| Název objektu | Kosmos 613 <=Космос 613> |
| SSC | 6957 |
| Start | 1973-11-30 05:19 UT ?, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz |
| Stav objektu | přistál na Zemi |
| Přistání | 1974-01-29 05:29 UT |
| Životnost | 60.007 dne, tj. 0.1643 roku |
| Provozovatel | Sovětský svaz |
| Výrobce | Sovětský svaz |
| Kategorie | bezpilotní zkouška |
| Hmotnost | 6570 kg |
| Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 73-12-01.1 | G | 51.60° | 89.05 min | 188 km | 273 km | |
| 73-12.08.4 | G | 51.59° | 90.99 min | 255 km | 396 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Prototyp transportní kosmické lodi. Vyrobilo ji a provozuje Central'noje konstruktorskoje bjuro eksperimental'nogo mašinostrojenija (CKBEM) <=Центральное конструкторское бюро экспериментального машиностроения (ЦКБЕМ)> (dř. OKB-1 <=ОКБ-1>, nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Kaliningrad (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).
Loď typu Sojuz/Zarja (typové označení 11F615A8, model 7K-T, výr. č. 34) o celkové délce 6.98 m a maximálním průměru 2.72 m sestává ze tří části: návratového modulu SA [=spuskajemyj apparat], obytné sekce BO [=bytovoj otsek] a přístrojové sekce PAO [=priborno-aggregatnyj otsek].
V modulu SA kuželového tvaru o délce 2.16 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 3.85 m3 (z toho prostor pro osádku 2.5 m3) jsou umístěna 2 křesla pro kosmonauty, prvky řízení, kontejnery pro dopravu nákladu na Zemi a nouzové zásoby potravin a vody. V přední části je kruhový průlez do obytného úseku o světlosti 0.6 m. V přední části jsou ve dvou hermetických kontejnerech umístěny padákové systémy: hlavní o ploše 1000 m2 a záložní o ploše 570 m2. Povrch SA je pokryt ablativním štítem. Na spodní straně jsou umístěny 4 motory měkkého přistání.
Sekce BO ogiválního tvaru o délce 3.29 m, max. průměru 2.2 m a vnitřním objemu 6.6 m3 (pro osádku 4 m3) slouží k pobytu a odpočinku osádky. V přední části je umístěno aktivní stykovací zařízení a průlez, umožňující přestup na palubu kosmické stanice.
Sekce PAO sestává ze tří úseků. Přechodový úsek sloužící k připojení návratového modulu nese 10 motorků o tahu 100 N pro stabilizaci a drobné korekce dráhy včetně zásob jednosložkových KPL (peroxid vodíku). V hermetizovaném přístrojovém úseku o průměru 2.1 m a výšce 0.5 m (objem 2.2 m3) jsou umístěny přístroje orientačního a navigačního systému, energetický, klimatizační, telemetrický a povelový systém a programové časovací zařízení. Motorový úsek válcového tvaru o průměru 2.1 m, dole s kuželovým límcem o max. průměru 2.72 m, nese motorovou jednotku KTDU-35 s hlavním jednokomorovým motorem o tahu 4.09 kN a záložním dvoukomorovým motorem o tahu 4.03 kN včetně nádrží na KPL a turbočerpadel pro dopravu KPL (asym. dimetylhydrazin a oxid dusičitý). Dále jsou zde 4 korekční motory o tahu 100 N a 8 motorů orientačního a stabilizačního systému o tahu 10-14.7 N. Na povrchu je umístěn radiátor klimatizačního systému. K bokům motorového úseku jsou připojeny panely slunečních baterií o rozpětí 8.37 m.
Celá kosmická loď je pokryta izolační obšívkou zelené barvy. V průběhu startu je umístěna pod aerodynamickým krytem, jehož součástí je i motor záchranného systému na TPL o tahu 785 kN.
Maximální doba autonomního letu je 14 dní.
Předchozí kosmickou lodí této řady je Sojuz 12 (1973-067A), další je Sojuz 13 (1973-103A).
| Datum | Událost |
|---|
| Datum poslední úpravy: 2011-05-15 20:12:57 UT |
 |
 |
© 2011 - Antonín Vítek |