Historie

Naše knihovna je přímou nástupkyní Základní knihovny ČSAV (ZK), která byla vytvořena současně se založením Československé akademie věd, k němuž došlo 17. listopadu 1952. Výchozími fondy ZK se staly soubory literatury z knihoven Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Masarykovy akademie práce. Díky tomuto základu se ZK stala již při svém vzniku druhou na fondy nejbohatší pražskou univerzální vědeckou a třetí nejstarší českou vědeckou knihovnou. V současné době spravuje přibližně 1 milión svazků včetně obsahově zajímavého souboru archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků (přibližně 25.000 svazků).

K nejstarším sbírkám ZK patřily a i dnes stále patří fondy Královské české společnosti nauk (KČSN), která byla v roce 1784 uznána císařem Josefem II. jako první vědecká instituce v celém rakouském soustátí. Přes počáteční obtíže s finančním zajištěním knihovny, kdy členové společnosti využívali fondy Univerzitní knihovny, knihovny pražské hvězdárny a knihovny Strahovského kláštera, se fondy KČSN rozrostly v roce 1836 na 13 tisíc svazků a v roce 1939 dokonce přes 93 tisíc svazků. Při převodu fondu do ZK měla knihovna KČSN 100 tisíc svazků. Druhou důležitou sbírkou byly pro ZK fondy knihovny České akademie věd a umění (ČAVU). Ta se začala budovat od počátku roku 1891. Již po dvou letech zasílala výměnou publikace ČAVU 55 institucím. V průběhu své existence se potýkala především s nedostatkem prostor pro uskladnění knihovních fondů. Před vytvořením ČSAV bylo ve fondu knihovny 75.927 svazků.

Třetím knižním souborem, který byl dán do vínku ZK, byla knihovna Masarykovy akademie práce (MAP). MAP byla založena v roce 1920 a ve fondech její knihovny byla zastoupena především technická, přírodovědná a ekonomická literatura. Koncem roku 1952 obsahovala knihovna přes 30 tisíc svazků, z nichž většina byla získána darem.

Základní knihovna ČSAV zahájila činnost 1. ledna 1953 v prostorách bývalé České akademie věd a umění na Národní třídě. Prvním ředitelem se stal PhDr. František Horák, který se zasloužil o podstatné doplnění fondů ZK, zejména o historické sbírky a o rozšíření výměny publikací s cizinou. V létech 1963-1995 měla knihovna také právo povinného výtisku.

Pro optimální řešení výstavby sítě akademických knihoven a středisek vědeckých informací byl v roce 1961 zřízen Řídící útvar vědeckých informací. V roce 1967 bylo sloučením Základní knihovny Akademie věd a Řídícího útvaru vědeckých informací vytvořeno nové pracoviště Základní knihovna – Ústředí vědeckých informací Československé akademie věd (ZK-ÚVI).

ZK-ÚVI se od r. 1967 zapojila – i když byla začleněna mezi tzv. společná pracoviště – do řady vědeckovýzkumných úkolů, ústavních i resortních. Ředitelem ZK-ÚVI byl v létech 1967-1992 PhDr. Jiří Zahradil. Zvýšená pozornost byla věnována koordinaci doplňování fondů v soustavě vědeckých informací (SVI) a knihoven ČSAV. Došlo k výraznému rozvinutí akvizice, rozšířila se mezinárodní výměna publikací. Pro knihovníky SVI se pořádaly cykly seminářů a doškolovací kurzy.

K 31. prosinci 1992 vznikla v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání podle zákona ČNR č. 283/1992 Sb. Akademie věd České republiky a současně naše knihovna. Ředitelkou se stala v roce 1992 PhDr. Ivana Kadlecová. Během jejího působení se započalo s elektronickou katalogizací dokumentů v systému ISIS a v roce 2004 došlo k implementaci systému ALEPH, který našim uživatelům umožnil on-line přístup ke čtenářskému kontu přes webové rozhraní. Zároveň se začala intenzivně věnovat pozornost získávání finančních zdrojů na nákup EIZ prostřednictvím grantových programů. Nejvýznamnějším takovým informačním zdrojem je bibliografická a citační databáze Web of Knowledge, do které byl získán přístup prostřednictvím programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a která je v rámci ČR zpřístupněna díky národnímu multilicenčnímu projektu, který již od roku 2000 organizujeme my.

Od roku 1993 byla věnována intenzivní péče sběru informací o publikační aktivitě pracovníků AV ČR. Každoročně byly předávány tyto záznamy do RIP (Registr informací o publikacích Rady pro výzkum a vývoj), později pak do RIV (Registr informací o výsledcích) a to již v celé škále výsledků publikačních i nepublikačních. Systém byl zpočátku provozován lokálně v programu ISIS, v současnosti je provozován v systému ARL (Advanced Rapid Library) s obohacením o živé statistiky.

Po povodních v roce 2002 jsme ve svém depozitáři v Jenštejně vybudovali sušící a desinfekční linku, kterou využilo více než 20 knihoven, jejichž fondy byly povodněmi poškozeny. V roce 2004 bylo vybudováno Digitalizační centrum, které poskytuje služby institucím nejen v rámci AV ČR.

Funkci ředitele knihovny zastával v letech 2007–2017 Ing. Martin Lhoták.

Od 1. 1. 2007 je naše knihovna zařazena mezi veřejné výzkumné instituce.

Ředitelkou knihovny je od 1. 8. 2017 Ing. Magdaléna Vecková.

 

Více informací

o historii naší knihovny i budovy, ve které sídlí, najdete zde:

Články v časopisech:

  • KOTALÍK, Jiří T. Hlavní budova AV ČR na Národní. Akademický Bulletin. 2008, listopad. Dostupný také z WWW: <http://abicko.avcr.cz/2008/11/09/index.html>. ISSN 1210-9525.
  • KOTALÍK, Jiří T. Umělecká výzdoba hlavní budovy Akademie věd. Akademický Bulletin. 2008, prosinec. Dostupný také z WWW: <http://abicko.avcr.cz/2008/12/09/index.html>. ISSN 1210-9525.
  • BURGETOVÁ, Jarmila. Vědecká knihovna a její specifika. Grand Biblio : Časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. 2008, 2, 11, s. 32. ISSN 1802-3320.
  • KADLECOVÁ, Ivana. Historie Knihovny Akademie věd ČR. Grand Biblio : Časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran. 2008, 2, 11, s. 34. ISSN 1802-3320.

 

Monografie:

  • Kolektiv autorů za vedení a redakce Pavla Vlčka. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. Praha : Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0538-2 (soubor:váz.) 80-200-0563-3(váz.).
  • SEDLÁKOVÁ, Radomíra. Pražské interiéry. Praha : Slovart, 2001. 95 s. ISBN 80-7209-340-1.
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem : uměleckohistorický průvodce městem. 3. Vyd. Praha; Litomyšl : Paseka, 2001. 533 s. ISBN 80-7185-373-9 (váz.).
  • ŠKODA, Eduard. Pražský chodec vypráví… 2. 1. Praha : Academia, 2001. 275 s. ISBN 80-200-0864-0.
  • HRUBEŠ, Josef; HRUBEŠOVÁ, Eva. Pražské domy vyprávějí… 6. 2. Vyd., v nakl. Academia 1. Praha : Academia, 2000. 252 s. ISBN 80-200-0823-3.