|
|
Historie-9
|
Zahájení konstrukce na dráze se zpožďuje (1996-1997)
Na přelomu let 1996/1997 činil skluz ve výrobě modulu SM již plných osm měsíců. To již bylo kritické, neboť zásoby pohonných látek pro udržování výšky dráhy a stabilizaci FGB nebyly počítány (s rezervou) na více než půl roku. Pak měl tyto funkce převzít SM, který byl uzpůsoben pro doplňování pohonných látek nákladními loděmi Progress-M1 resp. Progress-M2. Bylo nezbytné uvažovat o řešení této kritické situace.
Prvním nezbytným krokem byl odklad startu FGB až na jaro 1998. Vládní místa USA intervenovala u vlády Ruské federace, která přislíbila nezbytné finanční prostředky v plné míře poskytnout.
Uvolňování finančních prostředků však postupovalo pomaleji přes všemožné další intervence a v dubnu 1997 bylo nutno časový harmonogram znovu změnit: stavba ISS měla nyní započít nejdříve v říjnu 1998.
Protože však na americké straně vládla značná nedůvěra v sliby ruské vlády (a jak se později ukázalo zcela oprávněná), NASA vypracoval nouzový plán, který mj. obsahoval stavbu prozatímního řídicího modulu ICM [=Interim Control Module], kterou zajišťuje Naval Research Laboratory. To znamenalo dodatečné náklady ve výši 120 mil. USD. Bylo také rozhodnuto zaplatit další modifikace FGB. Stykovací uzel pro připojování ruských lodí byl modifikován tak, aby přes něj mohly lodi Progress přečerpávat pohonné látky do pohonného systému modulu. S tím se totiž dříve nepočítalo. Na to padlo dalších 40 mil. USD.
Problémy se však vyskytly i na americké straně. Spojovací uzel Node-1, pokřtěný Unity, při přetlakových zkouškách neprošel. Docházelo k deformacím, které by mohly ovlivnit funkčnost stykovacích uzlů. Proto bylo nutno jeho konstrukci zesílit, což si vyžádalo jak dodatečné náklady, tak nezbytný čas na úpravy.
Případná náhrada ICM a úpravy FGB však neřešily další problém, který by nastal při pozdním dodání či nedodání SM vůbec. SM měl sloužit též jako obytná prostora a řídicí stanoviště pro první osádky stanice. V nouzovém plánu se proto výhledově počítalo s příslušnými úpravami amerického laboratorního modulu. Také ztráta části elektrického příkonu z panelů slunečních baterií SM by byla citelná.
Americká strana se tak stala obětí svých snah o dosažení úspor zapojením Ruska do projektu ISS. Jak odhadl Kongres v roce 1998, náklady spojené s nedodržení slibů ze strany Ruska dosáhly v té době výše téměř 2 miliard USD.
|
|
Historie-9
|
Datum poslední úpravy: 2008-11-15 | © 2008 - |