Název objektu | Kosmos 1818 <=Космос 1818> |
SSC | 17369 |
Start | 1987-02-01 23:29 UT ?, Bajkonur [=Baikonur], Ciklon-2 |
Stav objektu | na geocentrické dráze |
Očekávaná životnost na dráze | neomezená |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | družice pro průzkum oceánů |
Hmotnost | 1600 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
87-02-08.89 | G | 65.01° | 100.76 min | 788 km | 801 km | |
88-01-04.11 | G | 64.99° | 100.68 min | 785 km | 797 km | |
88-01-04.22 | G | 65.01° | 100.73 min | 781 km | 806 km | |
91-01-01.81 | G | 65.01° | 100.70 min | 777 km | 806 km | |
97-01-02.22 | G | 65.00° | 100.67 min | 775 km | 806 km | |
00-01-14.13 | G | 65.01° | 100.66 min | 774 km | 805 km | |
03-01-03.55 | G | 65.01° | 100.63 min | 774 km | 803 km | |
06-01-01.89 | G | 65.01° | 100.62 min | 775 km | 801 km | |
09-01-01.45 | G | 65.01° | 100.62 min | 777 km | 798 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Vojenská průzkumná družice. Vyvinulo ji Konstruktorskoje bjuro (KB) "Saljut", NPO Energija <=Конструкторское бюро (КБ) "Салют", НПО Энергия> (nyní Konstruktorskoje bjuro (KB) "Saljut", GNKC im. Chruničeva), Fili, Moskovskaja obl. (SSSR) a vyrobilo ji Konstruktorskoje bjuro (KB) "Arsenal" im. M. V. Frunze <=Конструкторское бюро (КБ) "Арсенал" им. М. В. Фрунзе> (nyní FGUP KB Arsenal), Leningrad (SSSR). Provozovatelem je Ministerstvo oborony (MO) SSSR <=Министерство обороны (МО) СССР>, Moskva (SSSR).
Prototyp družice US-A 3. generace pro radiolokační průzkum pohybu plavidel po oceánech má tvar válce o průměru 1.30 m a délce asi 10 m. Je tvořen přístrojovým modulem o délce asi 1 m, který zůstává trvale spojen s posledním stupněm nosné rakety. Na něj navazuje asi 6 m dlouhý urychlovací stupeň v jehož přední části je umístěn jaderný energetický zdroj JaEU [=jadernaja energo-ustanovka] <=ЯЭУ [=ядерная энерго-установка]> TEU-5 [=termoémissionnaja énergetičeskaja ustanovka] <=ТЭУ-5 [=термоэмиссионная энергетическая установка]> alias "Topaz" <="Топаз"> alias "Topol'-1" <="Тополь-1"> zdokonalené verze, který vyvinulo a vyrobilo Konstruktorskoje bjuro (KB) "Krasnaja zvezda" (nyní KB "Zvezda"), Ostaškov-3, Kalininskaja (nyní Tverskaja) obl. (SSSR) s termionickým měničem energie a nominálním elektrickým výkonem 5 kW. Reaktor obsahující 11.5 kg obohaceného 235U s tepelným výkonem 150 kW je vybaven destrukčním systémem, který v případě návratu do atmosféry zajistí rozpad reaktoru, aby na Zemi nedopadly radioaktivní zbytky a aby se nukleární palivo rozptýlilo v atmosféře. Urychlovací blok s motorem na TPL, sloužící k převedení reaktoru na vyšší odkládací dráhu, je vybaven automatickým systémem, který v případě přerušení spojení se Zemí zajistí manévr samostatně. Z boku je k urychlovacímu stupni připevněna anténa o délce asi 4 m impulzního radiolokátoru pracujícícho v pásmu X (8 GHz), která se odhazuje před ukončením činnosti družice. Družice je vybavena motorem na KPL pro navedení na oběžnou dráhu o tahu asi 3 až 6 kN, 4 korekčními motory o tahu 100 N a stabilizačními motory (pravděpodobně iontovými).
Družice podsystému s krycím názvem "Legenda" <="Легенда"> je součástí systému kosmické námořní rozvědky <=МКРЦ [=морская космическая разведка и целеуказание]>.
Zkušební družice Plasma-A <=Пласма-А> (výr. č. 1) určená pro zkoušky prototypu nukleárního reaktoru Topaz-1 alias Topol a plazmového motoru o tahu 36 mN (specifický impuls 1600 s).
Předchozí družicí této řady jiného typu je Kosmos 1771 (1986-062A), další jiného typu je Kosmos 1860 (1987-052A).
Datum | Událost |
---|---|
1987 | V průběhu roku byl zkoušen nukleární rekator. Dodával přes 5 kW elektrické energie a pracoval třikrát déle, než byla předpokládaná minimální životnost (45 dní). |
Datum poslední úpravy: 2009-04-03 19:39:23 UT |
|
|
© 2009 - Antonín Vítek |