| Název objektu | Galileo |
| SSC | 20298 |
| Start | 1989-10-18 16:53:40 UT, Eastern Test Range, Atlantis |
| Stav objektu | na jovicentrické dráze |
| Provozovatel | USA, NASA-JPL |
| USA, ESA | |
| Výrobce | USA, Hughes |
| Kategorie | planetární sonda, první umělá družice Jupiteru |
| Hmotnost | vzletová 3542.7 kg |
| vzletová bez adaptéru 3003 kg | |
| na dráze 2070 kg | |
| prázdná družicová část 1138 kg | |
| družicová část 2668 kg | |
| prázdná konstrukční 2380 kg | |
| atmosférické pouzdro 335 kg |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 93-08-28.69 | Xh | ? | ------ | 2400 km | ∞ km | Průlet kolem planetky (243) Ida. |
| 93-08-28.69 | H | 1.60° | 2029.40 d | 145.5 Gm | 793.1 Gm | Přelet Ida-Jupiter. |
| 93-09-04.16 | H | 1.52° | 2035.01 d | 147.88 Gm | 792.45 Gm |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : Xh - hyperbolická jiný objekt, H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Viz Galileo.
| Datum | Událost |
|---|---|
| 1992 | Viz. |
| 1993-01-14 | Do tohoto dne bylo uskutečněno více než 11 000 těchto "úderů". Závadu se však nepodařilo opravit ani v prvních měsících roku 1993 a proto bylo rozhodnuto od dalšího úsilí upustit. |
| 1993 | Po celý rok sonda pokračovala v letu meziplanetárním prostorem směrem k Jupiteru. |
|
1993-01-05 až 1993-01-11 | Technici se opakovaným zapínáním servomotorů pokoušeli opět neúspěšně rozevřít anténu. Poté, co bylo uskutečněno celkem 13 320 krátkodobých zapojení, působících jako údery kladivem. |
| 1993-01-19 | Pokusy se zapínáním servomotorů byly ukončeny. Sonda se v tu dobu nacházela ve vzdálenosti 31 Gm od Země a 168 Gm od Slunce. Vzhledem k relativní blízkosti od Země bylo ještě možné přenášet údaje sondy přes všesměrovou anténu rychlostí 1200 bit/s. |
| 1993-03-10 | Byl ukončen poslední neúspěšný pokus o rozevření velké antény, při kterém byla krátkodobě zvýšena rychlost rotace sondy z 3.15 na 10.5 ot/min. |
| 1993-03-09 | Uskutečnila se korekce dráhy (Δv=2.1 m/s) pro dosažení planetky (243) Ida. |
| 1993-03-10 | Byl ukončen poslední neúspěšný pokus o rozevření velké antény, při kterém byla krátkodobě zvýšena rychlost rotace sondy z 3.15 na 10.5 obr/min. |
| 1993-březen | V JPL byly zahájeny práce na změně programového vybavení sondy, umožňující kompresí dat zvýšit jejich objem při přenosu na Zemi při přehrávání ze záznamu na magnetické pásce. |
|
1993-03-21 až 1993-04-12 | Uskutečnilo se dosud nejcitlivější pátrání po existenci gravitačních vln společným měřením sond Galileo, Mars Observer (1992-063A) a Ulysses (1990-090B). |
| 1993-08-13 | Drobná korekce dráhy na základě astrometrických údajů o poloze planetky (243) Ida, získaných v dubnu a květnu 1993 družicí Hipparcos (1989-062B) s vyjímečnou přesností lepší než 60 miliarcsec. |
| 1993-srpen | Sonda pořizovala navigační snímky planetyky (243) Ida. |
| 1993-08-26 | Další drobná korekce dráhy. |
| 1993-08-28 |
Kolem 13:00 UT: Počítač omylem převedl sondu do přeletové
konfigurace, což mohlo znemožnit sníkování planetky.
16:52 UT: Sonda prolétla ve vzdálenosti 2.9 AU od Slunce, ve vzdálenosti 2410 km (navigační odchylka pouhých 40 km, 4 sekundy) od od planetky (243) Ida1 relativní rychlostí 12.4 km/s. Planetku typu S objevil J. Palisa r. 1884. Podle získaných údajů má rozměry 56×54×21 km a periodu rotace 4 h 38 min. Po opravě původně špatného zaměření kamery bylo získáno 18 snímků, z toho 10 barevných s rozlišením 38 až 31 m/pixel bylo pořízeno jen 3.5 min před maximálním přiblížením ze vzdálenosti od 3857 do 3021 km. Snímek s největším rozlišením 24 m, ukazující vzhledem k nedostatečné znalosti polohy Idy jen část planetky (naštěstí osvětlenou), byl pořízen 48 s před průletem ze vzdálenosti 2480 km. Celkem bylo získáno asi 150 snímků. Prvních pět záběrů bylo odvysíláno ze záznamu do konce září 1993, ostatní na jaře 1994. Planetka vykazuje vyšší hustotu kráterů než (951) Gaspra. Na jednom jejím konci je proláklina o průměru kolem 28 km. Spektrometr NIMS [=Near-Infrared Mapping Spectrometer] potvrdil přítomnost vrstvy regolitu a skutečnost, že planetka je složena z více různých objektů. V únoru 1994 byl na snímcích identifikován malý satelit této planetky, pojmenovaný 1993 (243) 1 = Dactyl. Má vejcovitý tvar o rozměru 1.6×1.4×1.2 km a byl zaznamenán ve vzdálenosti kolem 90 km od mateřského tělesa. Detailní snímek s rozlišením 39 m, pořízený 4 min před průletem a vyslaný na Zemi 1994-06-08 na něm ukazuje desítky kráterů větších než 80 m (maximální průměr 300 m). Zajímavé je rovněž zjištění, že meziplanetární magnetické pole bylo v okolí planetky porušené, podobně jako u planetky (951) Gaspra2. |
|
1993-10-04 až 1993-10-08 | Uskutečnil se první korekční manévr pro dosažení cílové planety: při pěti zážehových sekvencích, sestávajících z 10 000 impulsů, došlo ke změně rychlosti Δv=38.6 m/s (zvýšení a změna směru). Sonda se v tu dobu pohybovala rychlostí 16.5 km/s asi 479 Gm od Slunce. |
| 1993-12-31 | Sonda se nacházela ve vzdálenosti asi 600 Gm od Slunce. |
| 1994 | Viz. |
| Datum poslední úpravy: 2004-12-07 19:17:33 UT |
|
|
© 2004 - Michal Filip, Antonín Vítek |