| Název objektu | Mariner 7 |
| Mariner 69-2 | |
| SSC | 3837 |
| Start | 1969-03-27 22:22:01.198 UT, Eastern Test Range, Atlas Centaur D-1A |
| Stav objektu | na heliocentrické dráze |
| Očekávaná životnost na dráze | neomezená |
| Provozovatel | USA, NASA-OSSA |
| USA, NASA-JPL | |
| Výrobce | USA, NASA-JPL |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 413 kg |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 69-03-31 | H | 1.60° | 522 d | 0.971 AU | 1.568 AU | |
| 69-08-05.21 | Ah | ? | — | 3430 km | ∞ | růlet kolem Marsu |
| 69-08-08 | H | 1.82° | 609.35 d | 1.118 AU | 1.670 AU |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce, sklon k ekliptice), Ah - hyperbolická areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Planetární sonda. Vyvinula ji a provozuje NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).
Tříose stabilizovaná planetární sonda určená k výzkumu Marsu. Je tvořena základním tělesem osmiúhelníkového průřezu o průměru 1.384 m a tloušťce 0.457 m z hořčíku. Shora je k základně připevněn stožár ve tvaru štíhlého kužele s vysokoziskovou parabolickou anténou o průměru 1 m. Na horních hranách základního osmibokého hranolu jsou připevněny čtyři panely slunečních baterií o rozměrech 2.15×0.90 m. Rozpětí slunečních panelů obnáší 5.79 m. Nízkozisková všesměrová anténa je namontována na stožáru o délce 2.23 m. Pod základním tělesem se nachází ve dvou směrech orientovaná plošina nesoucí vědecké přístroje o hmotnosti 57.6 kg. Celková výška kosmické sondy obnáší 3.35 m. Pro orientaci se jako referenčních objektů používá Slunce a Canopus. Orientační systém používá 3 setrvačníky a 2 sady po šesti motorcích na stlačený dusík namontované na koncích panelů slunečních baterií, sledovač hvězdy Canopus a dva primární a čtyři sekundární sluneční čidla. Pro korekce dráhy se používá raketový motor o tahu 223 N na hydrazin umístěný uvnitř základního tělesa. Tryska prochází základnou šestibokého hranolu. Elektrická energie se získává ze čtyřech panelů slunečních baterií o celkové ploše 7.7 m2 sestávajících ze 17 472 článků. Výkon obnáší 800 W v blízkosti Země a 449 W v okolí Marsu. Maximální spotřeba činí 380 W v průběhu průletu kolem Marsu. Záložním zdrojem je akumulátorová baterie AgZn o kapacitě 1200 Wh. Tepelná regulace používá pohyblivé žaluzie na bocích základního tělesa. Telekomunikační systém používá tří kanálů s rozdílnou rychlostí přenosu (kanál A pro telemetrii 8.3 nebo 33.3 bit/s, kanál B pro vědecká data 66.6 nebo 270 bit/s a kanál C pro vědecká data 16.2 kbit/s). Telekomunikace probíhá přes vysoko- a nízkoziskovou anténu v pásmu S. Sonda je vybavena analogovým magnetofonem s kapacitou 195 Mbit pro záznam televizních snímků. Ostatní vědecká data jsou zaznamenávána digitálně. Řídící počítač je naprogramován před startem ale je možné ho přeprogramovat během letu. Na sondě jsou umístěny následující vědecké přístroje:
Předchozí sondou této řady je Mariner 6 (1969-014A). Bezprostředně následující sonda této řady Mariner 8 se 1971-05-09 pro závadu na nosné raketě nedostala na oběžnou dráhu. Následující úspěšně vypuštěnou sondou této řady jiného typu je Mariner 9 (1971-051A).
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1969-03-27 | 22:22:01.198 UT: Vzlet. |
| 1969-04-08 | Korekce dráhy (t=7.6 s). |
| 1969-březen | Pyrotechnicky byla uvolněna orientovaná plošina. Během této operace bylo řízení orientace přepnuto na setrvačníky, aby se předešlo problémům, které potkaly sondu Mariner 6 (1969-014A), kdy uvolněné částečky při explozi zmátly hvězdné čidlo. |
| 1969-06-31 | Sonda přestala náhle vysílat telemetrii. Vysílání bylo přepnuto na nízkoziskovou anténu. Později bylo možno opět obnovit vysílání na vysokoziskové anténě. Příčinou poruchy byl pravděpodobně únik plynu z baterie, která později, několik dní před průletem, selhala. |
| 1969-08-02 | 09:32:33 UT: Byl zahájen průzkum Marsu z velké vzdálenosti. Trval dalších 57 hodin a skončil přibližně 5 hodin před největším přiblížením. Během této fáze bylo pořízeno 93 snímků Marsu. Cíle sondy byly předefinovány na základě vyhodnocení výsledků sondy Mariner 6 (1969-014A). |
| 1969-08-05 |
05:00:50.0 UT: Největší přiblížení k Marsu ve
vzdálenosti 3430 km. Během této fáze průletu bylo
pořízeno 33 snímků planety.
Přibližně 05:19 až 05:49 UT: Zákryt sondy za planetou. |
| 1969-srpen | Přenos naměřených dat ze záznamu na Zemi. Systémy sondy byly opět přepojeny do přeletového módu, který zahrnoval přenos zkoušky technických a komunikačních systémů, zkoušky fotografování hvězd a skanování Mléčné dráhy a oblasti oblohy s kometou 1969-B ultrafialovým spektroskopem. Periodicky byla určována poloha sondy na heliocentrické dráze. |
| 1969-12-31 | Ukončení primární mise. |
| 1970-01-01 | Zahájení prodloužené mise EOM [=Extended Operations Mission] pro technické testování systémů sondy6. |
| 1970-12-21 | Poslední přijatá telemetrie ze sondy. |
| 1970-12-31 | Ukončení mise EOM [=Eextended Operations Mission]. |
| Datum poslední úpravy: 2011-10-03 20:22:54 UT |
 |
 |
© 2011 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek |