1973-001A - Luna 21

Název objektuLuna 21 <=Луна 21>
Lunochod 2 <=Луноход 2>
SSC 6333
Start1973-01-08 06:55:38 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D
Stav objektupřistál na Měsíci
Přistání1973-01-15 22:35 UT, Mare Serenitatis, kráter Le Monnier (25.85° s.š., 30.45° v.d.)
Životnost7.652 dne, tj. 0.0210 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategorieměsíční sonda
Hmotnost4850 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
73-01-08.3 G 51.55° 88.7 min 190 km 235 km  
73-01-08.40 G 51.53° 90.08 min 210 km 347 km  
73-01-08.53 G 51.56° 88.84 min 194 km 241 km  
73-01-12 L 60.00° 118.00 min 90 km 110 km  
73-01-14 L ? ? 16 km ?  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), L - selenocentrická (Měsíc), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce.

Sonda typu E-8 (výr. č. No. 204), určená pro dopravu měsíčního vozítka Lunochod na povrch Měsíce. Univerzální přistávací část se skládá z motorového bloku, z nádrží KPL, přístrojových úseků, amortizátorů pro měkké přistání a antén rádiového komplexu. Pohonný systém KTDU-417 [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] je tvořen dvěma motory: hlavním jednokomorovým restartovatelným motorem s čerpadlovou dodávkou KPL a s regulovatelným tahem v rozmezí 18.92 až 7.35 kN a možností několikanásobného zážehu a dvoukomorovým motorem s přetlakovou dodávkou KPL pro jemné "doladění" rychlosti při přistání o tahu 3.43 až 2.06 kN. V přístrojových úsecích jsou gyroskopy, elektronika řídícího systému, orientační systém, palubní vysílače a přijímače a chemické zdroje energie. Přístrojové úseky dále obsahují systém tepelné regulace, autonomní rádiový výškoměr a rychloměr apod. Na povrchu přistávacího stupně jsou umístěny trysky orientačního systému s vlastními nádržemi a optické detektory Slunce a Země. Na plošině se dvěma výklopnými sjezdovými rampami je umístěno vozítko Lunochod s následujícími parametry: hmotnost 756 kg, osm kol o rozchodu 1.6 m, průměr kol 0.51 m, délka podvozku 2.218 m, průměr hermetického přístrojového pouzdra 2.15 m. Dodávku elektrické energie zabezpečují sluneční baterie umístěné na výklopném víku. Vědecké vybavení tvoří:

Hermetické přístrojové pouzdro dále obsahuje přístroje pro zajištění rádiového spojení, palubní automatiku, zdroje elektrické energie, systémy tepelné regulace a elektroniku vědeckých přístrojů. Horní část hermetického pouzdra, kde je umístěn chladící radiátor termoregulačního systému, kryje pohyblivé víko, které má dvojí funkci. Během měsíční noci, kdy je přiklopeno, chrání před unikáním tepla přes chladící radiátor. Naopak ve dne, kdy je odklopeno, vystavuje sluneční články na spodní straně slunečnímu záření, které je přeměňováno na elektrický proud. Víko lze upevnit v libovolné poloze od 0° do 180° vzhledem k hornímu okraji pouzdra, aby bylo zajištěno plné osvětlení slunečních článků Sluncem. Dále je Lunochod 1 vybaven povelovým řídícím systémem, doplněným autonomním logickým systémem pro nebezpečné situace, spojovým zařízením a 4 televizními kamerami k řízení vozidla. Dvě kamery míří kupředu, dvě do stran. Na vozidle je umístěno několik set čidel pro zjišťování stavu jednotlivých přístrojů a systémů. Logický autonomní systém blokuje řídící povely v případě kritického náklonu vozidla a kritického zatížení kol.

Pohyb vozidla řídila z operačního sálu střediska pro dálkové kosmické spojení v Jevpatorii na Krymu skupina operátorů, která se orientovala především televizním obrazem povrchu. Řízení bylo komplikováno skutečností, že rádiový signál překoná vzdálenost Země-Měsíc a zpět za 2.6 sekundy. Lunochod 1 se mohl pohybovat vpřed i vzad, a to buď plynule nebo po úsecích. Zatáčky projížděl smykem.

Předchozí sondou této řady jiného typu je Luna 20 (1972-007A), další jiného typu je Luna 22 (1974-037A). Zatím poslední dálkově řízená pohyblivá laboratoř na Měsíci, předchozí je Lunochod 1 (1970-095A).

Průběh letu

Datum Událost
1973-01-08 06:55:38 UT: Start z kosmodromu Bajkonur, po krátkém letu na parkovací dráze kolem Země navedena směrem k Měsíci.
1973-01-09 byla provedena korekce dráhy.
1973-01-12 Luna 21 byla navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce.
1973-01-14 provedena závěrečná korekce dráhy před zahájením přistávacího manévru.
1973-01-15 22:35 UT: Luna 21 přistála rychlostí 2 m/s na povrchu Měsíce uvnitř kráteru LeMonnier u východního okraje Mare Serenitatis, asi 175 km od místa přistání Apolla 17.
1973-01-16 01:14 UT: Lunochod 2 sjel po můstku z přistávacího stupně na povrch Měsíce a zahájil svůj dlouhodobý vědecký program.
1973-02-22 byl ukončen program Lunochodu 2, plánovaný na druhý měsíční den. Byl překontrolován stav zařízení a uzavřen panel se slunečními bateriemi. Za dobu pobytu na Měsíci urazilo vozidlo celkem 11 067 m, pořídilo přes 30 panoramatických záběrů. Lunochod 2 pořizoval rovněž stereoskopické snímky, měřil fyzikální a chemické vlastnosti povrchu, korpuskulární a rentgenové záření Slunce a určoval jas oblohy při různých výškách Slunce nad obzorem.
1973-03-12 Lunochod 2 zkoumal magnetické vlastnosti hornin u kráteru o průměru 13 m, na jehož úpatí přečkal měsíční noc. Kráter leží asi o 400 m výše než místo přistání.
1973-06-03 Lunochod 2 ukončil plánovaný průzkum měsíčního povrchu. Bylo s ním navázáno 60 rádiových spojení, během nichž za 4 měsíce urazil trať dlouhou 37 km. Bylo pořízeno 86 panoramatických záběrů a 80 000 televizních snímků povrchu.
2010-03-12 14:55:12 UT: Sonda LRO (2009-031A) pořídila snímek12 se středem o souřadnicích 25.856° s.š., 30.989° v.d., na němž bylo nalezeno vozítko Lunochod 213.
2010-04-22 Na základě souřadnic místa zaparkování vozítka, zjištěných ze snímků sondy, byl z observatoře Apache Point Observatory, NM (USA) vyslán laserový lokační pulz, který dal silnou ozvěnu (přibližně 2000 fotonů)14, což umožnilo stanovit vzdálenost vozítka od observaatoře s přesností ±0.01 m a triangulací postupnými měřeními horizontální lokaci místa s přesností ±10 m.

Literatura

  1. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 222-243.
  2. Kosmonavtika - enciklopedija / kol. autorů. - Moskva : Sovětskaja enciklopedija, 1985. - S. 209, 221-222.
  3. Projekt Luna / F. Martinek. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 2000.     (../PROJ/SUN/LUNA.HTM).
  4. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Luna 21/Lunokhod 2. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 1999.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?73-001A).
  5. Letectví a kosmonautika 49 [9] 357-359 (1973).
  6. Letectví a kosmonautika 49 [10] 397-399 (1973).
  7. Letectví a kosmonautika 49 [11] 437-439 (1973).
  8. Letectví a kosmonautika 49 [12] 477-479 (1973).
  9. Letectví a kosmonautika 49 [20] 797 (1973).
  10. Lunochod opět na Měsíci / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 49 [17] 655-657 (1973).
  11. Předběžné výsledky z Lunochodu 2 / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 50 [6] 233-234 (1974).
  12. Lunokhod 2 Rover. - Tempe, AZ : Arizona State University. - 2010-03-17. - [Cit. 2010-05-08].     (http://wms.lroc.asu.edu/lroc_browse/view/M109039075LE).
  13. Soviet Union Lunar Rovers. - Tempe, AZ : Arizona State University. - 2010-03-17. - [Cit. 2010-05-08].     (http://lroc.sese.asu.edu/news/index.php?/archives/198-Soviet-Union-Lunar-Rovers.html).
  14. Lost Soviet Reflecting Device Rediscovered on the Moon. - SPACE.Com. - 2010-04-27. - [Cit. 2010-05-08].     (http://www.space.com/scienceastronomy/lost-soviet-reflector-found-on-moon-100427.html).

------
Datum poslední úpravy: 2010-05-08 15:12:09 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2010 - František Martinek, Antonín Vítek