Název objektu | Buran <=Буран> |
VKK-1 <=ВКК-1> [=Vozdušno-kosmičeskij korabl' <=Воздушно-космический корабль>] | |
SSC | 19637 |
Start | 1988-11-15 03:00:02 UT, Bajkonur [=Baikonur], Energija |
Stav objektu | přistál na Zemi |
Přistání | 1988-11-15 06:25 UT, Bajkonur |
Životnost | 0.142 dne, tj. 0.0004 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz, VKS |
Výrobce | Sovětský svaz, TMZ |
Kategorie | bezpilotní zkouška raketoplánu |
Hmotnost | 73000 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
88-11-15 | G | 51.60° | 89.62 min | 251 km | 260 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Kosmický raketoplán. Postavila ho firma Tušinskij mašinostrojitel'nyj zavod (TMZ) <=Тушинский машиностройительный завод (ТМЗ)>, Tušino, Moskovskaja obl. (SSSR). Provozovatelem jsou Vojenno-kosmičeskije sily SSSR <=Военно-космические силы СССР>, Moskva (SSSR).
Mnohonásobně použitelný kosmický transportní prostředek o celkové délce 35.4 m, rozpětí křídel 24 m, celkové výšce 16.5 m (včetně vysunutého podvozku) sestává z dvoupodlažního prostoru pro osádku, trupu a motorového prostoru. Prostor pro osádku (2-4 osob) a pasažéry (max. 6 osob) má objem 73 m3 s atmosférou normálního vzduchu o nominálním tlaku 1015 kPa. V horní části se nachází letová paluba, v dolní části obytná paluba. V trupu o šířce 5.6 m a výšce 6.2 m je umístěn nákladový prostor o průměru 4.6 m a délce 18 m, uzavíratelný dvoukřídlými dveřmi, na jejichž vnitřní straně jsou radiátory klimatizačního systému. Maximální hmotnost užitečného nákladu činí 30 000 kg (pro návrat na Zemi 15 000 kg). K bokům trupu jsou připevněna křídla s dvojí šípovitostí o celkové ploše 250 m2. V motorovém prostoru se nacházejí 2 motory systému ODU [=ob"jedinennaja dvigatel'naja ustanovka] <=ОДУ [=объединенная двигательная установка]> se zásobou maximálně 14 000 kg KPL (kerosin a kapalný kyslík), sloužící k velkým manévrům a pro zahájení sestupu z oběžné dráhy. Pro menší korekce, stabilizaci a orientaci raketoplánu v prostoru slouží 46 menších raketových motorů rozdělených do tří bloků, z nichž dva jsou připojeny k vnějšku motorového prostoru a třetí je umístěn v přední části trupu před kabinou osádky. Nad motorovým prostorem je umístěna kýlová plocha s aerodynamickým kormidlem, které může sloužit i jako aerodynamická brzda. Pod motorovým prostorem je umístěn trupový elevon. Povrch raketoplánu je pokryt systémem tepelné ochrany, tvořeným převážně dlaždicemi ze slinutého křemenného vlákna, na méně tepelně namáhaných místech pak pružnou tepelnou ochranou. Nejvíce tepelně namáhané náběžné hrany křídel a příď jsou kryty ochranou z kompozitního materiálu uhlík-uhlík. Pro přistání je vybaven vysouvacím podvozkem.
Maximální délka samostatného letu na oběžné dráze je 30 dní.
Datum | Událost |
---|---|
1988-11-15 |
03:02:28 UT: (T +146 s) Oddělení 1. st. rakety ve výšce
52 km.
03:07:58 UT: (T +476 s) Oddělení 2. st. rakety a navedení na dráhu ve výši 150 km. Dvojím zážehem vlastních motorů byl naveden na operační dráhu. Kolem 05:30 UT: Brzdicí manévr. 06:25 UT: Přistání na přistávací dráze o délce 5 km a šířce 84 m na kosmodromu Bajkonur. |
Datum poslední úpravy: 2006-12-25 14:48:12 UT |
|
|
© 2006 - Antonín Vítek |