Už jste někdy navštívili knihovnu Ústavu pro soudobé dějiny? Pokud ne, vejděte s námi mohutnými dvoukřídlými vraty do domu U Tří červených růží na Malé Straně. V tomto památkově chráněném barokním (původně renesančním) měšťanském domě sídlí Ústav pro soudobé dějiny od roku 1990, tedy od svého vzniku. Z jedné strany výhled na Petřín, z druhé na Pražský hrad, ve dvoře se pak ukrývá krásná terasovitá zahrada, o kterou se dlouhá léta s láskou stará přímo jedna z knihovnic.
Knihovna Ústavu pro soudobé dějiny je koncipována jako pracoviště se speciálním knihovním fondem k českým/československým politickým, sociálním, hospodářským a kulturním dějinám od třicátých let 20. století do současnosti a k dějinám vědy. Knihovna systematicky shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje české i zahraniční monografické a periodické publikace v tištěné i audiovizuální formě k dějinám předmnichovské republiky, protektorátu, období budování socialismu, komunistického režimu 1948–1989 a polistopadové transformace. Sledována je i problematika česko-slovenských a česko-německých vztahů, českého/československého exilu v období 1939–1989, lidských práv, opozičních hnutí a disentu, menšin; výběrově pak literatura k otázkám mezinárodních vztahů (zejména v období studené války) a evropské integrace, k obecným světovým dějinám, k problematice historiografie, politologie, filosofie a sociologie, literární vědy a kulturního dědictví. Knihovna soustavně rozšiřuje a zpřístupňuje fond slovenských odborných publikací a časopisů.
Počátky knihovny se datují od dubna 1990, kdy se knihovna začala budovat doslova na zelené louce – bez fondů i vybavení, k dispozici měla pouze 360 svazků převzatých od Střediska pro výzkum otázek míru a odzbrojení (které v budově ÚSD tehdy sídlilo). Tato skutečnost měla řadu výhod, ale pochopitelně s sebou nesla i problémy. Bylo nutné stanovit profil knihovny a koncepci její činnosti, akviziční politiku, materiální vybavení a způsob zpracování fondů a ukládání dat.
Díky tomu, že budování knihovny bylo jednou z prvořadých priorit ústavu, byl další rozvoj knihovny velmi dynamický. V prvních dvou letech se podařilo vyřešit personální obsazení knihovny, zrekonstruovat studovnu a vybavit ji novým nábytkem a zařídit sklady klasickými i kompaktními posuvnými regály. Tím byly vytvořeny základní předpoklady k systematickému budování knihovny na žádoucí úrovni. Knihovna od počátku disponovala třemi počítači, pro zpracování fondů byl tedy zvolen automatizovaný knihovnický systém a po vyřešení všech technických a metodických otázek se mohlo začít s rutinním provozem.
K původním 360 titulům přibylo cca 9 000 svazků, získaných formou darů a převodů z jiných knihoven. Převážnou část periodik staršího data získala knihovna hned v počátcích své existence stejným způsobem, eventuálně nákupem v antikvariátech. Některé řady se podařilo zkompletovat, jiné nikoliv.
Specifickou částí knižního fondu je významný soubor exilové knižní a časopisecké produkce. Základem této sbírky byl dar Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury v Scheinfeldu. Jde především o publikace nakladatelství Index, 68’Publishers, Rozmluvy, edice Poezie mimo domov, Arkýř aj. z let 1969–1989, ale i o tituly vydané v exilu během druhé světové války a po roce 1948.
Kromě soudobé knižní produkce představuje podstatnou část fondu tzv. marxistická literatura – tj. literatura z 60. až 80. let – získaná dary a převody z knihoven, které byly po listopadu 1989 rušeny nebo redukovaly své fondy. Tento typ literatury je doplňován již pouze výběrově podle konkrétních potřeb výzkumných týmů. Část tohoto fondu ještě není zpracovaná, ale průběžně se katalogizuje.
Knihovna převzala a uchovává knihy z různých pozůstalostí, např. novináře Milana Hübla nebo profesora Jiřího Hájka.
Knižní fond v současné době čítá přes 51 000 svazků. Aktuálně knihovna odebírá přes 200 českých a zahraničních odborných časopisů a ročenek. Celkem je v knihovně uloženo, v různé míře úplnosti, přes 800 titulů periodik.
Knihovna používá systém Aleph, je součástí Souborného katalogu Akademie věd a záznamy posílá také do Souborného katalogu ČR.
Studovna je pro badatele otevřena tři dny v týdnu, jsou v ní volně k dispozici aktuální čísla domácích a zahraničních časopisů, dokumenty encyklopedického charakteru, adresáře, bibliografie, edice zahraničních dokumentů a také kompletní produkce ÚSD. Většina fondu je (prezenčně) dostupná bezprostředně, další část je uložená v depozitáři v Jenštejně a dostupná je do dvou pracovních dnů. Studovna disponuje připojením k wi-fi, přístupem k vybraným databázím a kapacitou devíti studijních míst.
Nedílnou součástí knihovny je také bibliografické pracoviště. To sleduje historiografii od roku 1918 do současnosti v mezioborových souvislostech, zejména ve vztahu ke společenskovědním disciplínám. Spravuje dvě on-line báze, do kterých kromě současné produkce průběžně doplňuje také starší české i zahraniční záznamy. Do Báze článků jsou systematicky excerpovány a analyticky popsány české a zahraniční odborné časopisy, kolektivní monografie a sborníky. Databáze článků se ročně rozroste asi o 3 000 záznamů, aktuálně obsahuje téměř 60 000 záznamů. Báze výběrové bibliografie obsahuje záznamy českých a zahraničních publikací, článků a kapitol od roku 2010, výběrově i starší. Databáze se ročně rozroste asi o 3 500 záznamů, v současnosti jich obsahuje bezmála 16 000.
Nalákali jsme vás k naší návštěvě? Věříme, že jsme moderní knihovnou, která vás zaujme nejen svým odborným fondem, ale i osobním přístupem.
