Název objektu | Galileo - JEP [=Jupiter Entry Probe] |
SSC | sine |
Start | 1989-10-18 16:53:40 UT, Eastern Test Range, Atlantis |
Stav objektu | zanikl v atmosféře Jupiteru |
Zánik | 1995-12-08 00:30 UT |
Životnost | 2241.317 dne, tj. 6.1364 roku |
Provozovatel | USA, NASA |
Německo, DLR | |
Výrobce | Hughes |
Kategorie | planetární sonda |
Hmotnost | 335 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
89-11-09.16 | H | 4.32° | 277.34 d | 99.88 Gm | 149.15 Gm | Přelet Země-Venuše. |
90-02-10.25 | Vh | 134.90° | ------ | 21493 km | ∞ km | Průlet kolem Venuše (e=3.59). |
90-02-14.21 | H | 3.38° | 361.09 d | 104.50 Gm | 192.42 Gm | Přelet Venuše-Země. |
90-12-08.86 | Gh | 142.20° | ------ | 938 km | ∞ km | Průlet kolem Země (e=2.47). |
90-12-12.00 | H | 4.54° | 732.44 d | 135.32 Gm | 340.47 Gm | Přelet Země-Gaspra. |
91-10-29.95 | Xh | ? | ------ | 1600 km | ∞ km | Průlet kolem planetky (951) Gaspra. |
91-10-29.95 | H | 4.60° | 731.08 d | 135.4 Gm | 339.8 Gm | Přelet Gaspra-Země. |
92-12-08.65 | Gh | 161.10° | ------ | 300 km | ∞ km | Průlet kolem Země (e=2.32). |
92-12-11.20 | H | 1.52° | 2036.51 d | 146.97 Gm | 793.82 Gm | Přelet Země-Ida. |
93-08-28.69 | Xh | ? | ------ | 2400 km | ∞ km | Průlet kolem planetky (243) Ida. |
93-08-28.69 | H | 1.60° | 2029.40 d | 145.5 Gm | 793.1 Gm | Přelet Ida-Jupiter. |
93-09-04.16 | H | 1.52° | 2035.01 d | 147.88 Gm | 792.45 Gm | |
95-09-13.96 | Jh | 5.15° | ------ | 219328 km | ∞ km | Příletova hyperbola u Jupiteru (e=1.0487). |
95-09-14.13 | Jh | 8.00° | ------ | 11870 km | ∞ km | Atmosférická sonda. Příletová hyperbola k Jupiteru (e=1.02). |
95-12-07.74 | J1h | 10.30° | ------ | 892 km | ∞ km | 1. průlet kolem Io (e=101.5082). |
95-12-07.74 | Jh | 5.35° | ------ | 214569 km | ∞ km | Příletova hyperbola u Jupiteru (e=1.0487). |
95-12-07.92 | Jh | 8.20° | ------ | -2630 km | ∞ km | Atmosférická sonda. Příletová hyperbola před vstupem do atmosféry (e=1.03) |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce), Vh - hyperbolická cytherocentrická (Venuše), Gh - hyperbolická geocentrická (Země), Xh - hyperbolická jiný objekt, Jh - hyperbolická jovicentrická (Jupiter), J1h - hyperbolická iocentrická (Jupiter I - Io). i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Atmosférické pouzdro meziplanetární sondy. Provozovatelem je NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA) a Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR), Köln am Rhein (Německo).
Těleso má tvar kužele o maximálním průměru 1.25 m a výšce 0.86 m. Z celkové hmotnosti připadalo 152 kg na ablativní tepelný štít z fenolové pryskyřice, který kryl větší část povrchu. Mohl vydržet krátkodobě teploty až 14 000 °C a izoloval 65x dokonaleji než domácí termoska. Na palubě jsou umístěny tyto experimenty, jako užitečné zatížení o hmotnosti 28 kg:
Pro spojení se atmosférickou sondou se s využitím retranslace přes orbitální část sondy využívají pozemní stanice systému DSN [=Deep Space Network]. Hlavní řídicí středisko se nachází v areálu NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA).
Datum | Událost |
---|---|
1989-10-18 |
16:53:40 UT: Vzlet na palubě raketoplánu.
23:15:03 UT: Sonda byla vypuštěna z paluby raketoplánu Atlantis (1989-084A) ve nad Mexickým zálivem. |
1992-12-15 | Proběhly diagnostické testy celé sondy i atmosférického pouzdra pro výzkum Jupiteru. |
1995-03-13 až 16 | Proběhla úspěšně prověrka systémů atmosférického pouzdra. |
1995-05-31 | Proběhla komplexní prověrka stavu sondy, která shledala, že všechny systémy s výjimkou parabolické antény jsou v bezvadném stavu. |
1995-07-05 | Byly zapojeny zdroje proudu na palubě atmosférického pouzdra. |
1995-07-06 | 20:24 UT: Byla zahájena povelová sekvence oddělení atmosférického pouzdra. |
1995-07-11 | 05:32 UT: Pyrotechnicky hnanou gilotinou byl přerušen kabel propojující atmosférické pouzdru s družicovou částí sondy (1989-084B). |
1995-07-12 | 08:37 UT: Sonda Galileo (1989-084B) byla orientována pro vypuštění atmosférického pouzdra. Byla zvýšena rychlost rotace sondy na 10.5 obr/min. |
1995-07-13 |
05:30 UT: Od mateřské sondy Galileo (1989-084B) se pyrotechniky oddělilo
atmosférické pouzdro. Stlačené pružiny zajistily vzájemné
oddělení rychlostí 0.3 m/s.
06:06:56 UT: Na Zemi bylo zaregistrováno oddělení pouzdra indikací změny rychlosti sondy o několik desetin mm/s. 06:16 UT: Telemetrický údaj z pyrotechnického systému potvrdil oddělení pouzdra. V té době byla sonda na cestě 2240 dní a nacházela se 82.5 Gm od Jupiteru a 664 Gm od Země. |
1995-10-04 | Družicová observatoř HST (1990-037B) zahájila pravidelné snímkování atmosféry Jupiteru v oblasti plánovaného vstupu atmosférického pouzdra. |
1995-10-05 | Do přípravných pozorování Jupiteru se zapojila pozemní observatoř NASA Infrared Telescope Facility na Mauna Kea na Havajských ostrovech. |
1995-12-07 |
Kolem 16:00 UT: Palubní programové zařízení
atmosférického pouzdra sondy Galileo Atmosphery Probe bylo
aktivováno palubním časovacím zařízením.
Kolem 18:45 UT: Zapojilo se zařízení pro registraci záblesků, elektrických výbojů a nabitých částic, data byla ukládána do palubní paměti pouzdra a vyslána později s ostatními údaji. Kolem 21:00 UT: Pouzdro bylo uvedeno do plného provozu. 22:04:05 UT: Vstup do atmosféry rychlostí 47 km/s nad terminátorem v rovníkové oblasti Jupiteru (6.57° s.š., 4.94° z.d.) pod úhlem 8.6° k horizontále (úhel o 1.5° menší by vedl k odrazu do prostoru, o 1.5° větší k předčasnému shoření). Během první minuty dosáhlo přetížení asi 230 G a tepelný štít se rozžhavil na 14 000 °C. Během další minuty rychlost poklesla asi na 0.5 km/s, tj. pod hranici místní rychlosti zvuku. Maximální dynamické zatížení dosáhlo 5×105 N/m2, tepelné 42 kW/cm2. Odtavilo se 85 kg ablativního ochranného štítu z fenolových pryskyřic. Začátek měření byl o 53 s opožděn a začal na úrovni atmosférického tlaku 350 hPa místo 100 hPa. 22:06 UT: V hloubce asi 40 km byl uvolněn nejprve brzdicí a stabilizační padák a několik sekund poté nosný padák. Pak se oddělil ohořelý tepelný štít, vyklopilo se rameno s nefelometrem a 3 min po vstupu se pouzdro zvolna kolébalo na padáku a zahájilo vysílání směrem k družicovému modulu (1989-084B), nacházejícímu se ve výšce 215 000 km. Za místního večerního soumraku prolétalo hnědou mlhou, než se ponořilo do bílých oblaků ztuhlého čpavku. 22:58 UT: Na Zemi přijat signál potvrzující zahájení vysílání atmosférického pouzdra. Kolem 22:45 UT: Pouzdro se snášelo v hloubce kolem 80 km (tlak asi 0.8 MPa), kde teplota dosahuje 37 °C. Kolem 22:55 UT: Pouzdro se nacházelo v hloubce 95 km svíráno tlakem 1 MPa. 23:04 UT: Atmosférické pouzdro ukončilo vysílání. Maximální hloubka, kam se mohlo pouzdro dostat, byla 163 km, kde je teplota asi 193 °C a tlak 3 MPa. Ve skutečnosti pouzdro vysílalo 57.6 min, tzn. dosáhlo úrovně teploty 152 °C a tlaku 2.3 MPa, což odpovídá hloubce kolem 130 km. Kolem 23:49 UT: Podle odhadů zřejmě zanikl padák. |
1995-12-08 |
Kolem 00:30 UT: Zanikly části atmosférického pouzdra Galileo
Atmosphery Probe, vyrobené z hliníkových slitin,
později i kostra z titanových slitin.
Nejpozději v 07:00 UT: Pouzdro přestalo existovat. |
Datum poslední úpravy: 2004-12-07 15:47:41 UT |
|
|
© 2004 - Michal Filip, Antonín Vítek |