Název objektu | Sojuz 16 <=Союз 16> |
SSC | 7561 |
Start | 1974-12-02 09:40:00 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz-U |
Stav objektu | přistál na Zemi |
Přistání | 1974-12-08 08:04 UT, 300 km S Džezkazgan, Kazachstán |
Životnost | 5.933 dne, tj. 0.0162 roku |
Provozovatel | Sovětský svaz |
Výrobce | Sovětský svaz |
Kategorie | pilotovaná kosmická loď |
Hmotnost | 6680 kg |
Od | Odkud | Do | Kam | Člen osádky | Stát | Let | Funkce |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1974-12-02 | Země | 1974-12-08 | Země | Anatolij V. Filipčenko <=Анатолий В. Филипченко> | SUN | 2 | KK |
Nikolaj N. Rukavišnikov <=Николай Н. Рукавишников> | SUN | 2 | BI |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Pilotovaná kosmická loď. Vyrobilo ji a provozuje NPO Energija <=НПО Энергия>, Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Loď typu Sojuz (typové označení 11F615A12, model 7K-TM, výr. č. 73) o celkové délce 6.98 m a maximálním průměru 2.72 m sestává ze tří části: návratového modulu SA [=spuskajemyj apparat], obytné sekce BO [=bytovoj otsek] a přístrojové sekce PAO [=priborno-aggregatnyj otsek].
V modulu SA kuželového tvaru o délce 2.16 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 3.85 m3 (z toho prostor pro osádku 2.5 m3) jsou umístěna 2 křesla pro kosmonauty, prvky řízení, kontejnery pro dopravu nákladu na Zemi a nouzové zásoby potravin a vody. V přední části je kruhový průlez do obytného úseku o světlosti 0.6 m. V přední části jsou ve dvou hermetických kontejnerech umístěny padákové systémy: hlavní o ploše 1000 m2 a záložní o ploše 570 m2. Povrch SA je pokryt ablativním štítem. Na spodní straně jsou umístěny 4 motory měkkého přistání.
Sekce BO ogiválního tvaru o délce 3.29 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 6.6 m3 (pro osádku 4 m3) slouží k pobytu a odpočinku osádky. V přední části je umístěno periferní androgynní stykovací zařízení APAS a průlez, umožňující přestup osádky.
Sekce PAO sestává ze tří úseků. Přechodový úsek sloužící k připojení návratového modulu nese 10 motorků o tahu 100 N pro stabilizaci a drobné korekce dráhy včetně zásob jednosložkových KPL (peroxid vodíku). V hermetizovaném přístrojovém úseku o průměru 2.1 m a výšce 0.5 m (objem 2.2 m3) jsou umístěny přístroje orientačního a navigačního systému, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém a programové časovací zařízení. Motorový úsek válcového tvaru o průměru 2.1 m, dole s kuželovým límcem o max. průměru 2.72 m, nese motorovou jednotku KTDU-35 s hlavním jednokomorovým motorem o tahu 4.09 kN a záložním dvoukomorovým motorem o tahu 4.03 kN včetně nádrží na KPL a turbočerpadel pro dopravu KPL (asym. dimetylhydrazin a oxid dusičitý). Dále jsou zde 4 korekční motory o tahu 100 N a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému o tahu 10-14.7 N. Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 8.37 m.
Celá kosmická loď je pokryta izolační obšívkou zelené barvy. V průběhu startu je umístěna pod aerodynamickým krytem, jehož součástí je i motor záchranného systému na TPL o tahu 785 kN.
Maximální doba autonomního letu je 14 dní.
První pilotovaný let nové modifikace kosmické lodi, která byla vyzkoušena při letu prototypů pod označením Kosmos 638 (1974-018A) a Kosmos 672 (1974-064A). Předchozí kosmickou lodí této řady je Sojuz 15 (1974-067A), další je Sojuz 17 (1975-001A).
Datum | Událost |
---|
Datum poslední úpravy: 2009-04-10 20:14:18 UT |
|
|
© 2009 - Antonín Vítek |