1990-048A - Stykovočno-technologičeskij modul' Kristall

Název objektu Stykovočno-technologičeskij modul' Kristall
SSC 20635
Start1990-05-31 10:33:20 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K
Stav objektuřízeně zanikl v atmosféře Země
Zánik2001-03-23 05:59:24 UT, jižní Tichý oceán, střed oblasti 44.25° j.š., 150.4° z.d.
Životnost3948.8098 dne, tj. 10.8113 roku
ProvozovatelSovětský svaz, Chruničev
VýrobceSovětský svaz, Energija
Kategoriemodul
Hmotnost19500 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
90-06-01.6 G 51.62° 90.13 min 213 km 355 km  
90-06-09.29 G 51.61° 92.53 min 383 km 421 km  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Modul kosmické stanice Mir (1986-017A). Vyvinula jej NPO Eksperimental'nogo mašinosrojenija (nyní Konstruktorskoje bjuro (KB) "Saljut", GNKC im. Chruničeva), Fili, Moskovskaja obl. (SSSR) a postavila GNKC im. M. V. Chruničeva, Fili, Moskovskaja obl. (SSSR). Provozovatelem je NPO Energija (nyní RKK Energija im. S. P. Koroljova), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl. (SSSR) pro Rossijskoje kosmičeskoje agentstvo (RKA, nyní Rosaviakosmos), Moskva (Rusko).

Rozšiřující stykovací a technologický modul pro stanici Mir (typ 11F77T, model 77KST, výr. č. 172-01) odvozený od zásobovací lodi typu TKS [=transportnyj korabl' snabženija] o celkové délce 11.9 m a maximálním průměru 4.35 m. Vnitřní hermetizovaný objem je přibližně 60 m3. Nese dva panely slunečních baterií o celkové ploše 72 m2, každý sestávající ze 30 sekcí, s maximální délkou 15 m, dodávajícími 8.4 kW elektrické energie a dobíjejícími NiCd akumulátory s celkovou kapacitou 360 Ah. Později byl jeden z nich přesunut na modul Kvant. Modul je určen ke zkušební průmyslové výrobě polovodičových materiálů, čištění biologicky aktivních látek s cílem získat nové farmakologické preparáty, k přípravě krystalů různých bílkovin a hybridizaci buněk a také k uskutečňování astrofyzikálních, geofyzikálních a technických experimentů. Tvoří jej dva hermetizované úseky:

Ůseky odděluje hermetický průlez o průměru 0.8 m. V modulu se nacházejí následující vědecké přístroje: Je vybaven manipulátorem Ljapa pro přemisťování mezi stykovacími uzly základního bloku komplexu. V zadní části je stykovací zařízení pro připojení ke komplexu. Na kulové spojovací části PSO o průměru 2.2 m jsou instalovány dva androgynní periferní stykovací uzly typu APAS 89, z nichž osový je určen k připojování raketoplánů typu Buran a STS; k bočnímu měl být později připojen jednotunový modul s rentgenovým dalekohledem. V třetím otvoru stykovací části jsou umístěny 2 kamery Priroda pro dálkový průzkum Země. Na vnějšku je připevněna československá stabilizovaná plošina ASP-G-M pro videospektrální aparaturu TVK. Elektrickou energii dodávají dva panely slunečních baterií, každý sestávající ze 30 sekcí. Maximální délka každého panelu je 15 m. Později byly přesunuty na modul Kvant. Modul je vybaven korekčními motory a systémem menších motorků pro korekce dráhy, setkávací manévry a stabilizaci a systémem stabilizačních silových gyroskopů.

Modul nesl při startu na své palubě celkem 7000 kg užitečného zatížení; kromě vědeckého a technologického vybavení též pohonné látky (2500 kg) a další náklad o hmotnosti 1965 kg, např. potraviny (240 kg), vodu (420 kg), vzduch (28 kg) a osobní věci včetně pošty (120 kg). Část potravin byla umístěna v mrazicím pultu o objemu 100 l (-35 °C).

Průběh letu

Datum Událost
1990-05-31 Naveden na výchozí dráhu.
1990-06-05 Korekce dráhy.
1990-06-06 Druhá ze dvou korekcí, plánovaných na tento den, byla přerušena pro nesprávnou funkci jednoho z motorů malého tahu v systému orientace. S ohledem na nutnost vyřešení problému bylo spojení s komplexem Mir odloženo.
06:34 UT: Uskutečnila se další korekce dráhy.
1990-06-10 10:47:22 UT: Modul se připojil k osovému spojovacímu uzlu -X na přechodovém úseku základního bloku komplexu.
1990-06-10 až
1990-06-11 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1990-06-11 Pomocí manipulátoru Ljapa přemístěn z uzlu -X na boční uzel -Y základního bloku komplexu. Manévr trval přibližně 1 hodinu.
1990-06-11 až
1995-05-26 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1995-05-26 23:07:44 UT: Modul odpojen od bočního uzlu -Y základního bloku komplexu.
1995-05-27 00:36:10 UT: Modul dočasně připojen na uzel -X základního bloku komplexu.
1995-05-27 až
1995-05-29 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1995-05-29 Mezi 22:00 a 23:00 UT: Modul přemístěn z uzlu -X na boční uzel -Z základního bloku komplexu.
1995-05-29 až
1995-06-10 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1995-06-10 Mezi 17:30 a 19:00 UT: Modul dočasně přesunut z uzlu -Z na uzel -X základního bloku komplexu.
1995-06-10 až
1995-07-14 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1995-07-14 02:51:56 UT: Zahájen přesun modulu z uzlu -X na boční uzel -Z základního bloku komplexu.
Kolem 04:00 UT: Přesun dokončen.
1995-07-14 až
dosud 		Součást komplexu Mir (1986-017A).
1995-11-15 06:27:38 UT: Připojen stykovací modul SO na uzel -Z modulu Kristall.

Literatura

  1. Orbital'nyj kompleks "Mir". - 1999.     (http://www.mirstation.ru/mir/modules.html).

Datum poslední úpravy: 2001-04-07 © 2001 - Antonín Vítek