1962-061C (βν3) - Mars 1

Název objektuMars 1 <=Марс 1>
2MV-4 2 <=2МВ-4 2> [=Mars-Venera <=Марс-Венера>]
SSC 450
Start1962-11-01 16:14:16 UT, Bajkonur [=Baikonur], Molnija
Stav objektuna heliocentrické dráze, již nesledován
Očekávaná životnost na drázeneomezená
ProvozovatelSovětský svaz, OKB-1
VýrobceSovětský svaz, OKB-1
Kategorieplanetární sonda
Hmotnost893.5 kg

Parametry dráhy

Epocha Typ i P hP hA Pozn.
62-11-01.68 G 65° 88.4 min 157 km 238 km P arkovací dráha
63-06-19.00 H 2.68° 519 d 0.924 AU 1.604 AU e =0.269

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), H - heliocentrická (Slunce), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Meziplanetární sonda. Postavilo ji a provozuje Osoboje konstruktorskoje bjuro No. 1 (OKB-1) <=Особое конструкторское бюро №1 (ОКБ-1)>, součást výzkumného ústavu NII-88 <=НИИ-88> (nyní OAO RKK Energija im. S. P. Koroljova <=ОАО РКК Энергия им. С. П. Королёва>), Podlipki (nyní Koroljov), Moskovskaja obl., RSFSR (SSSR).

Tříose stabilizovaná sonda typu 2MV-4 [=Mars-Venera] určená k výzkumu meziplanetárního prostoru a Marsu na průletové dráze. Základ sondy tvoří univerzální hermetizovaný orbitální modul, ke kterému je připojen v přední části speciální planetární modul. Obě části mají tvar válce o průměru 1.1 m a délce 3.3 m se zaoblenými dny. Uvnitř sondy je udržován stálý přetlak 113.3 kPa a teplota v rozmezí 20 až 30 °C. Orbitální modul o délce 2.7 m obsahuje služební vybavení sestávající z řídícího a orientačního systému, systému tepelné regulace a zásobování elektrickou energií a část vědeckých přístrojů, které jsou v činnosti během letu k planetě. Hermetizovaný planetární modul o délce 0.6 m nese vědecké vybavení sondy sloužící k výzkumu cílové planety z bezprostřední blízkosti. K základnímu orbitálnímu modulu jsou na protilehlých stranách připojeny dva panely slunečních baterií o ploše 2.6 m2 které dobíjejí NiCd akumulátorovou baterii o kapacitě 42 Ah. Tepelná regulace se zajišťuje cirkulujícím plynem procházejícím přes dva polokulové radiátory umístěné na koncích slunečních panelů. Rozpětí slunečních panelů včetně radiátorů obnáší 4 m. K orbitálnímu úseku je rovněž upevněna parabolická vysokozisková anténa o průměru 1.7 m a ke koncům slunečních panelů jsou připojeny spirálové antény se středním ziskem a tyčové všesměrové antény. Na orbitální modul je v zadní části instalován nehermetizovaný motorový úsek sestávající z korekčního motoru, nádrží a rozvodu paliva a trysek plynových orientačních motorů.

Hlavní rádiový vysílač umístěný na orbitálním modulu pracuje přes parabolickou anténu na decimetrových vlnových délkách a záložní přes všesměrovou anténu na metrových vlnách. V planetárním modulu je další vysílač (vlnová délka 8 cm) pro přenos televizních snímků.

Sonda nese následující vědecké vybavení:

Předchozí družicí této řady je Sputnik (14) alias 2MV-4 1 (1962-057C), další jiného typu je Sputnik (15) alias 2MV-3 1 (1962-062C).

Průběh letu

Datum Událost
1962-11-01 16:14:16 UT: Vzlet z kosmodromu Bajkonur.
Po startu z parkovací dráhy se sonda oddělila od 4. stupně rakety a byly vyklopeny sluneční baterie. Podle telemetrických signálů byla indikována netěsnost v plynovém ventilu (dusík) reaktivního orientačního systému. Sonda proto byla před vyčerpáním dusíku uvedena do rotace s osou orientovanou na Slunce, tak aby byly osvětleny sluneční baterie. Tím se sice zabezpečilo zásobování sondy elektrickou energií, ale směrovaná anténa nemohla být zaměřena na Zemi a rovněž korekční motor byl nepoužitelný.
1962-11-01 až
1963-03-21 		Se sondou bylo udržováno spojení v intervalech 2 dny, později 5 dnů. Celkem bylo navázáno 61 rádiových relací. Plánovaná korekce dráhy se kvůli závadám na sondě neuskutečnila. V průběhu letu byly ve výšce 6000 až 40 000 km každé dvě minuty registrovány nárazy mikrometeoritu pocházejících z meteorického roje Taurid. Podobná hustota částic byla poté zjištěna ve vzdálenosti 20 až 40 Gm. Meření kosmického záření ukázalo dvojnásobnou intenzitu oproti měřením ze sond Luna z roku 1959. Sonda rovněž v první fázi letu měřila radiační pásy Země.
1963-03-21 Poslední rádiová relace se sondou byla navázána na vzdálenost 106.76 Gm. Další spojení se již v důsledku poruchy orientačního systému5,6 nepodařilo uskutečnit.
1963-06-19 Sonda prolétla ve vzdálenosti asi 193 000 km (plánovaná 11 000 km) od Marsu5.

Literatura

  1. Rossija Na Mars! / K. Lantratov. - Novosti kosmonavtiki 6 [20/135] 53-72, [21/136] 41-51 (1996).
  2. Soviet/Russian Mars Probe Launches / S. Grahn. - Sollentuna, 1999.     (http://www.users.wineasy.se/svengrahn/histind/Soviemar/soviemar.htm).
  3. Soviet Rocketry that Conquered Space. Part 5: The First Planetary Probe Attempts, 1960-1964 / T. Varfolomeyev. - Spaceflight 40 [3] 85-88 (1998).
  4. Roboti na Marsu / M. Grün. - Valašské Meziříčí : Hvězdárna, 1997. - 111 s.
  5. Kosmonavtika. Enciklopedija / Gl. red. V. P. Gluško. - Izd. Sovetskaja enciklopedija : Moskva, 1985. - S. 234.
  6. Malá encyklopedie kosmonautiky / P. Lála, A. Vítek. - Praha : Mladá fronta, 1982. - S. 244.
  7. Osvojenije kosmičeskogo prostranstva v SSSR. 1957-1967 gg. - Nauka : Moskva, 1971. - S. 486-496.
  8. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Mars 1. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 2000.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?62-061A).
  9. Listy z historie : Mars, Zond / P. Knap. - Letectví a kosmonautika 53 [20] 791-792 (1977).
  10. The DRA Table of Space Vehicles 1958-1961 / A. N. Winterbottom, G. E. Perry. - Farnborough : DRA, 1993.

------
Datum poslední úpravy: 2009-05-30 09:46:46 UT Platná stránka HTML 4.01! Popis kódu UTF-8 © 2009 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek