2003-032A - Opportunity

Název objektuOpportunity
MER-B [=Mars Exploration Rover]
MER-1 [=Mars Exploration Rover]
SSC27849
Start2003-07-08 03:18:15.170 UT, Eastern Test Range, Delta 7925H
Stav objektupřistál na Marsu
Přistání2004-01-25 05:05 UT ERT, Mars, Meridiani Planum, 1.95° j.š., 354.47° v.d.
Životnost201.074 dne, tj. 0.5505 roku
ProvozovatelUSA, NASA-JPL
VýrobceUSA, NASA-JPL
Kategorieplanetární sonda
Hmotnost1062 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
03-07-08.19 G 29.40° 87.80 min 155 km 176 km Vyčkávací dráha.
03-07-08.19 G 29.40° 87.80 min 155 km 176 km  

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda pro průzkum planety Mars. Postavila ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science, Washington, DC (USA). Za vědeckou náplň odpovídá Cornell University, Ithaca, NY (USA).

Rotací 2 obr/min stabilizovaná sonda o průměru 2.65 m a výšce 1.58 m sestává z válcové služební přeletové části a přistávacího modulu tvaru dvojitého kužele. Přeletová část (prázdná 183 kg) je vybavena na spodní straně panelem fotovoltaických baterií, dodávajících přes 600 W elektrické energie v blízkosti Země a přibližně 300 W u Marsu a dobíjejících 2 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie. Je vybavena dvěma bloky o 4 manévrovacích motorech na jednosložkové KPL (hydrazin), které jsou uloženy ve dvou kulových titanových nádrží (celkem 52 kg). Pro zjišťování orientace je vybavena detektorem Slunce a skenerem hvězd. Na spodní straně přeletové části jsou umístěny také 2 antény pro spojení se Zemí (1 s malým ziskem, 1 se středním ziskem) a radiátor systému tepelné regulace.

Uvnitř krytu přistávacího modulu, tvořeného kuželovitým tepelným štítem (90 kg) a zadním kuželovým krytem (198 kg), k němuž je připojen padák o průměru 15 m, je umístěna vlastní přistávací část tvaru pravidelného čtyřstěnu (365 kg). Ke každé z stěn čtyřstěnu je připojeno 6 nafukovacích airbagů (pracovní tlak 6.9 kPa), sloužících ke zmírnění nárazu při dopadu na povrch planety. Na trojúhelníkové podstavě čtyřstěnu je ukotveno vozítko MER [=Mars Exploration Rover]; boční strany jsou výklopné, rozevírané servomotory, které slouží i k případnému uvedení modulu do horizontální polohy.

Vlastní vozítko o celkové hmotnosti 174 kg má rozměry 1.49×2.29×1.58 m. Je vybaveno šestikolovým podvozkem se samostatně řízeným předním a zadním párem kol. Pojezdový systém s 6 výkyvně zavěšenými koly o průměru 0.25 m se samostatnými elektromotory umožňuje jízdu maximální rychlostí 50 mm/s (praktická maximální rychlost 10 mm/s) a toleruje náklon až 45° v kterémkoli směru (řídicí počítač však povoluje maximální náklon 30°). Na horní podstavě jsou umístěny 3 panely fotovoltaických baterií (2 výklopné) o ploše 1.3 m2 s maximálním příkonem 140 W (denní průměrná dodávka elektrické energie 900 Wh/sol bezprostředně po přistání, přibližně nejvýše 600 Wh/sol po 90 dnech pobytu na planetě v důsledku pokrytí článků prachem).

Na horní podstavě je umístěn též stěžeň PMA [Pancam Mast Assembly], na jehož vrcholu je umístěn pár navigačních kamer NavCam [=Navigation Camera] se zorným úhlem 45°; další 2 dvojice kamer HazCam [=Hazard Avoidance Camera] se zorným polem 120° umístěné na spodní straně vozítka, na jeho přídi a na jeho zádi, slouží k detekci překážek v cestě do vzdálenosti 4 m. Kromě toho se dá k navigaci využít i experimentální panoramatické kamery. Elektronika a 2 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie jsou umístěny v aerogelem tepelně izolované části WEB [=Warm Electronics Box] trupu vozítka vyrobeného z kompozitního materiálu. Teplota uvnitř WEB je udržována kombinací odpadního tepla z elektroniky, elektrického topení a 8 radioizotopových topných elementů LWRHU [=Lightweight Radioisotope Heater Unit] (celková hmotnost 8×39.7 g, průměr 25.95 mm, délka 31.05 mm; topný element: 8×2.675±0.005 g 238PuO2, průměr 6.25 mm, délka max 9.80 mm, počáteční tepelný výkon 8×1 W)2.

Vozítko nese soubor vědeckých přístrojů Athena, který tvoří:

Kromě toho je vozítko vybaveno 2 pomocnými zařízeními pro experimenty, a to: Vozítko na povrchu Marsu a sonda během přeletu meziplanetárním prostorem jsou řízeny palubním počítačem typu Rad 6000 (výkon 20 Mips, 128 Mbyte RAM, 256 Mbyte flash memory) umístěným ve WEB, který zpracovává data z vědeckých přístrojů a autonomně řídí pohyb vozítka s využitím prvků umělé inteligence. Naměřená data a telemetrické údaje jsou předávány komunikačním systémem, pracujícím v pásmu UHF (rychlost přenosu 128 kbit/s) přes družice Marsu Mars Global Surveyor (1996-062A) a Mars Odyssey (2001-013A), pokusně též přes Mars Express (2003-022A). Část naměřených dat je vysílána na Zemi přímo v pásmu X (8 GHz, rychlost přenosu do 11 kbit/s). Antény komunikačního systému jsou umístěny na horní podstavě vozítka (pro pásmo UHF tyčová anténa, pro pásmo X tyčová anténa s malým ziskem a otočná parabolická anténa s velkým ziskem). Na palubě vozítka je též disk DVD se jmény více než 4 mil. osob, které o to požádaly.

Předpokládaná minimální životnost na povrchu planety je 90 solů (92 pozemských dní).

Poslední sonda této řady. Předchozí je Spirit alias MER-A (2003-027A).

Průběh letu

Datum Událost
2003-07-08 03:18:15.170 UT: Vzlet13,14,15,16.
03:27 UT: Navedení na vyčkávací dráhu.
04:30 UT: Restart motoru 2. st. rakety.
04:33 UT: Vypojení motoru 2. st. rakety.
04:34 UT: Zážeh motoru 3. st. rakety.
04:36 UT: Navedení na únikovou dráhu.
04:41 UT: Sonda se oddělila od 3. st. rakety.
04:43 UT: Pozemní stanice v Goldstone, CA (USA) navázala spojení se sondou.
2003-07-09 Povelem ze Země byla snížena rychlost rotace sondy kolem osy ze 12.13 obr/min na přibližně 2 obr/min. Sledovače hvězd zachytily mj. palentu Mars17,18.
2003-07-10 14:00 UT: Sonda urazila od startu dráhu 6.6 Gm.
2003-08-05 Byly ukončeny zkoušky přístrojového vybavení sondy.
2003-08-07 13:00 UT: Sonda urazila od startu dráhu 82.7 Gm. Všechny přístroje pracují normálně19.
2004-01-17 02:00 UT: Korekce dráhy20.
2004-01-25 04:34:49 UT (ERT [=Earth Receive Time], doba letu signálu 11 min): Orientace pro vstup do atmosféry.
04:44:46 UT (ERT): Oddělení přistávacího modulu od služební přeletové části.
04:59:46 UT (ERT): Vstup do atmosféry.
05:05:37 UT (ERT): Přistání na Marsu v oblasti Meridiani Planum asi 24 km od středu přistávací oblasti uvnitř malého bezejmenného kráteru o průměru 22 m a hloubce asi 3 m v bodě o souřadnicích 1.95° j.š., 354.47° v.d.
05:06 UT: Příjem telemetrie na Zemi.
2004-01-31 Kolem 08:20 UT: Odeslána povelová sekvence k sjetí vozítka na povrch Marsu.
09:50:07 UT: První pohyb vozítka21,22.
09:51:30 UT: Ukončení sjezdu na povrch Marsu. Vozítko urazilo dráhu přibližně 3 m.
Spektrometr TES předběžně potvrdil přítomnost hematitu v místě přistání sondy23,24.
2004-02-02 Vyklopeno rameno s vědeckými přístroji25.
2004-02-08 Vozítko dorazilo k okraji kráteru a zahájilo studium jednoho z kamenů podloží vycházejícího na povrch terénu, nazvaného "Stone Mountain" za použití spektrometrů MS a APXS30,31,32.
2004-02-09 Vozítko vyjelo na val kráteru. V měkkém terénu docházelo k značnému podkluzování kol. Urazilo přibližně 4 m. Z okraje kráteru pořídilo mj. snímek odhozeného zadního krytu přistávacího pouzdra a padáku33,34.
2004-02-10 Rover dokončil průzkum oblasti Bravo39 (dříve "Opportunity Ledge").
2004-02-11 Na vozítku došlo k drobným mechanickým problémům40. Zápěstní kloub na rameni IDD se ve vertikálním směru nedokázal otočit o tolik, jak bylo požadováno v přijatém příkazu ze Země. Rameno IDD se proto nedokázalo složit do cestovní polohy. Dále rover špatně vyhodnotil přijatý příkaz pro natočení horní části stěžně PMA (dle roveru byla požadovaná poloha mimo limit) a zastavil činnost stěžně. Oba problémy byly v průběhu solu odstraněny. Pro ztrátu času se neuskutečnil další plánovaný přesun po okraji kráteru.
2004-02-12 Vozítko se přesunulo k dalšímu bodu "Waypoint Charlie" na okraji kráteru a zahájilo průzkum výlezu hornin "Opportunity Ledge"42.
2004-02-13 Vzhledem k potížím s nastavováním rammene s vědeckými přístroji se neuskutečnila část vědeckých pozorování ani plánovaný přejezd vozítka k dalšímu cíli43. Pořizovaání snímků a infračervených spekter přístrojem MiniTES pokračovalo dle plánu.
2004-02-14 Po pořízení Pancam záběrů se rover přesunul z "Waypoint Charlie" do oblasti "Hematite Slope". Ujel 9 m, na konci cesty se otočil o 180°. Cílovou oblast snímal těsně před a po dokončení jízdy. Během noci provedl první noční infračervené pozorování okolí spektrometrem MiniTES44.
2004-02-16 Půda v místě předpokládaného hloubení výkopu byla během dne nasnímána mikroskopickou kamerou MI a prozkoumána Mössbauerovým spektrometrem45. V noci pak pracoval na daném místě spektrometr APXS.
2004-02-17 Pravým předním kolem byla vyhloubena díra o délce 50 cm, šířce 20 cm a hloubce 10 cm. Celý proces hloubení se skládal ze sekvence pohybů roveru a otáčení pravého kola (vpřed i vzad v době, kdy ostatní kola stála na místě). Tato sekvence byla provedena šestkrát a hloubení zabralo 6 min čistého času. Vzhledem k nutným přestávkám pro ochlazení motorů na kolech trvala celá operace 22 min.
Na první snímcích vyhloubeného příkopu bylo viděl, že půdní materiál tvoří hrudky. Dno příkopu vyplňoval světlejší materiál než byl na původním povrchu.
Kamera Navcam snímala okolí roveru v přípravě na jízdu zpět ke skalnímu podloží k místu pojmenovanému "El Capitan"46.
Rover zkoumal vyhloubený příkop mikroskopickou kamerou IM a spektrometry Mössbauer a APXS.
2004-02-18 Zkoumání výkopu všemi vědeckými přístroji na výklopném rameni46,47.
2004-02-19 Další měření chemického složení půdy ve výkopu48. Poté se rover přesunul o 15 m do oblasti výlezu hornin "El Capitan".
2004-02-20 Oblast "El Capitan" byla intenzivně zkoumána kamerami Pancam a MI a spektrometrem MiniTES. Průzkum byl zaměřen na nalezení nejvhodnějšího místa pro vybroušení díry pomocí brusky RAT. Rover poté popojel ještě o 0.33 m blíže k místu, aby šlo v dalších solech snáze umístit brusku RAT vůči vybranému místu pro vyhloubení díry. V této oblasti je vidět několik vrstev a různorodá struktura horních a dolních částí kamene, což naznačuje, že dané místo prošlo v průběhu doby několika geologickými změnami.
2004-02-21 Mikroskopická kamera MI pořídila 46 snímků oblasti "El Capitan" na skalním podloží; proběhly zde i analýzy pomocí obou spektrometrů na IDD. Rameno IDD při těchto operacích pracovalo celkem 25 minut čistého času. Do vědeckých akcí se zapojily i kamery Pancam a spektrometr MiniTES.
Rovery již odeslaly na Zemi 10 Gbyte dat, z toho šlo přes sondu Mars Odyssey (2001-013A) 66  %, přes sondu Mars Global Surveyor (1996-062A) dalších 16  %. Zbytek pak připadá na přímou komunikaci roverů se Zemí.
2004-02-22 Během noci byl rover probuzen a došlo k výměně spektrometrů, na místo Mössbauerova byl umístěn APXS. V průběhu solu pak pokračovala další pozorování a analýzy místa "El Capitan"48.
2004-02-23 První aktivitou roveru byl průzkum atmosféry Marsu spektrometrem MiniTES.
Následovala krátká přestávka pro dobití baterií.
Půl hodiny před polednem místního času se rozběhly další operace; nejprve odklopení spektrometru APXS a pořízení několika mikroskopických snímků kamenů "Guadalupe" a "McKittrick Middle Rat" kamerou MI, poté umístění brusky RAT ke kameni "McKittrick Middle Rat". Ve 13 hodin začalo broušení a trvalo dvě hodiny. Bruska RAT vybrousila díru hlubokou 4 mm, ta byla ihned poté snímána kamerou MI a později byl do ní umístěn spektrometr APXS.
Souběžně po celý sol probíhalo snímkování kamerami Pancam a Hazcam a měření spektrometrem MiniTES.
2004-02-24 V brzkých ranních hodinách (ještě za tmy) proběhly dvě komunikační relace se sondami na oběžné dráze, nejprve s MGS (1996-062A), později pak s Mars Odyssey (2001-013A); při této relaci bylo na sondu přeneseno 145.6 Mbyte dat.
Během dopoledne byla dokončena pětihodinová analýza vybroušené díry pomocí APXS, po odsunutí spektrometru se na díru zaměřil MiniTES. Následně byl k díře přiložen Mössbauerův spektrometr pro provedení 24hodinového pozorování.
Patnáct minut po poledni přešel rover do režimu spánku, aby se dobily vnitřní baterie.
O necelé čtyři hodiny později a pak ještě jednou večer byl rover probuzen, aby odvysílal další data přes sondy, prolétající nad místem přistání.
2004-02-25 Zahájeno druhé měření díry v kameni "McKittrick" Mössbauerovým spektrometrem. Kamera Pancam pořídila snímky oblastí "Maya" a "Jericho". MiniTES prováděl v průběhu solu pozorování oblohy a místa "El Capitan". Vzhledem ke zmenšujícímu se množství dopadajícího slunečního záření na fotovoltaické panely roveru (a také neočekávaný větší odběr energie vyhřívačem otočného kloubu ramene IDD) vyzkoušeli technici nový nízkoenergetický ranní komunikační mód, při němž probíhalo odesílání dat pouze ze Země na rover. Odesílání dat v opačném směru pak proběhlo v dodatečně zařazené komunikační relaci přes sondu Mars Odyssey. Při tomto postupu se podařilo ušetřit část energie roveru. Další úspory energie se dosahuje častějším přepínáním roveru do režimu spánku.
2004-02-26 Probuzení roveru do dalšího solu proběhlo o něco později, aby se ušetřila část energie. Kamera Navcam pořídila 360° panoramatický snímek okolí a pak se více zaměřila na oblast ležící východně od roveru. Mössbauerův spektrometr dokončil měření započaté v minulém solu. Mikroskopická kamera MI pořídila tři série snímků dříve vybroušené díry. Kamera Pancam poté pořídila stereo snímky kamene "Maya" a oblasti "Half-Dome". Kamera Pancam a spektrometr MiniTES se rovněž zaměřily na sledování atmosféry Marsu. V průběhu solu se rover posunul o 0.15 m směrem ke kameni "Guadalupe". Pracovní sol byl zakončen již ve 14:37 místního času, pouze v 16:10 proběhlo odesílání dat na sondu Mars Odyssey.
2004-02-27 Bruska RAT vybrousila díru do kamene "Guadalupe". Kamery MI a Pancam pořídily snímky daného místa před a po broušení a Mössbauerův spektrometr uskutečnil jeho dlouhodobé měření. Spektrometr MiniTES zkoumal složení oblasti "Shoemaker Wall".
2004-02-28 Ještě v průběhu noci dokončil Mössbauerův spektrometr analýzu vybroušené díry v kameni "Guadalupe" a začal ji zkomat spektrometr APXS. Mikroskopická kamera pořídila osm snímků jemné struktury kamene "Guadalupe" pro vytvoření barevných a stereo snímků. Kamera Pancam prozkoumávala východní horizont za kráterem v přípravě na další část mise po opuštění současného místa.
2004-02-29 Ráno byla ukončena analýza v kameni "Guadalupe" spektrometrem APXS. Rameno IDD se pak otočilo tak, aby se Mössbauerův spektrometr dostal ke svému kalibračnímu terčíku. Po uložení ramene do cestovní polohy rover několika pohyby vycouval od oblasti "El Capitan". V průběhu solu prováděly přístroje MiniTES a Pancam průzkum vybroušené díry, kamera Pancam navíc opět snímkovala větší kráter, ležící východně od současné pozice roveru.
2004-03-01 Přístroje MiniTES a Pancam dokončily dálkový průzkum vybroušených děr v kamenech "Guadalupe" a "McKittrick". Rover se následně vydal na 4.25 m dlouhou jízdu ke kameni "Last Chance". Vzhledem k náklonu svahu až 22° nedokázal rover vždy udržet přímý směr a tak zůstal stát několik desítek centimetrů vpravo před požadovaným místem.
NASA oznámil, že v místě přistání sondy na Meridiani Planum, se kdysi nacházela voda v tekuté podobě.
2004-03-03 V ranních hodinách probíhal průzkum atmosféry přístroji Pancam a MiniTES. MiniTES se pak zaměřil i na povrch Marsu. O něco později bylo prozkoumáno místo "Pay Dirt" před roverem pomocí kamery MI a Mössbauerova spektrometru. Odpoledne rover uložil rameno IDD do cestovní polohy, pořídil snímky místa "Last Chance" kamerou Pancam a pak se k němu přiblížil o zbývající 0.40 m.
Mikroskopická kamera MI pořídila celkem 128 snímků oblasti "Last Chance".
Přiložení Mössbauerova spektrometru k místu "Makar".
Kamera Pancam zachytila přechod měsíce Deimos přes sluneční disk a zároveň ve spolupráci se sondou Mars Express prováděla průzkum atmosféry.
2004-03-05 V noci pracoval spektrometr APXS na analýze místa "Last Chance".
Mikroskopická kamera MI pořídila dalších 24 snímků místa "Last Chance".
V ranních hodinách rovněž probíhal dálkový průzkum "Last Chance" pomocí kamery Pancam a spektrometru MiniTES.
Rover se v průběhu dne vydal na další jízdu podél stěny kráteru. Při jízdě bylo automaticky korigováno prokluzování kol na nakloněném povrchu, rover se proto dostal přesně na plánované místo "Wave Ripple" v oblasti "The Dells" pro provedení dalšího výzkumu.
2004-03-06 Místo "Wave Ripple" prozkoumaly všechny tři vědecké přístroje na robotickém rameni IDD.
Rover se přesunul do místa pro průzkum kamene "Flat Rock" v oblasti "Slick Rock", nacházející se téměř na jižním konci skalního podloží.
2004-03-07 Proběhl pokus o vybroušení díry do kamene "Flat Rock". Na něm však bruska RAT nezanechala téměř žádnou viditelnou stopu po broušení.
Kámen "Flat Rock" byl analyzován spektrometrem APXS.
Rover pozoroval Slunce pomocí kamery Pancam, připravoval se tak na zachycení přechodu měsíce Phobos přes sluneční disk.
2004-03-08 Z provedených testů a pořízených snímků předními kamerami Hazcam a MI technici usoudili, že se bruska RAT v minulém solu vůbec nedotkla plánovaného místa broušení. Pohyb směrem k tomuto místu byl totiž předčasně zastaven zřejmě v důsledku nahromadění prachu na přístroji a také rozdílných teplot na (různých) částech přístroje.
Mimo testů brusky prováděl rover měření místa "Mojo 2" na kameni "Flatrock" Mössbauerovým spektrometrem, snímal místo dalšího plánovaného průzkumu "Berry Bowl" kamerami Pancam a Navcam a také zkoumal půdu a atmosféru Marsu spektrometrem MiniTES.
2004-03-09 Bruska RAT vyhloubila 3.1 mm hlubokou díru v místě "Mojo 2" na kameni "Flatrock". Broušení trvalo 65 min, pak se bruska opět neplánovaně zastavila.
V průběhu solu byl k díře přiložen Mössbauerův spektrometr, později pak AXPS.
MiniTES provedl 2 měření atmosféry Marsu.
Kamera Pancam snímala vybroušenou díru a další místa v okolí roveru.
2004-03-10 Kartáčky na brusce RAT očistily vybroušenou díru a její okolí od prachu, mikroskopická kamera MI pak pořídila 5 snímků této díry.
Spektrometr MiniTES změřil 3 místa na povrchu, poté sledoval atmosféru ve čtyřech různých směrech.
Z místa přistání roveru byl vidět přechod měsíce Phobos přes sluneční disk; o zachycení tohoto jevu se pokusila kamera Pancam.
Kamerw Pancam pořídila záběry magnetů, umístěných na brusce RAT (akumulace prachu), vybroušené díry v "Mojo 2" a další oblasti "Berry Bowl".
2004-03-11 Mikroskopická kamera MI snímkovala kulovité částečky na povrchu Marsu; zkoumal je rovněž Mössbauerův spektrometr.
Spektrometr MiniTES provedl několik atmosférických měření.
Po krátkém spánku pro úsporu elektrické energie prováděl rover další dálkový průzkum a odeslal přes sondu Mars Odyssey další pořízená data.
Spektrometr APXS provedl večer analýzu dalších dvou míst na povrchu Marsu.
2004-03-12 V ranních hodinách pokračoval průzkum kulovitých částeček v oblasti "Berry Bowl" oběma spektrometry na rameni IDD.
Během solu proběhlo měření atmosféry Marsu spektrometrem MiniTES.
Panoramatická kamera Pancam pořídila záběry magnetů na roveru (usazování atmosférického prachu), místa "Fool's Silver" s hranatými částmi a stejné části oblohy jako MiniTES.
Okolo 15:40 místního času: Pancam pořídil snímky Slunce, přes které přecházel měsíc Phobos.
Rover nepracoval celý sol, po dokončení ranních úkolů přešel do režimu spánku a několik hodin pouze dobíjel palubní baterie.
2004-03-13 04:53 místního času: Rover byl probuzen, aby odvysílal získaná data přes sondu Mars Odyssey.
Měření spektrometrem APXS.
Bruska RAT vyhloubila v místě "Berry Bowl" díru, ta byla poté prozkoumána kamerou MI a spektrometrem APXS.
Přesun roveru o 10 m do oblasti "Shoemaker's Patio" ke zkoumání kamene "Shark's Tooth".
Během solu zkoumaly spektrometr MiniTES a panoramatická kamera Pancam atmosféru . Po ukončení jízdy snímkovala kamera Navcam okolí.
2004-03-14 Po ranním průzkumu na místě zastavení dojel rover k plánovanému místu, z něhož dosáhl přístroji na rameni IDD ke kameni "Shark's Tooth".
2004-03-15 Průzkum kamene "Shark's Tooth" spektrometrem APXS.
Kamera MI pořídila sérii snímků míst pojmenovaných "Enamel 1" a "Lamination".
Průzkum "Shark's Tooth" Mössbauerovým spektrometrem.
Panoramatická kamera Pancam během solu pořídila množství snímků zajímavých míst "Patio Rug", "Anaconda Snake Den", "West Zen Garden" a "Garter Snake."
2004-03-16 Spektrometr APXS ukončil průzkum kamene "Shark's Tooth".
Levé přední kolo pak bylo použito k odření kamene "Carousel". Po couvnutí roveru byl kamerami nasnímán výsledek tohoto snažení.
Trasa k prvnímu z pěti dalších vybraných míst pro průzkum půdy měřila 15 m a zavedla rover do jižní písčité části kráteru. V průběhu jízdy musel rover objet opuštěný lander, pak snímal dříve (během 23.solu) vyhloubenou díru a nakonec se zastavil na svahu velmi blízko okraje kráteru, nyní již pojmenovanáho jako "Eagle Crater".
2004-03-17 Půda před roverem byla prozkoumána všemi spektrometry a také kamerou Pancam.
Odpoledne se rover přesunul k druhému místu pro průzkum půdy (ujel při tom 6 m); v průběhu cesty zároveň prováděl dálkový průzkum okolí.
Ke konci solu byl spektrometr APXS přiložen k magnetům, umístěným v přední části roveru. Zde prováděl analýzu zachycených částeček prachu.
Činnost roveru byla v průběhu solu přerušována krátkými přestávkami pro dobíjení baterií.
2004-03-18 Rover dokončil v předchozím solu započatý průzkum prachových částeček zachycených na magnetech.
Mössbauerův spektrometr analyzoval půdu na druhém vybraném místě.
Po odpolední přestávce rover ujel 5 m a dostal se tak na třetí místo pro průzkum půdy.
Spektrometr APXS se zaměřil na studium magnetů na roveru.
MiniTES byl nastaven do polohy pro průzkum atmosféry Marsu na počátku příštího solu.
Hlavní složkou kulovitých částeček ("blueberries") je podle získaných údajů železitý minerál hematit. To posiluje teorii o vzniku těchto kuliček ve vlhkém prostředí.
2004-03-19 Oba spektrometry na rameni IDD prozkoumaly místo nazvané "Coconut 2".
Mikroskopická kamera MI sníkkovala místa "Coconut 2" a "Chocolate Chip".
Rover se přesunul ke čtvrtému vybranému cíli a vyhloubil tam další díru pro následný průzkum.
Přístroje MiniTES a Pancam pořizovaly před, v průběhu a po ukončení jízdy a hloubení díry další snímky okolí roveru.
Navigační kamera Navcam fotografovala okolí roveru pro vytyčení další trasy k poslednímu místu průzkumu v kráteru "Eagle".
Rover ujel od začátku mise už 115 m, nevzdálil se však příliš od místa přistání.
2004-03-20 Přesun k poslednímu cíli v kráteru "Eagle".
2004-03-21 Spektrometry Mössbauer a APXS a mikroskopická kamera MI zkloumaly místo "Brian's Choice" v kráteru "Eagle".
Rover se poté pokusil vyjet z o kráteru "Eagle", ale kvůli prokluzování kol na písčitém povrchu se mu to nepodařilo. Otočil se proto doprava a popojel o kousek stranou po vnitřním svahu, aby se v příštím solu pokusil vyjet jinou cestou.
Rover pak pozoroval okolí navigační kamerou Navcam a spektrometrem MiniTES.
2004-03-22 Rover vyjel traverzem z kráteru "Eagle" na planinu a zastavil se 9 m od kráteru.
Rover během přestávek v jízdě zkoumal okolí a atmosféru.
Po ukončení jízdy pořídila kamera Navcam snímky okolí roveru.
Během noci byl rover několikrát probuzen, aby mohl spektrometr MiniTES pozorovat povrch a atmosféru Marsu.
2004-03-23 Na snímcích z navigačních kamer objevili vědci světlý materiál nacházející se na okraji kráteru "Eagle". Rover se proto vydal zpět ke kráteru, aby zde provedl průzkum tohoto materiálu.
Kamera Pancam zahájila pořizování záběrů pro vytvoření panoramatického snímku okolní planiny.
2004-03-24 Během noci se uskutečnila měření pomocí spektrometru MiniTES.
V průběhu solu rover zahájil analýzu světlého materiálu na okraji kráteru "Eagle" Mössbauerovým spektrometrem a prováděl dálkový průzkum.
2004-03-25 Rover ukončil analýzu světlého materiálu Mössbauerovým spektrometrem a zahájil analýzu přístrojem APXS.
Kamera Pancam pořídila poslední záběry pro nový panoramatický snímek, pojmenovaný jako "Lion King Panorama". Obrázky však téměř zaplnily flash paměť roveru, takže do doby, než budou odeslány na Zemi, byl omezen sběr nových dat.
2004-03-26 Jízda severním směrem do oblasti s tmavým materiálem na povrchu.
2004-03-27 Jízda ke kameni "Bounce" s velkým obsahem hematitu.
2004-03-28 Do řídícího střediska dorazilo z roveru chybové hlášení, vygenerované kvůli problému s částí jeho paměti.
2004-03-29 Technikům se podařilo lokalizovat poškozený soubor v paměti. Malá část paměti, kde se ukládají příkazy pro činnosti roveru, je fyzicky poškozena. Problémové místo bylo proto zablokováno a již se nebude používat. Nemá to však žádný podstatný vliv na další průběh mise.
2004-03-30 Během ranních hodin zkoumaly atmosféru Marsu přístroje Pancam a MiniTES, kamera Pancam také pořídila snímky kamene "Bounce".
Rameno IDD bylo vyklopeno do pracovní polohy a mikroskopická kamera MI pořídila několik záběrů kamene "Bounce" pro stanovení nejvhodnějšího místa pro vybroušení nové díry.
Mössbauerův spektrometr byl umístěn na vybrané místo a zahájil analýzu, trvající až do dalšího solu.
Odpoledne pořizovaly kamery Pancam a Navcam záběry okolí roveru; v činnosti byl rovněž spektrometr MiniTES.
2004-03-31 Spektrometr APXS prozkoumal místo "Glanz 2" na kameni "Bounce".
Bruska RAT pracovala na vytvoření 6.44 mm hluboké díry v místě "Case".
Do díry "Case" byl umístěn Mössbauerův spektrometr pro dlouhodobé měření.
V průběhu dne zkoumal MiniTES atmosféru a povrch Marsu. Odpoledne se k němu přidala i kamera Pancam.
2004-04-01 Průzkum několika míst na kameni "Bounce", včetně vybroušené díry, všemi přístroji na rameni IDD.
2004-04-02 Pořízení série mikroskopických snímků a přesun k pravé straně kamene "Bounce".
2004-04-03 Dokončení průzkumu kamene "Bounce", kamera MI a Mössbauerův spektrometr prozkoumaly i půdu v místě "Maggie".
2004-04-04 Rover byl při odjezdu od kamene "Bounce" nasměrován tak, aby koly na jedné straně přejel přes tento kámen a pokusil se jej tímto způsobem rozlomit.
Následovala jízda dlouhá téměř 100 m do oblasti "Anatolia" s výskytem kamenů podobných těm, jež se nacházejí v kráteru "Eagle".
2004-04-07 Jízda kolem vlnité praskliny byla ukončena asi 50 m severovýchodně od místa "Anatolia".
2004-04-08 Rover vyhloubil levým předním kolem další jamku do půdy Marsu.
2004-04-10 až
2004-04-13
Nahrávání nového řídícího software do palubního počítače.
2004-04-14 Rover začal pracovat s novým řídícím programem. Proběhla procedura pro určení vlivu radiačního kobaltového zdroje v Mössbauerově spektrometru na výsledky, získané spektrometrem APXS. Pro tuto operaci byl APXS natočen směrem vzhůru do atmosféry Marsu.
2004-04-15 V činnosti byly kromě brusky RAT všechny přístroje na roveru. Mikroskopická kamera MI pořizovala záběry ve vyhloubené díře na místech "Jeff's Choice", "RipX", "Jack Russell", "Beagle Burrow" a "NewRipX". Kamery Pancam a Navcam snímaly povrch v předpokládaném směru dalšího pohybu ke kráteru Endurance. Spektrometry na rameni IDD analyzovaly několik půdních vzorků, spektrometr MiniTES a kamera Pancam pak prováděly atmosférická měření.
2004-04-16 Spektrometr APXS dokončil průzkum vyhloubené díry v povrchu. Rover poté couvnul, aby prohlubeň ještě snímkoval kamerou Pancam. Pak popojel 7.5 m k odkrytému menšímu skalnímu podloží, které nasnímal panoramatickou kamerou.
Po krátké jízdě dle příkazů ze Země následoval autonomně řízený pohyb směrem ke kráteru "Fram", jenž má být mezizastávkou na cestě ke kráteru Endurance. Za tento sol rover ujel přes 40 m.
Odpoledne pokračovala vědecká pozorování oblohy a povrchu Marsu spektrometrem MiniTES a kamerou Pancam.
2004-04-17 Ranní atmosférická měření a snímkování kamerou Pancam předcházela dosud nejdelší jízdě roveru, při níž Opportunity urazila 140.9 m a dostala se tak do vzdálenosti asi 90 m od kráteru Fram. Počátečních 55 m jel rover předem připravenou trasou průměrnou rychlostí 120 m/h. Zbytek cesty absolvoval dle pokynů autonavigačního systému průměrnou rychlostí 40 m/h. Celá jízda trvala tři hodiny.
Rover Opportunity touto jízdou překonal hranici 600 m (celkem už ujel 627.7 m), kterou měl pokořit alespoň jeden z roverů. Spirit (2003-027A) tuto hranici překonal v 89. solu.
2004-04-18 Rover pokračoval v další jízdě ke kráteru Fram.
2004-04-19 Probíhal dálkový průzkum a také snímkování půdy před roverem kamerou MI a její analýza Mössbauerovým spektrometrem.
13:13 SCET: Rover zahájil 25 m dlouhou jízdu do bezprostřední blízkosti ke kráteru Fram.
V průběhu jízdy byly pořizovány snímky okolí, dálkový průzkum pokračoval i po zastavení roveru.
2004-04-20 Kromě dálkové průzkumu a snímkování vnitřku kráteru Fram rover popojel ke kameni "Pilbara" v blízkosti okraje kráteru.
2004-04-21 Bruska RAT vyhloubila v kameni "Pilbara" díru hlubokou 7.2 mm. Broušení trvalo 136 min. Do díry měl být umístěn spektrometr APXS, ale pozice roveru vůči kameni to nedovolovala. Rover proto musel kousek couvnout a najet ke kameni z jiné strany.
2004-04-22 Do vyhloubené díry v kameni "Pilbara" byl nejprve umístěn Mössbauerův spektrometr pro provedení analýzy mineralogického složení, pak APXS pro stanovení chemického složení a nakonec díru snímkovala mikroskopická kamera MI. Vědecká měření prováděl i spektrometr MiniTES.
2004-04-23 Přestože kráter "Fram" vypadal velice zajímavě, bylo rozhodnuto, že jej rover nebude podrobně zkoumat. Znamenalo by to totiž riziko a ztrátu času. Proto byl dokončen průzkum kamene "Pilbara" spektrometry Mössbauer a MiniTES.
Rover pak pokračoval v cestě ke svému hlavnímu cíli, kráteru Endurance. Jízda měřila 33 m a byla zakončena vyhloubením malé jamky v půdě před roverem.
V průběhu cesty proběhl fotometrický experiment (měření množství světla, pozorovatelného lidským zrakem).
2004-04-24 Mikroskopická kamera snímkovala místo "Nougat" uvnitř vytvořené jamky, následovalo měření pomocí Mössbauerova spektrometru. Pokračoval fotometrický experiment, současně pracoval i spektrometr MiniTES.
2004-04-28 Byla ukončena primární mise roveru. Od přistání ujel rover 811.57 m a na Zemi odeslal 15.2 Gb dat (včetně 12 429 snímků). Byly splněny všechny plánované úkoly.
Rover pokračoval v průzkumu okolí kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES. Spektrometr APXS zkoumal půdu v jamce v místech Nougat a "Fred Ripple".
2004-04-26 Probíhala dálková měření; místo Fred Ripple analyzoval Mössbauerův spektrometr.
Po překonání 40 m jihovýchodním směrem se rover ocitl 160 m od okraje kráteru Endurance.
2004-04-27 Rover pokračoval v jízdě ke kráteru Endurance.
2004-04-28 Rover pokračoval v jízdě ke kráteru Endurance.
V tomto a předchozím solu rover urazil celkem 106 m. K okraji kráteru zbývalo 70 m.
Před i po jízdách probíhal dálkový průzkum, v přestávkách jízd pak snímkování povrchu ve směru ke kráteru.
2004-04-29 Rover ujel 40 m směrem k okraji kráteru Endurance.
Původně plánované ukončení primární mise.
2004-04-30 Po překonání posledních 17 m se rover ocitl půl m od hrany kráteru v mírném stoupání (4 7°). Před roverem se nacházela západní strana kráteru, která má zde klesání 18-20° do vzdálenosti zhruba 17 m. Kráter je hluboký přes 20 m.
2004-05-01 Probíhal dálkový průzkum vnitřku kráteru a jeho okolí (např. z kamery Pancam bylo přijato 199 snímků). Rover se otočil zhruba o 45° doleva.
2004-05-02 Pokračoval dálkový průzkum vnitřku kráteru a jeho okolí (kamera Pancam pořídila 155 snímků). Mössbauerův spektrometr zkoumal půdu před roverem.
2004-05-03 Dálkový průzkum vnitřku kráteru. Spektrometr APXS zkoumal půdu před roverem.
