1965-105A - Pioneer 6

Název objektu	Pioneer 6
	Pioneer A
SSC	1841
Start	1965-12-16 07:31 UT, Eastern Test Range, Delta DSV 3E
Stav objektu	na heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na dráze	neomezená
Provozovatel	USA, NASA-ARC
Výrobce	USA, TRW
Kategorie	sonda pro výzkum Slunce
Hmotnost	63.4 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
65-12-16.00	H	0.1692°	310.77 d	0.814 AU	0.983 AU	e=0.09428059
73-12-18.00	H	0.2024°	310.7 d	0.714 AU	0.983 AU	e=0.09426099
82-01-01.00	H	0.1682°	310.9 d	0.714 AU	0.983 AU	e=0.094408969

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda pro výzkum meziplanetárního prostoru. Postavila ji firma . Provozovatelem je NASA Ames Research Center (ARC), Moffett Field, CA (USA).

Rotací 60 ot./min stabilizovaná sonda s osou rotace kolmou k rovině ekliptiky určená k průzkumu meziplanetárního prostoru mezi oběžnou dráhou Země a Venuše. Těleso sondy má tvar válce o průměru 0.94 m a výšce 0.89 m s povrchem pokrytým slunečními články o výkonu 79 W, které dobíjejí akumulátorové baterie. Z tělesa vystupují radiálně 3 prutová ramena o délce 2 m s magnetometrem a jeho hmotnostním vyvážením. Hlavní tyčová v ose tělesa anténa má délku 1.32 m. Sonda nese následující přístroje a provádí tyto vědecké experimenty:

• jednoosý indukční magnetometr [Uniaxial Fluxgate Magnetometer] s dynamickým rozsahem ±64 nT a rozlišením ±0.25 nT pro kompletní zkoumání vektoru magnetického pole pomocí měření ve třech shodných intervalech během jedné otáčky sondy;
• detektor plazmy slunečního větru [Solar Wind Plasma Faraday Cup] pro studium iontů a elektronů ve slunečním větru orientovaný kolmo na osu rotace a paralelně k rovině ekliptiky;
• detektor kosmického záření [Cosmic-Ray Telescope] pro studium anisotropie a fluktuací slunečních protonů (4 energetické hladiny) a částic alfa (3 energetické hladiny);
• rozložení elektronů mezi sondou a Zemí využívající pozemského vysílače pracující na vysoké frekvenci 423.3 MHz sloužícího jako referenční signál a na nízké frekvenci 49.8 MHz (harmonická 2/17). Přijímač na sondě [Two-Frequency Beacon Receiver] měří vzájemné zpoždění signálů závisející na hustotě elektronů a jejich variacích;
• anisotropie kosmického záření [Cosmic-Ray Anisotropy] sloužící k výzkumu směrového rozložení slunečního a galaktického záření;
• elektrostatický analyzátor [Electrostatic Analyzer] pro měření směrového rozložení hustoty elektronů a kladných iontů ve slunečním větru;
• experiment nebeská mechanika [Celestial Mechanics] využívající měření polohy sondy na heliocentrické dráze k upřesnění hmotnosti Měsíce a Země, zpřesnění velikosti astronomické jednotky a oscilačních elementů zemské dráhy;
• studium sluneční koróny a dalších slunečních fenoménů využívající deformace rádiového signálu přicházejícího z místa na protilehlé straně oběžné dráhy vzhledem k poloze Země [Spectral Broadening];
• studium meziplanetárního prostředí a zemské ionosféry sledováním stáčení roviny polarizace (Faradayovy rotace) telemetrických signálů sondy [Superior Conjunction Faraday Rotation];
• ověření teorie relativity [Relativity Investigation] využívající deformace rádiových signálů procházejících kolem slunečního disku.

Předpokládaná aktivní životnost je 6 měsíců.

Bezprostředně předcházející sondy této řady jiného typu Pioneer P30 a Pioneer P31 se 1960-09-25 a 1960-12-15 pro havárii nosné rakety Atlas Able 5A resp. Atlas Able 5B nedostaly na oběžnou dráhu. Předcházející úspěšně vypuštěnou sondou této řady jiného typu je Pioneer 5 (1960-001A). Následující úspěšně vypuštěnou sondou této řady je Pioneer 7 (1966-075A).

Průběh letu

Datum	Událost
1965-12-16	07:31:00 UT: Vzlet z ETR
1970-07-06	Magnetometr přestal dodávat naměřená data.
1995-12-15	Poslední spojení přes primární telemetrický vysílač. V době, kdy nebyla sondy pozemními stanicemi sledována, selhal permaktron (TWT) tohoto vysílače, téměř po 30 létech provozu.
1996-07-11	Povelem ze Země byl uveden do provozu záložní vysílač a spojení bylo obnoveno.
1997-12-06	Zkušební spojení se sondou pomocí 70 m teleskopu DSS 43 [=Deep Space Station] v Austrálii v rámci tréninku pro program Lunar Prospector (1998-001A). Několik vědeckých přístrojů na palubě sondy je dosud funkčních.
2000-12-08	Se sondou bylo opět zkušebně pomocí 70 m teleskopu DSN [=Deep Space Network] v Goldstone navázáno spojení na dobu asi 2 hodiny. Sonda je nejstarším (35 roků) pracujícím kosmickým umělým objektem.

Literatura

1. Projekt Pioneer / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2001.     (../PROJ/USA/PIONEER.HTM).
2. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Pioneer 6. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?65-105A).
3. Vysílají sondy Pioneer 6 a 7 / P. Lála, O. Lončák. - Letectví a kosmonautika 43 [23] 904-905 (1967).
4. Pioneer Home Page. - Moffett Field, CA : NASA-ARC, 1999.     (http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNhome.html).
5. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.
6. Pioneering the Solar System and Beyond / H. Trace. - Quest 9 [4] 9-16 (2002).

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 13:35:48 UT

© 2004 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek