1971-042A - Kosmos 419
Název objektu
| Kosmos 419 <=Космос 419> |
SSC | 5221 |
Start | 1971-05-10 16:58:42 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D |
Stav objektu | zanikl v atmosféře |
Zánik | 1971-05-12 |
Životnost | 1 den, tj. 0.00 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | planetární sonda |
Hmotnost | 4650 kg |
Parametry dráhy
Epocha |
Typ |
i |
P |
hP |
hA |
Pozn. |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry.
Typ - Kód typu oběžné dráhy :
i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou).
P - Perioda (doba oběhu).
hP - Výška dráhy v pericentru.
hA - Výška dráhy v apocentru.
Popis objektu
Meziplanetární sonda. Postavilo ji a provozuje
Mašinostroitel'nyj zavod im. S. A. Lavočkina
<=Машиностроительный завод им. С.
А. Лавочкина> (nyní NPO im. S. A. Lavočkina),
Chimki, Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Tříose stabilizovaná sonda (typové označení 4M, výr. č.
170) určená k výzkumu Marsu a meziplanetárního
prostoru. Celé těleso má rozpětí přes panely slunečních
baterií 5.9 m a průměr základny 2 m. Hlavním
strukturálním prvkem je motorový úsek situovaný na spodní
části tělesa sondy. Sestává z válcové palivové
nádrže rozdělené na sekci paliva a okysličovadla. Motor je
upevněn na závěsu pod nádrží. Z centrálního
válcového tělesa vystupují dva panely slunečních baterií
a rovněž vysokozisková parabolická anténa o průměru 2.5 m
a radiátory systému tepelné regulace. Spojení se sondou se
děje na frekvenci 928.4 MHz. Přístroje a navigační
zařízení jsou rozmístěny kolem spodní části hlavního
válce. Další tři nízkoziskové antény jsou umístěny na
centrálním tělese poblíž hlavní parabolické antény.
Na palubě jsou převážně v hermetizované části
umístěny následující vědecké přístroje:
- fototelevizní systém, který je tvořen úzkoúhlou kamerou
(ohnisková dálka 350 mm, zorný úhel 4°) a širokoúhlou
kamerou (ohnisková dálka 52 mm). Kamery jsou vybaveny filtry
pro červenou, zelenou, modrou a ultrafialovou oblast.
Zobrazovací systém poskytuje snímky 1000×1000 bodů s
rozlišením 10 až 100 m. Snímky jsou na palubě sondy
automaticky vyvolány a po projití scannerem odvysílány na
Zemi;
- infračervený radiometr (1 kg) pracující v oboru 8 až
40 µm na měření teploty povrchu Marsu až do hodnoty
-100°C;
- fotometr provádějící spektrální analýzu v pásmu
1.38 µm a zjišťující obsah vodních par v atmosféře;
- infračervený a ultrafialový fotometr detekující atomární
vodík, kyslík a argon;
- čidlo záření Lyman-α zjišťující přítomnost vodíku
ve vysoké atmosféře;
- fotometr v oblasti viditelného záření zahrnující 6
úzkých vlnových pásem v rozmezí 0.35 až 0.70 µm;
- radioteleskop a radiometr měřící odrazivost povrchu ve
viditelné (0.3 až 0.6 µm) a rádiové (3.4 cm) oblasti a
dielektrickou permeabilitu, což umožňuje stanovit teplotu
v hloubce 35 až 50 cm pod povrchem;
- infračervený spektrometr pracující v pásmu 2.06 µm
(absorpční pás oxidu uhličitého), kterým se stanoví
optická pohltivost atmosféry podél zorného paprsku a tím
rovněž výškový profil terénu;
- 8 elektrostatických plazmových detektorů měřících
rychlost, teplotu a složení částic slunečního větru
v rozmezí 30 až 10000 eV;
- tříosý magnetometr ke zkoumání meziplanetárního a
marsovského magnetického pole umístěný na tyči
vyčnívající z jednoho ze slunečních panelů;
- čidla na měření galaktického a slunečního
korpuskulárního záření;
- signálů z rádiového vysílače sondy je rovněž
využíváno při zákrytu sondy za planetou ke zjišťování
charakteristik atmosféry.
- experiment Spectrum 1 (Francie) namontovaný na jednom ze
slunečních panelů, který společně s pozemními
přístroji měří sluneční radiaci v metrových
vlnových délkách za účelem studia příčin slunečních
protuberancí.
Bezprostředně předcházející sondy této řady jiného typu
M-69 522 a M-69 521 se pro havárii nosných raket
typu Proton-K/DM nedostaly 1969-04-02 resp. 1969-03-27 na
oběžnou dráhu. Předchozí úspěšně vypuštěnou jiného
typu je Zond 2 (1964-078C),
další je Mars 2 (1971-045A).
Průběh letu
Datum |
Událost |
1971-05-10
|
V důsledku chybně zadaného času restartu motoru 4. st. (Blok
D) zůstala sonda na oběžné dráze kolem Země2 spojená s posledním stupněm nosné
rakety.
|
Literatura
-
Home page. - Chimki : Lavočkin, 2004. - [Cit. 2004-12-06]. (http://www.laspace.ru).
-
Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
-
Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999. (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/sovi emar.htm).
-
Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
Datum poslední úpravy: 2007-05-14 15:45:21 UT |
 |
 |
© 2007 - Antonín Havliček, Antonín Vítek
|