2004-05-04 až
2004-05-05
Dálkový průzkum vnitřku kráteru.
2004-05-07 Zapnutí režimu hlubokého spánku "deep sleep". Při něm byly baterie odpojeny od hlavní napájecí sběrnice, čímž došlo k vypnutí téměř všech elektronických zařízení, tedy i vyhřívače jednoho z kloubů na rameni IDD (který v nočních hodinách zbytečně odebíral zhruba 15 W).
2004-05-08 Když začalo Slunce osvětlovat fotovoltaické panely na roveru, byla řídící elektronika baterií resetována a baterie se znovu připojily k napájecí sběrnici. Vadný vyhřívač opět začal odebírat energii, ale jen na několik málo hodin, dokud se teplota okolí nezvýšila na požadovanou hodnotu pro správnou funkci ramene.
Vzhledem k odpojení energie nemohl v noci pracovat vyhřívač spektrometru MiniTES. Teplota spektrometru klesla až na -46 °C, přitom odzkoušená teplota pro zachování jeho funkčnosti je -50 °C.
V průběhu dne byl otestován a podle výsledků měření je v pořádku.
Rover jel podél okraje kráteru směrem na jih k tmavšímu kameni.
2004-05-09 Jízda jižním směrem k oblasti Karatepe v délce 13 m.
2004-05-10 Rover dojel ke kameni "Lion Stone" o výšce 0.1 m a délce 0.3 m.
Rover dosud ujel celkem 1 054 m.
2004-05-11 Mikroskopická kamera MI pořizovala záběry kamene Lion Stone a okolní půdy.
Následně proběhla krátká analýzy tohoto kamene Mössbauerovým spektrometrem.
Odpoledne byl pak ke kameni umístěn APXS.
2004-05-12 Ráno proběhl průzkum kamene Lion Stone přiloženým spektrometrem APXS. Kamera MI pokračovala ve snímkování půdy.
Rover se pak přemístil do polohy, která umožní vyhloubení díry do kamene pomocí brusky RAT v dalším solu.
Probíhal také dálkový průzkum okolí.
2004-05-13 Bruska RAT vyhloubila díru do kamene Lion Stone, navzdory jeho nerovnému povrchu.
V noci pak v díře probíhala analýza chemického složení kamene pomocí spektrometru APXS. Předpokládá se, že tento kámen nepochází přímo z povrchu, ale že byl při vzniku kráteru vyvržen z hlubších podpovrchových vrstev.
2004-05-14 Ve vyhloubené díře pracoval nejprve Mössbauerův spektrometr, následovalo focení mikroskopickou kamerou MI.
Rover pak vycouval od kamene a pokračoval v jízdě okolo kráteru Endurance. Po 32 m jízdy se rover zastavil na menší vyvýšenině pro lepší snímkování povrchu v předpokládaném směru dalšího pohybu.
2004-05-15 Jízda dlouhá 41 m.
2004-05-16 Jízda dlouhá 41 m (celkem rover již ujel 1 170 m).
Na konci trasy levým předním kolem odhrabal část povrchu, při této činnosti se také uvolnila zajímavá deska povrchového materiálu.
Rover se nacházel na vnějším jižní svahu kráteru, který má sklon 8°. Fotovoltaické panely jsou proto méně osvětlovány slunečním zářením, čímž rover získává méně energie pro své aktivity. Navíc na Marsu (v jižních zeměpisných šířkách) nyní začíná zima, což dále snižuje množství světla, dopadajícího na panely.
2004-05-17 Jízda podél jižního okraje kráteru v délce 40 m.
2004-05-18 Vzhledem k nízkému stavu zásob energie v bateriích se řídící středisko rozhodlo odeslat na rover nový plán prací na tento sol s vynecháním dvou ze tří komunikačních relací se sondami na oběžné dráze. Chyba při odesílání dat přes síť DSN však způsobila, že rover tento příkaz nedostal a pokračoval dle původního plánu (hodinový dálkový průzkum a tři sekvence odesílání dat na sondy).
2004-05-19 Rover nevykonával žádné činnosti, pouze se dobíjely palubní baterie.
2004-05-20 Ráno probíhal pouze energeticky nenáročný dálkový průzkum, po zbytek solu se dobíjely palubní baterie.
2004-05-21 Rover popojel 11 7 m směrem ke kráteru a zastavil se asi 3 m od jeho okraje.
Řídící středisko vydalo pokyn pro posun o dalších 10 cm, ale navigační software objevil na snímcích z kamer Navcam tento okraj a z bezpečnostních důvodu neprovedl požadovanou operaci. Navigační (bezpečnostní) systém tak pracoval až příliš úzkostlivě, což se technici pokusí změnit.
2004-05-22 Po mírném natočení doprava rover ujel něco přes 1.5 m k okraji kráteru Endurance. Místo zastavení, kde rover stráví několik solů pozorováním vnitřku kráteru, má sklon 8° a rover tam stojí tak, že přední částí míří směrem do svahu.
2004-05-23 až
2004-05-29
Na jihovýchodním stanovišti "Pan Pos 2" u okraje kráteru Endurance rover prováděl snímkování vnitřku kráteru kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES. Na tomto místě také prozkoumával půdu a skalní podloží pomocí přístrojů na rameni IDD.
Na zkušebním polygonu v JPL mezitím probíhaly terénní zkoušky s testovacím exemplářem roveru. Ty měly za cíl zjistit, jak strmý svah dokáže rover zdolat na povrchu podobném, jako je uvnitř kráteru Endurance. Svah o sklonu do 25° rover dokáže zdolat (pokud kola zůstávají na kamenech a neuvolňují písek), sklon 25-30° je také sjízdný, ale rover při takové jízdě musí sám reagovat na prokluz kol.
2004-05-30 Přístroje na rameni IDD prozkoumaly kameny "McDonell" a "Pyrrho" (ten je zajímavý svou povrchovou strukturou).
Rover začal běžně používat "deep sleep" mód pro úsporu energie v palubních bateriích během noci.
2004-05-31 Po probuzení z hlubokého spánku provedl rover dálková pozorování spektrometrem MiniTES, čímž byla ověřena jeho funkčnost.
Byl dokončen průzkum kamene Pyrrho.
Rover se krátkým pohybem přesunul ke dalšímu kameni "Diogenes"
2004-06-01 Kromě snímkování (kamerou MI) kamene Diogenes neprobíhaly téměř žádné další aktivity, aby se šetřila energie v bateriích pro noční dobu.
V noci nebyl zapnut "deep sleep" mód, aby ráno následujícího solu mohlo proběhnout odesílání dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A).
2004-06-02 Mössbauerův spektrometr dokončil průzkum kamene Diogenes.
Test mobility roveru pro případný sjezd dovnitř kráteru. Při něm se zkoušela jednometrová jízda vzad po kamenitém podloží se zablokovanými předními koly (pro stanovení velikosti tření) a pak také otáčení jednotlivých kol v obou směrech (kdy byla ostatní kola zablokována). Touto aktivitou se také očistila kola od usazeného materiálu.
Rover se vydal zpět k jihozápadnímu okraji kráteru do místa Karatepe. Ujel při tom 72 m.
Odpoledne rovněž proběhly dvě komunikační relace, při nichž rover odeslal zhruba 190 Mb dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A).
2004-06-03 Ráno rover 3.5 h pouze sbíral energii pro další činnosti.
Mezi ně patřila 50 m dlouhá jízda dle pokynů řídícího střediska, snímkování povrchu před roverem předními kamerami Hazcam, pozorování okolí kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES a odesílání dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A).
2004-06-04 Desetiminutová jízda k okraji kráteru měřila 13.4 m a rover od něj zůstal stát 5 m.
Odpoledne došlo na další dvě komunikační relace se sondou Mars Odyssey (2001-013A).
Večer byl na roveru opět aktivován režim hlubokého spánku, celkově již pošesté.
2004-06-05 Místo před roverem nebylo uznáno za vhodné pro sestup do kráteru.
Rover se proto vydal podél okraje kráteru dalších 50 m zpět do blízkosti kamene Lion Stone. Pak popojel 4.5 m k hraně kráteru, kamerami Navcam a předními Hazcam pořídil několik snímků, couvnul o stejnou vzdálenost zpět a ujel dalších 8 m směrem k Lion Stone.
Další aktivity se již nekonaly, nezbývalo totiž dost energie. Místo hlubokého spánku byla noc využita pro odeslání značného množství dat přes sondu Mars Odyssey (2001-013A).
Rover dosud ujel 1 395.91 m.
2004-06-06 Rover pokračoval v jízdě do výchozí pozice pro sjezd do kráteru. Nejprve se posunul o 39 m podél okraje, pak 6 m směrem k hraně kráteru. Rover se měl v té chvíli nacházet 9 m od okraje, kvůli hůře sjízdnému terénu se však zastavil o metr dříve.
2004-06-07 Úspěšný přesun k hraně kráteru byl následován snímáním povrchu před roverem. Pro lepší polohu pro odesílání dat pak rover mírně couvnul.
2004-06-08 Opětovné popojetí k hraně kráteru Endurance, při kterém se obě přední kola již dostala dovnitř tohoto kráteru. Rover přesto zůstal stát ve vodorovné poloze.
2004-06-09 Uskutečnil se první testovací vjezd a posléze i výjezd Opportunity do a z kráteru. Do kráteru se při tomto pohybu dostalo všech šest kol, výjezd do svahu o sklonu 18° byl bezproblémový, prokluzování kol a rozrývání povrchu bylo menší než stanovené limity.
2004-06-10 Rover opět vjel do kráteru. Nejprve se posunul 3.9 m dolů, poté couvnul 1.4 m zpět.
Proběhl také dálkový průzkum vnitřku kráteru.
2004-06-11 Popojetí o 1.3 m dovnitř kráteru (zhruba do místa, kde byl již v předchozím solu) umožnilo roveru detailně snímkovat kámen "Tennessee", vybraný pro průzkum přístroji na rameni IDD. Rover zůstal stát v náklonu 19.44° s azimutem 62.5°.
2004-06-12 Přístroje na stěžni PMA prováděly dálkový průzkum kráteru. Spektrometr MiniTES navíc zkoumal i atmosféru Marsu a pracoval také i v brzkých ranních hodinách, kdy došlo k vysílání dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A)..
2004-06-13 Rover se 1.19 m dlouhou jízdou přesunul hlouběji do kráteru do pracovní pozice u kamene Tennessee.
Dosud rover ujel trasu 1 466.16 m.
Současná pozice roveru (náklon severovýchodním směrem) napomáhá vyššímu osvětlení fotovoltaických panelů v ranních hodinách a rychlejšímu zahřívání natáčecího systému vysoceziskové antény HGA (před ranními komunikačními relacemi není tedy třeba používat interní vyhřívače). Tato pozice ale na druhou stranu zhoršuje komunikaci v UHF pásmu s družicovámi sondami.
2004-06-14 Během 124 min vyhloubila bruska RAT do kamene Tennessee díru hlubokou 8.12 mm.
Na noc byl zapnut režim hlubokého spánku.
2004-06-15 Mikroskopická kamera MI pořídila snímky vyhloubené díry.
V průběhu dne zkoumal díru Mössbauerův spektrometr, v noci pak spektrometr APXS.
2004-06-16 Kámen Tennessee byl nejprve zkoumán spektrometrem MiniTES, ve zbytku dne pak Mössbauerovým spektrometrem.
2004-06-17 Po závěrečném měření díry v kameni Tennessee Mössbauerovým spektrometrem se rover posunul o 0.70 m hlouběji do kráteru Endurance a zahájil pozorování prvního místa na rozhraní dvou různých geologických vrstev.
Po prohlídnutí snímků pořízených po příjezdu bylo stanoveno, že z daného místa budou prozkoumány tři místa na povrchu Marsu (všechny v dosahu přístrojů na rameni IDD).
Rover pak 2.5 h zkoumal okolí kamerou Pancam a spektrometru MiniTES.
2004-06-18 Mikroskopická kamera MI pořizovala snímky tří různých míst: "Bluegrass", "Siula Grande" a "Churchill".
Později byly provedeny analýzy pomocí obou spektrometrů na rameni IDD.
2004-06-19 Bruska RAT vytvořila v místě "Cobble Hill" (v geologické vrstvě B) díru hlubokou 3 mm. Při hloubení díry byla bruska ke kameni přitlačována malou silou, aby nedošlo k proklouznutí kol roveru (stál v místě o sklonu 23.2°) a k jeho posunu dále do kráteru. Při tom by totiž pravděpodobně došlo k poškození ramene IDD. Bruska však pracovala bezchybně.
2004-06-20 Díru v "Cobble Hill" zkoumal Mössbauerův spektrometr a poté i mikroskopická kamera MI.
2004-06-21 Kamera MI opět snímkovala vybroušené místo v "Cobble Hill", pak pořídila záběry místa "Virginia" (ve vrstvě C), kde o něco později bruska RAT vyhloubila díru hlubokou 4.3 mm.
2004-06-22 Prohlubeň v místě "Virginia" byla zkoumána kamerou MI a spektrometrem APXS.
2004-06-23 Mössbauerův spektrometr vykonal dlouhodobou analýzu vybroušeného místa.
Přístroje na roveru také prováděly průzkum vnitřku kráteru. Po odeslání dat na sondy Mars Odyssey (2001-013A) a Mars Global Surveyor (1996-062A) přešel rover do režimu hlubokého spánku (po páté za uplynulých 9 solů).
2004-06-24 Bruska RAT vytvořila v kameni "London" (ve vrstvě D). Zde se bruska dostala do hloubky 4.5 mm. K jamce byl přiložen spektrometr APXS pro analýzu chemického složení daného místa.
2004-06-25 Pokračoval průzkum místa "London" spektrometrem APXS, kamerou MI a později i Mössbauerovým spektrometrem.
2004-06-26 Mössbauerův spektrometr dokončil analýzu poslední vyhloubení díry.
Rover pak po složení ramene IDD couvnul o 0.55 m, otočil se o 40° a popojel o 1 m dopředu. Dostal se tak o dalších 0.45 m hlouběji do kráteru Endurance do místa se sklonem 25.6°. Z místa zastavení dosáhne na dvě místa (v páté vrstvě E), určená pro podrobnější průzkum.
2004-06-27 Po ranním snímkování okolí kamerou Pancam rover rozložil rameno IDD a kamerou MI pořídil záběry místa "Grindstone", do kterého pak bruska RAT dvě hodiny hloubila díru. Do čerstvě vytvořené díry byl umístěn Mössbauerův spektrometr pro dlouhodobou analýzu mineralogického složení.
V noci byl u roveru na chvíli zapnut režim hlubokého spánku, při němž klesla teplota spektrometru MiniTES na -51 °C.
2004-06-28 Od sedmi hodin místního času až do odpoledne pracoval v prohlubni na kamenbi "Grindstone" Mössbauerův spektrometr, pak přišel na řadu APXS.
2004-06-29 Spektrometr APXS dokončil průzkum díry v místě "Grindstone". Další, v kráteru Endurance již šestou díru, vyhloubila bruska RAT za dvě hodiny v místě "Kettlestone" a stejně jako v předchozím případě byl do ní po ukončení vrtání vložen Mössbauerův spektrometr.
Dosud rover ujel trasu 1468.46 m.
2004-06-30 Místo "Kettlestone" bylo zkoumáno Mössbauerovým spektrometrem, následovalo snímkování kamerou MI, nakonec byl k němu přiložen spektrometr APXS pro vykonání analýzy v brzkých ranních hodinách následujícího solu.
2004-07-01 Po ranním odeslání 60 Mb dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A) bylo dokončeno měření spektrometrem APXS.
Pak proběhla kalibrace ramene IDD. K tomuto účelu bylo rameno postupně nastaveno do dvaceti různých poloh, které byly snímány předními kamerami Hazcam.
V polovině dne pracoval spektrometr MiniTES, po ukončení jeho činnosti couvl rover o 1 m zpět. Cílem couvnutí bylo zaprvé umístění roveru do polohy, z níž můžou být pomocí kamery Pancam a spektrometru MiniTES prozkoumány dvě naposled vyhloubené díry (v místech "Grindstone" a "Kettlestone"), a zadruhé otestování pohybu přes místní terénní nerovnost. Prokluzování bylo jen zhruba 11  %, což byl velmi dobrý výsledek.
2004-07-02 Kvůli špatnému přepočítání času (?) se nepodařilo na rover nahrát nový plán pro tento sol. Rover proto vykonal rezervní plán (s minimem aktivit) a odpoledne přes sondu Mars Odyssey (2001-013A) odeslal 80 Mb dat.
2004-07-03 Přístroje na stěžni PMA nejprve snímkovaly vyhloubené díry, pak se rover přesunul níže do kráteru k dalšímu cíli. Na konci trasy zůstal rover stát se sklonem 28.6°, pravděpodobně s pravým zadním kolem nad povrchem. Pozice roveru byla sice stabilní, ale řídící tým se rozhodl neriskovat a v příštím solu posunout rover tak, aby před vrtáním další díry stál na všech šesti kolech.
2004-07-04 Brzo ráno rover odeslal na sondu Mars Odyssey (2001-013A) přes 100 Mb dat.
08:30 místního času: Rover pořizoval záběry mraků v atmosféře Marsu.
O dvě hodiny později (po odpočinku) a po přijetí ranní dávky nových příkazů zahájil mikroskopické snímkování nové cílové oblasti.
Poté provedl nepatrný pohyb, aby se všech šest kol dotýkalo povrchu. Při tom se změnil sklon roveru na 26.4°, ale nedošlo téměř k žádné změně pozice a rover tak byl připraven na průzkum dalšího cíle.
2004-07-04 až
2004-07-09
Rover Opportunity se od 158. do 163 solu (plánovaně) nepohnul z místa. Přístroji na konci ramene IDD a na stěžni PMA zkoumal okolní kameny. Ty leží v šesté geologické vrstvě (označené F) od okraje kráteru Endurance. Stav roveru je výborný, režim hlubokého spánku se používá každou druhou noc. Spektrometr MiniTES dosud pracuje bez problémů, i když teplota okolí klesla během některých nocí i na -53 °C.
2004-07-05 Lehký pracovní sol zahrnoval pouze dálkový průzkum atmosféry Marsu spektrometrem MiniTES a kamerou Pancam.
Poběhla kalibrace pohonu vertikálního snímacího zrcátka spektrometru MiniTES. Poloha tohoto zrcátka určuje, které cíle spektrometr zkoumá, zda na obloze či na povrchu Marsu.
2004-07-06 Režim hlubokého spánku nebyl na konci předchozího solu zapnut, aby bylo možné během noci využít optimální komunikační okno se sondou Masr Odyssey (2001-013A).
V průběhu solu snímkovala kamera MI místo "Drammensfjorden" na kameni "Millstone" ve vrstvě F, aby řídící středisko mohlo vybrat vhodné místo pro vybroušení další díry v následujícím solu.
Mössbauerův spektrometr byl poprvé během mise přiložen ke kalibračnímu vzorku CCT [=Compositional Calibration Target]. Důvodem byly obavy, že jeho funkce může být ovlivněna náklonem roveru (přes 26°).
2004-07-07 Časně ráno proběhl průzkum atmosféry včetně dalšího pokusu o snímkování oblačnosti.
Byla ukončena kalibrace Mössbauerova spektrometru na CCT [=Compositional Calibration Target].
Bruska RAT na místě Drammensfjorden vyhloubila za dvě a půl hodiny 6.3 mm hlubokou díru.
Ke konci solu probíhala další atmosférická měření a do vytvořené jamky byl umístěn spektrometr APXS.
Jedinou drobnou komplikací se v 161. solu ukázal jeden ze dvou kontaktních spínačů na spektrometru APXS, který má indikovat plné otevření dvířek v přední části tohoto přístroje (druhý spínač informuje o kontaktu s cílovým místem). Po přiložení do díry, vytvořené bruskou RAT, nedošlo k sepnutí tohoto spínače.
2004-07-08 V brzkých ranních hodinách se uskutečnila komunikační relace se sondou Mars Odyssey (2001-013A).
Spektrometr APXS zahájil měření v jamce. Měření trvalo až do 10:30 místního času. Data z tohoto měření potvrzovala otevření dvířek, i když kontaktní spínač nepotvrdil jejich otevření ani na kalibračním vzorku CCT [=Compositional Calibration Target]. Přesto byl spektrometr APXS přiložen k CCT, umístěnému v přední části roveru pod fotovoltaickými panely (CCT slouží ke kalibraci Mössbauerova spektrometru). Zde mělo dojít k sepnutí obou spínačů, ale ani v tomto případě problémový spínač neinformoval o otevření dvířek. Spínač, informující o otevření dvířek, však opět nepracoval (a asi již pracovat nebude). Další používání spektrometru APXS ale není vzhledem k celkem funkčnímu otevírání dvířek ohroženo.
Mikroskopická kamera MI pak snímkovala vybroušenou díru, následně v ní Mössbauerův spektrometr prováděl měření až do zapnutí "deep sleep" režimu v 19 hodin místního času.
2004-07-09 V 7 hodin ráno místního času pokračoval Mössbauerův spektrometr v analýze mineralogického složení vyhloubené jamky.
Po ukončení měření proběhl test zavírání a otevírání dvířek na spektrometru APXS. APXS byl oddálen od CCT a jedna z předních kamer Hazcam pořídila snímek, na němž jsou vidět plně otevřená dvířka tohoto spektrometru. První pokus o uzavření nebyl úspěšný, opětovné plné otevření a pak uzavření dvířek již proběhlo bez problémů.
Rameno IDD pak bylo složeno do cestovní polohy a rover zahájil dvousolový vědecký průzkum míst na svahu nad roverem.
2004-07-10 Pravděpodobně probíhal vědecký průzkum míst na svahu nad roverem pomocí kamery Pancam
2004-07-11 Pravděpodobně probíhal vědecký průzkum míst na svahu nad roverem pomocí kamery Pancam
2004-07-12 Snímkování možných dalších cest roveru uvnitř kráteru Endurance.
Mössbauerův spektrometr zahájil dlouhodobou analýzu místa "Dahlia".
2004-07-13 Dokončeno měření Mössbauerovým spektrometrem na místě "Dahlia". Kamera MI pořídila několik snímků povrchu, poté byl spektrometr APXS umístěn na jeden z magnetů v přední části roveru.
2004-07-14 V ranních hodinách získával spektrometr APXS informace o materiálu, zachyceném na magnetu.
V průběhu dne byl ke stejnému magnetu přiložen i Mössbauerův spektrometr. Cílem těchto měření bylo zjistit složení a magnetické vlastnosti prachu v okolí roveru.
Pokračoval dálkový průzkum okolí.
2004-07-15 Díky dobře sjízdnému terénu sjel rover o 3 až 4 m hlouběji do kráteru ke kameni "Knossos". Jízda probíhala po svahu o sklonu téměř 30°. Rover se tak již nacházel na rovnějším povrchu pod nejpříkřejší částí svahu v dané oblasti kráteru.
2004-07-17 Kamera Pancam snímkovala útvar "Razorback" a "Flatland" (čisté místo na nedalekém skalním podloží).
2004-07-18 Proběhla 3.7 m dlouhá jízda pro umístění roveru do lepší pozice vůči útvaru "Razorback". Při jízdě došlo k většímu prokluzu kol než se čekalo a rover se tak dostal o 20 cm ů hlouběji, do blízkosti kamene "Arnold Ziffel".
Bylo rozhodnuto, že zde rover zůstane a prozkoumá tento kámen (patrně úlomek z útvaru "Razorback"), aby zjistil, zda je odlišný od okolního skalního podloží.
Rover se v tomto solu dostal do vzdálenosti přibližně 11 m od okraje kráteru.
Celkem rover zatím ujel 1 478 m.
Spektrometr MiniTES zkoumal blízký okolní povrch, kamera Navcam pořídila 360° panoramatický snímek okolí.
"Razorback" je terénní útvar (složený z několik centimetrů vysokých a méně než centimetr širokých částí - hrotů), který může obsahovat usazeniny se stopami po vodě v této oblasti.
Vzhledem k dobře sjízdnému terénu (sklon 15-20°) se plánuje, že rover pojede podél tohoto útvaru hlouběji do kráteru, zhruba dalších 7 m.
2004-07-19 Spektrometr MiniTES a kamera Pancam pořizovaly snímky fotovoltaických panelů a kalibračního terčíku pro stanovení množství prachu na těchto panelech.
Během odpolední komunikační relace se sondou Mars Odyssey (2004-013A) (2001-013A) byla zkušebně aktivována i inerciální řídící jednotka, aby se otestovala možnost současného pohybu roveru během odesílání dat na sondy na oběžné dráze Marsu. Pokud budou výsledky tohoto testu příznivé, umožní to efektivnější práci roverů.
2004-07-20 Mikroskopická kamera MI pořizovala mozaikové (2×2) snímky místa "Arnold Ziffel", aby na něj mohly být v dalším solu postupně přiloženy oba spektrometry na rameni IDD.
Problém s přerušovaně pracujícím teplotním čidlem na brusce RAT (zjišťovalo teplotu motorů před vrtáním, podle ní se pak stanovovaly počáteční řídící parametry motorů) se podařilo vyřešit tak, že se místo něj bude používat jiné, nedaleké teplotní čidlo, umístěné na hlavici ramene.
2004-07-21 Oba spektrometry (Mössbauerův a APXS) a kamera MI na rameni IDD úspěšně prozkoumaly místo Arnold Ziffel.
2004-07-22 Krátké couvnutí roveru umožnilo vyfotit místo předchozího výzkumu na místě Arnold Ziffel. Rover se pak posunul hlouběji do kráteru Endurance, zhruba 13 m od jeho okraje. Na noc byl zapnut režim hlubokého spánku.
2004-07-23 Pokračovala jízda dále do kráteru (stále východním směrem). Jízda byla ukončena u místa "Diamond Jenness" ve vhodné pozici pro vyvrtání další díry.
Rover je nyní v místech, kde je povrch kráteru převážně písčitý a prokluzování kol dosahuje až 30 %.
2004-07-24 V místě "Diamond Jenness" se bruska RAT dvě hodiny pokoušela vyhloubit díru. Z následně pořízených snímků kamerou MI se zjistilo, že bruska vytvořila nepravidelnou a jen 2 milimetry hlubokou jamku. Nebyly tak odstraněny všechny povrchové vrstvy.
2004-07-25 Na začátku pracovního solu zkoumal nezdařenou díru spektrometr APXS. Bruska RAT pak úspěšně zvětšila hloubku díry o dalších 5 milimetrů, což již stačilo pro zahájení regulérního průzkum Mössbauerovým spektrometrem.
2004-07-26 Rover nejprve dokončil měření díry Mössbauerovým spektrometrem, provedl dálkový průzkum, a následně umístil do díry spektrometr APXS.
2004-07-27 V brzkých ranních hodinách proběhla opakovaná chemická analýza vybroušené díry pomocí spektrometru APXS. Dvojí (neplánované) měření tak poskytne obrázek, jak se chemické složení mění podle hloubky díry v materiálu.
V předchozích deseti solech došlo při odesílání dat z mikroskopické kamery MI čtyřikrát k vyvolání chybového hlášení, že data jsou poškozena. Odesílání bylo nutno opakovat, vždy se však zdařilo bez problémů. Tato věc se v minulosti nikdy nevyskytla u žádného z roverů.
V dvou případech v předchozích solech nebyly přístroje na rameni IDD umístěny přesně do plánované pozice na povrch Marsu, systém pro vyhodnocování pozice cílového místa pomocí snímků z předního páru kamer Hazcam tak bude muset být znovu upraven. Chyba sice dosahuje pouze tolerance dvou centimetrů, což stačí pro část úkonů, ale pokud se požaduje větší přesnost, tak je nejprve nutno dané místo vyfotit kamerou MI a za podle těchto snímků umístit daný přístroj do požadované polohy, ale až v dalším solu.
2004-07-28 Po velmi přesné jízdě se cíl "Mackenzie" dostal do ideální polohy pro výzkum (přístroji na rameni IDD).
2004-07-29 Dvě hodiny pracovala bruska RAT na vytvoření díry do místa Mackenzie. Díru pak zkoumal Mössbauerův spektrometr. Během broušení kamera Pancam zkušebně snímkovala okolí, aby se otestovala možnost souběžné práce těchto dvou přístrojů (pro efektivnější práci roveru). Snímky byly vyhodnoceny jako normální, test byl tedy úspěšný. Na roveru byl na noc zapnut režim hlubokého spánku.
2004-07-30 Mössbauerův spektrometr dokončil analýzu díry, do níž by následně umístěn spektrometr APXS.
2004-07-31 Ve čtyři hodiny ráno místního času zahájil spektrometr APXS analýzu vyhloubené díry, po dokončení měření díru vyfotila kamera MI. Rover pak kousek couvnul, aby díru prozkoumala kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Rover poté za pomoci vizuálního měření polohy ujel 8 m vpřed k místu "Inuvik". Rover však kvůli prokluzu kol zůstal na konci trasy stát napravo od požadovaného místa (rover nedokázal dostatečně zatočit vpravo, protože se při prokluzování dostával hlouběji do kráteru). Na r overu byl na noc zapnut režim hlubokého spánku.
2004-08-01 Krátký manévr měl posunou rover do vhodné polohy pro průzkum cíle "Tuktoyuktuk". Během couvání do svahu ale docházelo k velkému prokluzování kol (až 40 %), takže se do dosahu ramene IDD dostala pouze horní část cíle. Ukázalo se však, že i tato poloha umožňuje provedení všech plánovaných výzkumů. Kamera Pancam pořizoval záběry povrchu mezi místy Inuvik a "Arctic Islands" pro stanovení vhodné trasy.
2004-08-02 Dopoledne se snažila kamera Pancam zachytit oblačnost na obloze, spektrometr MiniTES zkoumal povrch a také atmosféru Marsu. Odpoledne snímkovala mikroskopická kamera MI místo Tuktoyuktuk a následně do něj bruska RAT vyhloubila 7.7 milimetru hlubokou díru a do ní umístila spektrometr APXS.
2004-08-03 Rover byl probuzen časně ráno, aby odeslal data na sondu Mars Odyssey (2004-013A) a zahájil analýzu díry spektrometrem APXS. Po ukončení měření v 9 hodin místního času rover odpočíval do 13 hodiny. Až v tuto neobvykle pozdní dobu přijal denní dávku příkazů - vliv na tento posun měl start sondy MESSENGER. Odpoledne byl pak do díry umístěn Mössbauerův spektrometr, který poté zahájil sedmihodinovou analýzu. Opět byl na noc zapnut režim "deep sleep".
2004-08-04 Byl dokončen průzkum místa Tyktoyuktuk. Rover pak popojel mírně do doprava do svahu. Byla to jednak první část cesty k dalším cílům , ale také zkouška jeho jízdních vlastností na povrchu, který tvoří kamenné desky se slabým nánosem písčité horniny , mezi nimiž jsou místa s hlubním nánosem písčitých částeček (v těchto místech docházelo u roveru k většímu prokluzu kol a k občasnému mírnému vybočování s trasy). Náklon roveru byl v těchto částech okolo 18°.
2004-08-05 Rover ujel 4 metry východním směrem. Při této jízdě docházelo ke značnému sklouzávání roveru dovnitř kráteru. V průměru dosahoval sesun 33 %, maximem bylo 56 % na jednou půlmetrovém úseku. Řídící středisko to však předpokládalo a dopředu podle toho sestavovalo trasu.
Během komunikační relace se sondou Mars Odyssey (2004-013A) se rover několikrát pootočil na místě, aby se optimalizoval přenos dat na tuto sondu pomocí UHF antény. Podle výpočtu by množství dat, odeslaných bez otáčení roveru, dosáhlo 115 Mb. Při současném pootáčením roveru bylo přeneseno 135 Mb.
2004-08-06 Rover popojel o 3.4 m směrem k místu Alex Heiberg. Sklon svahu se v těchto místech pohyboval okolo 17°, prokluzování kol dosahovalo 16 %. Kamery roveru pak snímaly povrch směrem k dalším budoucím cílům, spektrometr MiniTES současně prováděl průzkum okolí. Probíhaly také testy kamery MI, u které se dříve objevily chyby při přenosu snímků do paměti roveru. Problém se však již neobjevil ani v jednom případě, i když byla tato kamera aktivována v různých částech dne (při různých teplotách ).
2004-08-07 K místu Alex Heiberg se rover posunul o pět m, stejná vzdálenost jej pak dělila od tohoto dalšího místa, určeného k průzkumu. Na konci této jízdy se ještě uskutečnil krátký test jízdy zpět do svahu, který dopadl dobře. Na noc byl aktivován režim hlubokého spánku.
2004-08-08 Rover sjel hlouběji do kráteru směrem ke kameni Alex Heiberg. Na noc nebyl zapnut režim hlubokého spánku, aby rover mohl využít dobré příležitostí pro komunikaci se sondou Mars Odyssey (2004-013A). Z roveru bylo při této relaci odesláno 115 Mb dat.
2004-08-09 Ráno okolo 8:45 místního času snímala kamera Pancam oblohu a pokoušela se o vyfocení mraků. K tomu bylo nutné nejprve zahřát motory a ložiska na stěžni PMA. Focení proběhlo v pořádku, ale jeden z vyhřívačů zřejmě nepracoval a natáčení stěžně a kamery se odehrávalo za nižších teplot, než bylo plánováno. Termostat tohoto vyhřívače byl zřejmě otevřený (nesepnutý) a tak ani vypnutí a zapnutí spínače nevyřešilo tuto situaci (spínač pracoval bezproblémově). Do vyřešení problému se nebude stěž eň PMA používat v brzkých ranních hodinách, kdy ještě nemá správnou provozní teplotu.
Rover se pak přesunul ke kameni Alex Heiberg. Při plánování této jízdy se počítalo se sklouzáváním roveru, jízda proběhla přesně podle tohoto plánu a tak se rover dostal přesně na určené místo.
Proběhl také dálkový průzkum okolí, na noc pak byl zapnut režim hlubokého spánku.
2004-08-10 Mikroskopická kamera MI pořídila snímky kamene Alex Heiberg, bruska RAT pak do tohoto kamene vyhloubila díru. Broušení proběhlo bez problémů, bruska však byla přiložena na místo vzdálené asi 6 centimetrů vlevo od plánovaného místa hloubení. Za příčinu tohoto stavu byl označen software řídícího střediska, který špatně zobrazoval zadané příkazy pro pohyb ramene IDD. Tato chyba byla známa již dříve, ale dosud nebyla tak velká, jako nyní. Navíc se na jejím zvětšení podílela i aktuální poloh a roveru a ramene a také povaha uskutečňované činnosti.
Do díry byl vložen spektrometr APXS.
2004-08-11 Brzo ráno proběhla analýza chemického složení rentgenovým spektrometrem APXS, poté byla díra snímána kamerou MI a nakonec celé odpoledne zkoumal díru Mössbauerův spektrometr. Uskutečnil se také dálkový průzkum, včetně focení dalších možných tras roveru.
2004-08-12 Mössbauerův spektrometr dokončil průzkum díry v kameni Alex Heiberg. Pak rover couvnul o půl m zpět, k žilnatému místu "Sermilik". Z tohoto místa také prozkoumal vyhloubenou díru kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES.
2004-08-13 Kamera MI snímkovala místo Sermilik, kamera Pancam a spektrometr MiniTES zkoumaly písčitá místa před roverem, které by měla být prozkoumána přístroji na rameni IDD. Opět byl na noc zapnut režim hlubokého spánku, šetřící elektrickou energii v bateriích roveru.
2004-08-14 Po probuzení z režimu hlubokého spánku bylo zapnuto vyhřívání stěžně PMA, aby se později mohlo uskutečnit snímkování ranní oblohy (a případně i vyfocení oblačnosti) a okolíroveru a také pozorování spektrometrem MiniTES. Mössbauerův spektrometr zkoumal třícentimetrový kousek žilnatého materiálu, zřejmě ulomeného během couvání roveru. Před ukončením solu byl k ulomené hornině byl přiložen spektrometr APXS.
2004-08-15 V brzkých ranních hodinách rover odesílal data na sondu Mars Odyssey (2004-013A) a zahájil téměř 6 hodin trvající měření spektrometrem APXS. Po ukončení měření se dvířka v přední části spektrometru zcela neuzavřela (to se v minulosti stalo již několikrát).
2004-08-16 Kromě dálkového průzkumu probíhalo také testování brusky RAT. Kontrola motorku brusky selhala, zřejmě kvůli kousku kamene, který uvízl mezi brousící hlavou a čistícím kartáčem. Jednou z možností, jak jej uvolnit, bylo pootočení těmito dvěmi částmi brusky proti sobě.
Uskutečnilo se zkušební otevření a uzavření občas nespolehlivých dvířek v přední části spektrometru APXS.
2004-08-17 Rameno IDD bylo uloženo do cestovní polohy a rover pak ujel 12 m severozápadním směrem (po vrstevnici po směru hodinových ručiček) přesně do stanoveného místa. Odsud se měl rover vydat jen kousek dovnitř kráteru k výhonku duny, sahající zde až ze dnakráteru, aby tak nemusel po písčitém terénu absolvovat cestu příliš hluboko.
2004-08-18 Málo snímků okolí roveru (vzhledem k menšímu objemu dat, zaslaných roverem v minulém solu), v těchto místech s velkými nánosy písku a prachu, bylo příčinou toho, že řídící středisko dalo rover pokyn pouze k jednometrové jízdě hlouběji do kráteru. Jízda proběhla podle plánu, na jejím konci pak kamera Pancam snímala povrch přímo před roverem směrem k výhonku duny, aby řídící středisko zjistilo, zda je další trasa sjízdná.
2004-08-19 Na základě rozboru nových snímků bylo rozhodnuto, že rover k výhonku duny nepojede. Na povrchu kráteru v místech mezi roverem a dunou totiž nebyly zřetelné známky žádných kamenných desek, které by mohly pomoci roveru v pohybu. Místo dalšího hledání vhodné trasy k tomuto cíli se řídící středisko rozhodlo vrátit se zpět směrem k místu Alex Heiberg a prozkoumat povrch kamene "Ellesmere". Rover se proto 14 m dlouhou jízdou pokusil dostat do míst, odkud by přístroji na rameni IDD dokázal dosáhnou na Ellesmere. Vzhledem ke sklouzávání a změnám azimutu se rover zastavil zhruba 3 metry vlevo od plánovaného místa. Tím také neplánovaně přejel přes kousek zvlněného povrchu (s malými dunami) s jemnou (písčitou) strukturou. Odchylka při jízdě (3m) bude sice podrobena prozkoumání, při tak dlouhé jízdě roveru písčitým a svahovitým terénem je však vcelku normální.
2004-08-20 Rover vykonal šestimetrovou jízdu směrem ke kameni Ellesmere, na němž měl později prozkoumat místo "Shag". Během jízdy, při níž musel objíždětnebezpečné skalní útvary, docházelo v některých částech až k 50 % sklouzávání. Rover se tak zastavil o 50 centimetrů hlouběji než bylo plánováno, již blízko hrany bezpečné zóny pro jeho pohyb.
2004-08-21 Došlo ke změně cílového místa pro průzkum na kameni Ellesmere. Místo cíle Shag byl vybrán "Auk". Ten byl sice více vzdálen od aktuální pozice roveru, ale od jeho průzkumu se očekával větší vědecký přínos a navíc byl v místě s lepším (bezpečnějším) terénem a také byl více dostupný pro přístroje na rameni IDD.
2004-08-22 Z pozice pro jízdu po vrstevnicích se rover otočil směrem do svahu kráteru a téměř bez odchylky ujel více něž jeden metr vzhůru. Před roverem byl zjištěn kámen, který zaujal vědecký tým a tak byl kámen, pojmenovaný "Escher", označen za další cíl průzkumu.
2004-08-23 Kvůli rozdílným časům na Marsu a v řídícím středisku byla odpolední dávka dat ze solu 206 přijata dosti pozdě, což znemožnilo důkladně naplánovat aktivity pro 207.sol. Rover se proto v tomto solu nepohyboval ani nepracoval s přístroji na rameni IDD, pouze prováděl dálkový průzkum včetně pozorování atmosféry a focení několika objektů na povrchu.
2004-08-24 Rover se posunul ke kameni Escher tak, aby byl v dosahu přístrojů na rameni IDD. Kromě toho kamera Pancam snímkovala jak tento kámen, tak i stopy po kolech roveru.
Rover byl již podruhé v řadě uveden do režimu hlubokého spánku. Vynechal tak krátké komunikační relace pro odesílání dat na sondu Mars Odyssey (2004-013A) a tím šetřil energii pro relace v příštích nocích, kdy půjde odeslat větší objemy dat.
2004-08-25 Kromě dálkového průzkumu okolí, nabíjení baterií a odpoledního odesílání dat na sondu MO nevykonával rover žádné další činnosti. Opět totiž nemělo řídící středisko informace ze solu 208 v dostatečném předstihu a nemohlo proto naplánovat aktivity ramene IDD bez znalosti přesné pozice roveru a povrchu před ním.
2004-08-26 V brzkých ranních hodinách proběhlo další odesílání dat na sondu MO, celkem bylo v této a předchozí relaci odesláno 165Mb dat.
Kamery Navcam a Pancam pořídily několik snímků brusky RAT v různých polohách, aby řídící středisko zjistilo více informací o - kamínku, který se zasekl někde u brousící hlavy a zřejmě znemožnil vyhloubení díry během solu č.199. Na snímcích však žádný kamínek nebyl zobrazen, pravděpodobně vypadl díky teplotním změnám nebo během pohybu roveru.
Rover Opportunity dosud bruskou RAT vyhloubil celkem 18 děra očistil 5 míst.
2004-08-28 V 7 hodin ráno se rover probudil z režimu hlubokého spánku, zapojil vyhřívače spektrometru MiniTES a znovuzahájil průzkum cíle "Kirchner" Mössbauerovým spektrometrem. Od 11. do 14. hodiny snímkoval okolí kamerou Pancam a současně zkoumal okolí spektrometrem MiniTES, hlavně tepelnou setrvačnost dun na dně kráteru v závislosti na denní době. V důsledku chyby při oddalování Mössbauerova spektrometru od prozkoumávaného cíle (špatné pořadí pohybů) nedošlo odpoledne k umístění spektrometru AP XS do pracovní pozice pro noční měření.
2004-08-29 Kontrola brusky RAT dopadla dobře, bruska byla připravena pro další práci. Mikroskopická kamera MI pořídila 80 snímků kamene Escher. Souběžně s focením pracoval spektrometr MiniTES na průzkumu okolí. Byl to test, zda lze tímto způsobem zvýšit operační flexibilitu roveru. Některá data ze spektrometru však byla zkažená vibracemi, vznikajícími při pohybu ramene IDD. Odpoledne proběhlo další měření Mössbauerovým spektrometrem, na noc byl pak zapnut režim hlubokého spánku.
2004-08-30 Po probuzení z "deep-sleep" režimu pokračovalo měření Mössbauerovým spektrometrem. V průběhu dne rover prováděl dálkový průzkum, ke konci dne k vybranému cíli přiložil spektrometr APXS pro noční měření. Okolo půlnoci pak ještě zkoumal okolí spektrometrem MiniTES, čemuž předcházelo hodinové vyhřívání pohonných mechanismů.
2004-08-31 Rentgenový spektrometr APXS dokončil měření, bruska RAT pak na kameni Escher očistila dva místa - "EmilNolde" a "Kirchner_RAT". Poté probíhalo focení kamerami MI, Hazcam a Pancam. Na očištěné místo Kirchner_RAT byl následně umístěn Mössbauerův spektrometr. Ten zde analyzoval mineralogické složení kamene až do zapnutí režimu hlubokého spánku.
2004-09-01 Mössbauerův spektrometr dokončil svou analýzu očištěného místa Kirchner_RAT na kameni Escher. Po dálkovém průzkumu pak rover připravil spektrometr APXS do pracovní polohy na místě Kirchner_RAT pro jeho průzkum v příštím solu. Na snímkuz předních kamer Hazcam však bylo vidět neúplné otevření dvířek v přední části (tento problém se u spektrometru objevoval i v minulosti).
2004-09-02 I přes ne zcela otevřená dvířka spektrometru APXS se podařilo dobře analyzovat chemické složení místa Kirchner_RAT a měření tak nebylo třeba opakovat. Mössbauerův spektrometr byl přiložen na další očištěné místo EmilNolde na kameni Escher a do zapnutí režimu hlubokého spánku prováděl jeho průzkum. Proběhlo také zkušební zavření a otevření dvířek na spektrometru APXS. Dvířka se tentokrát otevřela bezproblémově.
2004-09-03 Po dokončení mineralogické analýzy místa EmilNolde Mössabauerovým spektrometrem očistila bruska RAT cíl "Otto Dix" a kamera MI pořídila záběry této oblasti. Poté byl spektrometr APXS záměrně umístěn na špatně očištěnou část místa EmilNolde a večer prováděl jeho průzkum. Umístění spektrometru na dané místo bylo potvrzeno daty, odeslanými z roveru na sondu MO v odpoledních hodinách místního času (celkem 100 Mb).
2004-09-04 až
2004-09-10
Bez informací
2004-09-11 až
2004-09-21
Období konjunkce (Země, Slunce a Mars ležely téměř v jedné přímce) znemožňovalo efektivné kominkaci s Marsem; rover proto pracoval ve speciálním autonomním režimu. V solu 229 došlo k restartování palubního počítače, zřejmě vlivem špatného přijetí příkazu "No operation", který byl vysílán ze Země.
2004-09-22 až
2004-09-23
Bez informací
2004-09-24 Skončil několikasolový průzkumu půdy v místě "Auk" Mössbauerovým spektrometrem. Mikroskopická kamera MI poté pořídila snímky okolního nedotčeného povrchu. Dálkový průzkum byl pak zaměřen na další kámen "Ellesmere". Po 90 minutách odpočinku pak rover uložil rameno IDD do cestovní polohy a couvnul o 34 centimetrů. Odpoledne odesílal data na sondu Mars Odyssey (2004-013A).
2004-09-25 Ráno mikroskopická kamera MI 45 minut snímkovala povrch před roverem, na místo "No Coating" na kameni Ellesmere pak byl přiložen APXS spektrometr. Několik hodin probíhal dálkový průzkum, po odpolední komunikační relaci se sondou na oběžné dráze se rover přepnul do režimu hlubokého spánku.
2004-09-26 Od sedmé hodiny ranní místního času zahájil měření spektrometrem APXS a přešel zpět do režimu spánku. Další jeho činností byl hodinu trvající dálkový průzkum okolí. Po dokončení měření APXS spektrometrem probíhalo další focení povrchukamerou MI, rentgenový spektrometr APXS byl následně přiložen k dalšímu místu "Barbeau". Poslední činností byl opět hodinový dálkový průzkum.
2004-09-27 Spektrometr APXS dokončil analýzu místa Barbeau, kamera MI pořídila několik dalších snímků a Mössbauerův spektrometr zahájil měření na stejném místě, jako předtím APXS. V noci byl nakrátko aktivován režim hlubokého spánku.
K tomuto solu rover urazil 1573.83 m.
Na roveru Opportunity se v současné době nevyskytují žádné technické problémy, které by bránily dalšímu výzkumu. Rover každou druhou noc zapíná režim hlubokého spánku pro šetření elektrickou energií, v solech bez tohoto režimu pak ráno odesílá data na sondu Mars Odyssey (2004-013A). Rover nyní získává průměrně 660 Wh energie za sol a blíží se ke kameni "Wopmay", vzhledově připomínajícímu mozek.
2004-09-28 až
2004-09-30
Bez informací
2004-10-01 Práce roveru byly omezeny jen na snímkování okolí kamerou Navcam a na dálkový průzkum okolí a oblohy pomocí spektrometru MiniTES. Večer byl zapnut režim hlubokého spánku.
2004-10-02 Mössbauerův spektrometr byl umístěn na povrch na místo nazvané "Void" a zahájil jeho dlouhotrvající analýzu. V průběhu jeho činnosti zkoumaly dvě hodiny okolí kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Odpoledne bylo měření Mössbauerovým spektrometrem přerušeno na dobu odesílání dat na sondu Mars Odyssey (2004-013A), měření pak pokračovalo až do večera.
2004-10-03 Brzo ráno proběhlo další odesílání dat na Mars Odyssey (2004-013A) a bylo znovuzahájeno měření Mössbauerovým spektrometrem, které bylo opět přerušeno až v podvečerních hodinách. Poté byl zapnut režim hlubokého spánku. V průběhu solu prováděla kamera Pancam fotometrická pozorování.
2004-10-04 Po ukončení "deep sleep" režimu pokračoval Mössbauerův spektrometr v analýze místa Void. Kamera Pancam také ráno pořizovala snímky oblohy, aby z nich pak v řídícím středisku složili krátký film, zachycující pohyb mraků. Odpoledne místního času pak Mössbauerův spektrometr ukončil měření a na místo Void byl přiložen spektrometr APXS.
2004-10-05 V časných ranních hodinách rover odeslal další získaná data na sondu Mars Odyssey (2004-013A) a krátce poté zahájil svou činnost spektrometr APXS. V dopoledních hodinách bylo měření ukončeno, před složením ramene IDD do cestovní polohy snímkovala povrch mikroskopická kamera MI. Pak již rover zahájil jízdu ke kameni Wopmay a ujel 19.98 m. V průběhu pohybu docházelo ke sklouzávání až o 64 %, což bylo více, než se čekalo. Přesto rover ukončil jízdu jen dva metry od cílového kamene - to bylo pro zm ěnu blíže, než bylo plánováno. Večer byl zapnut režim hlubokého spánku.
2004-10-07 Rover uskutečnil první část přibližovacího manévru, rozloženého do dvou solů. Sedmimetrovou jízdou se rover dostal do dobré pozice pro následné finální přiblížení ke kameni Wopmay.
2004-10-08 Ráno proběhl dálkový průzkum, po němž se rover začal přibližovat ke kameni Wopmayza pomoci systému pro vizuální měření vzdálenosti. Vzhledem ke sklouzávání roveru v jiném směru, než bylo očekáváno dle zkušeností z předchozího solu, se rover dostal příliš blízko k cílovému kameni a nemohl tak rozložit robotické rameno IDD. Odpoledne proto probíhal pouze další dálkový průzkum, večer přešel rover do režimu hlubokého spánku.
2004-10-09 Rover prováděl dálkový průzkum, který zahrnoval dvě fotometrická mapování, hledání oblačnosti na obloze Marsu a snímkování kamene Wopmay kamerou Pancam přes všech 13 filtrů. Odpoledne rover couvnul od Wopmaye do pozice, odkud se měl v dalších solech přiblížit k nejzajímavější části Wopmaye, k hornímu pravému laloku.
2004-10-10 Probíhalo snímkování magnetů pro zachytávání magnetického atmosférického prachu. Spektrometr MiniTES prováděl několikanásobná dálková pozorování. Před přechodem do spánku byl tento spektrometr nastaven pro noční pozorování. V 10 hodin večer byl rover poprvé probuzen pro zahřátí nutných částí pro průzkum spektrometrem MiniTES, který pak probíhal od 11 hodiny.
2004-10-11 Probuzení roveru nastalo v 7 hodin ráno. Celý sol byl pak věnován dálkovému průzkumu povrchu a oblohy za pomoci spektrometru MiniTES.
2004-10-12 Místo přímé jízdy (která byla shledána jako riskantní vzhledem k (ne)stabilitě roveru) z kopce ke kameni Wopmay bylo naplánováno pomalé přiblížení z boku, bez rozložení ramene IDD na konci jízdy (kdy by mohlo dojít k nepřípustnému tlaku na toto zařízení). Rover proto nejprve couvnul do kopce (směrem od Wopmaye) a pak začal pomalu sjíždět k pravé straně kamene. Celkem ujel 7.8 m a na konci dnešní cesty byl od Wopmaye vzdálen 3.4 m. Před zapnutím režimu hlubokého spánku rover ješ tě hodinu prováděl dálkový průzkum.
2004-10-13 Po přijetí ranní dávky příkazů snímkoval kamera Pancam dvacet minut okolí. Rover pak ujel dva metry na tři krátké kroky a otočil se na místě. Během tohoto pohybu docházelo ke sklouzávání až o 54 %. Ke kameni Wopmay zbývalo 1.5 m. Hodinu rover prováděl dálkový průzkum a po odpolední přestávce odeslal data na sondu Mars Odyssey (2004-013A).
2004-10-14 V ranních hodinách byla rozložena robotická paže IDD a mikroskopická kamera hodinu pořizovala záběry povrchu před kamenem Wopmay. Po složení ramene do cestovní polohy se rover začal přibližovat k Wopmayi. Rover měl dle příkazů ujet 30 centimetrů, ale jak řídící středisko správně předpokládalo, docházelo k zhruba k 50 % sklouzávání a rover tak ve skutečnosti ujel 45 centimetrů, čímž se dostal do přesně plánované pozice pro průzkum Wopmaye.
Rover k tomuto solu ujel 1630.0 m.
2004-10-15 Mikroskopická kamera MI pořizovala záběrymíst "Ottner", "Jenny" a "Hiller" na Wopmayi pro sestavení mozaikového obrázku daných míst. Pro přikládání kamery k nerovnoměrnému povrchu bylo využito kontaktní čidlo před kamerou, čímž mělo být dosaženo správné vzdálenosti pro pořízení ostrých snímků.
2004-10-16 Další dvě místa, "Jet Ranger 2" a "Twin Otter", byla snímána kamerou MI. Po poledni byl spektrometr APXS umístěn 1 centimetr nad místo Otter. Po několika dálkových pozorováních a několika přestávkách přešel rover do režimu hlubokého spánku.
2004-10-17 Tři hodiny probíhala první analýza místa Otter pomocí spektrometru APXS. V průběhu této analýzy kamery Navcam a Pancam a spektrometr MiniTES pozorovaly oblačnost v atmosféře, obě kamery pak snímkovaly povrch ve směru dalšího plánovaného pohybu roveru. Během atmosférického pozorování pořídila kamera Pancam také několik snímků oblohy v blízkosti Slunce pro zjištění, kolik prachu se nahromadilo před objektivem.
2004-10-18 V brzkých ranních hodinách bylo znovuzahájeno měření rentgenovým spektrometrem APXS. To pokračovalo až do 11 hodiny dopolední. Měření vyprodukovalo výborné výsledky i přesto, že se spektrometr nacházel v odstupu od kamene. Na řasu pak přišel Mössbauerův spektrometr, který nad místem Otter pracoval tři hodiny. Do konce solu pak probíhal dálkový průzkum, včetně fotometrických měření kamerou Pancam a pozorování kamene Wopmay spektrometrem MiniTES.
2004-10-19 Rover provedl třetí fotometrické měření a použil kameru Pancam pro snímkování Wopmaye. Odpoledne snímkovala kamera MI místo "Hercules" na Wopmayi. Pak rover couvnul od tohoto kamene. V plánu pro příští sol bylo přiblížení k zadní straně Wopmaye a případný výzkum této části kamene. V průběhu však jízdy došlo k neočekávaně velkému prokluzování a rover se nedostal do plánovaného místa. Kamera Navcam pořídila snímky zadní části kamene.
2004-10-20 Vzhledem k značnému zaplnění paměti z ní byly smazány snímky z kamery Pancam, aniž by byly odeslány na Zemi. Při jízdě k Wopmayi pak došlo na značné části trasy k až 100 % prokluzování, Příčinou byl kámen, skrytý pod nánosem prachu. Po překonání této překážky se však již rover nacházel blíže k Wopmayi, než se očekávalo a tak se další jízdou dostal až do vzdálenosti necelých 30 centimetrů od cílového kamene. To však bylo příliš blízko pro průzkum.
2004-10-21 Rover couvnul od Wopmaye o 2.57 m (v plánu bylo 2.5 m). Z této pozice se již nebude vracet ke Wopmayi, ale odtud se vydá k místu Burns Cliff.
Rover k tomuto solu ujel 1638.57 m.
Rover Opportunity pokračuje v jízdě k místu Burns Cliff. Cesta je však mnohem náročnější, než se předpokládalo. V některých místech dochází i k 100 % prokluzování kol. V plánu je nyní vyjetí do svahu a pak bude učiněno rozhodnutí zda pokračovat k cílovému místu. Na roveru se dosud neobjevily žádné příznaky stárnutí.
2004-10-22 Nejprve proběhl třičtvrtěhodinový dálkový průzkum, pak měl rover ujet 21 m směrem k místu Burns Cliff. Rover však urazil pouze 3.5 m, neboť natáčecí motory odebíraly příliš mnoho elektrické energie.
2004-10-23 Ráno měl rover přijmout příkazy pro tento a následující dva soly. Vzhledem k natočení (azimutu) roveru však anténu HGA stínila kamera Pancam a bylo tu nebezpečí, že příkazy pro tyto tři soly nebudou správně nahrány do paměti roveru. Proto se řídící tým rozhodl tyto příkazy odeslat až v 11:30 místního marsovského času. Příkazy byly roverem úspěšně přijaty.
V původním plánu pro 266. a 267. bylo umístění spektrometru APXS na filtrační magnet v přední části roveru a jeho dlouhodobé měření. Před roverem se však nacházel kámen "Son of Bane" a byla tam i možnost výskytu dalších kamenů, proto byly pohyby s ramenem IDD zrušeny a rover prováděl pouze dálkový průzkum.
2004-10-24 Rover prováděl pouze dálkový průzkum.
2004-10-25 Před další jízdou se rover nejprve pootočil na místě a posunul se o kousek dopředu, aby se vyhnul díře, kterou sám vytvořil v 265.solu. Pak již ujel 4.5 m napříč svahem. Nakonec měl vyjet 9 m do svahu, ale z této vzdálenosti urazil jen 0.4 m - opět došlo k 100 % prokluzu jeho kol.
2004-10-26 Po dalších neúspěšných pokusech o jízdu se činnosti roveru omezily na dálkový průzkum a také na focení jeho okolí, aby řídící tým mohl naplánovat další trasu.
2004-10-27 Sol byl vyhrazen sérii manévrů pro pochopení typu terénu pod roverem. Při pohybech nedocházelo k chybám a rover při nich dokázal vystoupat o více než jeden metr výše. Z těchto testů vyplynulo, že nejlepších výsledků se dosahuje při jízdě napříč svahem (pod úhlem 45°).
2004-10-28 Vzhledem k předchozím úspěšným testům byla naplánována další jízda východním směrem k Burns Cliff. Roveru však při této jízdě opět proklouzávaly kola (až 100 %). Dokázal se proto posunout jen o 0.78 m vpřed a na konci trasy byl dokonce o 0.35 m níže (hlouběji v kráteru) než před zahájením jízdy.
Tyto výsledky jízd vyvolaly otázku, zda je rover vůbec schopen dosáhnout místa Burns Cliff zvolenou současnou trasou.
Rover k tomuto solu ujel 1644.43 m.
2004-10-29 až
2004-11-11
Bez informací - Při odesílání příkazů pro následující dva soly došlo k chybě v systému DNS. Příkazy pro sol 287 byly, kromě poslední části, odeslány všechny v pořádku, pro sol 288 však rover nedokázal zachytit ani jednu část.
Proběhl další pokus o odesílání příkazů pro sol 288, tentokrát to již bylo bez problémů.
Dosud rover ujel celkem 1736.22 m.
Na Opportunity se zatím neprojevují žádné známky stárnutí, fotovoltaické panely dodávají téměř stejně energie, jako na začátku mise.
Po šesti měsících strávených v kráteru Endurance vyjel rover opět na planinu. Rover z kráteru vycouval v 315. solu na stejném místě, na jakém do něj vjel ve 134. solu. Před výjezdem ještě zkoumal přechod mezi tmavými a světlými kamennými vrstvami, ležícími zhruba 20 m od okraje kráteru.
2004-11-25 až
2004-12-01
Bez informací.
2004-12-02 Očištění oblasti na kameni "Paikea" pomocí brusky RAT.
2004-12-03 Bruska RAT za dvě hodiny vyhloubila na kameni Paikeajamku pro průzkum jeho vnitřního chemického a mineralogického složení. Jamku pak zkoumaly kamery Hazcam, Pancam a MI, poté byl do ní umístěn i spektrometr APXS.
2004-12-04 Stejné činnosti jako v předchozím solu se opakovaly na kameni "Wharenhui".
Navíc se uskutečnilo souběžné měření (kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES) s prolétající sondou Mars Global Surveyor (1996-062A).
2004-12-05 Do vyhloubené díry na kameni Wherenhui byl umístěn Mössbauerův spektrometr a zahájena dlouhodobá analýza.
2004-12-06 Pokračovalo měření Mössbauerovým spektrometrem.
2004-12-07 V ranních hodinách bylo dokončeno měření Mössbauerovým spektrometrem díře na kameni Wherenhui. Ve zbytku solu pak pokračoval další průzkum kamerou MI a spektrometrem APXS, hodinu trval také dálkový průzkum okolí.
2004-12-08 Z dat o činnosti brusky RAT, získaných v předešlých solech, vyplynulo, že hloubení díry během solu 307 nebylo tak účinné, jak řídící středisko předpokládalo. Hloubení dalších 3 až 4 mm tentokrát již proběhlo bez problémů. Díru pak začaly opět zkoumat přístroje na rameni IDD.
Dosud rover ujel celkem 1776.07 m.

Literatura

  1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
  2. Lightweight Radioisotope Heater Unit (LWRHU) Production for the Cassini Mission / G. H. Rinehart. - Los Alamos, NM : LANL, 1996. - (Report; LA-13143-MS, MC-713). - [Cit. 2011-07-15].     (http://library.lanl.gov/cgi-bin/getfile?00318474.pdf).
  3. MER Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2003. - [Cit. 2003-06-05].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/).
  4. MER Home Page. - Ithaca, NY : Cornell University, 2003. - [Cit. 2003-06-05].     (http://athena.cornell.edu).
  5. Twin roving geologists bound for surface of Mars / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-05-29. - [Cit. 2003-06-06].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030529preview.html).
  6. Giant airbags will give rovers' landings a bounce / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-05-29. - [Cit. 2003-06-06].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030529landing.html).
  7. Rovers undergo biological tests, cleaning before launch / [NASA-KSC]. - Spaceflight Now. - 2003-06-07. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030607biotesting.html).
  8. Mars rovers named 'Spirit' and 'Opportunity' / [NASA-KSC]. - Spaceflight Now. - 2003-06-08. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030608naming.html).
  9. Kak vyjasnilos', amerikanskije roboty-"marsochody" načineny sploš' rossijskimi priborami / [news.pravda.ru]. - Space News.ru. - 2003-07-11. - [Cit. 2003-07-12].     (http://www.spacenews.ru/spacenews/src/spacenews/full_news.cfm?id=158229).
  10. Recent Launches / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 504. - 2003-07-15. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.504).
  11. Opportunity / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 519. - 2004-01-29. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.519).
  12. [JSR] / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 520. - 2004-02-11. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.520).
  13. Mission status center. - Spaceflight Now. - 2003-07-08. - [Cit. 2003-07-08].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/status.html).
  14. Mission status center. - Spaceflight Now. - 2003-07-08. - [Cit. 2003-07-08].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/status2.html).
  15. Opportunity launched to Mars / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-07-08. - [Cit. 2003-07-08].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/030707launch.html).
  16. Newly Launched 'Opportunity' Follows Mars-Bound 'Spirit'. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2003-07-07. - [Cit. 2003-07-09].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/newsroom/pressreleases/20030707a.html).
  17. NASA Mars Rover Opportunity Mission Status 9 Jul 2003. - SpaceRef. - 2003-07-10. - [Cit. 2003-07-10].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9733).
  18. Opportunity sees Mars as it navigates through space / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2003-07-09. - [Cit. 2003-07-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/030709update.html).
  19. August 06, 2003 : Mars Exploration Rover Mission Status. - Pasdena, CA : NASA-JPL. - 2003-08-06. - [Cit. 2003-08-09].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/newsroom/pressreleases/20030806a.html).
  20. January 16, 2004 : Mars Rover Opportunity Mission Status. - Pasdena, CA : NASA-JPL. - 2004-01-16. - [Cit. 2004-01-27].     (http://marsrovers.jpl.nasa.gov/newsroom/pressreleases/20040116b.html).
  21. Opportunity rover a true Marsmobile / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2004-01-31. - [Cit. 2004-01-31].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040131drive.html).
  22. NASA Mars Opportunity Rover: Software Shows Virtual Rover on Its Own / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-01-31. - [Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11730).
  23. NASA Mars Opportunity Rover: Proof of Hematite on Mars / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-01-31. - [Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11729).
  24. Opportunity finds what it went to Mars looking for. - Spaceflight Now. - 2004-02-01. - [Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040201hematite.html).
  25. Rover's science arm reaches or clues about Mars' history. - Spaceflight Now. - 2004-02-01. - [Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040202arm.html).
  26. NASA Rover Takes First Real Drive on Mars / A. Bridges. [AP] - SPACE.Com. - 2004-02-05. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/rovers_update_040205.html).
  27. Opportunity cruising to exposed bedrock. - Spaceflight Now. - 2004-02-06. - [Cit. 2004-02-07].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040206opportunity.html).
  28. Healthy Spirit Cleans A Mars Rock; Opportunity Rolls. - Space Daily. - 2004-02-06. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zy.html).
  29. Opportunity Slips into High Gear / L. David. - SPACE.Com. - 2004-02-06. -[Cit. 2004-02-07].     (http://www.space.com/missionlaunches/opportunity_update_040206.html).
  30. NASA Mars Exploration Rover Daily Update 8 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11817).
  31. Spirit prepares to cruise; Opportunity in science mode / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2004-02-08. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040208rovers.html).
  32. Mars Rover Opportunity Examines Bedrock for Water; Spirit Takes a Time-Out / T. Molloy [AP]. - SPACE.Com. - 2004-02-08. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/rovers_update_040208.html).
  33. NASA Opportunity Rover Spies Its Back Shell and Parachute / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11807).
  34. NASA Opportunity Rover Status for sol 16, Feb. 9 posted Feb. 9, 5:30 pm PST / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-11].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11831).
  35. Spheres of Influence: Water among Hypotheses for Mars Rock Formation / R. R. Britt. - SPACE.Com. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/opportunity_update_040209.html).
  36. Opportunity Sees Tiny Spheres in Martian Soil. - Space Daily. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-14].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zx.html).
  37. Opportunity Puts Hematite on Hold / H. Bortman [Astrobiology Magazine]. - Space Daily. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-14].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zzd.html).
  38. Mars Rover Pictures Raise "Blueberry Muffin" Questions. - Space Daily. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zz.html).
  39. Spirit (sol 38 až 41) a Opportunity (sol 17 až 20) / M. Káňa. - Kosmo.cz. - 2004-02-15. - [Cit. 2004-02-22].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=592&mode=&order=0).
  40. Mars Exploration Rover Daily Updates - February 11, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11878).
  41. Mystery Continues: Scientists Baffled by Spheres on Mars / R. R. Britt. - SPACE.Com. - 2004-02-12. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/opportunity_spheres_040212.html).
  42. NASA Mars Rover Daily Updates - February 12, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-12. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11880).
  43. NASA Mars Rover Daily Updates - February 14, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-14. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11882).
  44. Spirit (sol 42 až 45) a Opportunity (sol 21 až 24) / M. Káňa. - Kosmo.cz. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-22].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=598&mode=&order=0).
  45. NASA Mars Exploration Rover Updates 16 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-19].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11919).
  46. NASA Mars Exploration Rover Updates 18 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-19].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11921).
  47. NASA Mars Rover Updates 19 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11931).
  48. Spirit (sol 50 až 52) a Opportunity (sol 29 až 31) / M. Káňa - Kosmo.cz. - 2004-02-25. - [Cit. 2004-02-26].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=605&mode=thread&order=0).
  49. NASA Mars Rover Updates 20 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-20. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11937).
  50. Mars Rovers Explore Hints of Salty Water / R. R. Britt. - SPACE.Com. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.space.com/missionlaunches/rover_update_040219.html).
  51. The thin line between success and catastrophe / D. A. Day. - Space Review. - 2004-03-01. - [Cit. 2004-03-03].     (http://www.thespacereview.com/article/108/1).
  52. Opportunity Slips, Fails to Exit Mars Crater / A. Bridges [AP]. - SPACE.Com. - 2004-03-22. - [Cit. 2004-03-23].     (http://www.space.com/missionlaunches/opportunity_slips_040322.html).
  53. Opportunity rover bids farewell to crater home. - Spaceflight Now. - 2004-03-22. - [Cit. 2004-03-23].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040322crater.html).
  54. Rover finds evidence of ancient sea on Mars / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2004-03-23. - [Cit. 2004-03-24].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040323marswater.html).
  55. Politics of Water: Ancient Sea on Mars Begs Human Exploration / T. Malik. - SPACE.Com. - 2004-03-24. - [Cit. 2004-03-244].     (http://www.space.com/news/opportunity_policy_040324.html).
  56. Modern Mars: Latest Spacecraft Findings Redefine Future Missions / L. David. -SPACE.Com. - 2004-04-07. - [Cit. 2004-04-10].     (http://www.space.com/scienceastronomy/modern_mars_040407.html).
  57. Mars Rovers Get Software Updates / [AP]. - SPACE.Com. - 2004-04-13. - [Cit. 2004-04-15].     (http://www.space.com/news/rover_software_040413.html).
  58. International interplanetary networking from Mars. - Spaceflight Now. - 2004-08-18. - [Cit. 2004-08-20].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040818relay.html).
  59. Mars Rover Get Mystery Power Boost / J. Antczak [AP]. - SPACE.Com. - 2004-11-04. - [Cit. 2004-11-06].     (http://www.space.com/news/rover_mystery_041105.html).
  60. Opportunity Spots Curious Object On Mars / L. David. - SPACE.Com. - 2005-01-13. - [Cit. 2005-01-17].     (http://www.space.com/missionlaunches/mars_object_050113.html).
  61. Mars Rover Inspects Intriguing Rock - A Meteorite? / L. David. - SPACE.Com. - 2005-01-17. - [Cit. 2005-01-17].     (http://www.space.com/missionlaunches/mars_rock_050117.html).
  62. Opportunity rover finds an iron meteorite on Mars / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2005-01-19. - [Cit. 2005-01-21].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/050119meteorite.html).
  63. Metal chunk on Mars confirmed as meteorite / K. Young. - New Scientist. - 2005-01-18. - [Cit. 2005-01-21].     (http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn6899).
  64. Mars rovers break driving records, find salty soil / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2005-03-02. - [Cit. 2005-03-05].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/050302driving.html).

------
Datum poslední úpravy: 2012-01-25 16:27:49 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2012 - Miroslav Káňa, Antonín Vítek