1964-078C (γζ3) - Zond 2

Název objektuZond 2 <=Зонд 2>
3MV-4 2 <=3МВ-4 2> [=Mars-Venera <=Марс-Венера>]
SSC 945
Start1964-11-30 13:12 UT ?, Bajkonur [=Baikonur], Molnija
Stav objektuna heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na drázeneomezená
ProvozovatelSovětský svaz, OKB-1
VýrobceSovětský svaz, OKB-1
Kategorieplanetární sonda
Hmotnost890 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
64-11-30 G 64.72° 88.16 min 153 km 219 km Přibližné parametry parkovací dráhy.
65-08-06 H 6.4° 508 d 0.98 A U 1.52 A U e=0.216

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda. Postavilo ji a provozuje Osoboje konstruktorskoje bjuro No. 1 (OKB-1) <=Особое конструкторское бюро №1 (ОКБ-1)>, součást výzkumného ústavu NII-88 <=НИИ-88> (nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Podlipki (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná sonda typu 3MV-4 [=Mars-Venera] určená k výzkumu meziplanetárního prostoru a Marsu na průletové dráze. Základ sondy tvoří univerzální hermetizovaný orbitální modul, ke kterému je připojen v přední části speciální planetární modul. Obě části mají tvar válce o průměru 1.1 m a délce 3.3 m se zaoblenými dny. Uvnitř sondy je udržován stálý přetlak 113.3 kPa a teplota v rozmezí 20 až 30 °C. Orbitální modul o délce 2.7 m obsahuje služební vybavení sestávající z řídícího a orientačního systému, systému tepelné regulace a zásobování elektrickou energií a část vědeckých přístrojů, které jsou v činnosti během letu k planetě. Hermetizovaný planetární modul o délce 0.6 m nese vědecké vybavení sondy sloužící k výzkumu cílové planety z bezprostřední blízkosti. K základnímu orbitálnímu modulu jsou na protilehlých stranách připojeny dva panely slunečních baterií o ploše 2.6 m2, které dobíjejí NiCd akumulátorovou baterii o kapacitě 42 Ah. Tepelná regulace se zajišťuje cirkulujícím plynem procházejícím přes dva polokulové radiátory umístěné na koncích slunečních panelů. Rozpětí slunečních panelů včetně radiátorů obnáší 4 m. K orbitálnímu úseku je rovněž upevněna parabolická vysokozisková anténa o průměru 1.7 m a ke koncům slunečních panelů jsou připojeny spirálové antény se středním ziskem a tyčové všesměrové antény. Na orbitální modul je v zadní části instalován nehermetizovaný motorový úsek sestávající z korekčního motoru, nádrží a rozvodu paliva a trysek plynových orientačních motorů. Motorový úsek je tepelně chráněn stínící košilkou z perforovaného plechu. Systém orientace je zdvojen a využívá kromě klasického způsobu řízení polohy tryskami na stlačený plyn rovněž 6 experimentálních plazmových motorů. Hlavní rádiový vysílač umístěný na orbitálním modulu pracuje přes parabolickou anténu na decimetrových vlnových délkách a záložní přes všesměrovou anténu na metrových vlnách. V planetárním modulu je další vysílač (vlnová délka 8 cm) pro přenos televizních snímků.

Sonda nese následující vědecké vybavení:

Předchozí sondou této řady jiného typu je Sputnik (15) alias 2MV-3 1 (1962-062C). Bezprostředně následující sondy jiného typu M-69 521 a M-69 522 se pro havárii nosných raket typu Proton-K/DM nedostaly 1969-03-27 resp. 1969-04-02 na oběžnou dráhu. Další sondou jiného typu úspěšně vypuštěnou na oběžnou dráhu kolem Země je Kosmos 419 alias M-71 170 (1971-042A).

Průběh letu

Datum Událost
1964-11-30 Po navedení na meziplanetární dráhu se nepodařilo plně rozevřít panely slunečních baterií, v důsledku čehož byl příkon elektrické energie poloviční proti plánovanému7. Podle jiného pramene1 mohlo být snížení elektrického výkonu způsobeno nedostatečně vyklopenými radiátory, které stínily panely slunečních baterií.
1964-12-15 Po řadě dynamických operací se podařilo vyklopit panely slunečních baterií1.
1964-12-18 Na sondě se uskutečnily úspěšné zkoušky plazmových motorů1.
1965-duben V průběhu měsíce bylo se sondou ztraceno spojení6. Podle nepotvrzených zpráv (viz.1) se dařilo udržovat spojení až do 1965-05-05.
1965-08-06 Sonda proletěla kolem Marsu6 ve vzdálenosti menší než 1500 km. Vzhledem k tomu, že nemohla být kvůli počátečním problémům se zásobováním elektrickou energií provedena korekce dráhy1, jeví se tento údaj jako nevěrohodný.

Literatura

  1. Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
  2. Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999.     (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/soviemar.htm).
  3. Soviet Rocketry that Conquered Space. Part 5: The First Planetary Probe Attempts, 1960-1964 / T. Varfolomeyev. - Spaceflight 40 [3] 85-88 (1998).
  4. Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
  5. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 129.
  6. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 247.
  7. Osvojenije kosmičeskogo prostranstva v SSSR. 1957-1967 gg. - Nauka : Moskva, 1971. - S. 496-498.
  8. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Zond 2. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?64-078C).
  9. Listy z historie : Mars, Zond / P. Knap. - Letectví a kosmonautika 53 [20] 791-792 (1977).
  10. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.

------
Datum poslední úpravy: 2009-05-26 16:05:01 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2009 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek