Egypt v literatuře před polovinou 19. století

 

Knihovědné oddělení přispělo do programu Týdne vědy a techniky tradiční tematickou výstavou s doprovodnými přednáškami. V letošním roce byl námětem Egypt v literatuře před polovinou 19. století. Inspirací se stal objev hrobového komplexu s pilířovým dvorem princezny Šeretnebtej z 3. tisíciletí př. Kr., dcery pravděpodobně panovníka Niuserrea, zveřejněný v roce 2012 pracovníky Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK. o těchto významných výzkumných výsledcích také informoval jeden z výstavních panelů (Některé nejnovější výsledky archeologických výzkumů prováděných v Egyptě Českým egyptologickým ústavem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze), připravený samotným ředitelem Českého egyptologického ústavu prof. Mgr. Miroslavem Bártou, Dr. Také na dalších panelech spolupracovali s knihovědným oddělením externí autoři: Mgr. Iva Bydžovská a Michal Klacek z Knihovny Národního muzea zpracovali panel Egypt a Blízký východ v kramářské písni a PhDr. Luboš Antonín z téže knihovny na panelu Egypt ve sbírkách zámeckých knihoven představil četbu aristokratických kruhů. Autorky z knihovědného oddělení, PhDr. Anežka Baďurová a Mgr. Lenka Bártová, upozornily na literární díla o Egyptu od nejstarších dob na panelech s názvy Antické období – první písemná pojednání a zprávy, Egypt v knihách z českých a moravských tiskáren, Novověké počátky egyptologie, Poznání Egypta na přelomu 18. a 19. století, Egypt v komiksové knize z 19. století.

Velmi poučným doplněním poznatků, které přinesly jednotlivé panely, byly přednášky jak některých ze spoluautorů výstavy, tak dalších předních odborníků, které se konaly v Oválné studovně KNAV.

Egypt-vernisaz-02

Egypt-vernisaz-01

(Ze zahájení výstavy „Egypt v literatuře před polovinou 19. století“, foto: Zdeněk Tichý)

Cyklus zahájila bezprostředně po vernisáži 4. listopadu přednáška Mgr. Marka Dospěla z Českého egyptologického ústavu FF UK Rukopisy františkánských misionářů v osmanském Egyptě. Posluchači se seznámili se situací řádových misií z Českých zemí na Blízký východ a s obsahem dochovaných zápisků zejména tří nejznámějších františkánů: Jakuba Římaře (na misiích v letech 1712–1728 a 1737–1753), Remedia Prutkého (na misiích v l. 1750–1753 a 1756–1756) a Christiana Schneidera (na misiích 1772–1799). o tom, že tito misionáři ovšem nebyli prvními kontakty Čech s egyptským prostředím, vyprávěl velice poutavě prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc., působící na Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho přednáška České země a Egypt ve starším středověku musela být sice přeložena ze 7. listopadu na 18. listopad, ale návrat v čase k začátkům poznávání dalekých orientálních zemí nikomu ze stálých návštěvníků přednáškového cyklu nevadil. Pan profesor vkomponoval kontakty s Egyptem ve středověku do širších vztahů s oblastmi celého muslimského chalífátu a zajímavými příklady doložil, jak čilé se rozvinuly hospodářské styky, doprovázené dokonce i doklady ze sféry politické: právě egyptskému sultánovi Bajbarsovi (1260–1277) je určen vůbec první list českého krále Přemysla Otakara II. pro mimokřesťanského příjemce. Do staršího středověku sahají patrně i počátky české misijní činnosti ve východním Středomoří.

Egypt-prednaska-Dospel

(Přednáška Mgr. Marka Dospěla, foto: Zdeněk Tichý)

Poznatky o Egyptu, které získali poutníci na cestě do Svaté země, se zabýval 11. listopadu PhDr. Daniel Boušek, Ph.D., z Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v přednášce Obraz Egypta v hebrejské středověké a renesanční cestopisné literatuře. Egypt sám o sobě nikdy nebyl cílem cesty židovských poutníků, tím byla Svatá země. v hebrejských cestopisech několika autorů z 12. až 16. století (Benjamin z Tudely, 1170, Mešulam z Volterry, 1481, rabi Ovadja z Bertinory, 1488–1491, jeho žák, 1495 a kabalista Moše Basola, 1521–1535) máme dnes dochována nejen líčení prožitých příhod těchto cestovatelů, ale též soudobé popisy jak židovského obyvatelstva Egypta s jeho duchovními a laickými představiteli, způsobem života a náboženskými zvyklostmi, tak i života egyptské majoritní muslimské společnosti.

Mgr. Iva Bydžovská a Michal Klacek z Knihovny Národního muzea rozšířili 12. listopadu společně připravenou přednáškou Blízký východ v kramářských písních obsah jimi zhotoveného výstavního panelu. v době rozmachu kramářské písňové produkce (17.–19. století), kdy byly oblasti Blízkého východu pod nadvládou Osmanské říše, našly události z těchto oblastí odezvu právě i v kramářských tiscích. Jejich témata přiblížil kolega M. Klacek prostřednictvím četných ukázek dochovaných tisků: nepřátelství mezi křesťany a muslimy, v písních tradičně označovaných pojmem „Turci“, averze vůči Židům a křesťanská víra spojená s úctou ke svatým místům na Předním východě – biblické příběhy, osudy mučedníků, motivy zázračného zachránění křesťanů z „tureckého“ zajetí či otroctví, motivy „zázračného prozření pohanů“, spojeného s hromadným křtem, náměty z turecko-egyptské války a pozdějších krvavých nepokojů v Sýrii.

Nahlédnout do čtenářských a sběratelských zájmů umožnil posluchačům 14. listopadu PhDr. Luboš Antonín z Knihovny Národního muzea. Ve své přednášce Egyptiaca ve sbírkách zámeckých knihoven charakterizoval žánrové i tematické zaměření některých z více než tří set rodových knihoven z hlediska podávaných informací o starém i dobově současném Egyptě. Vynikající egyptologickou knihovnu shromáždili například Metternichové na zámku Kynžvart, egyptologicky orientovaná je také zámecká knihovna Pacov baronů Weiss von Tessbach a menší knihovna Riedlů z Riedelsteina v Dalovicích. Pozoruhodným fenoménem je v zámeckých knihovnách patrná hermeticky motivovaná egyptománie vycházející z novoplatónských proudů renesance a z nich i čerpající esoterně orientovaná zednářská literatura 18. století. Přitažlivost egyptizujících motivů ukázal dr. Antonín i na ilustracích z tvorby zahradní zámecké architektury, jak ji zaznamenaly předlohové knihy a odborné časopisy.

V přednáškách se, bohužel, nedostalo na širší zhodnocení především spisů o Egyptu z produkce českých tiskáren (počínaje vydáními biblí, přes různé kroniky, cestopisy, až po naučné spisy), ani prvním egyptologickým dílům (Athanasius Kirchner, publikace vědců a ilustrátorů z Napoleonova tažení do Egypta, Champollionův úspěch s hieroglyfy). Značnou pozornost návštěvníků přitahoval také panel s vybranými reprodukcemi ze satirického německého komiksu, třídílných obrazových příběhů ze starověkého Egypta, které v osmdesátých letech 19. století vytvořil düsseldorfský malíř, ilustrátor, grafik, karikaturista a spisovatel humoristických básní Carl Maria Seyppel (1847–1913), představující sám se coby autor trilogie jako dvorní malíř a básník krále Rampsinita z 2. tisíciletí před narozením Krista. V České republice je dochována pouze 2. kniha, ve Strahovské knihovně a ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě, které na výstavu v KNAV kolegiálně poskytlo fotokopie. Za poskytnuté kopie dalších tisků patří dík i Knihovně Národního muzea v Praze, Strahovské knihovně Královské kanonie v Praze a knihovně Západočeského muzea v Plzni.

Grafické úpravy náročných podkladů pro výstavní panely se úspěšně zhostila Marina Krahulcová z KNAV.

Egypt-vernisaz-03

(Výstava „Egypt v literatuře před polovinou 19. století“, foto: Zdeněk Tichý)

 

Baďurová, Anežka. Egypt v literatuře před polovinou 19. století. Informace [online]. , č. [cit. 2017-10-21]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/egypt-v-literature-pred-polovinou-19-stoleti/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *