1973-047A - Mars 4

Název objektu	Mars 4 <=Марс 4>
SSC	6742
Start	1973-07-21 19:30:59 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D
Stav objektu	na heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na dráze	neomezená
Provozovatel	Sovětský svaz
Výrobce	Sovětský svaz
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	4650 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
73-07-21.81	G	51.5°	87.5 min	147 km	179 km	Parkovací dráha.
73-07-22.00	H	2.2°	556 d	1.02 AU	1.63 AU	e=0.23

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda. Postavilo ji a provozuje Mašinostroitel'nyj zavod im. S. A. Lavočkina <=Машиностроительный завод им. С. А. Лавочкина> (nyní NPO im. S. A. Lavočkina), Chimki, Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná meziplanetární sonda typu M-73S (3MS, výr. č. 52S), určená pro průzkum meziplanetárního prostoru a planety Mars z areocentrické oběžné dráhy.

Celé těleso má rozpětí přes panely slunečních baterií 5.9 m a průměr základny 2 m. Hlavním strukturálním prvkem je motorový úsek situovaný na spodní části tělesa sondy. Sestává z válcové palivové nádrže rozdělené na sekci paliva a okysličovadla. Motor je upevněn na závěsu pod nádrží. Z centrálního válcového tělesa vystupují dva panely slunečních baterií a rovněž vysokozisková parabolická anténa o průměru 2.5 m a radiátory systému tepelné regulace. Spojení se sondou se děje na frekvenci 928.4 MHz. Přístroje a navigační zařízení jsou rozmístěny kolem spodní části hlavního válce. Další tři nízkoziskové antény jsou umístěny na centrálním tělese poblíž hlavní parabolické antény.

Na palubě jsou převážně v hermetizované části umístěny následující vědecké přístroje:

• fototelevizní systém, který je tvořen:
  • úzkoúhlou kamerou Zufar-2SA (f/4.5, ohnisková dálka 350 mm, zorný úhel 5.67°, rozměry obrazu 23×22.5 mm, rozlišení 100 m);
  • širokoúhlou kamerou Vega-3MSA (f/2.8, ohnisková dálka 52 mm, zorný úhel 35.7°, rozměry obrazu 23×22.5 mm, rozlišení 1 km). Snímky z obou kamer jsou pořizovány přes sadu barevných filtrů, vyvolány na palubě a po oskanování jsou předávány na Zemi rozložené na 1000×1000 případně na 2000×2000 bodů. Každá kamera je vybavena zásobou filmu asi pro 480 snímků;
  • opticko-mechanický jednořádkový skanovací systém se zorným úhlem 30° sloužící k pořizování panoramatických snímků ve viditelném a blízkém infračerveném oboru;
• infračervený fotometr pro zjišťování výškového profilu povrchu planety pracující na principu absorpce CO2;
• fotometr (1.38 µm) zjišťující obsah vodních par v atmosféře;
• fotometr (0.35 až 0.7 µm) pro stanovení albeda a barevnosti povrchu;
• ultrafialový fotometr (0.26 až 0.28 µm) pro registraci ozónu;
• čidlo záření Lyman-α zjišťující přítomnost vodíku ve vysoké atmosféře;
• magnetometr;
• čidla nabitých částic;
• úzkoúhlé elektrostatické čidlo plasmy pro studium slunečního větru;
• infračervený radiometr (8 až 40 µm) pro pořízení teplotní mapy Marsu od -100 °C s rozlišením asi 30 km;
• radiová aparatura měřící odrazivost povrchu na vlnové délce 3.4 cm pro stanovení dielektrické konstanty, což umožňuje určovat teplotu v hloubce až 50 cm pod povrchem planety s rozlišením 100 až 150 km;
• spektrometr (0.3 až 0.8 µm) pro měření záření v horní atmosféře;
• detektor záření gama umožňující orientačně stanovit chemické složení povrchových vrstev Marsu;
• nesměrovaný ultrafialový fotometr
• signálů z rádiového vysílače sondy je rovněž využíváno při zákrytu sondy za planetou ke zjišťování charakteristik atmosféry.

Předchozí družicí této řady jiného typu je Mars 3 (1971-049A), další je Mars 5 (1973-049A).

Průběh letu

Datum	Událost
1973-07-21	19:30:59 UT: Vzlet z kosmodromu Bajkonur.
1973-07-25	Sonda byla vzdálena 1.46 Gm od Země.
1973-07-30	Korekce dráhy7.
1973-08-09	23:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 6.432 Gm od Země.
1973-08-17	09:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 8.7 Gm od Země.
1973-09-22	Sonda se nacházela ve vzdálenosti 19.515 Gm od Země.
1974-02-10	15:34 UT: Průlet kolem Marsu ve vzdálenosti 1844 km. Vzhledem k tomu, že technologickou chybou při výrobě součástí řídícího počítače došlo během meziplanetárního letu k poškození elektroniky, nebyl vydán povel k zapálení brzdícího motoru a sonda nebyla navedena na oběžnou aerocentrickou dráhu.1,+0,+1. 15:32:41 UT: Zapojení kamery Vega-3MSA. Při průletu bylo pořízeno 12 snímků planety ze vzdálenosti 1900 až 2100 km. 1. 15:38:50 UT: Ukončeno snímkování1. Pořízeny byly rovněž 2 záběry opticko-mechanickým skanerem. Sonda provedla první zákrytové měření ionosféry nad neosvětlenou stranou. Po průletu zůstala na heliocentrické dráze, na které prováděla další měření.

Literatura

1. Home page. - Chimki : Lavočkin, 2004. - [Cit. 2004-12-06].     (http://www.laspace.ru).
2. Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
3. Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999.     (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/soviemar.htm).
4. Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
5. Mars stále nepokořený / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 50 [13] 502-504 a [14] 553-554 (1974).
6. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 235.
7. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 246.
8. Osvojenije kosmičeskogo prostranstva v SSSR. 1974 gg. - Nauka : Moskva, 1975. - S. 264-265.
9. NSSD C Master Catalog Display: Spacecraft Mars 4. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?73-047a).

Datum poslední úpravy: 2006-07-26 11:03:50 UT

© 2006 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek