1988-059A - Fobos 2

Název objektu	Fobos 2 <=Фобос 2>
SSC	19287
Start	1988-07-12 17:01:43 UT, Bajkonur [=Baikonur], Proton-K/D-2
Stav objektu	na areocentrické dráze
Očekávaná životnost na dráze
Provozovatel	Sovětský svaz
Výrobce	Sovětský svaz
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	6200 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.
88-08-01	H	2.3°	560 d	0.90 AU	1.77 AU	Přibližná dráha.
89-01-29	A	1.0°	76.5 h	850 km	79750 km	První oznámené parametry.
89-01-29	A	1.5°	77 h	819 km	81214 km	Upřesněné parametry.
89-02-01.78	A	0.866°	4746.6 min	867 km	81357 km
89.02.05.01	A	0.865°	4747.2 min	858 km	81328 km
89.02.08.24	A	0.864°	4747.8 min	850 km	81344 km
89-02-11.48	A	0.863°	4748.4 min	841 km	81358 km
89-02-14.99	A	0.876°	5199.6 min	6408 km	81346 km
89-02-18	A	1.26°	480.78 min	6145 km	6409 km

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : H - heliocentrická (Slunce), A - areocentrická (Mars), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Planetární sonda. Postavilo ji a provozuje NPO im. S. A. Lavočkina <=НПО им. С. А. Лавочкина>, Chimki, Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná planetární sonda typu 1F (výr. č. 102) o průměru 1.6 m a výšce 2.5 m sestává z hlavní přetlakové sekce toroidního tvaru obsahující elektronické vybavení situované kolem válcové modulární experimentální části. Elektrické systémy jsou napájeny ze dvou panelů slunečních baterií o rozpětí 10 m situovaných symetricky k hlavnímu tělesu sondy. Ke spodní části sondy jsou připevněny čtyři kulové nádrže obsahující palivo (hydrazin) motorů řízení orientace a korekčního motoru pro úpravy oběžné dráhy. Hlavní motor pro navedení na dráhu kolem Marsu je po skončení činnosti odhozen. 24 motorky o tahu 50 N a 4 motorky o tahu 10 N jsou připojeny částečně ke kulovým nádržím, na tělese sondy a k panelům slunečních baterií. Stabilizační systém používá orientace na Slunce a hvězdu Canopus a má za úkol zajistit směrovou odchylku menší než 1° a rychlost rotace pod 0.005°/s. Stabilizace na Slunce nemá být horší než 0.5° při max. úhlové rotaci 0.3°/s.

Přístrojové vybavení je výsledkem široké mezinárodní spolupráce a tvoří je:

• soubor přístrojů pro sluneční výzkum:
  • rentgenový fotometr RF-15 pro pozorování sluneční aktivity v rentgenovém oboru 2-4 a 4-8 keV (6 kg) (ČSSR, SSSR);
  • detektory pro sledování slunečního ultrafialového záření ve čtyřech oblastech 0.3-130 nm SURF (3.60 kg) (SSSR);
  • detektory VGS (2.30 kg) a LILAS (5.90 kg) pro studium kosmických a slunečních záblesků gama záření 0.1-10 MeV a 3 keV-1 MeV (Francie, SSSR);
  • fotometr IPHIR pro pozorování struktury a dynamiky vnějších vrstev sluneční atmosféry (6.30 kg) (ESA, Francie, Švýcarsko, SSSR);
• soubor přístrojů pro výzkum částic, polí a vln v kosmickém prostoru:
  • spektrometr pro studium magnetosféry Marsu ASPERA [=Automatic Space Plasma Experiment with Rotating Analyzer] (8.70 kg) (Finsko, Švédsko, SSSR);
  • elektrostatické analyzátory pro měření charakteristik slunečního větru v ionizovaném prostředí u Marsu SOVIKOMS (8 kg) (Rakousko, NSR, Maďarsko, SSSR);
  • spektrometr pro studium slunečního větru TAUS (8 kg) (Rakousko, NSR, Maďarsko, SSSR);
  • spektrometr pro studium energií a hustoty nízkoenergetických iontů a elektronů v meziplanetárním prostoru a u Marsu AEG-F (SSSR, Maďarsko);
  • spektrometr pro výzkum slunečního kosmického záření o vysoké energii LET (SSSR, NSR, ESA);
  • spektrometr pro výzkum slunečního kosmického záření o nízké energii SLED (5.40 kg) (SSSR, NSR, ESA);
  • magnetometr a sondy pro studium plasmových vln, elektrických a magnetických polí APV-F (ČSSR, Polsko, SSSR, ESA);
  • magnetometry pro studium magnetických charakteristik Marsu a Phobosu MAGMA [=Magnetic Fields near Mars] (4.50 kg) a FGMM [=Flux Gate Magnetometer Mars] (5.10 kg, 4.30 W) (Rakousko, SSSR, NDR);
• komplex pro planetární výzkum:
  • aktivní aparatury:
    • hmotnostní spektrometr vybavený aktivním laserem pro určení složení povrchové vrstvy Phobosu pomocí impulsního odpařování povrchu LIMA-D [=Lasernyj Impulznyj Mass Analizator - Distancionnyj] (81.50 kg) (Rakousko, Bulharsko, NDR, SSSR, NSR, Finsko, ČSSR);
    • iontové dělo s hmotnostním analyzátorem sloužící k výzkumu složení tenké povrchové vrstvy Phobosu DION (23.90 kg) (SSSR, Francie, Finsko);
    • radiolokátor RLK (40.90 kg) pro studium dielektrických vlastností povrchu Marsu (experiment GRUNT) a sondáž Marsovy ionosféry (experiment PLASMA);
  • pasivní aparatury:
    • společně pracující komplex, který tvoří:
      • infračervený radiometr TERMOSKAN (SSSR);
      • radiometr, radiospektrofotometr a spektrometr KRFM-ISM (Francie, SSSR);
    • gama spektrometr GS-14 pro měření přirozené emise regolitu Marsu a Phobosu (SSSR);
    • neutronový detektor IPNM (12 kg) zjišťující přítomnost vody vázané v minerálech (SSSR);
    • videospektrometrický komplex VSK (51.70 kg) v experimentu FREGAT. Je tvořen třemi televizními kamerami, spektrometrem a paměťovým zařízením. Každá kamera pracuje v jiném spektrálním oboru. Předpokládané rozlišení je až 0.05 m ve vzdálenosti 50 m při zorném poli 25×19 m (NDR, Bulharsko, SSSR);
    • spektrofotometr/interferometr AUGUST (18.10 kg) pro chemickou analýzu atmosféry Marsu (Francie, SSSR);
  • kontaktní zařízení:
    • autonomní stanice DAS [=Dolgoživujuščaja Avtonomnaja Stancija] alias LAL [=Long-term Automated Lander] (30 kg) tvaru tříbokého hranolu. Po přiblížení k Phobosu se má oddělit a dopadnout na měsíc, na který se má ukotvit tyčí penetrátoru. Stanice je napájena ze slunečních baterií a má vysílat na Zemi po dobu 1 roku vědecké a telemetrické informace. Rádiových signálů na frekvenci 1672 MHz se má využít na přesné měření vzdálenosti stanice od Země a úhlové polohy vzhledem ke kvasarům. Výsledků se použije k stanovení dráhy Phobosu a k ověření obecné teorie relativity. Na stanici je následující aparatura:
      • spektrometr pro analýzu povrchové vrstvy Phobosu (SSSR, NSR);
      • seismometr pro registraci otřesů Phobosu (SSSR);
      • televizní kamera pro pozorování mikrostruktury povrchu (SSSR, Francie);
      • penetrometr RAZREZ pro zjištění fyzikálních a mechanických vlastností povrchové vrstvy (SSSR);
      • tepelné senzory na kotvě (pentrátoru) (SSSR);
      • optický detektor měření slunečního úhlu, palubní mikroprocesor (SSSR, Maďarsko) a rádiový systém (SSSR, Francie) pro měření librací Phobosu a změn elementů jeho dráhy;
    • poskakující modul HOOPER (SSSR) se má oddělit od sondy a volným pádem přistát na povrchu Phobosu. Po oddělení amortizátoru se modul převrátí do pracovní polohy a vysílá naměřené údaje. Po ukončení vysílání se pomocí pružinového mechanismu přemístí na vzdálenost asi 20 m, kde se měření opakuje. Tento cyklus se má opakovat až 10x. Modul je napájen z chemických baterií. Nese následující přístroje:
      • gravimetr;
      • dynamograf;
      • rentgenový fluorescenční spektrometr;
      • penetrometr;
      • magnetometr;

Průběh letu

Datum	Událost
1988-07-12	17:01:43.185 UT: Start z kosmodromu Bajkonur na dráhu umělé družice Země. Po restartu urychlovacího stupně D-2 byla sonda navedena na meziplanetární dráhu.
1988-07-21	Korekce dráhy.
1988-08-18	Řízení letu bylo předáno ze střediska v Jevpatorii do Kaliningradu.
1988-11-01	Odmlčel se jeden ze dvou vysílačů na centimetrových vlnách.
1989-01-23	Korekce dráhy.
1989-01-29	12:55 UT: Navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu.
1989-únor	Postupné přizpůsobování dráhy dráze měsíce Phobos.
1989-02-18	Oddělení pohonné jednotky po úpravě oběžné dráhy sondy na přibližně o 300 km vyšší než je dráha Phobosu.
1989-02-21	Snímkování Phobosu ze vzdálenosti 860 km.
1989-02-28	Snímkování Phobosu ze vzdálenosti 320 km
1989-03-07	Synchronizační manévry s měsícem Phobos.
1989-03-15	Synchronizační manévry s měsícem Phobos.
1989-03-21	Synchronizační manévry s měsícem Phobos.
1989-03-25	Snímkování Phobosu ze vzdálenosti 191 km
1989-03-27	15:58 UT Plánované spojení se sondou se neuskutečnilo. 20:51 až 21:03 UT: Byly zachyceny slabé signály ze sondy z nichž se dalo odhadnout, že sonda není stabilizována a rotuje. Další pokusy o navázání spojení nebyly úspěšné. Příčiny poruchy nejsou známé, pravděpodobně byla závada na palubním počítači.
1989-04-04	/Plán/ Přiblížení k Phobosu a shoz přistávacích aparátů.
1989-04-15	Oficiálně byly přerušeny pokusy o navázání spojení se sondou.
2002-prosinec	Bylo oznámeno, že při dodatečné analýze telemetrických dat ze sondy, pořízených v blízkosti Phobosu bylo zjištěno silné magnetické pole9.

Literatura

1. Home page. - Chimki : Lavočkin, 2004. - [Cit. 2004-12-06].     (http://www.laspace.ru).
2. Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
3. Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999.>     (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/soviemar.htm).
4. Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
5. Mezinárodní projekt Phobos / P. Lála. - Letectví a kosmonautika 64 [4] 146-147 a [5] 184-186 (1988).
6. LIMA-D projektu Phobos / J. Reček. - Letectví a kosmonautika 65 [12] 465-467 (1989).
7. Race to Mars / F. Miles, N. Booth. - New York, NY : Harper & Row Publishers, 1988. - S. 18-25.
8. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.
9. Fobos imejet takoje že sil'noje magnitnoje pole, kak i Zemlja / A. Železnjakov. - Poslednije kosmičeskije novosti. - Vyp. No. 286. - 2002-12-09. - [Cit. 2002-12-10].     (http://www.cosmoworld.ru/spaceencyclopedia/hotnews/index.shtml?10.12.02html#285.2002.12.09D).

Datum poslední úpravy: 2006-07-26 11:10:44 UT

© 2006 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek