráhy TCM-19 [=Trajectory Correction Maneuver] (plánované t=17.57 s, skutečné t=17.53 s, Δv=1.58 m/s).

2003-06-17 Zahájen druhý experiment pro sondáž sluneční koróny SCE 2 [=Solar Conjunction Experiment] během konjunkce sondy se Sluncem.

2003-10-01 /Plán/ Korekce dráhy.

2004 Viz.

Datum	Událost
1997-10-15	08:43 UT: Vzlet. 09:19 UT: Navedení na únikovou dráhu bylo mimořádně přesné. Odchylka rychlosti byla menší než 0.02 %, směrová odchylka do 0.004°. 09:25:40 UT (T +42 min 40 s): Oddělení od nosné rakety. 09:35 UT (T +52 min): Navázáno spojení se stanicí DSN [=Deep Space Network] Canberra (Austrálie). Hlavní parabolická anténa o průměru 4 m byla orientována směrem ke Slunci tak, aby sloužila jako stínění během letu v malých vzdálenostech od Slunce. Sonda se pohybovala relativní rychlostí 5.05 km/s vzhledem k Zemi
1997-10-16	Kolem 18:00 UT: Sonda se pohybovala relativní rychlostí 4.2 km/s vzhledem k Zemi. Byla zahájena analýza telemetrických dat získaných během oddělování sondy.
1997-10-17	V činnost byl uveden systém hvězdné orientace.
1997-10-20	Byl aktivován ultrastabilní oscilátor na zdroji vysílací frekvence určený pro rádiové experimenty. Pokračoval přenos dat získaných během startu z paměti sondy. Byly vyklopeny některé přístroje mj. plasmový spektrometr CAPS [=Cassini Plasma Spectrometer], infračervený spektrometr CIRS [=Composite Infrared Spectrometer], a magnetosférické zobrazovací zařízení MIMI [=Magnetosphere Imaging Instrument]. Relativní rychlost vzhledem k Zemi obnášela 4.1 km/s. Spojení se sondou probíhá pomocí 34 m antén v Kalifornii, Španělsku a Austrálii.
1997-10-23	09:09 UT: Ve spolupráci se západoevropským střediskem ESOC [=European Space Operations Centre] proběhl první test atmosférického pouzdra Huygens, který potvrdil jeho dobrý stav. Sonda se pohybovala ve vzdálenosti 3 Gm od Země.
1997-10-28	Byly uvolněny tři antény pro příjem plazmových vln. Bylo potvrzeno, že rozevření Langmuirovy sondy, která měří hustotu a teplotu elektronů, během startu bylo úspěšné. Vysílání bylo přepojeno z nízkoziskové antény číslo 1 na nízkoziskovou anténu číslo 2. Změna antén byla vynucena změnou orientace sondy vzhledem k Zemi a v průběhu letu bude vícekrát opakováno. Na Zemi byla odvysílána první diagnostická data přístrojů, které se podle toho nacházejí v dobrém stavu. Heliocentrická rychlost sondy byla 26.5 km/s, vzdálenost sondy od Země 4.7 Gm.
1997-10-31	Byl uvolněn analyzátor kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer]. Sonda byla vzdálena 7 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26 km/s.
1997-11-09	Kolem 20:00 UT: Korekce dráhy TCM-1 [=Trajectory Correction Maneuver] (t=34.6 s, Δv=2.7 m/s) hlavním motorem sondy. Manévr byl sledován v režimu reálného času. Sonda byla vzdálena 9 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 26 km/s.
1997-listopad	Pokračovala aktivace dalších vědeckých přístrojů.
1997-12-03	Pokračovalo odkrytovávání dalších citlivých přístrojů chráněných během startu. Byly rozevřeny další antény. Sonda byla vzdálena 16 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 27.1 km/s.
1998-leden	Začátkem měsíce byla ukončena úvodní etapa letu, při které byl prověřen stav sondy a aktivovány přístroje. Sonda pokračuje v letu s hlavní anténou orientovanou ke Slunci. Komunikace probíhá pomocí jedné ze dvou nízkoziskových antén. Koncem měsíce se prováděl v síti DSN nácvik na plánovanou korekci dráhy.
1998-01-08	Sonda byla vzdálena 22.45 Gm od Země a 27.5 Gm od Venuše a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 30.3 km/s.
1998-01-17	Byla snížena rychlost přenosu telemetrie z 948 bit/s na 40 bit/s.
1998-01-21	Úspěšně byla provedena periodická kontrola stavu přístrojů.
1998-02-03	Sonda se pohybovala rychlostí 33.3 km/s. Od startu urazila již dráhu 271 Gm. Komunikace probíhá přes nízkoziskovou anténu č. 2 umístěnou na opačném konci než je hlavní parabolická anténa, která je v tomto období obrácená ke Slunci. Probíhá přesné sledování dráhy, které má upřesnit parametry plánované korekce.
1998-02-24	Na sondu byla přehrána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-2.
1998-02-25	20:00 UT: Korekce dráhy TCM-2 [=Trajectory Correction Maneuver] pomocí malých hydrazinových motorků (Δv=0.18 m/s).
1998-02-27	Sonda se pohybovala rychlostí 37.5 km/s. Od startu urazila již dráhu 343 Gm.
1998-03-03	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 38 km/s. Od startu urazila dráhu 362 Gm.
1998-03-15	Po 150 dnech letu bylo vypojeno vyhřívání optiky spektrometru VIMS dvěma články o příkonu 44 W, pomocí nichž se provádělo odstranění zbytků plynů z přístroje. Nadále zůstává zapnuto vyhřívání dvěma články o nižším příkonu.
1998-03-17	Bylo provedena dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-B [=Stellar Reference Unit - B].
1998-03-24	Byla plánována dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-A. Během přepínání čidel mezi jednotkou A a B se objevila drobná odchylka v informacích o orientaci, což vedlo k tomu, že se sonda automaticky uvedla do bezpečnostního módu.
1998-03-26	Byla obnovena normální činnost sondy. S úspěchem se uskutečnila druhá pravidelná kontrola stavu pouzdra Huygens; výsledky byly odvysílány v následujících dnech zvýšenou rychlostí 948 bit/s. Sonda prolétla perihelem dráhy. Nacházela se ve vzdálenosti 17 Gm od Venuše, pohybovala se rychlostí 39.7 km/s a od startu urazila dráhu 440 Gm. Bylo rozhodnuto vynechat korekci dráhy TCM-3, plánovanou na 1998-04-08, vzhledem k přesné trajektorii sondy.
1998-04-02	Bylo oznámeno, že v průběhu testů atmosférického pouzdra Huygens byl zjištěn jediný vážnější problém v systému vysílání telemetrie AGC [=Automatic Gain Control], kde došlo ke snížení úrovně signálu o 3 až 4 dB vůči prvním testům. ESA zahájila zkoumání příčin této závady.
1998-04-10	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 39.2 km/s a od startu urazila dráhu 485 Gm.
1998-04-15	Sonda ukončila šestý měsíc letu, přičemž urazila 511 Gm.
1998-04-16	Byla zahájena druhá čtvrtletní periodická diagnostická činnost PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity] na 11 ze 12 přístrojů orbitální části.
1998-04-22	Na sondu byly vyslány povely pro činnost přístrojů RPWS [=Radio and Plasma Wave Science] a RADAR během průletu kolem Venuše. RPWS má sledovat případné blesky v atmosféře a experiment RADAR má ověřit schopnost přístroje detekovat odražené vlny od povrchu planety.
1998-04-26	13:45:41 UT (signál přijat na Zemi v 13:52:14 UT): Sonda prolétla nad povrchem Venuše ve vzdálenosti 284 km. Gravitačním manévrem byla rychlost sondy zvýšena o cca. 7 km/s. Průlet byl natolik přesný, že bylo možno zrušit další korekci dráhy plánovanou na 1998-05-14. Sonda se pohybovala rychlostí 39.2 km/s ve vzdálenosti 136 Gm od Země a od startu urazila dráhu 555 Gm.
1998-04-30	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 40.8 km/s a od startu urazila dráhu 555 Gm. Během dubna se uskutečnilo 49 rádiových relecí.
1998-05-02	Byl ukončen přenos údajů získaných přístrojem RPWS u Venuše.
1998-05-03	Byl ukončen přenos údajů z experimentu RADAR. Zkouška u Venuše prokázala plnou funkčnost přístroje.
1998-05-06 až 1998-05-08	Bylo provedena dekontaminace jednotky hvězdného čidla SRU-A [=Stellar Reference Unit - A].
1998-05-08	Byl přístroj RPWS uveden do klidového stavu. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 40.3 km/s a od startu urazila dráhu 580 Gm.
1998-05-15	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 39.4 km/s a od startu urazila dráhu 607 Gm.
1998-05-22	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 38.6 km/s a od startu urazila dráhu 627 Gm.
1998-05-28	Pouzdro Huygens bylo podrobeno první krátké zkoušce, při které byla změněno nasměrování hlavní parabolické antény orbitální části sondy od směru na Slunce o asi 12°, tak aby bylo pouzdro přibližně na 33 minut vystaveno slunečním paprskům. Účelem bylo objasnit závadu ve vysílání telemetrie zjištěné při poslední pravidelné kontrole. Předpokládá se, že příčinou zjištěné slabší úrovně signálu z pouzdra při zkoušce, která proběhla 1998-03-26, byl silný rádiový sluneční šum poblíž perihelu dráhy. Během zkoušky proběhlo zkušební vysílání normálně.
1998-05-29	Na Zemi byla odvysílána další část dat získaných z pouzdra Huygens při předchozím testu. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 37.5 km/s a od startu urazila dráhu 650 Gm.
1998-05-30	Byl dokončen přenos dat z testů pouzdra Huygens.
1998-06-05	Odstoupil hlavní manažer projektu Cassini Richard J. Spehalski, který řídil vývoj, start a první etapu letu sondy.
1998-06-08	Do čela projektu Cassini byl jmenován Robert T. Mitchell, dosavadní manažer projektu Galileo.
1998-06-12	Bylo zahájeno zkušební nahřívání pohonné jednotky. Chování systému bude zohledněno při manévru plánovaném na listopad. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 34.4 km/s a od startu urazila dráhu 699 Gm.
1998-06-24	Podle plánu bylo vysílání telemetrie přepojeno z LGA 1 [=Low Gain Antenna] na LGA 2.
1998-06-29	Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů. Při ní byly na několik minut roztočeny silové setrvačníky a nakloněny až mimo jmenovitou polohu, aby se udrželo rovnoměrné rozložení maziva. Provedeno byla také promazání servopohonů zdvojených hlavních raketových motorů. Rovněž byla ověřena neporušenost programu v paměti EEPROM.
1998-07-07	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 29.7 km/s a od startu urazila dráhu 769 Gm.
1998-07-11	Byla změněno nastavení řídící jednotky tepelné regulace ATC [=Autonomous Thermal Control] o několik stupňů, aby se snížila provozní teplota.
1998-07-15	V rámci přípravy na plánovaný podzimní zážeh hlavních motorů byl překalibrován akcelerometr sondy.
1998-07-22 až 1998-07-24	Byla zahájena další čtvrtletní periodická diagnostická činnost PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity] na 11 ze 12 přístrojů orbitální části.
1998-07-31	Bylo vypojeno několik vytápěcích elementů sběrnic, u nichž již nebylo topení potřeba.
1998-08-07	Byly nejméně do konce roku vyřazeny ze sledování sondy výkonné antény stanic DSN o průměru 70 m. Oboustranné spojení byly schopny v tomto období zajišťovat duální antény 34/70 m.
1998-09-04	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 22.7 km/s a od startu urazila dráhu 900 Gm.
1998-09-23	Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů spočívající v promazání setrvačníků, servopohonů hlavních motorů a v ověření programů v paměti EEPROM.
1998-11-04	Zapojením topných článků na 24 hodin byla provedena dekontaminace přístroje VIMS.
1998-11-22	Byl zapojen a zkalibrován akcelerometr jako příprava na nadcházející korekční manévr.
1998-12-01	Před chystaným korekčním manévrem byl natlakován subsystém pohonné jednotky.
1998-12-03	06:06 UT: Korekce dráhy DSM [=Deep Space Maneuver] (t=87 min 35 s, Δv=449.97 m/s) hlavním motorem, která nasměrovala sondu k dalšímu průletu kolem Venuše. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 18.4 km/s a od startu urazila 1055 Gm. Zapojením topných článků na 24 hodin byla provedena dekontaminace přístroje VIMS.
1998-12-04	Na Zemi byla přijata data z korekčního manévru.
1998-12-05	Rozvody okysličovadla pro motory byly uzavřeny.
1998-12-07	Na sondu byla odvysílán program pro další etapu letu. Následující kalibrace jednotky hvězdné orientace nebyla dokončena z neznámé příčiny.
1998-12-17	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 18.4 km/s a od startu urazila dráhu 1079 Gm.
1998-12-27	Byly zahájeny zkoušky přístrojů ICO [=Instrument Checkout]. Jako první byla změněna orientace sondy tak, aby hlavní parabolická anténa mířila na Zemi. V následujících dnech se prováděly testy spojení v pásmech S, X, K_aa K_u.
1998-12-21	Uskutečnila se pravidelná prověrka systémů atmosférické sondy Huygens.
1999-leden	V první polovině měsíce probíhalo testování přístrojů v rámci procedury ICO [=Instrument Checkout] s uspokojivými výsledky. Otestovány byly mimo jiné optické přístroje, které byly zaměřeny na jasnou hvězdu Spica (Vir).
1999-01-11	Kolem 23:00 UT: Během pomalého rotačního manévru se sonda automaticky přepojila do bezpečnostního módu, když se referenční hvězda ocitla na okraji zorného pole. Spojení se Zemí nebylo přerušeno, jelikož bylo udržováno přes nízkoziskovou anténu rychlostí 40 bit/s.
1999-01-15	10:00 UT: Sonda byla znovu orientována hlavní anténou HGA [=High Gain Antenna] směrem k Zemi.
1999-01-16	16:00 UT: Obnoveny zkoušky systémů sondy.
1999-01-21	Komunikace se sondou byla převedena na nízkoziskovou anténu LGA-1.
1999-01-25	Byla provedena periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].
1999-02-02	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-6.
1999-02-04	20:00 UT: Korekce dráhy TCM-6 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=11.55 m/s, t=2 min) hlavním motorem sondy. Heliocentrická rychlost sondy činila 20.02 km/s.
1999-02-05	Na Zemi byla předána data z provedené korekce dráhy. Bylo vypnuto vyhřívání přístroje VIMS.
1999-březen	Začátkem měsíce proběhlo jednání vědeckého týmu, na kterém byl zpracován plán činnosti při nadcházejících průletech kolem Venuše, Země a Jupiteru. Byla provedena revize letového plánu pro první čtyři roky na oběžné dráze kolem Saturnu. Plán předpokládá kromě průzkumu planety Saturn 44 průletů kolem měsíce Titan, který je primárním cílem mise. Dále se počítá s trojnásobným průletem kolem měsíce Enceladus, a po jednom průletu kolem měsíců Dione, Rhea, Hyperion a Japetus. Budou zkoumány rovněž Saturnovy prstence. Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 22.5 km/s a od startu urazila dráhu 1200 Gm.
1999-03-06.	Přenos dat byl přepojen z jedné nízkoziskové antény LGA-1 na druhou anténu LGA-2 s rychlostí přenosu 40 bit/s.
1999-03-09	Proběhla čtvrtletní periodická údržba systémů.
1999-03-22	Byl aktualizován software analyzátoru kosmického prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
1999-03-24	Podle plánu byl zapojen analyzátor prachu CDA a zároveň upravena rychlost přenosu telemetrie, tak aby bylo možno vysílat data z analyzátoru.
1999-04-05	Sonda se pohybovala heliocentrickou rychlostí 25.4 km/s a od startu urazila dráhu 1270 Gm. Byla vzdálena132 Gm od Země.
1999-04-07	Přístroj CDA zaznamenal první dopad částice kosmického prachu.
1999-04-29	Byla provedena periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].
1999-05-14	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-7.
1999-05-18	17:00 UT: Korekce dráhy TCM-7 [=Trajectory Correction Maneuver].
1999-06-19	Byla provedena periodická údržba. Na sondu byly odvysílány instrukce pro vědecký výzkum během druhého průletu kolem Venuše.
1999-06-24	20:20 UT: Začátek zákrytu za Venuší. 20:29:55 UT (Plán 20:29:57 UT): Největší přiblížení k povrchu Venuše na vzdálenost 602.6 km (Plán 598 km). Gravitační manévr zvýšil heliocentrickou rychlost sondy o 3.1 km/s (Δv=6.7 km/s). 20:37 UT: Konec rádiového zákrytu za Venuší. Během průletu kolem Venuše byly aktivní přístroje VIMS, MAG, RPWS, MIMI, CAPS, ISS a UVIS.
1999-06-26	Začal přenos dat získaných během průletu kolem Venuše.
1999-06-29	Sonda prolétla perihelem dráhy ve vzdálenosti 0.7166 AU.
1999-07-05	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-9.
1999-07-06	Korekce dráhy TCM-9 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=43.5 m/s)⁶.
1999-07-18	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-10.
1999-07-19	Korekce dráhy TCM-10 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=5.13 m/s, t=54.6 s)⁷.
1999-07-26	Vypojen analyzátor kosmického prachu CDA.
1999-07-28	Periodická čtvrtletní kontrola stavu sondy PIM.
1999-08-01	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-11.
1999-08-02	Korekce dráhy TCM-11 [=Trajectory Correction Maneuver] (Δv=36.3 m/s).
1999-08-03	Byla zahájena dekontaminace spektrometru VIMS [=Visible and Infrared Mapping Spectrometer].
1999-08-10	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-12.
1999-08-11	15:30 UT: Korekce dráhy TCM-12 (t=133.5 s, Δv=12.26 m/s). Korekce nasměrovala sondu Cassini k průletu soustavou Země-Měsíc. Sonda se nacházela ve vzdálenosti 9 Gm od Země a blížila se k ní rychlostí 16.1 km/s. Od startu urazila dráhu 1671 Gm.
1999-08-12	Na sondu byly odvysílány povely pro vědecký výzkum při průletu kolem Země.
1999-08-17	V rámci příprav na vědecká měření u Země byl odhozen kryt VIMS a vyklopena tyč s magnetometrem. Byly zapojeny přístroje MAG, RPWS, VIMS, UVIS, CAPS, MIMI, CR, RSS a ISS.
1999-08-18	03:28 UT: Průlet kolem Země⁸ ve výšce 1171 km (výšková odchylka 5 km, časová odchylka 0.6 s) nad jihovýchodní částí Tichého oceánu (23.5° j.š., 128.5° z.d.). Gravitačním manévrem se zvýšila rychlost o Δv=5.5 km/s. Během průletu bylo ke sledování Země a Měsíce zapojeno 9 vědeckých přístrojů (MAG, RPWS, VIMS, UVIS, CAPS, MIMI, RADAR, RSS, ISS) z 12.
1999-08-20	Opět byl zapojen analyzátor prachu CDA [=Cosmic Dust Analyzer].
1999-08-22	Kontrola stavu systému atmosférické sondy Huygens.
1999-08-25	06:30:00 UT: Vědecké přístroje sondy byly přepojeny na režim meziplanetárního letu.Pokračovalo měření chvostové části zemské magnetosféry.
1999-srpen až 1999-září	Koncem srpna a začátkem září, po průletu kolem Země, byla většina vědeckých přístrojů postupně uvedena do klidového stavu.
1999-08-29	Před nadcházející korekcí dráhy byl odpojen analyzátor CDA.
1999-08-30	Na sondu byla odvysílána data pro nadcházející korekci dráhy TCM-13.
1999-08-31	16:00 UT: Korekce dráhy TCM-13 (t=72 s, Δv=6.7 m/s). Během korekce byla telemetrie přepojena z antény LGA1 [=Low Gain Antenna] na LGA2.
1999-09-01	Na přístroji VIMS byla provedena dekontaminace po ukončené korekci dráhy.
1999-09-02	Zapojen analyzátor prachu CDA.
1999-09-06	Začala sekvence přenosu vědeckých dat přes směrovanou anténu HGA [=High Gain Antenna].
1999-09-11	Anténa HGA byla zkušebně zaměřena na Zemi.
1999-09-14	Byla provedena kontrola systémů sondy.
1999-09-15	Směrová anténa HGA byla zamířena směrem ke Slunci a přenos dat byl přepojen na nízkoziskovou anténu LGA1.
1999-09-27 až 28	Bylo zapojeno a zkalibrováno hvězdné čidlo SRU-A.
1999-10-22	Byla provedena diagnostika PIM [=Periodic Instrument Maintenance activity].
1999-12-15	V San Franciscu se konalo vědecké zasedání Americké geofyzikální unie, na kterém byly prezentovány výsledky experimentů prováděných při průletech sondy Cassini kolem Venuše a Země.
1999-prosinec	Koncem měsíce vstoupila sonda do pásu asteroidů.
2000-01-23	03:01 UT: Sonda zahájila snímkování asteroidu⁹ (2685) Masursky. 09:58 UT: Sonda prolétla ve vzdálenosti přibližně 1.5 Gm od planetky (2685) Masursky. Během průletu byla planetka sledována přístroji ISS, VIMS a UVIS pro zjištění jejích rozměrů, albeda a infračerveného spektra s vysokým rozlišením.
2000-02-02	23:00 UT: Byly zapojeny systémy atmosférické sondy Huygens a zahájeno páté testování jejích přístrojů.
2000-02-03	02:50 UT: Testování přístrojů atmosférické sondy Huygens ukončeno a systémy byly opět vypojeny.
2000-duben	V polovině měsíce opustila sonda pásmo asteroidů¹⁰.
2000-06-14	Před chystaným korekčním manévrem byly vypojeny přístroje CDA, MIM, UVIS, MAG a RPWS. 17:00 UT: Korekční manévr TVM-14 (Δv=0.58 m/s, t=6 s). Po manévru byly opět zapojeny vědecké přístroje CDA, MIMI, UVIS, MAG a RPWS.
2000-září	Při pravidelných testech byla zjištěna konstrukční závada v rádiové lince pro spojení mezi mateřskou sondou a pouzdrem Huygens. Nezohlednění Dopplerova efektu může vést ke ztrátě spojení s pouzdrem během jeho sestupu atmosférou měsíce Titanu^11,12.
2000-říjen	Probíhalo periodické snímkování Jupiteru.
2000-prosinec	Probíhal simultánní průzkum okolí Jupiteru ve spolupráci se sondou Galileo (1989-084B).
2000-12-17	Zvýšené tření v jednom silovém setrvačníku systému RWA [=Reaction Wheel Assembly] vedlo k přepojení stabilizace sondy na systém hydrazinových trysek.
2000-12-19	Vzhledem k nutnosti úspor KPL pro stabilizační trysky byla dočasně omezena vědecká pozorování. Prováděla se pouze měření magnetického pole, výzkum plasmatu a nabitých částic v okolí planety.
2000-12-21	Poté, co bylo zjištěno, že všechny silové setrvačníky jsou v pořádku, bylo řízení orientace sondy opět předáno setrvačníkům RWA. Z bezpečnostních důvodů však byla udržována orientace parabolické antény na Zemi, což znemožnilo obnovení snímkování planety.
2000-12-28	Sonda prolétla rázovou vlnou na hranici magnetosféry planety Jupiter. Byla obnovena v plném rozsahu vědecká pozorování.
2000-12-30	10:12 UT: Průlet kolem planety Jupiter v minimální vzdálenosti 9.7 mil. km. Během průletu byly pozorovány prstence planety, jevy v atmosféře planety, měsíce Io, Europa, Ganymed a Callisto, synchrotronní záření v radiačních pásech a plasma v okolí planety. Bylo pořízeno celkem 10 251 snímků dlouhofokální a 5659 krátkofokální kamerou¹⁴. Gravitační manévr v blízkosti planety urychlil sondu směrem k Saturnu.
2001-01-05	Ukončen experiment GWE [=Gravitational Wave Experiment], určený k hledání gravitačních vln o velmi nízké frekvenci.
2002-04-03	Korekce dráhy (t=9.8 s).
2002-07-09	Kontrolní snímky hvězdy Spica potrdily, že se zahřátím kamery podařilo odstranit kondenzovanou vlhkost z optiky, která snížovala kvalitu snímků dlouhofokální kamery¹⁷.
2002-10-21	V rámci technických zkoušek kamery byl pořízen snímek planety Saturn na vzdálenost 285 Gm. Na snímku byl zachycen též měsíc této planety Titan¹⁸.
2003-01-14	Skončil šestitýdenní experiment GWE [=Gravity Wave Eexperiment] s hledáním gravitačních vln s negativním výsledkem.
2003-05-01	Korekce dráhy TCM-19 [=Trajectory Correction Maneuver] (plánované t=17.57 s, skutečné t=17.53 s, Δv=1.58 m/s).
2003-06-17	Zahájen druhý experiment pro sondáž sluneční koróny SCE 2 [=Solar Conjunction Experiment] během konjunkce sondy se Sluncem.
2003-10-01	/Plán/ Korekce dráhy.
2004	Viz.

Literatura

Mission status center. - Spaceflight Now. - 2004-07-01. - [Cit. 2004-07-01]. (http://www.spaceflightnow.com/cassini/status.html).
Satellite Digest-311 / P. S. Clark. - Spaceflight 40 [8] 320-321 (1998).
Cassini : One Year and More After Launch. - Spaceflight 41 [2] 55 (1999).
Cassini and Voyager Missions Go Apace! - Spaceflight 41 [4] 147 (1999).
Cassini: Heading for June Venus Flyby. - Spaceflight 41 [6] 230 (1999).
TCM-9 : Post-Venus Swingby Correction A.K.A. Clean-up / T. Goodson. - 1999. (http://www.csun.edu/~kg46825/cassini/tcm9/).
TCM-10 / T. Goodson. - 1999. (http://www.csun.edu/~kg46825/cassini/tcm10/).
Cassini Makes Close Encounter with Earth. - Spaceflight 41 [11] 448 (1999).
Cassini Images 2685 Masursky. - Boulder, CO : CICLOPS/Space Science Institute. - 2000-02-11. - [Cit. 2004-08-07]. (http://ciclops.lpl.arizona.edu/view.php?id=76).
Cassini flies safely through asteroid belt / M. Fordahl [Associated Press]. - Florida Today, 2000-04-16. (http://www.flatoday.com/space/explore/stories/2000a/041600c.htm).
Receiver problem might affect Cassini's visit to Saturn moon / K. Young. - Florida Today. - 2000-10-11. (http://www.flatoday.com/space/explore/stories/2000b/101100b.htm).
Titan Calling : How a Swedish engineer saved a once-in-a-lifetime mission to Saturn's mysterious moon / J. Oberg. - IEEE Spectrum, 2004 October. - [2004-10-08]. (http://www.spectrum.ieee.org/WEBONLY/publicfeature/oct04/1004titan.html).
Cassini sees Europa casting shadow on Jupiter. - Spaceflight Now. - 2000-10-10. (http://spaceflightnow.com/news/n0010/10cassinijup/).
Cassini Imaging of Jupiter's Atmosphere, Satellites, and Rings / C. C. Porco et al. - Science, 299, 1541-1547 (2003). - [Cit. 2004-08-07]. (http://ciclops.lpl.arizona.edu/sci/docs/porco-etal-cassini-jupiter-science-2003.pdf).
Solar wind buffets vast Jupiter region / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2002-02-28. - [Cit. 2002-03-04]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0202/28jupiter/).
Cassini Two Years Out From Saturn Orbital Insertion. - Space Daily. - 2002-07-09. - [Cit. 2002-07-11]. (http://www.spacedaily.com/news/cassini-02c.html).
Hazy camera on Saturn-bound Cassini clears up / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2002-07-25. - [Cit. 2002-07-25]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0207/25cassini/).
Saturn-bound Cassini probe sees its destination / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2002-11-01. - [Cit. 2002-11-02]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0211/02cassini/).
Cassini sends colour image of Jupiter. - Spaceflight 42 [12] 492 (2000).
Huygens threatened by communications fault. - Spaceflight 42 [12] 493 (2000).
The Millenium flyby / P. Corneille. - Spaceflight 43 [3] 112-113 (2001).
Massive gas cloud around Jupiter revealed / [NASA]. - Spaceflight Now. - 2003-02-27. - [Cit. 2003-03-03]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0302/27jupiter/).
New Views of Jupiter Force Rethink of Cloudy Theories. - SPACE.Com. - 2003-03-06. - [Cit. 2003-03-07]. (http://www.space.com/scienceastronomy/astronomy/cassini_flyby_030306.html).
Rising Storms Revise Story Of Jupiter's Stripes. - Space Daily. - 2003-03-10. - [Cit. 2003-03-15]. (http://www.spacedaily.com/news/jupiter-clouds-03a.html).
Dark Spot on Jupiter Bigger than Famed Great Red Spot / T. Phillips. - SPACE.Com. - 2003-03-13. - [Cit. 2003-03-14]. (http://www.space.com/scienceastronomy/dark_spot_030313.html).
Cassini Closing In On Saturn. - Space Daily. - 2003-03-14. - [Cit. 2003-03-14]. (http://www.spacedaily.com/news/cassini-03a.html).
Cassini captures Jupiter in close-up portrait / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2003-11-14. - [Cit. 2003-11-14]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0311/14cassinijupiter/).
Interstellar hydrogen shadow observed / [SwRI]. - Spaceflight Now. - 2003-12-08. - [Cit. 2003-12-10]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0312/08shadow/).
Clumps in Saturn's rings / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2004-03-12. - [Cit. 2004-03-13]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0403/12saturnrings/).
Spots on Saturn / [NASA]. - Spaceflight Now. - 2004-04-02. - [Cit. 2004-04-03]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0404/02saturnspots/).
Cassini snaps its final full view of Saturn and rings / [NASA]. - Spaceflight Now. - 2004-04-29. - [Cit. 2004-05-01]. (http://www.spaceflightnow.com/news/n0404/29saturncolor/).

Datum poslední úpravy: 2005-06-24 19:59:16 UT