1969-014A - Mariner 6

Název objektu	Mariner 6
	Mariner 69-3
SSC	3759
Start	1969-02-25 01:29:02.013 UT, Eastern Test Range, Atlas Centaur D-1A [SLV-3C]
Stav objektu	na heliocentrické dráze
Očekávaná životnost na dráze	neomezená
Provozovatel	USA, NASA-OSSA
	USA, NASA-JPL
Výrobce	USA, NASA-JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	412 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
69-02-27	H	1.94°	535 d	0.990 AU	1.588 AU
69-06-31.22	Ah	?	—	3431 km	∞	Průlet kolem Marsu.
69-07-02	H	1.78°	636.24 d	1.142 AU	1.754 AU

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), Ah - hyperbolická areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda. Vyvinula ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).

Tříose stabilizovaná planetární sonda určená k výzkumu Marsu. Je tvořena základním tělesem osmiúhelníkového průřezu o průměru 1.384 m a tloušťce 0.457 m z hořčíku. Shora je k základně připevněn stožár ve tvaru štíhlého kužele s vysokoziskovou parabolickou anténou o průměru 1 m. Na horních hranách základního osmibokého hranolu jsou připevněny čtyři panely slunečních baterií o rozměrech 2.15×0.90 m. Rozpětí slunečních panelů obnáší 5.79 m. Nízkozisková všesměrová anténa je namontována na stožáru o délce 2.23 m. Pod základním tělesem se nachází ve dvou směrech orientovaná plošina nesoucí vědecké přístroje o hmotnosti 57.6 kg. Celková výška kosmické sondy obnáší 3.35 m. Pro orientaci se jako referenčních objektů používá Slunce a Canopus. Orientační systém používá 3 setrvačníky a 2 sady po šesti motorcích na stlačený dusík namontované na koncích panelů slunečních baterií, sledovač hvězdy Canopus a dva primární a čtyři sekundární sluneční čidla. Pro korekce dráhy se používá raketový motor o tahu 223 N na hydrazin umístěný uvnitř základního tělesa. Tryska prochází základnou šestibokého hranolu. Elektrická energie se získává ze čtyřech panelů slunečních baterií o celkové ploše 7.7 m² sestávajících ze 17 472 článků. Výkon obnáší 800 W v blízkosti Země a 449 W v okolí Marsu. Maximální spotřeba činí 380 W v průběhu průletu kolem Marsu. Záložním zdrojem je akumulátorová baterie AgZn o kapacitě 1200 Wh. Tepelná regulace používá pohyblivé žaluzie na bocích základního tělesa. Telekomunikační systém používá tří kanálů s rozdílnou rychlostí přenosu (kanál A pro telemetrii 8.3 nebo 33.3 bit/s, kanál B pro vědecká data 66.6 nebo 270 bit/s a kanál C pro vědecká data 16.2 kbit/s). Telekomunikace probíhá přes vysoko- a nízkoziskovou anténu v pásmu S. Sonda je vybavena analogovým magnetofonem s kapacitou 195 Mbit pro záznam televizních snímků. Ostatní vědecká data jsou zaznamenávána digitálně. Řídící počítač je naprogramován před startem ale je možné ho přeprogramovat během letu. Na sondě jsou umístěny následující vědecké přístroje:

• širokoúhlá kamera (ohnisková délka 50 mm, zorné pole 11×14°, max. rozlišení 24 km) s karuselem s filtry (červený, zelený, modrý);
• úzkoúhlá kamera (ohnisková délka 508 m, zorné pole 1.1×1.4°, max. rozlišení 270 m) s pevně zabudovaným žlutým filtrem;
• infračervený spektrometr (spektrální rozsah 1.9 až 14.3 µm);
• infračervený radiometr (spektrální rozsah 8 až 12 a 18 až 25 µm, zorné pole 0.7×0.7°);
• ultrafialový spektrometr (spektrální rozsah 110 až 435 nm, zorné pole 0.24×0.24°).

Předchozí sondou této řady jiného typu je Mariner 5 (1967-060A), následující Mariner 7 (1969-030A).

Průběh letu

Datum	Událost
1969-02-25	01:29:02.013 UT: Vzlet. 01:33:40 UT: (T + 278 s) Oddělení 1. stupně (Atlas SLV-3C), zážeh stupně Centaur (t=7.5 min), navedení na únikovou dráhu. Oddělení sondy od nosné rakety a rozevření panelů slunečních baterií.
1969-03-01	Korekce dráhy (t=5.35 s).
1969-březen	Pyrotechnicky byla uvolněna orientovaná plošina. Několik jasných částeček uvolněných během exploze zmátlo čidlo hvězdy Canopus a sonda ztratila dočasně orientaci.
1969-06-29 až 1969-06-31	50 hodin před průletem byla zaměřena orientovaná plošina na Mars a byly zapojeny vědecké přístroje. Po dvou hodinách bylo zahájeno snímkování planety. Během následujících 41 hodin bylo získáno 49 snímků (50. snímek částečný) dlouhofokální kamerou.
1969-06-31	05:03 UT: Byla zahájena fáze těsného přiblížení zahrnující pořízení 26 snímků. Vlivem poruchy na chladícím systému byl vyřazen kanál 1 infračerveného spektrometru v oblasti 6 až 14 µm. 05:19:06.9 UT: Největší přiblížení k Marsu ve vzdálenosti 3431 km. Přibližně 05:30 až 05:55 UT: Zákryt sondy za planetou.
1969-červenec	Přenos naměřených dat ze záznamu na Zemi. Systémy sondy byly opět přepojeny do přeletového módu, který zahrnoval přenos zkoušky technických a komunikačních systémů, zkoušky fotografování hvězd a skanování Mléčné dráhy a oblasti oblohy s kometou 1969-B ultrafialovým spektrometrem. Periodicky byla určována poloha sondy na heliocentrické dráze.
1969-12-31	Ukončení primární mise.
1970-01-01	Zahájení prodloužené mise EOM [=Extended Operations Mission] pro technické testování systémů sondy6.
1970-12-21	Poslední přijatá telemetrie ze sondy.
1970-12-31	Ukončení mise EOM [=Eextended Operations Mission].

Literatura

1. Home Page. - Pasadena, CA : NASA-JPL, 2002.     (http://www.jpl.nasa.gov).
2. Projekt Mariner / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2000.     (../PROJ/USA/MARINER.HTM).
3. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mariner 6. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?69-014A).
4. Mariner Mars 1969 / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 45 [19] 746-748 (1969).
5. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.
6. Tracking and Data System Support for the Mariner Mars 1969 Mission, Vol. III. Extended Operations Mission / N. A. Renzetti, K. W. Linnes, T. M. Taylor. - Pasadena, CA : NASA-JPL (Technical Memorandum ; 33-474). - [Cit. 2011-09-19].     (http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19710026683_1971026683.pdf).

Datum poslední úpravy: 2011-10-03 20:22:54 UT

© 2011 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek