1971-049A - Mars 3

Název objektu	Mars 3 <=Марс 3>
SSC	5252
Start	1971-05-28 15:26:30 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D
Stav objektu	již nesledován, na areocentrické dráze ?
Očekávaná životnost na dráze	?
Provozovatel	Sovětský svaz
Výrobce	Sovětský svaz
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	4643 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
71-05-28.64	G	51.6°	88.2 min	140 km	234 km	e=0.00716
71-05-29.00	H	2.2°	530 d	0.99 AU	1.57 AU	e=0.23
71-12-02.00	A	60°	12.79 d	1500 km	211400 km	e=0.95548
71-12-02.57	A	48.9°?	11 d	1500 km	190700 km	Farnborough.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), A - areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda. Postavilo ji a provozuje Mašinostroitel'nyj zavod im. S. A. Lavočkina <=Машиностроительный завод им. С. А. Лавочкина> (nyní NPO im. S. A. Lavočkina), Chimki, Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR)

Tříose stabilizovaná sonda určená k výzkumu Marsu a meziplanetárního prostoru (typové označení 4M, výr. č. 172) sestává z orbitálního úseku a přistávacího modulu. Celé spojené těleso o hmotnosti 4650 kg (včetně paliva při startu) má výšku 4.1 m, rozpětí přes panely slunečních baterií 5.9 m a průměr základny 2 m. Hlavním strukturálním prvkem orbitálního modulu je motorový úsek situovaný na spodní části tělesa sondy. Sestává z válcové palivové nádrže rozdělené na sekci paliva a okysličovadla. Motor je upevněn na závěsu pod nádrží. Na horní části orbitálního úseku je v době přeletu k cílové planetě usazen přistávací modul. Z centrálního válcového tělesa vystupují dva panely slunečních baterií a rovněž vysokozisková parabolická anténa o průměru 2.5 m a radiátory systému tepelné regulace. Spojení se sondou se děje na frekvenci 928.4 MHz. Přístroje a navigační zařízení jsou rozmístěny kolem spodní části hlavního válce. Na slunečních bateriích jsou namontovány rovněž antény pro spojení s přistávací částí, další tři nízkoziskové antény jsou umístěny na centrálním tělese poblíž hlavní parabolické antény. Hmotnost orbitálního modulu včetně paliva obnáší při startu 3440 kg.

Na orbitálním úseku jsou převážně v hermetizované části umístěny následující vědecké přístroje:

• fototelevizní systém, který je tvořen úzkoúhlou kamerou (ohnisková dálka 350 mm, zorný úhel 4°) a širokoúhlou kamerou (ohnisková dálka 52 mm). Kamery jsou vybaveny filtry pro červenou, zelenou, modrou a ultrafialovou oblast. Zobrazovací systém poskytuje snímky 1000×1000 bodů s rozlišením 10 až 100 m. Snímky jsou na palubě sondy automaticky vyvolány a po projití scannerem odvysílány na Zemi;
• infračervený radiometr (1 kg) pracující v oboru 8 až 40 µm na měření teploty povrchu Marsu až do hodnoty -100°C;
• fotometr provádějící spektrální analýzu v pásmu 1.38 µm a zjišťující obsah vodních par v atmosféře;
• infračervený a ultrafialový fotometr detekující atomární vodík, kyslík a argon;
• čidlo záření Lyman- zjišťující přítomnost vodíku ve vysoké atmosféře;
• fotometr v oblasti viditelného záření zahrnující 6 úzkých vlnových pásem v rozmezí 0.35 až 0.70 µm;
• radioteleskop a radiometr měřící odrazivost povrchu ve viditelné (0.3 až 0.6 µm) a rádiové (3.4 cm) oblasti a dielektrickou permeabilitu, což umožňuje stanovit teplotu v hloubce 35 až 50 cm pod povrchem;
• infračervený spektrometr pracující v pásmu 2.06 µm (absorpční pás oxidu uhličitého), kterým se stanoví optická pohltivost atmosféry podél zorného paprsku a tím rovněž výškový profil terénu;
• 8 elektrostatických plazmových detektorů měřících rychlost, teplotu a složení částic slunečního větru v rozmezí 30 až 10000 eV;
• tříosý magnetometr ke zkoumání meziplanetárního a marsovského magnetického pole umístěný na tyči vyčnívající z jednoho ze slunečních panelů;
• čidla na měření galaktického a slunečního korpuskulárního záření;
• signálů z rádiového vysílače sondy je rovněž využíváno při zákrytu sondy za planetou ke zjišťování charakteristik atmosféry.

Na palubě se rovněž nachází francouzský experiment Spectrum 1, namontovaný na jednom ze slunečních panelů, který společně s pozemními přístroji měří sluneční radiaci v metrových vlnových délkách za účelem studia příčin slunečních protuberancí

Předchozí sondou této řady je Mars 2 (1971-045A), další jiného typu je Mars 4 (1973-047A).

Průběh letu

Datum	Událost
1971-05-28	15:26:30 UT: Vzlet z kosmodromu Bajkonur. K orbitálnímu modulu bylo připojeno přistávací pouzdro (1971-049E). Po restartu 4. stupně byla byla sonda navedena na dráhu k Marsu. 19:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 44 000 km od Země8.
1971-06-08	03:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 2.9 Gm od Země8. Korekce dráhy6.
1971-06-17	03:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 5.9 Gm od Země8.
1971-07-27	03:00 UT: Sonda se nacházela 16.4 Gm od Země8.
1971-11-14	Korekce dráhy6.
1971-12-02	Autonomní korekce dráhy6. 09:14 UT: Přistávací modul se oddělil od družicové části sondy ve vzdálenosti 50 000 km od Marsu. 09:29 UT: Přistávací modul byl naveden vlastním motorem do atmosféry. Kolem 13:45 UT: Družicová část byla navedena na dráhu kolem Marsu. Vzhledem k tomu, že došlo k částečnému úniku paliva, nebylo možno dosáhnout plánované dráhy s oběžnou dobou 25 h. Omezená činnost motoru zajistila pouze navedení na nouzovou dráhu s periodou 12 dní 19 h.
1972-08-22	Bylo oznámeno, že družicová část ukončila činnost7,9po 20 obězích.

Literatura

1. Home page. - Chimki : Lavočkin, 2004. - [Cit. 2004-12-06].     (http://www.laspace.ru).
2. Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
3. Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999.     (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/soviemar.htm).
4. Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
5. Komplexní výzkum Marsu / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 48 [5] 183-185 [6] 225-227 (1972).
6. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 234-235.
7. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 244.
8. Osvojenije kosmičeskogo prostranstva v SSSR. 1971 gg. - Nauka : Moskva, 1973. - S. 232-234, 238-265, 270.
9. Osvojenije kosmičeskogo prostranstva v SSSR. 1972 gg. - Nauka : Moskva, 1974. - S. 150-155, 159-168, 172-180.
10. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mars 3. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?71-049A).
11. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.

Datum poslední úpravy: 2006-07-26 11:03:21 UT

© 2006 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek