| Název objektu | Luna 4 <=Луна 4> |
| E-6 3 <=Э-6 3> | |
| SSC | 566 |
| Start | 1963-04-02 08:16 UT ?, Bajkonur [=Baikonur], Molnija-L |
| Stav objektu | na heliocentrické nebo barycentrické dráze, již nesledován |
| Očekávaná životnost na dráze | neomezená ? |
| Provozovatel | Sovětský svaz |
| Výrobce | Sovětský svaz |
| Kategorie | měsíční sonda |
| Hmotnost | 1422 kg |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 63-04-02.35 | G | 65.00° | 88.00 min | 176 km | 176 km | Parametry drah jsou přibližné |
| 63-04 | G | ? | 42000.00 min | 89250 km | 694000 km | Parametry drah jsou přibližné |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Automatická meziplanetární sonda určená k průzkumu Měsíce. Postavilo ji a provozuje Osoboje konstruktorskoje bjuro No. 1 (OKB-1) <=Особое конструкторское бюро №1 (ОКБ-1)>, součást výzkumného ústavu NII-88 <=НИИ-88> (nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Podlipki (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Tříose stabilizovaná měsíční sonda typu E-6 (výr. č. No. 3). Základem konstrukce sondy je kulová nádrž s okysličovadlem, na ní je umístěna toroidální nádrž s palivem a raketový motor. Na opačné straně je válcová přetlaková nádrž s řídicí elektronikou. Ta část aparatury, která je potřebná pouze během letu (včetně vybitých chemických baterií), je umístěna ve dvou pouzdrech, která se před brzděním u Měsíce odhazují. Hmotnost sondy se tím sníží zhruba o 300 kg. Pro udržení správného směru vektoru tahu u brzdícího motoru KTDU-5A [=korrektirujuščetormoznaja dvigatel'naja ustanovka] na hypergolické KPL o tahu 45.5 kN se používají tři malé řídící motory a soustava gyroskopů. Systém orientace a stabilizace využívá motorů se stlačeným dusíkem, jako orientační body se používají Slunce, Měsíc a Země. Přistávací pouzdro o hmotnosti 100 kg je vybaveno kamerou a detektorem radiace. Téměř kulové pouzdro má výšku 0.58 m, s tyčovými anténami 1.12 m a s rozevřenými 4 lopatkami průměr 160 cm. Tepelnou regulaci zajišťuje nucená cirkulace plynu pomocí ventilátoru, radiátorů a izolace od měsíčního povrchu. Snímání panoramatických záběrů se uskutečňuje speciálním opticko-mechanickým zařízením. Na vrcholu stanice je zrcátko, které se pohybuje nahoru a dolů a současně se pomalu otáčí. Tak se pomalu bod po bodu snímá okolní terén. Celá aparatura má hmotnost 5 kg a tvar válce 80×200 mm.
Bezprostředně předchozí sonda této řady Luna E-6 No. 2 se 1963-02-03 pro havárii nosné rakety Molnija-L nedostala na oběžnou dráhu. Předcházející úspěšně vypuštěnou jiného typu je Luna 3 (1959-008A). Bezprostředně následující Luna E-6 No. 4 a 5 se ve dnech 1964-03-21 a 1964-04-20 pro havárie nosných raket Molnija-M nedostaly na oběžnou dráhu. Následující úspěšně vypuštěnou je Kosmos 60 (1965-018A).
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1963-04-02 | 08:24 UT: Po startu raketou Voschod byla navedena nejprve na parkovací dráhu kolem Země ve výšce 176 km se sklonem 65° k rovníku. |
| 1963-04-06 | 01:24 UT: Průlet ve vzdálenosti 8 500 km od povrchu Měsíce. Během letu ze Země k Měsíci nebyla provedena žádná korekce dráhy. |
| 1963 | Vlivem přitažlivosti Slunce, Měsíce a Země sonda pravděpodobně později přešla na heliocentrickou dráhu. |
| Datum poslední úpravy: 2009-05-26 16:04:33 UT |
 |
 |
© 2009 - František Martinek, Antonín Vítek |