1979-049A - Sojuz 34

Název objektu	Sojuz 34 <=Союз 34>
SSC	11387
Start	1979-06-06 18:12:41 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz-U
Stav objektu	přistál na Zemi
Přistání	1979-08-19
Životnost	73 dny, tj. 0.20 roku
Provozovatel	Sovětský svaz
Výrobce	Sovětský svaz
Kategorie	bezpilotní zkouška
Hmotnost	6800 kg

Osádka

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Pilotovaná transportní kosmická loď. Vyrobilo ji a provozuje NPO Energija <=НПО Энергия>, Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Loď typu Sojuz/Zarja <=Союз/Заря> (typové označení 11F615A8 <=11Ф615А8>, model 7K-T <=7К-Т>, výr. č. 50) o celkové délce 6.98 m a maximálním průměru 2.72 m sestává ze tří části: návratového modulu SA [=spuskajemyj apparat] <=СА [=спускаемый аппарат]>, obytné sekce BO [=bytovoj otsek] <=БО [=бытовой отсек]> a přístrojové sekce PAO [=priborno-aggregatnyj otsek] <=ПАО [=приборно-аггрегатный отсек]>.

V modulu SA <=СА> kuželového tvaru o délce 2.16 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 3.85 m³ (z toho prostor pro osádku 2.5 m³) jsou umístěna 2 křesla pro kosmonauty, prvky řízení, kontejnery pro dopravu nákladu na Zemi a nouzové zásoby potravin a vody. V přední části je kruhový průlez do obytného úseku o světlosti 0.6 m. V přední části jsou ve dvou hermetických kontejnerech umístěny padákové systémy: hlavní o ploše 1000 m² a záložní o ploše 570 m². Povrch SA je pokryt ablativním štítem. Na spodní straně jsou umístěny 4 motory měkkého přistání.

Sekce BO <=БО> ogiválního tvaru o délce 3.29 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 6.6 m³ (pro osádku 4 m³) slouží k pobytu a odpočinku osádky. V přední části je umístěno aktivní stykovací zařízení a průlez, umožňující přestup na palubu kosmické stanice.

Sekce PAO <=ПАО> sestává ze tří úseků. Přechodový úsek sloužící k připojení návratového modulu nese 10 motorků o tahu 100 N pro stabilizaci a drobné korekce dráhy včetně zásob jednosložkových KPL (peroxid vodíku). V hermetizovaném přístrojovém úseku o průměru 2.1 m a výšce 0.5 m (objem 2.2 m³) jsou umístěny přístroje orientačního a navigačního systému, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém a programové časovací zařízení. Motorový úsek válcového tvaru o průměru 2.1 m, dole s kuželovým límcem o max. průměru 2.72 m, nese motorovou jednotku KTDU-35 [=korretirujušče-tormoznaja dvigatel'naja ustanovka] <=КТДУ-35 [=корретирующее-тормозная двигательная установка]> s hlavním jednokomorovým motorem o tahu 4.09 kN a záložním dvoukomorovým motorem o tahu 4.03 kN včetně nádrží na KPL a turbočerpadel pro dopravu KPL (asym. dimetylhydrazin a oxid dusičitý). Dále jsou zde 4 korekční motory o tahu 100 N a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému o tahu 10-14.7 N. Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 8.37 m.

Celá kosmická loď je pokryta izolační obšívkou zelené barvy. V průběhu startu je umístěna pod aerodynamickým krytem, jehož součástí je i motor záchranného systému na TPL o tahu 785 kN.

Maximální doba autonomního letu je 14 dní.

Předchozí kosmickou lodí této řady je Sojuz 33 (1979-029A), další je Sojuz 35 (1980-027A), resp. Sojuz-T 1 (1979-103A).

Průběh letu

Datum	Událost

Literatura

1. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 369-373.

Datum poslední úpravy: 2009-04-10 20:15:11 UT

© 2009 - Antonín Vítek