2003-027A - Spirit

Název objektu	Spirit
	MER-A [=Mars Exploration Rover]
	MER-2 [=Mars Exploration Rover]
SSC	27827
Start	2003-06-10 17:58:46.773 UT, Eastern Test Range, Delta 7925
Stav objektu	přistál na Marsu
Přistání	2004-01-04 04:36 UT ERT, Mars, kráter Gusev, 14.57° j.š., 175.47° v.d.
Životnost	207.443 dne, tj. 0.5679 roku
Provozovatel	USA, NASA-JPL
Výrobce	USA, NASA-JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	vzletová 1062 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
03-06-10.76	G	28.5°	87.82 min	167 km	167 km	Plán. 1. vyčkávací dráha.
03-06-10.77	G	28.5°	137.87 min	163 km	4761 km	Plán. 2. vyčkávací dráha.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda pro průzkum planety Mars. Postavila ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science, Washington, DC (USA). Za vědeckou náplň odpovídá Cornell University, Ithaca, NY (USA).

Rotací 2 obr/min stabilizovaná sonda o průměru 2.65 m a výšce 1.58 m sestává z válcové služební přeletové části a přistávacího modulu tvaru dvojitého kužele. Přeletová část (prázdná 183 kg) je vybavena na spodní straně panelem fotovoltaických baterií, dodávajících přes 600 W elektrické energie v blízkosti Země a přibližně 300 W u Marsu a dobíjejících 2 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie. Je vybavena dvěma bloky o 4 manévrovacích motorech na jednosložkové KPL (hydrazin), které jsou uloženy ve dvou kulových titanových nádrží (celkem 52 kg). Pro zjišťování orientace je vybavena detektorem Slunce a skenerem hvězd. Na spodní straně přeletové části jsou umístěny také 2 antény pro spojení se Zemí (1 s malým ziskem, 1 se středním ziskem) a radiátor systému tepelné regulace.

Uvnitř krytu přistávacího modulu, tvořeného kuželovitým tepelným štítem (90 kg) a zadním kuželovým krytem (198 kg), k němuž je připojen padák o průměru 15 m, je umístěna vlastní přistávací část tvaru pravidelného čtyřstěnu (365 kg). Ke každé z stěn čtyřstěnu je připojeno 6 nafukovacích airbagů (pracovní tlak 6.9 kPa), sloužících ke zmírnění nárazu při dopadu na povrch planety. Na trojúhelníkové podstavě čtyřstěnu je ukotveno vozítko MER [=Mars Exploration Rover]; boční strany jsou výklopné, rozevírané servomotory, které slouží i k případnému uvedení modulu do horizontální polohy. Vlastní vozítko o celkové hmotnosti 174 kg má rozměry 1.49×2.29×1.58 m. Je vybaveno šestikolovým podvozkem se samostatně řízeným předním a zadním párem kol. Pojezdový systém s 6 výkyvně zavěšenými koly o průměru 0.25 m se samostatnými elektromotory umožňuje jízdu maximální rychlostí 50 mm/s (praktická maximální rychlost 10 mm/s) a toleruje náklon až 45° v kterémkoli směru (řídicí počítač však povoluje maximální náklon 30°). Na horní podstavě jsou umístěny 3 panely fotovoltaických baterií (2 výklopné) o ploše 1.3 m² s maximálním příkonem 140 W (denní průměrná dodávka elektrické energie 900 Wh/sol bezprostředně po přistání, přibližně nejvýše 600 Wh/sol po 90 dnech pobytu na planetě v důsledku pokrytí článků prachem).

Na horní podstavě je umístěn též stěžeň PMA [Pancam Mast Assembly], na jehož vrcholu je umístěn pár navigačních kamer NavCam [=Navigation Camera] se zorným úhlem 45°; další 2 dvojice kamer HazCam [=Hazard Avoidance Camera] se zorným polem 120° umístěné na spodní straně vozítka, na jeho přídi a na jeho zádi, slouží k detekci překážek v cestě do vzdálenosti 4 m. Kromě toho se dá k navigaci využít i experimentální panoramatické kamery. Elektronika a 2 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie jsou umístěny v aerogelem tepelně izolované části WEB [=Warm Electronics Box] trupu vozítka vyrobeného z kompozitního materiálu. Teplota uvnitř WEB je udržována kombinací odpadního tepla z elektroniky, elektrického topení a 8 radioizotopových topných elementů LWRHU [=Lightweight Radioisotope Heater Unit] (celková hmotnost 8×39.7 g, průměr 25.95 mm, délka 31.05 mm; topný element: 8×2.675±0.005 g ²³⁸PuO₂, průměr 6.25 mm, délka max 9.80 mm, počáteční tepelný výkon 8×1 W)². Vozítko nese soubor vědeckých přístrojů Athena, který tvoří:

• přístroje umístěné na otočné části stěžně PMA [Pancam Mast Assembly]:
  • panoramatická stereoskopická kamera Pancam [=Panoramatic Camera], tvořená dvojicí vysokorozlišujících kamer (ohnisková dálka 38 mm, světelnost f/20, zorné pole 16.8°×16.8°, úhlové rozlišení 0.28 mrad/pixel, expoziční časy 0 až 30 s), vybavených detekčním prvkem CCD [=Charge Coupled Device] (pracovní pole 1024×1024 bodů, spektrální obor citlivosti 400 až 1100 nm) a osmipolohovým karuselem s filtry (každá kamera jinou kombinací filtrů), vzdálenost kamer 300 mm a sbíhavost optických os 1° umožňuje pořizování stereoskopických záběrů ve vzdálenostech od 5 do 100 m, výška nad terénem 1.3 m, nastavitelnost v azimutu 360°, v elevaci ±90°;
  • infračervený spektrometr Mini-TES [=Mini-Thermal Emission Spectrometer] s Michelsonovým interferometrem, sloužící k pořizování emisních spekter objektů na okolním terénu i atmosféry (spektrální obor 5 až 29 µm, volitelné zorné pole 20 nebo 8 mrad) k orientačnímu mineralogickému rozboru (přítomnost silikátů, uhličitanů, krystalické vody a organických látek), připojený k periskopu zajišťujícímu zaměření 360° v azimutu a -50° až +30° v elevaci;
• na předním výklopném nastavitelném rameni IDD [Instrument Deployment Device]:
  • televizní mikroskop MI [=Microscopic Imager] k pořizování detailních snímků částic prachu v půdě a struktury kamenů kamerou s prvky CCD [=Charge Coupled Device] (ohnisková délka 20 mm, světelnost f/15, zorné pole 31×31 mm, rozlišení 30 µm);
  • Mössbauerův spektrometr pro stanovení chemického složení minerálů (zejména obsahu železa ⁵⁷Fe) mössbauerovskou gamaspektroskopií (jako zdroj záření slouží 2 vibračně modulované zářiče radioaktivního izotopu ⁵⁷Co; Německo);
  • alfa rentgenovský spektrometr APXS [=Alpha Particle X-Ray Spectrometer] pro studium chemického složení na základě rozptylu částic alfa (stanovení O a C) a indukované emise rentgenového záření (stanovení Mg, Al, Si, K, Ca, Fe, Na, P, C, Cl, Ti, Cr a Mn) do hloubky maximálně 0.1 mm s detekčním limitem 0.5 až 1 % (jako zdroj záření slouží 6 zářičů s izotopem ²⁴⁴Cm s celkovou aktivitou 30 mCi; Německo);
  • bruska RAT [=Rock Abrasion Tool] s diamantovým brusným povrchem pro odstranění prachu resp. odbroušení zvětralého povrchu zkoumaných balvanů na plošce o průměru 45 mm a do hloubky až 2 mm.

• 3 soubory magnetů pro zachycení magnetických minerálů z povrchového prachu (Dánsko);
• kalibrační barevná tabulka pro nastavování barevné škály panoramatické kamery.

Předpokládaná minimální životnost na povrchu planety je 90 solů (92 pozemských dní).

První sonda tohoto typu. Další je Opportunity alias MER-B (2003-032A).

Průběh letu

Datum	Událost
2003-06-10	17:58:46.778 UT: Vzlet13,14,15,16. 18:10 UT: Navedení na vyčkávací dráhu. 18:31 UT: Navedení na únikovou dráhu. 18:35:27 UT: Oddělení sondy od 3. st. rakety. 18:48 UT: Sledovací stanice poblíže města Canberra (Austrálie) navázala spojení se sondou.
2003-06-11	Motorky sondy byla snížena rychlost její rotace18,19 z původních 12.03 obr/min na provozní hodnotu přibližně 2 obr/min.
2003-06-13	17:59 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 0.610 Gm od Země18,19.
2003-06-20	Korekce dráhy20,21,22 (Δv=14.3 m/s) uskutečněná 264 pulzy motorků s tahem ve směru kolmém k rotační ose (t=22 min) a trvalým zážehem motorků s tahem rovnoběžným s rotační osou (t=28 min). Po ukončení korekčního manévru byla sonda natočena tak, aby panely fotovoltaických baterií byly optimálně osvíceny Sluncem a přitom všesměrová anténa mířila k Zemi. 14:00 UT: Sonda se nacházela ve vzdálenosti 2.66 Gm od Země a pohybovala se heliocentrickou rychlostí 32.22 km/s.
2003-07-10	14:00 UT: Sonda urazila od startu dráhu23,24 82.6 Gm.
2003-07-19	Ukončeny prověrky vědeckých přístrojů na sondě. Bylo zjištěno, že vibrátor Mössbauerova spektrometru se nechová tak, jako při pozemních zkouškách.
2003-07-22	Úprava orientace sondy.
2003-08-01	/Plán/ Korekce dráhy.
2003-08-07	13:00 UT: Sonda urazila od startu dráhu 157.1 Gm. Všechny přístroje s výjimkou Mössbauerova spektrometru pracují normálně25.
2004-01-04	04:29 UT (ERT): Vstup do atmosféry. 04:36 UT (ERT): První kontakt s povrchem Marsu. Přistání na Marsu v oblasti kráteru Gusev (souřadnice 14.57° j.š., 175.47° v.d.). 04:52 UT: Přijaty signály ze sondy na Zemi.
2004-01-21	Spirit přestal komunikovat se Zemí. Dodatečně zjištěnou příčinou bylo zahlcení paměti velkým množstvím souborů s telemetrickými údaji.
2004-01-30	Obnovena plná činnost vozítka26.
2004-01-31	Pořízeno první Mössbauerovo spektrum27.
2004-02-06	Rotačním kartáčem byl z části povrchu kamene "Adirondack" odstraněn prach30,31. Úspěšně se podařilo navázat přes sondu Mars Express (2003-022A) oboustranné spojení Země s vozítkem Spirit32,33,34.
2004-02-07	Brusné zařízení RAT vozítka vytvořilo na povrchu kamene "Adirondack" odkrytou plošku o průměru 45.5 mm a hloubce 2.7 mm. Bylo pořízeno Mössbauerovo spektrum odkrytého povrchu a použit spektrometr APXS a mikroskop k prozkoumání struktury kamene. Měření potvrdila, že se jedná o vulkanický čedič35,36,37.
2004-02-08	Předpokládaný odjezd od kamene "Adirondack" se neuskutečnil vzhledem k zapomenutém softwarovém blokování pojezdu38,39,40.
2004-02-09	Vozítko zahájilo přesun41 směrem ke kameni "White Boat". Urazilo celkem 6.4 m. Poprvé bylo použito autonomního navigačního a samozáchovného programového vybavení.
2004-02-10	Vozítko zamířilo42 severovýchodním směrem ke kráteru "Bonneville". Během dne ujelo dráhu 21.2 m.
2004-02-11	Vzhledem k podchlazení servomotoru natáčení parabolické antény HGA v elevaci, způsobenému jejich zastíněním částí konstrukce vozítka, se nezdařilo dopolední spojení se Zemi. Odpolední spojení však prověhlo normálně; na Zemi dorazily další snímky kamenů "Adirondack" a "White Boat" a také spektrometrická data (spektrometr MiniTES) z měření vybroušené díry v balvanu "Adirondack". V důsledku ztráty času vozítko neuskutečnilo původně na tento den plánovaný přesun43,44,45.
2004-02-12	Po přesunu dlouhém 24.4 m během 2 h 48 min dorazilo vozítko k skupině kamenů "Stone Council"47. Před zahájením jízdy pořídil rover snímky pomocí kamer Pancam a MI. Ranní komunikační relace proběhla přes nízkoziskovou anténu LGA, aby se předešlo problémům s natáčením antény HGA.
2004-02-13	Po změření infračervených spekter půdy přístrojem Mini-TES se vozítko přesunulo o dalších 0.9 m a pořídilo panoramatické snímky skupiny kamenů "Stone Council", zejména kamene "Mimi" se zajímavou vrstevnatou strukturou48.
2004-02-14	Půda před vozítkem byla prozkoumána kamerou MI a oběma spektrometry na rameni IDD. Rover po měření couvl o 10 cm, otočil se a posunul se o stejnou vzdálenost směrem ke kameni "Mimi", odlišujícího se od ostatních kamenů svou vrstevnatou strukturou49.
2004-02-15	Průzkum kamene "Mimi" všemi přístroji na výklopném rameni50.
2004-02-16	Měření chemického složení půdy Mössbauerovým spektrometrem. Delší průběh tohoto měření způsobil zkrácení času na první dnešní úsek plánované dráhy; místo plánovaných 25 m ujel rover jen 19.0 m. Před druhou odpolední etapou (podle plánu rovněž 25 m dlouhou) rover nasnímal další oblast, do která poté zamířil. Celková ujetá vzdálenost za tento sol činila 27.5 m. Ke kráteru Bonneville zbývalo přibližně 245 m.
2004-02-17	Analýza půdy v místě nazvaném "Ramp Flat" spektrometrem APXS a pozorování atmosféry Marsu spektrometrem MiniTES. "Ramp Flat" následně nasnímala kamera MI a prozkoumal Mössbauerův spektrometr, kamera Pancam se zaměřila na vzdálenější kameny "V Gear" a "Broken Slate". Po složení ramene IDD do cestovní polohy se rover rozjel severo-severovýchodním směrem52. Trasa měřila 21.6 m, celkem již Spirit ujel 108 m. Spirit poprvé komunikoval maximální rychlostí 256 kbit/s.
2004-02-18	Půda v bodě "Halo" byla podrobena průzkumu třemi vědeckými přístroji na rameni IDD; kamery Pancam a spektrometr MiniTES prováděly další pozorování okolí a atmosféry. Další pohyb roveru směřoval severovýchodním směrem do kruhové prolákliny "Laguna Hollow", naplněné jemným prachem. Prvních 19 m jízdy roveru probíhalo s vypnutým antikolizním systémem; rover pouze prováděl korekce směru (azimutu)53. Včetně drobných korekcí rover urazil 22.7 m. Vozítko již pracovalo na povrchu planety polovinu očekávané aktivní životnosti54. Uvažuje se o prodloužení primární mise.
2004-02-19	Studium půdy v prohlubni "Laguna Hollow"55.
2004-02-20	V "Laguna Hollow" provedl rover 11 pohybů levým předním kolem, aby narušil vrchní vrstvu půdy pro pozdější průzkum. Vyhrabaná rýha byla 7 cm hluboká. Spirit se pak posunul do pozice, umožňující dosažení narušené půdy přístroji na robotické paži. Následovalo couvnutí, aby byla vybraná oblast půdy prozkoumána spektrometrem MiniTES a po dokončení měření se rover vrátil zpět do výchozího postavení55,56.
2004-02-22	Ještě v průběhu noci došlo na výměnu Mössbauerova spektrometr za spektrometr APXS, analyzujících půdu ve vyhloubené díře. V průběhu solu pokračoval průzkum dna a stěn díry kamerou MI. Mössbauerův spektrometr provedl analýzu jedné z bočních stěn. Spektrometr MiniTES se zaměřil na dálkový průzkum stop, zanechaných koly roveru v půdě Marsu.
2004-02-23	Ráno byla dokončena měření stěn vyhloubené díry "Road Cut" v prohloubenině Laguna Hollow pomocí spektrometrů na rameni IDD. Poté rover pokračoval v jízdě směrem ke kráteru Bonneville, další zastávkou na této cestě je místo "Middle Ground". První úsek v tomto solu jel rover s vypnutým antikolizním systémem a urazil při tom 18.8 m, druhou část řídil autonomní navigační systém (dalších 2.8 m). V místě zastavení provedly snímkování okolí kamery Pancam a Navcam a také spektrometr MiniTES58.
2004-02-24	Před zahájením další jízdy mikroskopická kamera MI snímkovala půdu před roverem. Samotná jízda měřila celkem 30 m, prvních 18 m se opět uskutečnilo "naslepo". Zbývajících 12 m proběhlo za řízení autonomního navigačního systému. Ten po příjezdu k prohloubenině "Middle Ground" zjistil, že svah dovnitř je příliš prudký a vydal se kolem okraje, aby nalezl vhodnou cestu pro vjetí do prohlubně. Do konce solu se mu to ale nepodařilo a zůstal stát směrem na severozápad místo plánovaného severovýchodu. To snížilo objem přenesených dat na prolétající sondu přes UHF pásmo (docházelo k interferencím s vybavením roveru na horní části desky RED). Rover Spirit ujel od zahájení mise 183.25 m, od přistávací části je vzdálen vzdušnou čarou 135 m.
2004-02-25	Po dokončení měření spektrometrem MiniTES a Mössbauerovým spektrometrem popojel rover další 4 m k "Middle Ground", ale bezpečnostní omezení navigačního systému nepovolila vykonání posledních několika kroků a rover se tak nedostal na plánované místo dalšího výzkumu. Panoramatická kamera Pancam pořizovala záběry okolí pro výběr dalších cílů; pořídila též snímek Země na obloze Marsu.
2004-02-26	Rover popojel zbývajících 0.85 m směrem k dalšímu plánovanému místu v proláklině "Middle Ground". Přístroje MI a APXS provedly průzkum atmosférického prachu, zachyceného na magnetických terčících na roveru. Jedna ze zadních kamer Hazcam zahájila v poledne půlhodinové snímání vzdušných vírů (mini-tornád), tvořících se ve zdejší atmosféře.
2004-02-27	Po ujetí 2.5 m směrem ke kameni "Humphrey" se rover zastavil kvůli bezpečnostním nastavením v navigačním systému. Řídící středisko rychle přizpůsobilo nastavení systému pro vzniklou situaci a rover tak mohl dokončit zbývající trasu a dostal se do nejvhodnější pozice pro plánované použití brusky RAT na kameni "Humphrey".
2004-02-28	Před očištěním tří vybraných míst na kameni Humphrey od usazeného prachu byla tato místa nasnímána mikroskopickou kamerou MI a analyzována spektrometrem APXS. Na očištěná místa se pak zaměřil spektrometr MiniTES.
2004-02-29	Po 0.55 m jízdy vpřed se rover vrátil do výchozí pozice pro průzkum kamene "Humphrey". Kamera Pancam a spektrometr MiniTES snímaly jak stopy po kolech za roverem, tak i povrch Marsu směrem ke kráteru Bonneville.
2004-03-01	V ranních hodinách probíhala analýza spektrometrem APXS na jednom z očištěných míst na kameni "Humphrey", aby se porovnalo chemické složení daného místa před a po čištění. Mikroskopická kamera MI prozkoumala nejen očištěná místa, ale i povrch kamene vpravo od nich. Další průzkum těchto míst prováděl Mössbauerův spektrometr. Kamera Pancam pořídila snímky magnetů umístěných na brusce RAT a zachytávajících prach. Spektrometr MiniTES zjišťoval denní teplotu okolní půdy.
2004-03-02	Očištěné oblasti na kameni "Humphrey" byly ráno opět zkoumány přístroji na rameni IDD, nejprve APXS, pak i Mössbauerovým spektrometrem. Kamera Pancam pořizovala multispektrální snímky povrchu v okolí roveru. Plánované čtyřhodinové broušení díry do kamene "Humphrey" bylo po 20 min přerušenu v důsledku ztráty kontaktu s povrchem kamene. Řídící program proto ukončil broušení a oddálil brusku od kamene. Technici poté upravili software tak, aby další broušení již probíhala bezproblémově.
2004-03-03	Mikroskopická kamera MI a spektrometr APXS provedly průzkum neúspěšně vybroušeného místa na kameni "Humphrey". Kamera Pancam začala pořizovat první záběry pro 360° snímek okolí roveru. Opakované broušení díry do kamene "Humphrey" se uskutečnilo mírně vlevo od předchozího pokusu. Výsledkem čtyřhodinového broušení byla hluboká pouze 2 mm. Po broušení následovalo asi pětiminutové čištění vybroušeného místa a ještě před koncem pracovního solu byl k díře přiložen Mössbauerův spektrometr. Technici objevili v řídícím softwaru chybu, která způsobila přerušení broušení díry předchozího solu.
2004-03-04	Rover dokončil sběr dat z vybroušené díry na kameni "Humphrey" pomocí spektrometru APXS a kamery MI. Panoramatická kamera pokračovala ve vytváření dalších záběrů pro panoramatický snímek z "Middle Ground". Rover couvnul o 0.85 m a z této pozice zaměřil přístroje Pancam a MiniTES na vybroušenou jamku a očištěná místa na zkoumaném kameni Humprey. Spirit dosud ujel celkem 195.24 m.
2004-03-05	Před odjezdem z místa "Middle Ground" rover pořídil kamerou Pancam zbývající záběry pro barevný panoramatický snímek okolí roveru. Po objetí kamene "Ingrid" pokračoval rover v jízdě 28.5 m ke kráteru "Bonneville". Z místa zastavení byly pořízeny snímky právě ujeté trasy. Tento sol také probíhalo měření spektrometrem MiniTES a to jak povrchu, tak i atmosféry Marsu.
2004-03-06	Další jízda severovýchodním směrem ke kráteru "Bonneville" měřila 26.15 m, rover se ale přiblížil ke kráteru jen o 22 m, protože musel objíždět překážky na trase. Celkem již rover Spirit urazil 250.71 m, okraj kráteru se nacházel ve vzdálenosti okolo 88 m. Spektrometr MiniTES zkoumal povrch a atmosféru Marsu před i po jízdě. V místě dalšího zastavení pořizovaly kamery snímky půdy před roverem.
2004-03-07	Ráno proběhl průzkum místa zastavení mikroskopickou kamerou MI a oběma spektrometry na rameni IDD. Rover pokračoval v jízdě a urazil při tom 34.3 m.
2004-03-08	Pokračovala jízda k okraji kráteru Bonneville. Rover nejprve jel 18 m přímo dle pokynů techniků, zbývajících 11 m jízdy řídil autonomní navigační systém. V poslední části autonomní jízdy měl Spirit problémy s určením bezpečné trasy okolo překážek, výsledkem pak bylo opakované popojíždění roveru vpřed a vzad. Neočekávaně tak vznikla zajímavá prohlubeň pro průzkum. Rover zdolával svah o sklonu okolo 15°. K tomuto solu rover ujel celkem 314 m. Překonání hranice 300 m je pokládáno za úspěšné splnění minimálního cíle této mise.
2004-03-09	Sol začal obvyklou analýzou místa zastavení přístroji na rameni IDD. Kromě toho však také proběhl dálkový průzkum prohlubně "Serendipity Trench", vytvořené v předchozím solu. Naplánovaná trasa pro tento sol měřila 33 m. Prvních 27 m překonal rover podle pokynů pozemního střediska bez problémů, zbývající část opět řídil navigační systém roveru s problémy při vyhledávání bezpečné cesty. Rover celkem ujel 40.7 m, ale dostal se jen do vzdálenosti 30 m od předchozího zastavení. V posledních pěti solech Spirit najel 159 m.
2004-03-10	Snímkování landeru kamerou Pancam. Průzkum vybraných cílů na povrchu. Rover pokračoval v jízdě 16 m podle pokynů pozemního střediska, pak 4 m se zapnutém autonomním navigačním systémem. Při jízdě překonal rover převýšení 1.5 metru. Pořízení záběrů vnitřku kráteru "Bonneville". Ke konci solu se kamery Pancam a Navcam natočily do polohy, ze které v noci pořídily snímky souhvězdí Orion.
2004-03-11	Před další jízdou k okraji kráteru "Bonneville" byla ukončena analýza povrchu v místě zastavení spektrometrem APXS a pořízeno několika snímků okolí kamerou Pancam. Další jízda se skládala ze tří částí. Rover jel 13 m dle pokynů řídícího střediska, dalších 1.4 m řídil navigační systém. Třetí 0.9 m úsek urazil rover až po analýze cílového místa spektrometrem MiniTES. Celkem ujel 24.8 m. Ke konci solu zjišťoval rover svou polohu snímáním pohybu Slunce po obloze, předními kamerami Hazcam pořídil záběry pracovního prostoru pro rameno IDD a kamerou Navcam malý panoramatický snímek kráteru, dokončil analýzu protější strany kráteru spektrometrem MiniTES a nakonec kamera Pancam zaznamenala na několika záběrech západ Slunce.
2004-03-12	Od rána pořizovala kamera Pancam záběry pro panoramatický snímek okolí. Před zahájením průzkumu povrchu před roverem přístroji na IDD kamera Pancam snímkovala magnety na brusce RAT. Mikroskopickou kamerou MI bylo získáno 5 snímků půdy a Mössbauerův spektrometr provedl krátkou analýzu tohoto místa. 13:35 místního času: Přes sluneční disk procházel měsíc Deimos; tuto událost opět zaznamenala kamera Pancam. Spektrometr MiniTES pak dokončil průzkum vnitřku kráteru. Mössbauerův spektrometr pokračoval v určování mineralogického složení půdy před roverem i v nočních hodinách.
2004-03-13	Oba spektrometry na rameni IDD pokračovaly v analýze povrchu v místě zastavení roveru. Kamera Pancam dokončila panoramatický snímek okolí roveru, pro urychlení přenosu těchto snímků na Zemi se uskutečnila jedna neplánovaná komunikační relace se sondou Mars Odyssey. Během tohoto solu bylo na Zemi přeneseno (přes sondy i přímou komunikací) celkem 255 Mbyte dat. Odpoledne se uskutečnilo souběžné měření atmosféry spektrometrem MiniTES na Opportunity a spektrometrem TES na prolétající sondě Mars Global Surveyor. Kamerou Pancam byly pořízeny snímky tepelného štítu na protějším okraji kráteru a stopy kol v půdě po jízdě roveru.
2004-03-14	Mössbauerův spektrometr zjišťoval mineralogické složení půdy v místě zvaném "Gobi 1". Série snímkování kamerou Pancam. Pozorování spektrometrem MiniTES, a to jak povrchu, tak i atmosféry Marsu. Před koncem solu pořídila mikroskopická kamera MI snímky půdy, kde byl ráno přiložen Mössbauerův spektrometr. Spektrometr APXS byl umístěn do pracovní polohy pro analýzu chemického složení půdy v následujícím solu.
2004-03-15 až 2004-03-16	V ranních hodinách byly dobíjeny akumulátorové baterie roveru. Ukončení analýzy půdy spektrometrem APXS. Snímkování místa průzkumu kamerou MI. Kamera Pancam pořídila záběry magnetů na roveru; prováděla rovněž pozorování atmosféry a zaznamenávala pohyb vzdušných vírů. Rover se přesunul o 15 m podél jižního okraje kráteru. Následovala ještě jízda v délce 3 m, řízená autonomním navigačním systémem. Rover se zastavil před dunou "Serpent". Spektrometr MiniTES z tohoto místa studoval atmosféru, půdu a příští směr jízdy roveru.
2004-03-17	Dunu "Serpent" pozorovala kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Roveru čtyřmi pojezdy na místě narušil horní vrstvu duny "Serpent". Narušený povrch zkoumal spektrometr MiniTES a kamery Pancam a Navcam. Ve zbytku dne pořizovaly kamery Pancam a Navcam snímky plánované trasy kolem části okraje kráteru "Bonneville". Během noci měřit MiniTES tepelnou setrvačnost půdy a prováděl atmosférická měření.
2004-03-18	Spektrometr MiniTES provedl měření tepelné setrvačnosti narušené vrstvy na duně "Serpent". Oblast narušené vrstvy byla pojmenována jako "Bear Paw" a spolu s kamenem "White Elephant" ji snímala i kamera Pancam. 11:00 místního času: mikroskopická kamera MI zahájila snímkování čtyř vybraných cílů ("Polar", "Spectacled", "Kodiak" a "Panda") v oblasti "Bear Paw". Mössbauerovým spektrometrem byla analyzována původa v oblasti "Panda". MiniTES pak ještě provedl druhé měření tepelné setrvačnosti narušené vrstvy. MiniTES pozoroval kameny "White Elephant", "Fruitcake" a "Dihedral". Třetí měření tepelné setrvačnosti narušené vrstvy na duně "Serpent" spektrometrem MiniTES. Průzkum atmosféry Marsu kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES se uskutečnil po další krátké odpolední pauze v činnosti roveru.
2004-03-19	Spirit zahájil tento sol přiložením spektrometru APXS k místu "Panda" v uměle vytvořené díře Bear Paw a analýzou jeho chemického složení. Další měření se opakovalo i v místě "Polar". V průběhu tohoto průzkumu pořizovala kamera Pancam snímky narušené vrstvy a spektrometr MiniTES zjišťoval teplotu půdy na několika místech v okolí roveru. Místo "Polar" pak hodinu analyzoval Mössbauerův spektrometr, současně s ním zkoumal MiniTES oblohu a půdu Marsu. Mikroskopická kamera MI pořídila po třech snímcích míst "Polar" a "Panda". 2:35 místního času: Rover ujel 6 m k další části duny "Serpent", pojmenované "Stub Toe". Zde rover opakovaně (pětkrát) rozhrabával povrch svými koly a popojížděl o 0.15 m vpřed a vzad. Po vykonání tohoto úkolu ujel další 3 m dopředu a na rozhrabaná místa zaměřil navigační kameru Navcam a spektrometr MiniTES. Jízda roveru kolem okraje kráteru pak pokračovala 16 m podle pokynů řídícího střediska; dalších 9 m řídil autonavigační systém. 14:10 místního času: Ukončení jízdy. Rover v tomto solu ujel celkem 34.3 m. Kamery Pancam a Navcam začaly následně pořizovat snímky povrchu ve směru dalšího předpokládaného pohybu roveru v příštím solu. Odpoledne rover odvysílal získaná data na prolétající sondu Mars Odyssey. Během vysílací relace pracoval spektrometr MiniTES na pořizování atmosférických profilů a měření teploty povrchu.
2004-03-20	Mikroskopická kamera MI pořídila snímky půdy před roverem. Rover se přesunul o 22 m podél okraje kráteru východním směrem. Kamera Pancam a spektrometr MiniTES prováděly atmosférická pozorování.
2004-03-22	Místo na povrchu, označené jako "Soil ", bylo zkoumáno Mössbauerovým spektrometrem; v průběhu této analýzy prováděla kamera Pancam a spektrometr MiniTES průzkum atmosféry a kamene "Mazatzal". Mikroskopická kamera MI pořídila několik záběrů otisku Mössbauerova spektrometru, zanechaného v místa předchozího výzkumu. Rover se přesunul o 0.9 m směrem ke kameni "Mazatzal" a pořídil zde kamerami Hazcam snímky pro potvrzení správné pozice pro průzkum tohoto kamene přístroji na konci robotického ramene IDD. Kamera Pancam a spektrometr MiniTES pokračovaly v pozorování atmosféry a míst "Sandbox", "Saber" a "Darksand" v blízkosti kamene "Mazatzal". Před koncem pracovního solu byl spektrometr MiniTES umístěn do požadované polohy pro ranní průzkum.
2004-03-23	07:24 místního času: Rover probuzen, aby provedl pozorování půdy a atmosféry spektrometrem MiniTES. Poté opět přešel do režimu spánku, v němž vydržel až do první přímé komunikační relace se Zemí přes vysokoziskovou anténu HGA. Kolem 10:00 místního času: Spektrometr MiniTES začal analyzovat 2 místa na povrchu ("Saber" a "Sandbox"). Panoramatickou kamerou pořídil také záběry míst "Saber" a "Skull". Následovalo rozložení robotické paže a pořízení mikroskopických snímků 3 míst na kameni "Mazatzal" ("Arizona", "Illinois" a "New York"). Na posledně uvedené místo byl pak přiložen Mössbauerův spektrometr pro provedení 17 h analýzy mineralogického složení. V průběhu analýzy pracovaly přístroje Pancam a MIniTES na průzkumu okolí, zaměřily se i na kráter Bonneville a na místa Sandbox, Saber a nově i na "Orange Beach". 14:40 místního času: Rover odpočíval až do průletu sondy Mars Odyssey, při němž kromě vysílání dat také zkoumal atmosféru a povrch Marsu spektrometrem MiniTES. Poslední činností bylo umístění kamery Pancam do polohy pro noční snímkování měsíce Deimos.
2004-03-24	Ranní rozbor dat ze spektrometru APXS ukázal, že při předchozím průzkumu místa "New York" na kameni "Mazatzal" nebyla dvířka v přední části přístroje zcela otevřena a spektrometr se tak nedostal do těsné blízkosti kamene; měření bude nutno opakovat. Do 12:45 místního času: Rover dobíjel baterie. Další činností pak bylo očištění dvou míst "Illinois" a "New York" na "Mazatzalu" a jejich následný průzkum kamerami MI a Pancam. K místu "New York" byl pak přiložen Mössbauerův spektrometr.
2004-03-25	Proběhla opakovaná analýza míst "New York" a "Illinois" na kameni "Mazatzal" spektrometrem APXS.
2004-03-26	Ukončení měření, prováděného spektrometrem APXS a sníkování aktuální polohy ramene IDD předními kamerami Hazcam. Zbytek solu v trvání 225 min byl věnován hloubení díry bruskou RAT v místě "New York"; bylo dosaženo hloubky 3.8 mm. K tomuto solu ujel Spirit celkem 492 m.
2004-03-27	Vybroušená díra na místě "New York" na kameni "Mazatzal" byla podrobena průzkumu všemi přístroji na rameni IDD.
2004-03-28	Bruska RAT opakovala hloubení díry v místě "New York" na kameni "Mazatzal" a dosáhla hloubky téměř 8 mm; je tedy zatím nejhlubší, kterou některý z roverů vytvořil.
2004-03-29	Přístroje na stěžni PMA (kamera Pancam a spektrometr MiniTES) úspěšně provedly dálkový průzkum kráteru "Bonneville". Při operacích s ramenem IDD však došlo k problému; po oddálení Mössbauerova spektrometru od Mazatzalu nedošlo k rozepnutí jednoho ze dvou kontaktních spínačů. Rover to vyhodnotil jako nečekanou kolizi s nějakým objektem a pozastavil další pohyb robotické paže. Špatně pracující spínač se zhruba po dalších 3  min samovolně rozepnul, rover však přesně podle programu nepokračoval v operacích s IDD, ale čekal na další pokyny řídícího střediska.
2004-03-30	Po přijetí ranní dávky příkazů rover ještě hodinu odpočíval. Byla do provozu uvedena kamera Pancam, která vyfotografovala jak brusku RAT, tak i díru v kameni "Mazatzal". Dále pořídila i několik dalších záběrů kráteru "Bonneville", na nichž je zachycen i tepelný štít. Kamera se také pokusila zachytit činnost prachových vírů. Kamera MI pořídila záběry pro pětidílný mozaikový snímek vybroušené díry v nepravých barvách. K díře pak byl přiložen Mössbauerův spektrometr a zahájil dlouhodobé měření. Odpoledne pracoval spektrometr MiniTES na posledním snímání vnitřku kráteru a později také zkoumal atmosféru a půdu. Mezitím kamera Pancam snímala povrch ve směru plánovaného pohybu roveru v dalších solech. Všechno však neproběhlo podle očekávání. Po ranním příjmu dat měl rover odeslat jednoduchý signál, potvrzující úspěšné dokončení této činnosti (a opakovat jeho vysílání po dalších deseti minutách). Na Zemi ale nebyl zachycen ani jeden z nich. Nikde nebyla nalezena chyba a příjem 75 MB dat ze sondy Mars Odyssey potvrdil, že jinak vše je v pořádku a že rover vykonal zadané úkoly.
2004-03-31	V průběhu noci byl do vybroušené díry umístěn spektrometr APXS. Po zahřátí stěžně PMA uskutečnil spektrometr MiniTES sérii měření atmosféry a půdy Marsu. Spektrometr APXS dokončil měření prováděné ve vybroušené díře na kameni "Mazatzal" a pak 45 min odpočíval. Po přestávce očistila bruska RAT celkem šest míst na "Mazatzalu". Rameno IDD se poté složilo do cestovní polohy, aby rover mohl couvnout o 0.90 m zpět. Z této pozice se na vybroušenou díru a čerstvě očištěná místa zaměřil spektrometr MiniTES. Ten následně pokračoval i v pozorování oblohy a půdy, kamera Pancam při tom pořizovala záběry pro stanovení další trasy roveru. Na konci solu byl MiniTES ještě nasměrován na hory Columbia Hills.
2004-04-01	Pořízení několika posledních snímků kamene "Mazatzal" kamerami Pancam a Navcam. Následovala jízda směrem k jihu; první část dle příkazů řídícího střediska se uskutečnila bez problémů, druhý úsek řízený autonavigačním systémem byl však mnohem kratší, než se očekávalo. Místo 65 m Spirit urazil pouze 36.5 m.
2004-04-02	Před další jízdou zkoumal spektrometr MiniTES kámen "Carlsbad". První 15 m část jízdy probíhala podle pokynů ze střediska; dalších 20 m jel rover podle pokynů svého řídícího systému. Autonomní jízda se však opět vyznačovala popojížděním roveru vpřed a vzad na jednom místě při hledání vhodné trasy.
2004-04-03	Přístroje na rameni IDD prozkoumaly kámen, ležící před roverem. Spirit se pak vydal na další cestu směrem ke kopcům "Columbia Hills". Rover ujel 50.2 m (celkem 617 m) a překonal tak hranici 600 ujetých m, čímž splnil předposlední bod plánu své primární mise.
2004-04-05	Ukončení primární mise62. Dopoledne probíhala vědecká měření spektrometrem MiniTES. Odpoledne Spirit nejprve popojel 1.35 m směrem ke kameni "Route 66", po prozkoumání povrchu se posunul ještě o dalších 0.80 m vpřed. Kamera Pancam poté pořídila snímek "Columbia Hills".
2004-04-06	Prach usazený na magnetech v přední části roveru byl podroben průzkumu kamerou Pancam, poté spektrometrem APXS a nakonec byla zahájena dlouhodobá analýza Mössbauerovým spektrometrem. V odpoledních hodinách prolétala nad roverem sonda MGS, uskutečnilo se proto souběžné měření atmosféry Marsu.
2004-04-07	Spektrometr APXS dokončil analýzu prachu na magnetech, Mössbauerův spektrometr pak čtyři hodiny zkoumal kámen "Route 66". Odpoledne se koncová část ramene IDD, nesoucí tři vědecké přístroje a brusku RAT, natočila tak, aby Mössbauerův spektrometr byl přiložen ke kameni a APXS spektrometr mířil vzhůru na oblohu. V této pozici zůstalo rameno IDD během nahrávání nového softwaru.
2004-04-08 až 2004-04-11	Nahrávání nového řídícího software do palubního počítače.
2004-04-12	Po přijetí příkazu na rebootování systému rover nejprve odeslal potvrzení na Zemi a pak přešel na několik minut do režimu spánku. S probuzením zároveň zahájil práci s novým softwarem. První činností byla komunikační relace se Zemí přes vysokoziskovou anténu HGA krátce po poledni místního času.
2004-04-13	Vědecké výzkumy byly zahájeny spektrometrem MiniTES, který pozoroval okolní povrch Marsu. Následovalo očištění šesti míst na kameni "Route 66" pomocí kartáčků na brusce RAT. Tato místa nejprve snímkovala kamera MI, pak k nim byl přiložen Mössbauerův spektrometr pro provedení dlouhotrvající analýzy. Odpoledne pracovaly přístroje na stěžni PMA (kamery Pancam a MiniTES) na průzkumu okolí roveru.
2004-04-14	V noci došlo k výměně spektrometrů, analyzujících kámen "Route 66". Měření pomocí APXS pak probíhalo až do ranních hodin. Před odjezdem od tohoto kamene se na očištěná místa zaměřil spektrometr MiniTES. Odpolední jízda měřila 64 m, autonomní systém trasu v posledních 24 m. Celkem má Spirit dosud ujel 706.5 m.
2004-04-15	Rover pokračoval v dálkovém průzkumu povrchu a atmosféry Marsu. Jel směrem ke kopcům Columbia Hills.
2004-04-16	Kamera Pancam a spektrometr MiniTES opět prováděly dálková pozorování povrchu a atmosféry.
2004-04-17	Před další jízdou snímala kamera Pancam povrch v plánovaném směru dalšího pohybu roveru, spolu ze spektrometrem MiniTES pak zkoumala již vytvořené stopy po kolech roveru. Jako obvykle rover nejprve jel podle pokynů řídícího střediska (37 m), v přestávce pořizoval záběry okolí kamerami Pancam a Navcam a nakonec urazil dalších 38 m, řízených autonomním systémem. Místo zastavení se nachází 40 m od okraje kráteru "Missoula". Pozorování půdy a atmosféry spektrometrem MiniTES a snímkování povrchu kamerami Pancam a Navcam ve směru další předpokládané jízdy roveru.
2004-04-18	Probíhal hlavně dálkový průzkum. K tomu patřilo i hledání prachových vírů a snímkování přechodu měsíce Phobos přes sluneční disk.
2004-04-19 až 2004-04-20	Rover ujel zhruba 40 m k okraji kráteru "Missoula".
2004-04-21	Většinu solu rover prováděl dálková pozorování vnitřku kráteru "Missoula" kamerami Pancam a Navcam a spektrometrem MiniTES. Kamera Pancam také pořizovala záběry kráteru "Bonneville".
2004-04-22	V ranních hodinách pozoroval rover atmosféru Marsu kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES, kamera Pancam rovněž snímkovala místa "Gratteri Piazza", "Wallula Gap" a "Clark Fork". Rover při další jízdě nejprve projel okolo písčité prohlubně východně od kráteru "Missoula" a pak směřoval jihovýchodním směrem. Ujel při tom 73.8 m, celkem už 976.77 m.
2004-04-23	Pokračování jízdy ke kopcům Columbia Hills.
2004-04-24	Pokračování jízdy ke kopcům Columbia Hills. Během předchozího a tohoto solu rover ujel zhruba 109 m.
2004-04-25	První činností roveru bylo pořízení snímků půdy v místě "Waffle Flats" mikroskopickou kamerou MI a poté 90 min analýzy tohoto místa Mössbauerovým spektrometrem. V průběhu analýzy prováděly průzkum okolí kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Po uložení ramene IDD do cestovní polohy proběhla nejprve čtyřicetimetrová jízda dle pokynů z řídícího střediska, stejnou vzdálenost následně urazil rover s pomocí autonavigačního systému. Kousek před plánovaným koncem trasy se rover neplánovaně zastavil, při prohlédnutí fotografií z předního páru kamer Hazcam však technici v JPL nenašli žádnou překážku. Ke konci dne proběhlo další snímkování okolí kamerami Pancam a Navcam a také atmosférické měření spektrometrem MiniTES.
2004-04-26	Pokračovalo snímkování okolí roveru kamerou Pancam a také průzkum atmosféry spektrometrem MiniTES souběžně s kamerou Pancam. Po další jízdě v délce 60.8 m pokračoval průzkum okolí a atmosféry dvěma přístroji na stěžni PMA.
2004-04-27	Rover zahájil práci až 15 min před polednem místního času (kvůli shromažďování energie pro následující jízdu) pozorováním okolí a atmosféry kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES. Během dlouhé jízdy s autonavigačním systémem se osvědčila nová verze softwaru, která na jednom místě správně vyhodnotila překážku v cestě. Rover pak kousek couvl zpět a téměř celou zbývající trasu do určeného (koncového) bodu jel pozadu (povrch před roverem ve směru jízdy zkoumal zadní pár kamer Hazcam). Před koncem cesty se rover otočil a do místa zastavení již dojel obvyklým způsobem (přední částí ve směru pohybu). I když v tomto solu rover ujel 88.6 m (celkem již 1 315 m), kvůli objíždění překážek se dostal jen 60 m od předchozího stanoviště.
2004-04-28	Neobvykle brzká ranní činnost (již v 9 hodin místního času) kamery Pancam byla zaměřena na pořízení snímků oblačnosti v atmosféře Marsu. Mössbauerův spektrometr 2 h analyzoval půdu v místě "MayFly", souběžně s ním pracovala kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Místo "MayFly" také snímkovala kamera MI. Ve stejném místě měl rover pomocí jednoho z předních kol vyhloubit jamku, ale na snímcích z předních kamer Hazcam objevili technici několik centimetrů velký kámen, který by mohl v průběhu vyhrabávání jamky spadnout dovnitř. Rover proto couvl o 10 centimetrů a na tomto novém místě vytvořil jamku hlubokou 6 centimetrů. Vyhloubenou díru pak snímkoval přední pár kamer Hazcam (pro naplánovaní následující aktivit s přístroji na konci robotického ramene).
2004-04-29	Uměle vytvořenou jamku zkoumaly Mössbauerův spektrometr, spektrometr APXS a mikroskopická kamera MI.
2004-04-30	Chyba v komunikaci s roverem způsobila přerušení prací.
2004-05-01	Proběhlo opakované snímkování vybraných míst ve vyhloubené díře "Big Hole". Z většího odstupu pak jamku fotila kamera Pancam. Pak rover pokračoval v jízdě a ujel 90.8 m směrem ke kopcům Columbia Hills.
2004-05-02	Další jízda roveru byla předčasně ukončena po 37 m. Rover totiž vyjel do svahu o stoupání 12.2° a autonavigační systém vyhodnotil další případný pohyb jako nebezpečný a zastavil jízdu. To však přineslo i jednu kladnou věc, a sice zlepšení osvětlení solárních panelů na roveru a tím i lepší dobíjení palubních baterií.
2004-05-03	Rover ujel svou dosud nejdelší trasu, 92.4 m.
2004-05-04	Ranní sekvence příkazů ze Země na rover byla odeslána rychlostí 500 bit/s. Rover však očekával vysílání rychlostí 1000 bit/s a proto tyto příkazy nedokázal přijmout. Technici z JPL pak urychleně odeslali krátkou sekvenci příkazů, aby rover v dané situaci nekomunikoval ze sondami na oběžné dráze Marsu a šetřil tak energii pro další soly. Během tohoto solu rover neprováděl žádná vědecká pozorování ani se nepohyboval.
2004-05-05	Před jízdou byl snímkován kámen "Tulula". Po jízdě dle příkazů pozemního střediska následoval jako obvykle autonomní pohyb roveru. Před posledním krátkým popojetím o 85 centimetrů do konečné polohy proběhlo snímkování okolí. Závěrečný pohyb se ale neuskutečnil, protože se před roverem nacházela menší písečná závěj, která byla autonavigačním systémem vyhodnocena jako nesjízdná. V plánovaném místě zastavení měla být v následujícím solu rozložena robotická paže a přístroje na ni umístěné měly prozkoumat povrch. Z důvodu nedokončeného pohybu a chybějícího snímku prostoru před roverem však bylo rozhodnuto, že se průzkum na daném místě neuskuteční. Další sol tak bude rover pokračovat v cestě. Rover ujel celkem již 1 566 m.
2004-05-06	Po dopoledním dobíjení baterií se uskutečnil atmosférický průzkum. Trasa v tomto solu měřila 96.8 m a byla rozdělena na dva stejné úseky. První část naplánovali technici v JPL, druhou řídil autonavigační systém. Rover již překonal vzdálenost jedné míle (přesněji 1 669 m).
2004-05-07	Vybrané místo na povrchu Marsu před roverem bylo nejprve půl hodiny zkoumáno spektrometrem APXS, poté hodinu Mössbauerovým spektrometrem a nakonec mikroskopická kamera MI pořídila čtyři snímky daného místa. V činnosti byly i přístroje na stěžni PMA. Odpoledne pokračovala jízda dalšími 65 m.
2004-05-08	Kamera Pancam a spektrometr MiniTES zkoumaly atmosféru a okolí roveru. Po půlhodinovém odpočinku se uskutečnila první část (47 m) naplánované jízdy a v místě zastavení proběhl průzkum okolí. Jízda pak pokračovala s použitím autonavigačního systému a rover celkem za tento den překonal vzdálenost 95.2 m.
2004-05-09	Pokračování jízdy (80 m) ke kopcům Columbia Hills (ve vzdálenosti 1.6 km). Po jízdě rover snímkoval rover kamerou Navcam okolí pro vytvoření 360° panoramatu.
2004-05-10	Ranní činnosti byly zaměřeny na průzkum atmosféry a okolního povrchu. Rover vytvořil svůj nový rekord v délce jízdy během jednoho solu, celkem 123.7 m.
2004-05-11	Tři přístroje na rameni IDD analyzovaly místo "Lead Foot" na povrchu před roverem, ale například fotky z mikroskopické kamery MI nebyly moc ostré. Následovala jízda v délce 55.6 m. Celkem již Spirit ujel 2 089 m. Před koncem pracovního solu ještě zachytila kamera Pancam pohyb Slunce po obloze pro stanovení přesné polohy roveru.
2004-05-12 až 2004-05-13	Rover uskutečnil přibližně 70 m dlouhou jízdu, na jejímž konci proběhl dálkový průzkum přístroji na stěžni PMA (kamerami Pancam a Navcam a spektrometrem MiniTES).
2004-05-14	Dopoledne bylo dokončeno snímkování kamene "Flat Head" kamerou Pancam. Po několika hodinách odpočinku a dobíjení baterií rover vykonal jízdu v délce 90 m.
2004-05-15	Ráno probíhal 45 min dlouhý vědecký průzkum okolí roveru, následovaný přestávkou pro dobití baterií. Trasu měřící 31 m dle pokynů řídícího střediska rover zdolal bez problémů, následovat měla autonomní jízda. Rover pak ale 45 min bezvýsledně hledal cestu dolů po svahu malé brázdy. Kvůli příliš velkému sklonu svahu se rozhodl najít jinou trasu, ale přítomnost větších kamenů v okolí brázdy zabránila i tomuto postupu. Nakonec se nepodařilo vykonat ani poslední krátký pohyb, který měl umožnit použití přístrojů na rameni IDD pro průzkum půdy, ani následné snímkování prostoru před roverem.
2004-05-16	Vzhledem ke komplikacím v předchozím solu rover pouze pokračoval v jízdě. Byly zveřejněny teplotní mapy kráteru Bonneville.
2004-05-17	V průběhu solu došlo k softwarové chybě. Při pokusu o zápis do chráněné oblasti paměti selhal příkaz, mající provést tento úkon. Problém vznikl tím, že jiný proces 3 µs před vykonáním zápisu tuto oblast uzavřel. Řídící systém to pak správně vyhodnotil jako softwarovou chybu a vyvolal restartování celého počítače. To však znamenalo přerušení dalších plánovaných prací v tomto solu. Ještě před vznikem chyby rover pravděpodobně ujel 68 m.
2004-05-18	Kamery Pancam, Navcam a Hazcam prováděly snímkování okolí, aby pracovníci v řídícím středisku zjistili, kde se rover přesně nachází. Předchozí softwarová chyba měla jednu pozitivní stránku: baterie na palubě roveru se dobily na maximální dosažitelnou kapacitu. Rover překonal dalších 113 m směrem ke svému následujícímu cíli. Druhá část cesty, měřící 78 m, byla zatím nejdelší trasou Spiritu, kterou ujel jen s pomocí autonavigačního systému. Rover již ujel celkem 2 473 m a nacházel se zhruba 780 m od kopců Columbia Hills.
2004-05-19	Pokračovala jízda ke Columbia Hills. Tentokrát rover urazil vzdálenost 109.5 m. Hodinu pak trvalo snímkování okolí kamerami Pancam a Navcam a spektrometrem MiniTES. Spirit již ujel celkem 2585.52 m. K úpatí kopců chybělo zhruba 680 m.
2004-05-20	Půdu před roverem nejprve zkoumal Mössbauerův i APXS spektrometr, následně pořizovala snímky zkoumané půdy i kamera MI. Rameno IDD bylo složeno do přepravní polohy a jedno z předních kol pak před roverem vyhloubilo díru pro následný průzkum.
2004-05-21	Na tento sol byl plánován dálkový průzkum okolí a průzkum vyhloubené díry. Odeslání nových příkazů na rover proběhlo bez problémů, rover o něco později potvrdil jejich přijetí. Při odpoledním průletu ale sonda Mars Odyssey (2001-013A) nezachytila plánované vysílání z roveru. Technici si nejprve mysleli, že by to mohlo být způsobeno nízkou elevací v době přeletu (signál by blokovaly kopce Columbia Hills). Tým zodpovědný za komunikaci se sondou to ale vyvrátil. Řídící středisko se pokoušelo navázat kontakt s roverem pomocí přímého spojení, ale bez úspěchu.
2004-05-22	Pokračovaly snahy o spojení s roverem, opět bez odezvy. První data z roveru pak přišla ze sondy Mars Global Surveyor (1996-062A) po odpoledním průletu nad Spiritem. Z těchto dat vyplynulo, že v předchozím solu došlo v palubním softwaru k extrémně málo pravděpodobné chybě, která způsobila restartování počítače roveru a přerušení plánovaných prací. Na tuto chybu se následně nakupily další problémy s komunikací. Všechny anomálie se podařilo identifikovat a poté vypracovat postupy, které mají zabránit opakování této situace.
2004-05-23	Celý sol byl věnován uvádění roveru do normálního provozního stavu, mimo jiné navázání přímé komunikace přes anténu HGA a znovunastavení stěžně PMA do výchozí polohy (natočení stěžně se předtím nepodařilo zjistit).
2004-05-24	Rover prováděl dálková pozorování okolí a pozorování atmosféry v koordinaci se sondou Mars Global Surveyor (1996-062A). Vše proběhlo bez problémů, rover je tedy plně funkční. V době nečinnosti se plně dobily palubní akumulátory.
2004-05-25	Mikroskopická kamera MI nejprve snímala vyhloubenou díru, potom následovala 5.5 h dlouhá analýza pomocí Mössbauerova spektrometru. Současně s ní probíhal dálkový průzkum okolí kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES. Po odpoledním odeslání dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A) došlo k výměně přístrojů a spektrometr APXS zahájil dlouhotrvající průzkum dvou míst ve vyhloubené díře.
2004-05-26	Opakovala se situace z předchozího solu, kdy probíhal současně výzkum vyhloubené díry kamerou MI a Mössbauerovým spektrometrem a pozorování okolí panoramatickou kamerou. Po ukončení prací bylo rameno IDD složeno do cestovní polohy a rover následně couvl o 0.85 m. Odpoledne pak z této pozice zkoumal díru spektrometrem MiniTES.
2004-05-27	Kamera Pancam dokončila pozorování vyhloubené díry, rover se pak po osmi solech opět vydal na cestu ke kopcům Columbia Hills. První část předem stanovené trasy ujel za 30 min, dalších 75 min trvala jízda za pomoci autonavigačního systému. V tomto solu Spirit ujel 61 m. Celkem již rover urazil 2647.7 m K úpatí kopců zbývalo 620 m.
2004-05-28	Dopoledne snímala kamera Pancam okolí roveru. Následoval odpočinek pro dobíjení baterií. Rover pokračoval v jízdě, dle příkazů ze Země ujel 69 m. Po pořízení záběrů okolí měl následovat autonomní pohyb, ale členitost terénu v blízkém okolí to znemožnila.
2004-05-29	Proběhla další 24.4 m dlouhá jízda dle pokynů řídícího střediska. Rover se opět dostal do obtížně sjízdného místa a jízda dle autonavigačního systému proto nebyla povolena.
2004-05-30	Pokračování jízdy ke kopcům Columbia Hill. Rover urazil 43 m dle pokynů ze Země, pak 55 m řízen autonavigačním systémem.
2004-05-31	Pokračovala jízda v délce 61 m.
2004-06-01	Rover urazil behem solu trasu 52 m. Celkem již ujel 2 980 m.
2004-06-02	Rover se přesunul dalších 64.7 mu směrem ke Columbia Hills.
2004-06-03	Sol byl vyhrazen vědeckým výzkumům. Přístroje na stěžni PMA (kamera Pancam a spektrometr MiniTES) prozkoumávaly nedaleké kopce, spektrometr APXS analyzoval prach zachycený na magnetech na roveru.
2004-06-04	Rover prováděl Mössbauerovým a APXS spektrometrem průzkum kamene "Joshua". Část prací ale nebyla vykonána. Vyskytla se totiž situace, kdy si rover myslel, že došlo ke kolizi brusky RAT s ramenem IDD. Další operace s ramenem byly proto automaticky pozastaveny.
2004-06-05	Byl dokončen průzkum kamene "Joshua". Následovala jízda dle pokynů z řídícího střediska, při níž rover ujel 73 m. Od místa prvního výzkumu "Spur B" na úpatí kopců Columbia Hills byl rover vzdálen 220 m.
2004-06-06 až 2004-06-07	Jízda roveru ke kopcům Columbia Hills pokračovala dalším 83 m dlouhým úsekem. Následoval dálkový průzkum kopců.
2004-06-08	Uskutečnila se jizdá v délce 70 m.
2004-06-09	Uskutečnila se 49 m dlouhá jízda. Kopce poté snímal spektrometr MiniTES.
2004-06-10	Po překonání vzdálenosti 23 m zbývalo roveru 50 m k cílovému místu na úpatí kopců. Rover zastavil ve svahu o náklonu 20°, což je pro něj stále ještě bezpečná hodnota.
2004-06-11	Úsek 42 m jízdy posunulo rover do oblasti, ve které pak pořídil velice zajímavé snímky neobvyklého malého kamene na povrchu, pojmenovaného "Cobra hoods" ("End-of-Rainbow"?).
2004-06-12	Měl proběhnout dálkový průzkum kamene "End-of-Rainbow" a také průzkum půdního vzorku "Shredded" přístroji na konci ramene IDD. Sekvenci příkazů se však nepodařilo nahrát do paměti roveru. Za příčinu byl později označen posun frekvence přijímacího systému na roveru v důsledku nízké teploty na Marsu, související s příchodem zimního období.
2004-06-13	S plně nabitými palubními bateriemi po neplánovaném odpočinku rover nejprve vykonal činnosti plánované pro předcházející sol, pak se vydal cestu k 4 m vzdálenému kameni "End-of-Rainbow". Přímá jízda k tomuto kameni však kvůli příkrému terénu a překážkám nebyla možná, v tomto solu se rover proto přesunul doprava a dostal se tak trochu dále od tohoto kamene. Z místa zastavení měl ale přímou cestu k cílovému kameni.
2004-06-14	Dojezd do místa "Hank Moore Hollow".
2004-06-16	Uskutečnilo se snímkování kamene "Pot-of-Gold" kamerou MI, ale záběry nebyly příliš ostré kvůli špatně nastavené vzdálenosti objektivu od kamene. Mössbauerův spektrometr provedl analýzu zmiňovaného kamene bez problémů.
2004-06-17	Kamera MI pořídila vyhovující záběry kamene "Pot-of-Gold", nezdařily se naopak analýzy pomocí spektrometrů na rameni IDD v důsledku chyby při změně pozice IDD.
2004-06-18	Pokračoval průzkumu kamene "Pot-of-Gold" přístroji na rameni IDD. V tomto kameni byl objeven minerál hematit.
2004-06-19	Dokončení analýzy kamene "Pot-of-Gold" spektrometrem APXS. Následovalo další snímkování kamene "Pot-of-Gold" kamerou MI. Před vrtáním díry pomocí brusky RAT bylo nutno rover přemístit z azimutu 170° na 95°. Rover nejprve couvnul na západní stranu "Hank's Hollow", tam se otočil a popojel ke cílovému kameni. Prokluzování kol na svažitém terénu však způsobilo zastavení roveru ve vzdálenosti 2 m západně od kamene "Pot-of-Gold" na místě se stoupáním 19°.
2004-06-20	Jízda ke kameni "Pot-of-Gold" byla rozdělena do dvou solů, aby nedošlo k minutí cíle. V důsledku najetí zadního levého kola na několik kamenů se neuskutečnila celá plánovaná jízda pro tento sol.
2004-06-21	Proběhla analýza půdního vzorku Mössbauerovým spektrometrem a snímkování téhož místa kamerou MI. Pak rover přejel terénní vlnu a zůstal stát 1 m od kamene "Pot-of-Gold" ve svahu o sklonu 13°.
2004-06-22	Rover zkoumal půdu v místě "Jaws" spektrometrem APXS a kamerou MI. Ani další jízda ke kameni "Pot-of-Gold" nebyla přesná, rover ujel více než bylo vhodné a zastavil se tak přímo nad cílovým kamenem.
2004-06-23	Krátké couvnutí roveru jen konečně umístilo do vhodné polohy pro další průzkum kamene "Pot-of-Gold". Zbytek solu byl věnován pořizování snímků kamerami Pancam a Navcam.
2004-06-24	Bruska RAT odstranila z nejvyšších míst na kameni "Pot-of-Gold" 0.2 mm silnou vrstvu. Broušení 105 min, přítlačná síla byla totiž nastavena pouze na 68 Newtonů, protože kámen byl jen o něco málo větší než samotná bruska. Při srovnání snímků před a po broušení se zjistilo, že kámen byl při činnosti brusky RAT o kousek posunut. Také možný skluz roveru pak zapříčinil nesouvislé obrušování kamene. Po broušení byl spektrometr APXS přiložen k čerstvě odhalenému místu pro provedení analýzy během noci.
2004-06-25	Ráno byla ukončena analýza obroušeného místa na kameni "Pot-of-Gold" spektrometrem APXS. Po průzkumu stop roveru kamerou Pancam a spektrometrem APXS následovalo pořízení několika snímků obroušeného místa mikroskopickou kamerou MI a pak přiložení Mössbauerova spektrometru na totéž místo pro provedení 21 h trvajícího měření.
2004-06-26	Pokračoval průzkum obroušeného místa na kameni "Pot-of-Gold" spektrometrem APXS a mikroskopickou kamerou MI.
2004-06-27	Přístroje na stěžni PMA zkoumaly atmosféru Marsu, spektrometr MiniTES navíc zkoumal tepelnou setrvačnost půdy v okolí roveru. Kamera MI pořídila několik dalších záběrů zkoumaného kamene "Pot-of-Gold" a Mössbauerův spektrometr provedl poslední dlouhodobé měření vybroušeného místa.
2004-06-28	Probíhal průzkum atmosféry Marsu. panoramatická kamera Pancam pořizovala snímky míst na povrchu Marsu, které byly v minulém solu zkoumány spektrometrem MiniTES. Ke konci solu pak rover složil rameno IDD do cestovní polohy a couvnul k místu "Bread Box". Kamera Pancam se rovněž pokusila vyfotit kámen "Pot-of-Gold", ale snímky byly přeexponovány.
2004-06-29	Po opětovném průzkumu atmosféry pořizovala kamera Pancam snímky povrchu ve směru dalšího předpokládaného pohybu a také snímky půdy v místě "Bright Tracks", kde se nachází velmi jasný materiál.
2004-06-30	Nové cíle "Breadbox" a "Sourdough" byly zkoumány kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES. Poté byl "Breadbox" snímkován mikroskopickou kamerou MI, k "Sourdough" byl později umístěn Mössbauerův spektrometr. Uprostřed noci došlo k výměně za spektrometr APXS, který analyzoval daný cíl po dobu 5 h. Zahájena údržba systémů roveru.
2004-07-01	V průběhu dne se dobíjely palubní baterie a probíhala plánovaná kalibrace předních kamer Hazcam. Večer byla úspěšně otestována funkce termostatického spínače, který aktivuje vyhřívání pohonu stěžně PMA.
2004-07-02	Rover zkoumal jasné místo "String of Pearls" třemi přístroji na rameni IDD. Nejprve pořídil dva snímky kamerou MI, pak jej analyzoval Mössbauerovým spektrometrem a nakonec i spektrometrem APXS.
2004-07-03	Robotická paže byla složena do cestovní polohy a rover couvnul o 1.5 m od oblasti "Hank's Hollow", aby mohl později spektrometrem MiniTES zkoumat kámen "Pot-of-Gold" a okolní stopy od kol roveru. Při této krátké jízdě byl poprvé použita technika pro vizuální stanovování vzdáleností ze snímků z kamery Navcam. Systém pracoval docela dobře a bude později využíván při jízdách roveru, kdy již bude funkčních jen pět jeho kol a kdy proto bude docházet k větším odchylkám (vybočování a prokluzování) od plánované trasy.
2004-07-04	Na novém místě 1.5 m od "Hank's Hollow" rover celý den a i část noci prováděl dálkový průzkum pomocí spektrometru MiniTES.
2004-07-05	Dosaženo dalších 90 solů na povrchu Marsu (půl pozemského roku). Rover pokračoval v průzkumu okolí (půdy a stop po kolech roveru) spektrometrem MiniTES. Kamera Pancam pak snímkovala cíle "Cookie Cutter" a "Julienned". Vzhledem k nedostatku času a energie se v těchto místech neuskutečnily plánované výzkumy přístroji na rameni IDD a byly přesunuty do dalšího solu. Celková ujetá vzdálenost roverem činila 3 414 m.
2004-07-06	Krátce po zahájení plánovaných operací předpověděl palubní systém možnou kolizi ramene IDD s nějakým předmětem, proto zastavil vykonávání dalších činností.
2004-07-07	Pracovníci v řídícím středisku nalezli chybu, která v předchozím solu způsobila zastavení činnosti a rover tak mohl splnit plán, připravovaný původně na předchozí sol. Probíhalo mikroskopické snímkování a dvouhodinová analýza povrchu Mössbauerovým spektrometrem, dálkový průzkum (spektrometrem MiniTES a kamerou Navcam) roverem porušeného povrchu - Následovala jízda do vcelku rovné oblasti "Engineering Flats". Po jízdě, která jej zavedla do středu plánované oblasti, pořídil rover kamerou Navcam 360° panoramatický snímek okolí. Během komunikační relace se sondou Mars Odyssey (2001-013A) zkoumal okolí spektrometrem MiniTES.
2004-07-10	Na roveru byly periodicky zapínány vyhřívače na předním pravém kole, aby se zlepšilo promazání motoru, pohánějícího toho kolo. Proběhla také velmi krátká testovací jízda.
2004-07-11	Opakovaly se úkony z předchozího solu. Po další zkušební jízdě se rover dostal do mírného náklonu jižním směrem. Tato nevhodná poloha pro osvětlení fotovoltaických panelů a také časté zapínání vyhřívačů způsobilo, že v palubních akumulátorových bateriích poklasla zásoba elektrické energie. V těchto solech proto neprobíhala žádná vědecká měření.
2004-07-12	Na devět různých míst měl rover přiložit Mössbauerův spektrometr, aby tak ověřil funkčnost zkalibrovaného systému předního páru kamer Hazcam. V sedmi případech proběhlo umístění spektrometru správně, v dalších dvou však nikoliv (bude otestováno v některém z příštích solů). Spirit vykonal zkušební jízdu, při níž bylo zjišťováno, jaký vliv na promazání pravého předního kola měly předchozí aktivity. Problémové kolo však bylo ještě před začátkem testu ohříváno slunečním svitem (vzhledem k poloze roveru), teplota kola byla proto vyšší, něž při prvotních testech. To pak ztížilo porovnávání výsledků před a po promazávacích akcích. Následná analýza ukázala, že jízdní vlastnosti kola se zlepšily o 20%, přesto ale kolo odebírá dvakrát více proudu, než každé ze zbývajících kol. Technici však nemohli toto zlepšení připsat jen předchozímu čtyřsolovému ohřívání kola, ale vliv na to mohla mít i skutečnost, že se v posledních třiceti solech rover téměř nepohyboval a k promazání kola tedy mohlo dojít samovolně.
2004-07-13	Rover se vydal z "Engineering Flats" směrem k vyšším a lépe pro osvětlení fotovoltaických panelů orientovaným místům. Po 8 m jízdy se dostal do místa s vhodnějším sklonem pro zachytávání slunečního záření. I přes nízký stav energie v bateriích proběhl 50 min trvající vědecký výzkum.
2004-07-14	Pokračovala jízda z místa "Engineering Flats". Rover se pohyboval novým způsobem, couval a pravé přední kolo táhl po povrchu. Tím se bude motor kola šetřit pro složitější úseky, kde bude potřeba, aby pracovalo všech šest kol najednou. Při této jízdě rover ujel 4 m. Další činností roveru byl dálkový průzkum okolí kamerami Pancam a Navcam a spektrometrem MiniTES, trvající okolo 1.5 h.
2004-07-15	V palubních bateriích roveru vzrostla díky vhodné orientaci roveru zásoba elektrické energie. Rover nejprve vykonal 6 m dlouhou jízdu za pomoci všech šesti kol, pak následovaly další 3 m bez použití pravého předního kola. Od začátku mise již rover ujel 3 450 m. Rover rovněž snímkoval skalní podloží, nacházející se pod ním a táhnoucí se severním směrem. Přední část roveru mířila jižním směrem v azimutu 184.4°.
2004-07-16	Proběhl dálkový průzkum. Převážnou část cesty v délce 13 m se rover pohyboval pouze za pomoci pěti kol a svou polohu zjišťoval pomocí vylepšeného systému pro vizuální stanovování ujeté vzdálenosti. Jízda proběhla dobře, proto se i bude používat i v dalších solech. Závěrečný krátký úsek rover urazil za pomoci všech šesti kol pro dosažení plánovaného místa.
2004-07-17	Snímkování vybraného místa na povrchu mikroskopickou kamerou MI a jeho průzkumu Mössbauerovým spektrometrem. Rover pokračoval v další jízdě za pomoci jen pěti kol a couváním ujel dalších 10 m severním směrem.
2004-07-18	Aby mohl rover prozkoumat zajímavé skalní podloží "Wooly Patch", musel dočasně sjet ze své plánované trasy severním směrem a vydat se na východ. Jizda dlouhá 17 m se dvěmi úseky, projetými jen za pomoci pěti kol, skončila přesně na vrcholku podloží. Nevhodný sklon roveru v místě zastavení snížil množství použitelné elektrické energie.
2004-07-19	Kamera MI pořídila sérii snímků podloží a Mössbauerův spektrometr provedl jeho krátkou analýzu. Rover se pak přemístil do výhodnější pozice pro plánované vrtání díry bruskou RAT a pro lepší osvětlení svých fotovoltaických panelů.
2004-07-20	Pro vytvoření mozaikového obrázku kamene "Sabre" na skalním podloží pořídila kamera MI 34 snímků. Pak na tomto místě pracoval dvě hodiny Mössbauerův spektrometr. V noci analyzoval kámen spektrometr APXS po dobu 7 h.
2004-07-21	Dvě hodiny činnosti brusky RAT stačily k vytvoření hluboké díry v kameni "Sabre". Příčinou byla nižší tvrdost tohoto kamene, než u jiných kamenů v kráteru Gusev, do nichž bruska RAT hloubila díry. Do díry byl vložen spektrometr APXS, ale kvůli nejasnostem, jak dlouho trvalo vrtání a operace s ramenem IDD, byla celá sekvence přerušena o několik minut dříve než bylo plánováno. Noční měření tímto spektrometrem proto nebylo uskutečněno.
2004-07-22	Ráno zahájila práci mikroskopická kamera MI a pořídila 30 snímků vyhloubené díry v kameni "Sabre". Do díry byl opět přiložen spektrometr APXS.
2004-07-23	Ve čtyři hodiny ráno místního času zahájil spektrometr APXS šestihodinovou analýzu chemického složení kamenei "Sabre" ve vyhloubené díře. Poté kamera MI snímala místo "Mammoth", které bude dalším cílem brusky RAT. Práce na kameni "Sabre" ukončil Mössbauerův spektrometr 21 hodin trvajícím měřením, ukončeným až v 198. solu.
2004-07-24	Mössbauerův spektrometr dokončil dlouhotrvající analýzu mineralogického složení díry v kameni "Sabre". Bruska RAT pak vyhloubila další díru do kamene "Mastodon", do níž byl umístěn spektrometr APXS. Měření zahájil až v noci, během komunikační relace roveru se sondou Mars Odyssey (2001-013A).
2004-07-25	Ráno bylo dokončena šestihodinová analýza kamene Mastodon spektrometrem APXS. Uprostřed solu rover pouze nabíjel baterie. Po tomto odpočinku snímkoval vyhloubenou díru kamerou MI, následovalo umístění Mössbauerova spektrometru do díry a zahájení jeho 20 hodin trvajícího měření.
2004-07-26	Na začátku náročného solu bylo dokončeno měření Mössbauerovým spektrometrem. Po poledním přestávce a po krátkém couvnutí roveru nasnímala vyhloubenou díru kamera Pancam a spektrometr MiniTES. Další, 16 m dlouhou trasu jel rover vzhledem k obtížnému terénu rover pomoci všech šesti kol. Důvodem byla snaha dojet přesně na místo, které je skloněno k severu a umožňuje tak lepší osvětlení fotovoltaických panelů.
2004-07-27	Byla naplánována 30 m dlouhá jízda dosti svažitým terénem. Po ujetí 2.5 metru se rover zastavil, protože se ocitnul na svahu o sklonu 25.6° a povolené maximum bylo 25°. Rover úspěšně vykonal vědecká pozorování před jízdou i snímkování okolí po dokončení jízdy.
2004-07-28	Rover pokračoval v jízdě do cílového místa podle plánu pro předchozí sol. Maximální povolený náklon byl však řídícím střediskem nastaven na 32°, a jízda (25.5 metru) tak proběhla bez problémů. Rover následně snímkoval své okolí.
2004-07-29	V místě zastavení nebylo nalezeno žádné viditelné skalní podloží, rover proto pokračoval v jízdě vzhůru do kopce. Devatenáctimetrová jízda za pomoci všech šesti kol proběhla bez zádrhelů, avšak na jejím konci se rover ocitl v menší prohlubni, s nepříznivým sklonem 15° jihozápadním směrem.
2004-07-30	Vzhledem k pozdnímu příjmu dat z předchozího solu a tudíž i pozdnímu zjištění, že pro tento sol bude k dispozici místo 370 Wh pouze 288 Wh elektrické energie, byl plán upraven tak, že snímkování před jízdou trvalo pouze 17 minut (během té doby se kola zahřála) a rover následně popojel o pouhých 25 centimetrů. K tomuto solu rover ujel 3565.57 metru a nacházel se na svahu s převýšením 9 m nad okolní planinou. V následujících solech by měl rover dorazit ke skalnímu podloží "Clovis" a současně dobít palubní baterie.
2004-07-31	Rover se pokusil dojet ke skalnímu podloží Clovis. Při jízdě z prohlubně, vyplněné písčitým materiálem, do svahu o sklonu přes 20° ale docházelo k velkému prokluzování kol a rover se tak nemohl dostat výše. Neúspěšná jízda byla ukončena kvůli vypršení času pro tuto činnost.
2004-08-01	V plánu pro opětovnou jízdu k místu Clovis se již počítalo s prokluzem 50%, přesto se roveru opět nepodařilo dojet do přesně plánovaného místa. Během jedné části trasy dosáhl prokluz až 125% (rover sklouzával dolů z kopce).
2004-08-02	Řídící středisko dále analyzovalo příčinu předchozí chyby a rover nadále nepoužíval své přístroje.
2004-08-03	Porucha neměla vliv na komunikační schopnosti roveru a tak se v brzkých ranních hodinách uskutečnil plánovaný test spojení roveru s evropskou sondou Mars Express (2003-022A). Této sondě se podařilo zachytit nosnou frekvenci v UHF pásmu, vysílanou ze Spiritu. Sonda se nacházela zhruba 6000 km nad povrchem planety. Test byl zaměřen na možnost sledování budoucích sond během kritických fázi jejich letu (průchod atmosférou a přistání na Marsu).
2004-08-05	Došlo k náhodnému restartování řídícího počítače roveru. Problém způsobila již známá chyba v softwaru (zřejmě špatné časování příkazů), kterou se řídící tým snaží opravit.
2004-08-06	Navzdory příkrému svahu dojel rover přesně do očekávané pozice pro průzkum místa Clovis přístroji na rameni IDD. Proběhl také druhý test zachycení signálu z tohoto roveru pomocí sondy Mars Express (2003-022A).
2004-08-07 až 2004-08-12	Spektrometr APXS provedl analýzu místa "Plano", které bylo předtím očištěnobruskou RAT. Po analýze pak bruska na tomto místě za 2.5 hodiny vyhloubila 8.9 mm hlubokou díru(dosud nejhlubší při této misi). Rover také kamerou Pancam pořizoval záběry pro vytvoření 360-ti stupňového barevného panoramatického snímku okolí.
2004-08-13	Mikroskopická kamera MI pořídila sérii snímků vyhloubené díry, do které byl později vložen spektrometr APXS. Pokračovalo snímkováníokolí kamerou Pancam.
2004-08-14	Brzy ráno zkoumaldíru spektrometr APXS. Po něm byl do díry umístěn Mössbauerův spektrometr, který pak zahájil velmi dlouhou (48 hodin) a detailní analýzu mineralogického složení tohoto zřejmě vodou hodně pozměněného kamene. Pokračovalo snímkování okolí kamerou Pancam. Denní přísun elektrické energie z fotovoltaických panelů kolísá mezi 300 až 400 Wh za sol. Rover se nachází 13 m nad místem Hank's Hollow na úpatí kopců Columbia Hill a zároveň 37 m nad místem svého přistání.
2004-08-15 až 2004-08-19	Byl dokončen průzkum jedné z částí odkryvu Clovis. Rover se pak na místě otočil doprava (asi o 20-25 centimetrů).
2004-08-20	Rover nevykonával žádné činnosti, pouze dobíjel zřejmě dosti vyprázdněné palubní baterie.
2004-08-21	Po probuzení v 11:20 místního času a po odeslání dat na sondu Mars Odyssey (2001-013A) nepřešel rover do režimu odpočinku, jak bylo zvykem po dosti dlouhou část mise, ale pokračoval v dalších činnostech. Bruskou RAT nejprve očistil pět míst na povrchu Clovisu (ve tvaru olympijských kruhů), odklonil rameno IDD, vyfotil je předními kamerami Hazcam a nakonec očistil další dvě místa. Pak provedl půlhodinovou analýzu spektrometrem APXS, vyfotil všech sedm očištěných míst kamerou MI a po uložení ramene I DD do cestovní polohy couvnul o jeden metr; pokračoval focením okolí kamerou Navcam, odesíláním dat na sondu MO současně se zkoumáním okolí spektrometrem MiniTES a na závěr ještě snímkováním okolí kamerou Pancam. Od začátku mise rover ujel 3605 m.
2004-08-22 až 2004-08-25	Probíhal přímý průzkum místa "Ebenezer", vzdáleného přibližně 8 m od "Clovis". V místě zastavení směřovala přední část roveru jihovýchodním směrem s sklonem 21° vzhůru. Tato poloha umožňovala lepší osvětlení fotovoltaických panelů, denní příkon vzrostl okolo 10 %. Aktuální pozice rovněž umožňovala dobrý výhled na okolní planinu.
2004-08-26	Bruska RAT očistila jeden cíl na místě "Ebenezer" a spektrometr APXS provedl během noci jeho analýzu.
2004-08-27	Na očištěném místě vyhloubila bruska RAT za dvě hodiny díru, do níž byl poté vložen APXS.
2004-08-28	Ráno proběhla analýza chemického složení díry rentgenovým spektrometrem APXS. Rover Spirit dosud bruskou RAT vyhloubil celkem 9 děr a očistil 28 míst. Mössbauerův spektrometr je umístěn na jednom ze dvou magnetů v přední části roveru a denně má provádět analýzu prachu, usazovaného na tomto magnetu. Před umístěním k magnetu zkoumal Mössbauerův spektrometr půdu před roverem a neplánovaně se mu zřejmě podařilo odebrat vzorek půdy a ten pak umístit na cílový magnet. V činnosti má být také kamera Navcam, která má snímkovat oblasti v předpokládaném dalším pohybu roveru. Ráno byla dokončena analýza chemického složení již dříve vyhloubené díry "Cratchit 2" rentgenovým spektrometrem APXS, díru pak snímkovala kamera MI. Na místo Cranchit 2 byl poté umístěn Mössbauerův spektrometr, který zahájil dlouhou, dvousolovou analýzu této díry.
2004-08-29	Byla dokončena analýza díry Cratchit 2 pomocí Mössbauerova spektrometru.
2004-08-30	Probíhal pouze dálkový průzkum po dobu 90 minut.
2004-08-31	Místo Mössbauerova spektrometru byla k díře opět natočena kamera MI pro pořízení dalších snímků a poté byl do díry vložen spektrometr APXS, který provedl 30-ti minutové měření. Nakonec bylo rameni IDD složeno do cestovní polohy, aby kamera Pancam mohla v dalším solu pořídit záběry zkoumaného místa.
2004-09-01	Kamera Pancam pořídila záběry zkoumaného místa Cratchit 2. Bruska RAT očistila na Ebenezeru celkem osm přilehlých míst a vytvořila tak dosud největší očištěné místo pro průzkum spektrometrem MiniTES.
2004-09-02	Rover kousek couvnul, kamera Navcam pak snímkovala očištěnou oblast na kameni Ebenezer a také pořídila záběry pro vytvoření panoramatického snímku okolí v předpokládaném směru jízdy ke kameni Tikal.
2004-09-03	V ranních hodinách snímkovala kamera Pancam očištěnou oblastna kameni Ebenezer. Krátce po poledni pak tuto očištěnou oblast včetně vyhloubené díry zkoumal spektrometr MiniTES. Ve dvě hodiny odpoledne místního času zahájil devítimetrovou jízdu k místu Tikal.
2004-09-04	Bez informací.
2004-09-05	Bez informací.
2004-09-06	Rover ještě úspěšně přijal všechny příkazy.
2004-09-07	Roveru se podařilo přijmout jen část příkazů. V úspěšně přijaté dávce bylo (kromě příkazů pro spektrometr MiniTES a kameru Pancam) i 12 hlavních sekvencí pro období konjunkce. Tyto nové sekvence byly optimalizovány pro úspornější nakládání s elektrickou energií roveru, než tomu bylo předchozích sekvencí.
2004-09-08	Opakovalo se odesílání čtyř sekvencí příkazů (pro jistotu dvakrát), které rover nedokázal správně přijmout v předchozím solu.
2004-09-09 až 2004-09-21	Období konjunkce (Země, Slunce a Mars ležely téměř v jedné přímce) znemožňovala efektivní komunikaci s Marsem; rover proto pracoval ve speciálním autonomním režimu. Rover prováděl každodenní atmosférická měření spektrometrem MiniTES a kamerou Pancam, Mössbauerovým spektrometrem zkoumal prach, usazovaný na magnetu v přední části hodní desky RED na roveru. V odpoledních hodinách odesílal data na sondu Mars Odyssey (2001-013A), ta se pak snažila tato data předat na Zemi, ale s nevalným úspěchem. Do 249. solu přijímal příkazy "No operation", po problému s roverem Opportunity již tyto příkazy nebyly odesílány.
2004-09-22 až 2004-09-23	Mössbauerův spektrometr prováděl dlouhodobé (48 hodin) zkoumání prachu na magnetech.
2004-09-24	Kamera MI pořídila snímky magnetů v přední části horní desky roveru poté, co byl od jednoho z nich oddálen Mössbauerův spektrometr. Na snímcích je vidět, že nečistota z hrudky horniny, kterou neplánovaně vyzdvihl Mössbauerův spektrometr z povrchu v 240. solu, byla uchycena na vnější části magnetu. Snímek z předních kamer Hazcam zase ukázal, že hrudka byla stále přichycena ke spektrometru. Mikroskopická kamera MI pak snímala místo, kde byl ve 240. solu umístěn Mössbauerův spektrometr, pro zjištění, zda na toho místo nebylo za dobu konjunkce něco naváto větrem. Nakonec byl k témuž místu přiložen APXS spektrometr, který v průběhu noci zahájil měření.
2004-09-25	Po ukončení měření rentgenovým spektrometrem došlo k výměně za Mössbauerův spektrometr, ten pak zahájil 24 hodin trvající měření. Rover rovněž zahájil třísolový teplotní průzkum. Několikrát během každého solu snímal kamerou Pancam a spektrometrem MiniTES vybraná místa na povrchu.
2004-09-26	Rover dokončil měření Mössbauerovým spektrometrem.
2004-09-27	Rameno IDD bylo složeno do cestovní polohy a rover couvnul o 1.5 metru. Kamera Pancam pak pořizovala záběry místa, kde stál rover během konjunkce. Opět bylo cílem zjistit, zda nedošlo k navátí prachu pod rover. Kamera Navcam fotila povrchv předpokládaném směru dalšího pohybu roveru.
2004-09-28	Vzhledem ke značnému zaplnění paměti daty z předchozích akcí (volných zůstalo méně než 100 Mb) měl rover pouze zkoumat blízký kámen Mössbauerovým spektrometrem a omezeně provádět dálkový průzkum okolí a atmosférické měření. Během odesílání příkazů pro tyto operace však došlo k chybnému nastavení antény systému DSN a k automatickému vypnutí jejího vysílače. Než došlo k nápravě, uplynulo dost času a proto nemohly být odvysílány všechny plánované sekvence. Rover naštěstí dokázal zachytit sekvenci, která měla za úkol odeslat na sondu Mars Odyssey (2001-013A) data a uvolnit část paměti pro nová data, a úspěšně ji vykonal, čímž získal přes 250 Mb dalšího volného místa (celkem 400 Mb).
2004-09-29	Rover ujel 7 m a zastavil se na jižním okraji prohloubeniny o průměru 2 m. Další cíl průzkumu, kámen "Tetl", se nacházel na opačné straně jamky. Rover rovněž pořizoval snímky, z nich má vzniknout digitální výšková mapa okolních kopců.
2004-09-30	Čtyřmetrový pohyb roveru okolo hrany jamky (za pomoci pouze pěti kol) byl naplánován tak, aby fotovoltaické panely byly stále natočeny severním směrem pro maximální osvětlení slunečním zářením. V činnosti byly tento sol i panoramatická kamera a spektrometr MiniTES.
2004-10-01	Uskutečnil se pokus o jízdu ke kameni "Tetl", ale palubní počítač zjistit problém s brzdami natáčení kol (levého zadního a pravého předního) a jízdu přerušil. Do řídícího střediska byla odeslána telemetrie pro zjištění příčiny. Dálkový průzkum okolí pokračoval bez přerušení.
2004-10-02	Probíhalo zjišťování příčin závady na podvozku roveru. Bylo vytipováno několik míst na povrchu před roverem pro průzkum, rentgenový spektrometr APXS analyzoval dvě z těchto míst.
2004-10-03	Úspěšně pokračoval dálkový průzkum okolí. Spektrometr APXS během dne provedl průzkum třetího vybraného místa na povrchu, v noci pak čtvrtého.
2004-10-04	Mimo dálkového průzkumu došlo k výměně spektrometrů; k povrchu byl přiložen Mössbauerův spektrometr a večer zahájil měření.
2004-10-05	Pokračovalo měření povrchu Mössbauerovým spektrometrem. Probíhaly rovněž diagnostické testy brzd na natáčecím systému kol, při nichž nebyla nalezena žádná závada.
2004-10-06	Po provedení dálkového měření a složení ramene IDD do cestovní polohy byly další testy natáčení kol. Nebyla při nich identifikována příčina dřívějších problémů, elektronika související s natáčením kol byla v pořádku. Rover proto mohl v dalším solu pokračovat v jízdě.
2004-10-07	Dvoumetrovou jízdou se rover dostal do polohy, z níž měl kámen "Tetl" na dosah přístrojů na rameni IDD. Po jízdě pak okolí snímkovala kamera Navcam. K tomuto sulo rover ujel 3641 metrů. Byl zveřejněn panoramatický snímek "Cahokia panorama", pořízený Spiritem mezi soly 213 až 223. Snímek se skládá ze 470 jednotlivých záběrů.
2004-10-08	Mikroskopická kamera MI pořizovala záběry kamene Tetlpro vytvoření mozaikového snímku tohoto místa.
2004-10-09	Nejprve dokončila snímkování kamene "Tetl" kamera MI, poté byl na něj přiložen spektrometr APXS.
2004-10-10	Ve čtyři hodiny ráno místního času byl rover probuzen a spektrometr APXS zahájil měření a pokračoval v něm až do zahájení obvyklého ranního pozorování atmosféry. Spektrometr MiniTES byl pak rovněž použit pro průzkum nedalekých kamenů "Zackuk" a "Palenque", které jsou potenciálními cíly dalšího podrobného výzkumu. Později byl ke kameni "Tetl" přiložen Mössbauerův spektrometr.
2004-10-11	Mössbauerův spektrometr provedl 6 hodin trvající měření a pozorování oblohy. Tento lehký pracovní sol byl posledním v řadě tří solů, pro které byl plán vytvořen v předstihu (vzhledem k současným, pouze pětidenním pracovnímu týdnům řídícího týmu).
2004-10-12	Ve 4 hodiny ráno zahájil Mössbauerův spektrometr desetihodinové měření stejného místa jako v předchozím solu. Poté ještě pořídil několik dalších snímků kamene "Tetl" a nakonec složil rameno IDD do cestovní polohy pro nadcházející jízdu v příštím solu.
2004-10-14	Rover zahájil jízdu ke kameni "Uchben", nacházejícímu se 6 m severovýchodně od kamene "Tetl". Po 2.5 metrech jízdy se řídící systém pokusil pohnout natáčecím motorem na jednom z kol, čemuž mělo předcházet vypnutí relé a tím uvolnění dynamické brzdy na natáčecím mechanismu. Zpětná vazba však indikovala, že relé je stále zapnuto. Řídící systém to vyhodnotil jako chybu a přerušil veškeré úkony spojené s pohybem k dalšímu cíli.
2004-10-15	Opakovaly se testy natáčecího systému (které proběhly ve 270. solu). Zkoušky prokázaly, že dynamické brzdy na natáčecích motorech jsou funkční (jde je vypínat a zapínat), ale zhruba v polovině případů, kdy je vyslán povel k jejich uvolnění, nedojde ke splnění příkazu.
2004-10-16	Rover zůstával kvůli problému s natáčecím systémem na podvozku na místě, kde zastavil v 277. solu. Rameno IDD bylo rozloženo do pracovní polohy a mikroskopická kamera MI pořídila několik snímků povrchu před roverem. Spektrometr APXS byl poté přiložen na místo "Take-A-Break" a v noci začal s jeho analýzou.
2004-10-17	Mezi ranní činnosti roveru patřilo pozorování oblohy a povrchu Marsu pomocí spektrometru MiniTES, zkoumání kvality atmosféry kamerou Pancam a dokončení měření spektrometrem APXS. Po polední přestávce byl na místo "Take-A-Break" položen Mössbauerův spektrometr a zahájil měření.
2004-10-18	Mössbauerův spektrometr dokončil měření a do odpoledne jen dobíjel baterie. Před složením ramene IDD do cestovní polohy ještě kamera MI pořídila tři snímky místa "Coffee". Pak už rover popojel (couváním) o 4 m k cíli "Uchben", který se tím dostal před rover do dosahu přístrojů na rameni IDD.
2004-10-19	Celý sol, kromě obvyklé polední přestávky, probíhal dálkový průzkum oblohy a povrchu Marsu, odpoledne navíc kamera Navcam fotila povrchv předpokládaném směru jízdy roveru.
2004-10-20	Do polední přestávky prováděl rover dálkový průzkum - zjišťování kvality atmosféry pomocí kamery Pancam a pozorování oblohy a povrchu spektrometrem MiniTES. Odpoledne bylo rameno IDD rozloženo do pracovní polohy a mikroskopická kamera MI pořídila 20 snímků cíle "Koolik" na Uchbenu. Na povrch pak byl přiložen spektrometr APXS pro provedení nočního měření.
2004-10-21	Rover dokončil analýzu spektrometrem APXS a na jeho místo umístil Mössbauerův spektrometr pro noční měření cíle Koolik. V současné době dokáží fotovoltaické panely Spiritu vygenerovat pouze 400 Wh za jeden sol, čímž jsou značně omezeny veškeré aktivity tohoto roveru.
2004-10-22	Na programu bylo pokračování v dálkovém atmosférickém průzkumu pomocí kamery Pancam a spektrometru MiniTES. Bruska RAT vyhloubila díruv místě Koolik na kameni Uchben.
2004-10-23	Nově vytvořenou díru zkoumala nejprve kamera MI, poté byl do jamky vložen spektrometr APXS pro provedení měření v průběhu noci (spektrometr pracuje nejlépe za nízkých teplot).
2004-10-24 až 2004-10-26	Do jamky byl umístěn Mössbauerův spektrometr a provedl několik analýz. V tomto spektrometru již dosti zeslábly (přirozených procesem) kobaltové (57Co) zdroje záření, pro získání použitelných dat je proto potřeba delšího měření.
2004-10-27	Proběhly další testy brzd na natáčecích systémech pravého předního a levého zadního kola, avšak bez nějakého přijatelného výsledku. Bruska RAT pak očistila místo "Chiikbes" na Uchbenu a na toto místo byl přiložen spektrometr APXS, jenž v noci provedl analýzu jeho chemického složení. Mikroskopická kamera MI pořídila snímky očištěného místa Chiikbes, Mössbauerův spektrometr byl poté znovu umístěn na místo Koolik pro získání dalších dat z tohoto místa. Rovery dohromady odeslaly na Zemi již více než 50 tisíc snímků.
2004-10-28 až 2004-11-03	Rover dokončil průzkum kamene Uchbena popojel 2 m západně k dalšímu kameni, nazvanému "Lutefisk".
2004-11-04 až 2004-11-08	Probíhal průzkum kamene "Lutefisk", který leží zhruba o 40 m výše než místo přistání Spiritu a je od něj vzdálen 2700 m. Problém s indikátory na dynamických brzdách možná způsobuje část izolace, která se dostala mezi kontakty relé. Řídící tým se proto rozhodl ignorovat tato chybová hlášení a bude spoléhat na to, že brzdy dynamické pracují spolehlivě.
2004-11-09 až 2004-12-01	Kamera Pancam pořídila panoramatický snímek "Thanksgiving panorama", další vědecké přístroje zkoumaly místa "Corn", "Cocomama" a "Butter". Rover dosáhl oblasti severovýchodně od vyvýšeniny "Machu Picchu" a vydal se na jízdu východním směrem, přes 200 m širokou plochou oblast, ke sjízdnému svahu. Po něm by pak měl vyjet až na vrcholek kopce Husband Hill. Zatím ujel 80 m, celkem od začátku mise je to již 3.82 kilometru. Rover nadále zapíná pohon pravého předního kola jen příležitostně, 90 % jízdního času jej jen táhne po povrchu. Příčinou je stále vysoký odběr proudu motorem a tomto kole, i když při posledních jízdách byl o něco nižší, než v předchozích týdnech.
2004-12-02 až 2004-12-08	Rover pokračoval v jízdě na vrcholek kopce Husband Hill v pěti ze sedmi solů. K mezizastávce na místě "Larry's Lookout" zbývá ujet 75 m po písčitém, kamenitém i nakloněném terénu. V solech 328 a 329 rover zkoumal kámen "Wishstone". Odběr proudu pohonem pravého předního kola se vrátil na normální úroveň. V posledních solech před příjezdem ke "Columbia Hills" vykazoval tento pohon až dvojnásobný odběr proudu oproti ostatním pohonům kol. Po příjezdu se rover pohyboval jen v několika málo solech, což možná pomohlo mazivu v tomto kole k jeho opětovné redistribuci na všechny třecí plochy. Do plánů roveru budou proto vkládány odpočinkové soly a jízdy budou probíhat jak přímým směrem, tak i couváním, aby se mazivo udrželo v rovnoměrném rozložení. Celkem rover ujel 3944 m.
2010-03-22	S vozítkem Spirit bylo uskutečněno zatím poslední spojení.
2010-07-23	/Odhadované datum/ Možné dosažení minimálního příkonu z fotovoltaických baterií vozítka pro zajištění komunikace se Zemí.
2010-07-26	Řídicí středisko zahájilo pravidelné aktivní pokusy o navázání základního spojení s vozítkem67.
2011-05-25	Definitivní ukončení pokusů o znovunavázání spojení s vozítkem Spirit69,70.

Literatura

1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
2. Lightweight Radioisotope Heater Unit (LWRHU) Production for the Cassini Mission / G. H. Rinehart. - Los Alamos, NM : LANL, 1996. - (Report; LA-13143-MS, MC-713). - [Cit. 2011-07-15].     (http://library.lanl.gov/cgi-bin/getfile?00318474.pdf).
3. MER Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2003. - [Cit. 2003-06-05].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/).
4. MER Home Page. - Ithaca, NY : Cornell University, 2003. - [Cit. 2003-06-05].     (http://athena.cornell.edu).
5. Twin roving geologists bound for surface of Mars / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-05-29. - [Cit. 2003-06-06].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030529preview.html).
6. Giant airbags will give rovers' landings a bounce / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-05-29. - [Cit. 2003-06-06].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030529landing.html).
7. Rovers undergo biological tests, cleaning before launch / [NASA-KSC]. - Spaceflight Now. - 2003-06-07. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030607biotesting.html).
8. Mars rovers named 'Spirit' and 'Opportunity' / [NASA-KSC]. - Spaceflight Now. - 2003-06-08. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030608naming.html).
9. Kak vyjasnilos', amerikanskije roboty-"marsochody" načineny sploš' rossijskimi priborami / [news.pravda.ru]. - Space News.ru. - 2003-07-11. - [Cit. 2003-07-12].     (http://www.spacenews.ru/spacenews/src/spacenews/full_news.cfm?id=158229).
10. Recent Launches / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 502. - 2003-06-17. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.502).
11. [JSR] / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 518. - 2004-01-16. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.518).
12. [JSR] / J. McDowell. - Jonathan's Space Report, No. 520. - 2004-02-11. - [Cit. 2005-02-19].     (http://host.planet4589.org/space/jsr/back/news.520).
13. Mission status center. - Spaceflight Now. - 2003-06-10. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status.html).
14. Mission status center. - Spaceflight Now. - 2003-06-10. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/status2.html).
15. 'Spirit' rover begins seven-month cruise to Mars / W. Harwood. - Spaceflight Now. - 2003-06-10. - [Cit. 2003-06-11].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030610launch.html).
16. Mars Rover A launch timeline. - Spaceflight Now. - 2003-06-09. - [Cit. 2003-06-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030609launchtimeline1.html).
17. Mars Exploration Rover (MER-A) Status 13 June 2003 / [NASA-KSC]. - SpaceRef. - 2003-06-13. - [Cit. 2003-06-14].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9478).
18. Mars Rover Spirit Mission Status - June 12, 2003. - Pasdena, CA : NASA-JPL. - 2003-06-12. - [Cit. 2003-06-17].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/newsroom/pressreleases/20030612a.html).
19. Mars Rover Spirit Mission Status 12 Jun 2003. - SpaceRef. - 2003-06-12. - [Cit. 2003-06-13].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9468).
20. Mars-bound Spirit rover adjusts trajectory / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2003-06-20. - [Cit. 2003-06-21].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/030620maneuver.html).
21. Mars Rover Spirit Mission Status 20 Jun 2003. - SpaceRef. - 2003-06-20. - [Cit. 2003-06-21].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9560).
22. Mars Rover Set for Early Arrival - [AP]. - SPACE.Com. - 2003-06-21. - [Cit. 2003-06-22].     (http://www.space.com/missionlaunches/spirit_update_030621.html).
23. NASA Mars Rover Opportunity Mission Status 9 Jul 2003. - SpaceRef. - 2003-07-10. - [Cit. 2003-07-10].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=9733).
24. Opportunity sees Mars as it navigates through space / [NASA-JPL]. - Spaceflight Now. - 2003-07-09. - [Cit. 2003-07-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/merb/030709update.html).
25. August 06, 2003 : Mars Exploration Rover Mission Status. - Pasdena, CA : NASA-JPL. - 2003-08-06. - [Cit. 2003-08-09].     (http://mars.jpl.nasa.gov/mer/newsroom/pressreleases/20030806a.html).
26. Thousands of files deleted on Spirit to fix computer trouble. - Spaceflight Now. - 2004-02-01. -[Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040201spirit.html).
27. NASA Mars Spirit Rover: First Spectrum Taken of a Rock on Another Planet / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-01-31. - [Cit. 2004-02-03].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11734).
28. NASA Rover Takes First Real Drive on Mars / A. Bridges. [AP] - SPACE.Com. - 2004-02-05. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/rovers_update_040205.html).
29. Mars Rover Spirit Update: 'Our Patient is Healed' / L. David. - SPACE.Com. - 2004-02-06. - [Cit. 2004-02-07].     (http://www.space.com/missionlaunches/spirit_update_040206.html).
30. NASA Spirit Rover Image: Instrument Deployment Device moves in on Adirondack / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-06. - [Cit. 2004-02-09].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11786).
31. Healthy Spirit Cleans A Mars Rock; Opportunity Rolls. - Space Daily. - 2004-02-06. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zy.html).
32. International Interplanetary Networking Succeeds / [NASA/ESA]. - Washington, DC : NASA. - 2004-02-12. - (Release 04-060). - [Cit. 2004-02-14].     (http://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/feb/HQ_04060_interplantary_netwk.html).
33. International interplanetary networking succeeds / [NASA/ESA]. - Spaceflight Now. - 2004-02-12. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040212marsexpress.html).
34. Interplanetary International Internet Launched / R. R. Britt. - SPACE.Com. - 2004-02-12. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/businesstechnology/technology/interplanetary_internet_040212.html).
35. Spirit readies for long drive after rock cleaning, grinding. - Spaceflight Now. - 2004-02-06. -[Cit. 2004-02-07].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040206spirit.html).
36. Rover takes a bite out of rock in the name of science / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2004-02-07. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040207spiritrat.html).
37. Spirit Rover Drills 'First Planned Hole' in Martian Rock / L. David. - SPACE.Com. - 2004-02-07. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/spirit_drills_040207.html).
38. NASA Mars Exploration Rover Daily Update 8 Feb 2004 / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-08. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11817).
39. Spirit prepares to cruise; Opportunity in science mode / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2004-02-08. - [Cit. 2004-02-10].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040208rovers.html).
40. Mars Rover Opportunity Examines Bedrock for Water; Spirit Takes a Time-Out / T. Molloy [AP]. - SPACE.Com. - 2004-02-08. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.space.com/missionlaunches/rovers_update_040208.html).
41. NASA Spirit Rover Status for sol 36, Feb. 9 posted Feb. 9, 3 pm PST / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-09. - [Cit. 2004-02-11].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11832).
42. NASA Spirit Rover Status for sol 37 posted Feb. 10, 8:30 am PST / [JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-10. - [Cit. 2004-02-11].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11830).
43. Cold motor causes Spirit to remain parked for a day / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-12].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040211spirit.html).
44. Mars Exploration Rover Daily Updates - February 11, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11878).
45. Spirit (sol 38 až 41) a Opportunity (sol 17 až 20) / M. Káňa. - Kosmo.cz. - 2004-02-15. - [Cit. 2004-02-22].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=592&mode=&order=0).
46. Mars Rover Pictures Raise "Blueberry Muffin" Questions. - Space Daily. - 2004-02-11. - [Cit. 2004-02-13].     (http://www.spacedaily.com/news/mars-mers-04zz.html).
47. NASA Mars Rover Daily Updates - February 12, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-12. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11880).
48. NASA Mars Rover Daily Updates - February 13, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-13. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11881).
49. NASA Mars Rover Daily Updates - February 14, 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-14. - [Cit. 2004-02-15].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11882).
50. Spirit (sol 42 až 45) a Opportunity (sol 21 až 24) / M. Káňa. - Kosmo.cz. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-22].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=598&mode=&order=0).
51. NASA Mars Exploration Rover Updates 16 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-19].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11919).
52. NASA Mars Exploration Rover Updates 17 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-17. - [Cit. 2004-02-19].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11920).
53. NASA Mars Exploration Rover Updates 18 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-19].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11921).
54. Prime mission half over, Spirit looks for bonus time / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2004-02-18. - [Cit. 2004-02-18].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/040218spiritsol45.html).
55. NASA Mars Rover Updates 19 Feb 2004 / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11931).
56. NASA Mars Rover Spirit Image: Trench Dug in Laguna Hollow / [NASA-JPL]. - SpaceRef. - 2004-02-20. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=11938).
57. Mars Rovers Explore Hints of Salty Water / R. R. Britt. - SPACE.Com. - 2004-02-19. - [Cit. 2004-02-20].     (http://www.space.com/missionlaunches/rover_update_040219.html).
58. Spirit (sol 50 až 52) a Opportunity (sol 29 až 31) / M. Káňa - Kosmo.cz. - 2004-02-25. - [Cit. 2004-02-26].     (http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=article&sid=605&mode=thread&order=0).
59. The thin line between success and catastrophe / D. A. Day. - Space Review. - 2004-03-01. - [Cit. 2004-03-03].     (http://www.thespacereview.com/article/108/1).
60. Spirit Finds Multi-Layer Hints of Past Water at Mars' Gusev Site. - Pasadena, CA : JPL. - 2004-04-01. - [Cit. 2004-04-03].     (http://www.jpl.nasa.gov/releases/2004/93.cfm).
61. Spirit Finds Hints of Past Martian Water. - Universe Today. - 2004-04-02. - [Cit. 2004-04-03].     (http://www.universetoday.com/am/publish/spirit_hints_past_martian_water.html).
62. 90 Days and Counting: Mars Spirit Rover Ends Primary Mission / A. Bridges [AP]. -SPACE.Com. - 2004-04-06. - [Cit. 2004-04-07].     (http://www.space.com/missionlaunches/spirit_update_040406.html).
63. Modern Mars: Latest Spacecraft Findings Redefine Future Missions / L. David. - SPACE.Com. - 2004-04-07. - [Cit. 2004-04-10].     (http://www.space.com/scienceastronomy/modern_mars_040407.html).
64. Mars Rovers Get Software Updates / [AP]. - SPACE.Com. - 2004-04-13. - [Cit. 2004-04-15].     (http://www.space.com/news/rover_software_040413.html).
65. Mars Rover Get Mystery Power Boost / J. Antczak [AP]. - SPACE.Com. - 2004-11-04. - [Cit. 2004-11-06].     (http://www.space.com/news/rover_mystery_041105.html).
66. Mars rovers break driving records, find salty soil / [NASA/JPL]. - Spaceflight Now. - 2005-03-02. - [Cit. 2005-03-05].     (http://www.spaceflightnow.com/mars/mera/050302driving.html).
67. NASA's Hibernating Mars Rover May Not Call Home / G. Webster, J. D. Harrington. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2010-07-30. - (Release ; 2010-252). - [Cit. 2010-07-30].     (http://www.nasa.gov/mission_pages/mer/news/mer20100730.html).
68. Spirit May Never Phone Home Again / T. Phillips. - Washington, DC : Science@NASA. - 2010-07-30. - [Cit. 2010-07-31].     (http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2010/30jul_spirit2/).
69. NASA Concludes Attempts to Contact Mars Rover Spirit / G. Webster, D. Brown. - Pasadena, CA : NASA-JPL. - 2011-05-24. - (Release ; 2011-156). - [Cit. 2011-05-25].     (http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?release=2011-156).
70. A Salute to Spirit / T. Phillips. - Washington, DC : Science@NASA. - 2011-06-03. - [Cit. 2011-06-04].     (http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2011/03jun_spirit/).

Datum poslední úpravy: 2011-07-15 17:25:13 UT

© 2011 - Miroslav Káňa, Antonín Vítek