2005-045A - Venus Express
Název objektu
| Venus Express |
SSC | 28901 |
Start | 2005-11-09 03:33:34 UT, Bajkonur [=Baikonur], Sojuz-FG/Fregat |
Stav objektu | na cytherocentrické dráze |
Provozovatel | ESA |
Výrobce | Francie, EADS Astrium |
Kategorie | planetární sonda |
Hmotnost | 1270 kg |
Parametry dráhy
Epocha |
Typ |
i |
P |
hP |
hA |
Pozn. |
06-04-12 |
V |
90° |
9 d |
400 km |
350000 km |
ESOC. |
06-05-07 |
V |
90° |
24 h |
250 km |
66000 km |
Operační dráha. Plán. ESOC. |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry.
Typ - Kód typu oběžné dráhy :
V - cytherocentrická (Venuše),
i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou).
P - Perioda (doba oběhu).
hP - Výška dráhy v pericentru.
hA - Výška dráhy v apocentru.
Popis objektu
Planetární sonda pro průzkum Venuše. Postavilo ji konsorcium
firem, které vedla společnost Astrium (dříve Matra Marconi
Space), Vélizy (Francie) ve výrobním závodě v Toulouse
(Francie). Provozovatelem je organizace European Space Agency
(ESA), Paris (Francie).
Tříose stabilizovaná sonda se základním tělesem tvaru
kvádru o rozměrech 1.5×1.8×1.4 m je vybavena dvěma
křídly fotovoltaických článků o celkové ploše
5.7 m2, dodávajících v maximální
vzdálenosti od Slunce (u Země) minimálně 800 W
elektrické energie, u Venuše až 1100 W a dobíjejících
3 lithiumsulfonylové akumulátorové baterie s kapacitou
3×22.5 Ah. Na palubě sondy jsou umístěny následující
experimenty (celková hmotnost 93 kg):
- Fourierův spektrometr PFS [=Planetary Fourier
Spectometer] pro studium chemického složení
atmosféry, její teploty ve výškách 0 až 10 km a 55
až 100 km a lokálních variací teploty povrchu planety
(Itálie);
- analyzátor plazmatu ASPERA [=Analyser of Space
Plasma and Energetic Atoms] v okolí
planety (Švédsko);
- tříosý magnetometr MAG [=Magnetometer] pro studium
změn magnetického pole slunečního větru v oblasti jeho
interakce s planetární atmosférou (Rakousko);
- spektrometr Spica-V/SOIR pro studium chemického složení
atmosféry planety (Francie, Belgie, Rusko);
- mapující spektrometr pro ultrafialovou, viditelnou a blízkou
infračervenou oblast VIRTS [=Ultraviolet/Visible/Near
Infrared Topographic Spectrometer]
pro studium chemického složení atmosféry ve výškách pod
40 km a ke zjišťování pohybu mraků (Itálie, Francie);
- širokoúhlá multispektrální kamera VMC [=Venus
Mapping Camera] pro pořizování snímků v
ultrafialové, viditelné a blízké infračervené oblasti
spektra (Německo).
Kromě toho bude využíváno sledování signálu nosné
frekvence palubních vysílačů k následujícím vědeckým
pozorováním (experiment VeRa [=Venus Radio
Science]; Německo):
- upřesnění parametrů gravitačního pole Venuše;
- při rádiových zákrytech bude stanovován teplotní a
tlakový profil atmosféry;
- při rádiových zákrytech budou měřeny charakteristiky
ionosféry;
- simultánního pozorování přímých a odražených signálů
od povrchu planety (bistatický radar) bude využíváno k
zjišťování nerovností terénu;
- při konjunkci se Sluncem k zjišťování vlastností
sluneční koróny.
Vysílače sondy pracují v pásmu X (8.4 GHz) a S
(2.3 GHz), povelový přijímač pracuje v pásmu S
(2.1 GHz). Pro spojení s pozemními stanicemi v blízkosti
Země slouží 2 všesměrové antény, ve větších
vzdálenostech dvě pevné parabolické antény o průměru
1.3 m resp. 0.3 m. Naměřená data jsou
zaznamenávána do velkokapacitní polovodičové paměti
palubního počítače s kapacitou 12 Gbit. Orientace sondy
je zjišťována hvězdnými čidly, laserovými měřicími
gyroskopy a hrubými čidly Slunce. Jako výkonné prvky
stabilizace a orientace slouží silové setrvačníky a
8 trysek na dvousložkové KPL o tahu 8×10 N, které
mají společné zásoby KPL ve dvou nádržích o celkové
kapacitě 570 kg s hlavním motorem o tahu 400 N,
který slouží k navedení na oběžnou dráhu kolem Venuše.
Malé trysky slouží také k drobným korekcím dráhy.
Pohonné látky jsou do motorů dopravovány přetlakem hélia.
Řízení sondy zajišťuje středisko VMCC [=Venus
Express Mission Control Centre] umístěné
v ESOC [=European Space Operations
Centre], Darmstadt (Německo). Spojení zajišťuje
pozemní stanice Cebreros u Madridu (Španělsko) za podpory
stanic ve Villafranca (Španělsko), Kourou (Francouzská
Guayana) a New Norcia (Austrálie).
Předpokládaná aktivní životnost jsou 2 roky.
Poslední sonda tohoto typu. Předchozí je Mars Express (2003-022A).
Průběh letu
Datum |
Událost |
2005-11-09
|
03:33:34 UT: Vzlet4.
Kolem 05:12 UT Navedení na meziplanetární dráhu a
oddělení sondy od 4. stupně rakety.
Úspěšné vyklopení panelů fotovoltaických baterií.
Kolem 06:30 UT: Středisko VMCC navázalo spojení se sondou.
|
2005-11-11
|
06:14:33 UT: Korekce dráhy TCM-1 [=Trajectory
Correction Maneuvre] (t=209 s,
Δv=3.43 m/s).
|
2005-11-23 až 2005-11-24
|
Přístroje VMC a VIRTIS zkušebně pozorovaly Zemi a Měsíc.
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 4 Gm od Země a
72.5 Gm od Venuše.
|
2005-12-15
|
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 8.9 Gm od Země a
45.9 Gm od Venuše.
|
2006-01-13
|
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 18.7 Gm od Země a
21.5 Gm od Venuše.
|
2006-02-02
|
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 32.3 Gm od Země a
17.1 Gm od Venuše.
|
2006-02-16
|
Zkušební zážeh hlavního motoru sondy (t=3 s,
Δv=2.838 m/s, plán Δv=2.6 m/s).
|
2006-02-23
|
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 54 Gm od Země a
15.7 Gm od Venuše.
|
2006-02-24
|
Korekce dráhy (Δv=0.14 m/s).
|
2006-03-13
|
Sonda se nacházela ve vzdálenosti 83 Gm od Země a
10.1 Gm od Venuše.
|
2006-03-21
|
Sonda prolétla perihelem dráhy ve vzdálenosti 105.27 Gm
od Slunce.
|
2006-03-29
|
Korekce dráhy (Δv=0.13 m/s).
|
2006-04-11
|
06:03 UT (ERT [=Earth Receive Time]):
Natočení sondy do polohy pro zahájení manévru VOI
[=Venus Orbit Insertion].
07:17 UT (ERT): Zážeh motoru sondy pro manévr VOI
(t=50 min).
07:45 UT (ERT) Začátek rádiového zákrytu sondy za
Venuší. Plánované přerušení komunikace se Zemí.
07:55 UT (ERT): Konec rádiového zákrytu sondy.
08:07 UT (ERT): Navedení na oběžnou dráhu kolem
Venuše7 hlavním motorem sondy
(Δv=1.3 km/s).
|
2007-září
|
/Plán/ Ukončení primární mise.
|
Literatura
-
Home Page. - Paris : ESA, 2006. - [Cit. 2006-07-15]. (http://www.esa.int).
-
Venus Express : Velcome to Cryptic Planet. - Paris : ESA, 2005. - 9ESA Brochure ; BR-245). - [Cit. 2005-11-09]. (http://esamultimedia.esa.int/docs/VENUSEXPRESSLR.pdf).
-
Venus Express factsheet. - Paris : ESA. - 2005-10-25. - [Cit. 2005-11-09]. (http://www.esa.int/esaSC/SEM2EE1A6BD_index_0.html).
-
Venus Express en route to probe the planet's hidden mysteries. - Paris : ESA. - 2005-11-09. - (Release ; PR 50-2005). - [Cit. 2005-11-09]. (http://www.esa.int/esaCP/SEM56Q638FE_index_0.html).
-
Mission status center / J. Ray. - Spaceflight Now. - 2005-11-09. - [Cit. 2005-11-09]. (http://www.spaceflightnow.com/venusexpress/status.html).
-
Spacecraft sets sail to explore mysteries of Venus / S. Clark. - Spaceflight Now. - 2005-11-09. - [Cit. 2005-11-09]. (http://spaceflightnow.com/venusexpress/051109launch.html).
-
Europe scores new planetary success: Venus Express enters orbit around the Hothouse Planet. - Paris : ESA. - 2006-04-11. - (Release ; ESA PR 13-2006). - [Cit. 2006-04-13]. (http://www.esa.int/esaCP/SEM2GQNFGLE_index_2.html).
-
Venus Express' infrared camera goes filming. - Paris : ESA. - 2007-05-07. - [Cit. 2007-05-07]. (http://www.esa.int/esaCP/SEMQKVU681F_index_0.html).
Datum poslední úpravy: 2009-02-06 14:59:34 UT |
 |
 |
© 2009 - Antonín Vítek
|