1974-096A - Sojuz 16

Název objektu Sojuz 16 <=Союз 16>
SSC 7561
Start1974-12-02 09:40:00 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz-U
Stav objektupřistál na Zemi
Přistání1974-12-08 08:04 UT, 300 km S Džezkazgan, Kazachstán
Životnost5.933 dne, tj. 0.0162 roku
ProvozovatelSovětský svaz
VýrobceSovětský svaz
Kategoriepilotovaná kosmická loď
Hmotnost6680 kg

Osádka

Od Odkud Do Kam Člen osádky Stát Let Funkce
1974-12-02 Země 1974-12-08 Země Anatolij V. Filipčenko <=Анатолий В. Филипченко> SUN 2 KK
Nikolaj N. Rukavišnikov <=Николай Н. Рукавишников> SUN 2 BI

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Pilotovaná kosmická loď. Vyrobilo ji a provozuje NPO Energija <=НПО Энергия>, Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Loď typu Sojuz (typové označení 11F615A12, model 7K-TM, výr. č. 73) o celkové délce 6.98 m a maximálním průměru 2.72 m sestává ze tří části: návratového modulu SA [=spuskajemyj apparat], obytné sekce BO [=bytovoj otsek] a přístrojové sekce PAO [=priborno-aggregatnyj otsek].

V modulu SA kuželového tvaru o délce 2.16 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 3.85 m3 (z toho prostor pro osádku 2.5 m3) jsou umístěna 2 křesla pro kosmonauty, prvky řízení, kontejnery pro dopravu nákladu na Zemi a nouzové zásoby potravin a vody. V přední části je kruhový průlez do obytného úseku o světlosti 0.6 m. V přední části jsou ve dvou hermetických kontejnerech umístěny padákové systémy: hlavní o ploše 1000 m2 a záložní o ploše 570 m2. Povrch SA je pokryt ablativním štítem. Na spodní straně jsou umístěny 4 motory měkkého přistání.

Sekce BO ogiválního tvaru o délce 3.29 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 6.6 m3 (pro osádku 4 m3) slouží k pobytu a odpočinku osádky. V přední části je umístěno periferní androgynní stykovací zařízení APAS a průlez, umožňující přestup osádky.

Sekce PAO sestává ze tří úseků. Přechodový úsek sloužící k připojení návratového modulu nese 10 motorků o tahu 100 N pro stabilizaci a drobné korekce dráhy včetně zásob jednosložkových KPL (peroxid vodíku). V hermetizovaném přístrojovém úseku o průměru 2.1 m a výšce 0.5 m (objem 2.2 m3) jsou umístěny přístroje orientačního a navigačního systému, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém a programové časovací zařízení. Motorový úsek válcového tvaru o průměru 2.1 m, dole s kuželovým límcem o max. průměru 2.72 m, nese motorovou jednotku KTDU-35 s hlavním jednokomorovým motorem o tahu 4.09 kN a záložním dvoukomorovým motorem o tahu 4.03 kN včetně nádrží na KPL a turbočerpadel pro dopravu KPL (asym. dimetylhydrazin a oxid dusičitý). Dále jsou zde 4 korekční motory o tahu 100 N a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému o tahu 10-14.7 N. Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 8.37 m.

Celá kosmická loď je pokryta izolační obšívkou zelené barvy. V průběhu startu je umístěna pod aerodynamickým krytem, jehož součástí je i motor záchranného systému na TPL o tahu 785 kN.

Maximální doba autonomního letu je 14 dní.

První pilotovaný let nové modifikace kosmické lodi, která byla vyzkoušena při letu prototypů pod označením Kosmos 638 (1974-018A) a Kosmos 672 (1974-064A). Předchozí kosmickou lodí této řady je Sojuz 15 (1974-067A), další je Sojuz 17 (1975-001A).

Průběh letu

Datum Událost

Literatura

  1. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 369-373.

------
Datum poslední úpravy: 2009-04-10 20:14:18 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2009 - Antonín Vítek