Kód kosmodromu | Zeměpisná šířka | Zeměpisná délka | Kód státu | Stát |
---|---|---|---|---|
BA | 46°00' s.š. | 63°40' v.d. | KAZ | Kazachstán, dř. SSSR |
Hlavní ruský (sovětský) kosmodrom, používaný od počátku kosmické éry. Vybudován v Kzyl-Ordinské a Karagandské oblasti na území Kazašské SSR (nyní Republika Kazachstán) mezi městy Kazalinsk a Džusaly na základě rozhodnutí vlády SSSR č. 292-181ss z 1955-02-12 jako 5tyj Naučno-issledovatel'skij ispytatel'nyj poligon (5-NIIP) MO SSSR <=5й Научно-исследовательский испытательный полигон (5-НИИП) МО СССР> pro zkoušky balistických raket s krycím názvem "Tajga", které bylo v červnu 1995 změněno na "Zarja". Organizační struktura vojenské správy střelnice byla stanovena direktivou Generálního štábu ozbrojených sil SSSR ze dne 1955-06-02; tento den byl později rozkazem ministra obrany SSSR č. 00105 ze dne 1960-08-03 oficiálně označen za datum zřízení kosmodromu. Po startu J. A. Gagarina v dubnu 1961 byl pro potřeby publikace v masových sdělovacích prostředcích celý komplex nazván "Kosmodrom Bajkonur" <="Космодром Байконур">.
Správou kosmodromu byla pověřena strategická raketová vojska RVSN [=Raketnyje vojska strategičeskogo naznačenija] <=РВСН [=Ракетные войска стратегического назначения]>, později rampy pro kosmické nosiče spravovaly VKS [=Vojenno-kosmičeskije sily] <=ВКС [=Военно-космические стлы]>, které v roce 1996 přešly zpět do RVSN.
Současný oficiální název je 5tyj Gosudarstvennyj ispytatel'nyj kosmodrom (5-GIK) MO RF <=5й Государственный испытательный космодром (5-ГИК) МО РФ>. V r. 1999 bylo na základě dekretu prezidenta Putina č. 1312 ze dne 1997-12-17 zřízeno středisko FGUP Federal'nyj kosmičeskij centr "Bajkonur" <=ФГУП Федеральный космический центр Байконур>. V souvislosti s tím přebírá postupně rampy do své péče RAKA [=Rossijskoje aviacionno-kosmičeskoje agentstvo] (Rosaviakosmos) <=РАКА [=Российское ааиационно-космическое агентство] (Росавиакосмос)>, nyní FKA [=Federal'noje kosmičeskoje agentstvo] <=ФКА [=Федеральное космическое агентство]> od vojenského útvaru č. 11284, který současně nekosmické objekty a pozemky předal městu Bajkonur. V roce 2001 byla znovu vytvořena KVRF [=Kosmičeskije vojska Rossijskoj federacii] <=КВРФ [=Космические войска Российской федерации]>, která se podílela na provozu kosmodromu.
První start balistické rakety se uskutečnil 1957-05-15, od 1957-10-04 je kosmodrom používán i pro kosmické starty. V západním tisku bývá často nazýván Tjura-tam /=Tyuratam/ <=Тюра-там> podle blízké železniční stanice. Původní vesnice Bajkonur <=Байконур> (kazašsky Bajkonyr <=Байқоңыр>) leží asi 320 km severovýchodně od kosmodromu (souřadnice 47°30´ s.š., 66°02´ v.d.).
Po rozpadu SSSR v r. 1993 přešel kosmodrom do vlastnictví nově vzniklého samostatného státu Kazachstán, ale po složitých jednáních byla 1994-03-28 v Moskvě podepsána dohoda o základních principech a podmínkách využívání tohoto kosmodromu Ruskem (platná od 1994-10-19) a 1994-12-10 v Moskvě dohoda o pronájmu kosmodromu Bajkonur Ruské federaci na dobu nejméně 20 roků za 115 mil. USD ročně, která vešla v platnost od 1995-09-25. Dne 2004-01-09 podepsali ruský prezident V. Putin a kazašský prezident N. Nazarbajev v Astaně dohodu o prodloužení pronájmu do roku 2050 (zákon č. 67-FZ o ratifikaci této dohody byl přijat ruskou Dumou 2005-05-25, Sovětem federace pak 2005-06-08 a podepsán prezidentem Putinem 2005-06-18. Ratifikace Kazachstánem byla ukončena podpisem zákona o ratifikaci prezidentem Nazarbajevem až 2010-04-29). Dne 2005-03-20 byly v Astaně podepsány zakládající listiny společné kazašsko-ruské společnosti "Bajterek" <="Байтерек"> pro komerční poskytování nosných raket typu Angara, a to na základě předchozí dohody a další dohody, uzavřené mezi ruskou a kazašskou vládou 2004-12-22 v Moskvě. Zákon ratifikující smlouvu o jejím vytvoření podepsal kazašský prezident N. Nazarbajev 2005-10-21.
Ke dni 2009-01-01 byly rozpuštěny všechny vojenské útvary, které tvořily původní 5-NIIP MO RF, a veškeré nemovitosti a zařízení přešly pod civilní organizaci Kosmičeskij centr "Bajkonur" <=Космический центр "Байконур">.
Vlastní kosmodrom (bez pádových oblastí stupňů ve střeleckém sektoru) zabírá plochu 6717 km2. Nachází se zde 15 ramp 9 typů pro vypouštění kosmických nosičů, 4 rampy pro vypouštění mezikontinentálních balistických raket, 11 montážních budov MIK [=montažno-ispytatel'nyj korpus] <=МИК [=монтажно-испытательный корпус]> se 34 halami pro přípravu nosných raket a družic a sond, 3 tankovací stanice pro plnění nádrží kosmických těles KPL a stlačenými plyny, sledovací stanice s výpočetním střediskem pro zajišťování vzletu raket, stanice pro zkapalňování vzduchu pro výrobu kapalného kyslíku a dusíku (kapacita 300 t/den), tepelná elektrárna s výkonem 60 MW, energovlak s výkonem 72 MW, 2 letiště ("Krajnyj" a "Jubilejnyj", kde byla přistávací dráha sovětského raketoplánu Buran), 470 km železničních tratí (z toho 40 km speciálního rozchodu), 1281 km silnic, 6610 km elektrorozvodné sítě a 2784 km spojové sítě.
Přes 70 000 specialistů a jejich rodin (stav 2002) žije a pracuje v městě Bajkonur (původní název Taškent-90, pak Tjura-Tam, pak od 1958-01-29 na základě usnesení prezidia Nejvyššího sovětu Kazašské SSR Leninskij, pak do 1995-12-20 Leninsk, 45°39' s.š., 63°19' v.d.) na břehu řeky Syrdarji. První dřevěný dům tohoto města se začal stavět 1955-05-05.
Podle mapky se kosmodrom rozkládá v rozmezí 62°55'-63°52' v.d., 45°55'-46°08' s.š.
Typ nosiče | Počet startů | Období | Pozn. | |||
---|---|---|---|---|---|---|
Celkem | Úspěšné | Neúspěšné | Od roku | Do roku | ||
Ciklon | 17 | 17 | 0 | 1966 | 1971 | Nepokračuje |
Ciklon-2 | 105 | 104 | 1 | 1969 | 2006 | Pokračuje |
Ciklon-2A | 8 | 7 | 1 | 1967 | 1969 | Nepokračuje |
Ciklon celkem | 130 | 128 | 2 | 1966 | 2006 | Pokračuje |
Dnepr | 5 | 5 | 0 | 1999 | 2005 | Pokračuje |
Dnepr 1 | 4 | 3 | 1 | 2006 | 2008 | Pokračuje |
Dnepr celkem | 9 | 8 | 1 | 1999 | 2008 | Pokračuje |
Energija | 1 | 0 | 1 | 1987 | 1987 | Nepokračuje |
Energija-Buran | 1 | 1 | 0 | 1988 | 1988 | Nepokračuje |
Energija celkem | 2 | 1 | 1 | 1987 | 1988 | Nepokračuje |
Kosmos-1 | 8 | 7 | 1 | 1964 | 1965 | Nepokračuje |
Kosmos-3 | 4 | 2 | 2 | 1966 | 1968 | Nepokračuje |
Kosmos celkem | 12 | 9 | 3 | 1964 | 1968 | Nepokračuje |
Molnija | 26 | 16 | 10 | 1960 | 1968 | Nepokračuje |
Molnija-2BL | 1 | 1 | 0 | 1995 | 1995 | Nepokračuje |
Molnija-L | 3 | 3 | 0 | 1963 | 1965 | Nepokračuje |
Molnija-M | 46 | 46 | 0 | 1964 | 1982 | Nepokračuje |
Molnija-ML | 4 | 4 | 0 | 1983 | 1988 | Nepokračuje |
Molnija-SOL | 10 | 10 | 0 | 1972 | 1985 | Nepokračuje |
Molnija celkem | 90 | 80 | 10 | 1960 | 1995 | Nepokračuje |
N-1 | 4 | 0 | 4 | 1969 | 1972 | Nepokračuje |
N celkem | 4 | 0 | 4 | 1969 | 1972 | Nepokračuje |
Proton | 4 | 4 | 0 | 1965 | 1967 | Nepokračuje |
Proton-K | 29 | 26 | 3 | 1968 | 2000 | Pokračuje |
Proton-K/Briz-M | 5 | 4 | 1 | 1999 | 2004 | Pokračuje |
Proton-K/D | 38 | 27 | 11 | 1967 | 1975 | Nepokračuje |
Proton-K/D-1 | 11 | 11 | 0 | 1976 | 1989 | Nepokračuje |
Proton-K/D-2 | 3 | 3 | 0 | 1988 | 1996 | Nepokračuje |
Proton-K/DM | 72 | 66 | 6 | 1974 | 2001 | Pokračuje |
Proton-K/DM-1 | 1 | 1 | 0 | 1996 | 1996 | Nepokračuje |
Proton-K/DM-2 | 109 | 106 | 3 | 1982 | 2007 | Pokračuje |
Proton-K/DM-2M | 11 | 11 | 0 | 1994 | 2005 | Pokračuje |
Proton-K/DM-3 | 22 | 22 | 0 | 1996 | 2008 | Pokračuje |
Proton-K/DM-4 | 4 | 4 | 0 | 1997 | 2000 | Pokračuje |
Proton-K/DM-5 | 2 | 2 | 0 | 1997 | 2002 | Pokračuje |
Proton-M/Briz-M | 25 | 24 | 1 | 2001 | 2008 | Pokračuje |
Proton-M/DM-2 | 2 | 2 | 0 | 2007 | 2008 | Pokračuje |
Proton-M/DM-3 | 1 | 1 | 0 | 2008 | 2008 | Pokračuje |
Proton celkem | 339 | 314 | 25 | 1965 | 2008 | Pokračuje |
R-36O | 1 | 0 | 1 | 1967 | 1967 | Nepokračuje |
R celkem | 1 | 0 | 1 | 1967 | 1967 | Nepokračuje |
Rokot | 1 | 1 | 0 | 1994 | 1994 | Nepokračuje |
Rokot celkem | 1 | 1 | 0 | 1994 | 1994 | Nepokračuje |
Sojuz | 43 | 32 | 11 | 1966 | 1996 | Nepokračuje |
Sojuz-0 | 2 | 2 | 0 | 1965 | 1966 | Nepokračuje |
Sojuz-2.1a/Fregat | 1 | 1 | 0 | 2006 | 2006 | Pokračuje |
Sojuz-2.1b/Fregat | 1 | 1 | 0 | 2006 | 2006 | Pokračuje |
Sojuz-FG | 15 | 15 | 0 | 2001 | 2008 | Pokračuje |
Sojuz-FG/Fregat | 9 | 9 | 0 | 2003 | 2008 | Pokračuje |
Sojuz-L | 3 | 3 | 0 | 1970 | 1971 | Nepokračuje |
Sojuz-U | 300 | 300 | 0 | 1974 | 2008 | Pokračuje |
Sojuz-U/Fregat | 4 | 4 | 0 | 2000 | 2000 | Pokračuje |
Sojuz-U/Ikar | 6 | 6 | 0 | 1999 | 1999 | Nepokračuje |
Sojuz-U2 | 71 | 71 | 0 | 1982 | 1995 | Nepokračuje |
Sojuz celkem | 455 | 444 | 11 | 1965 | 2008 | Pokračuje |
Sputnik | 4 | 3 | 1 | 1958 | 1964 | Nepokračuje |
Sputnik-PS | 2 | 2 | 0 | 1957 | 1957 | Nepokračuje |
Sputnik celkem | 6 | 5 | 1 | 1957 | 1964 | Nepokračuje |
Strela-1 | 1 | 1 | 0 | 2003 | 2003 | Pokračuje |
Strela celkem | 1 | 1 | 0 | 2003 | 2003 | Pokračuje |
UR-500 | 1 | 0 | 1 | 1966 | 1966 | Nepokračuje |
UR celkem | 1 | 0 | 1 | 1966 | 1966 | Nepokračuje |
Voschod | 133 | 130 | 3 | 1963 | 1976 | Nepokračuje |
Voschod celkem | 133 | 130 | 3 | 1963 | 1976 | Nepokračuje |
Vostok | 51 | 43 | 8 | 1960 | 1980 | Nepokračuje |
Vostok-K | 11 | 11 | 0 | 1961 | 1964 | Nepokračuje |
Vostok-L | 9 | 3 | 6 | 1958 | 1960 | Nepokračuje |
Vostok-M | 8 | 8 | 0 | 1977 | 1991 | Nepokračuje |
Vostok celkem | 79 | 65 | 14 | 1958 | 1991 | Nepokračuje |
Zenit-2 | 36 | 30 | 6 | 1985 | 2004 | Pokračuje |
Zenit-2M | 1 | 1 | 0 | 2007 | 2007 | Pokračuje |
Zenit-3SL/DM-SLB | 1 | 1 | 0 | 2008 | 2008 | Pokračuje |
Zenit celkem | 38 | 32 | 6 | 1985 | 2008 | Pokračuje |
C e l k e m | 1301 | 1218 | 83 | 1957 | 2008 | Pokračuje |
Datum poslední úpravy: 2010-05-08 09:30:10 UT |
|
|
© 2009 - Antonín Vítek |