ATV
Popis objektu
Nákladní kosmická loď. Hlavním dodavatelem je koncern EADS
Astrium (Headquarers), Paris (Francie), jeho subdodavateli jsou
zejména Thales Alenia Space Italy SpA, Roma /=Řím/ (Itálie),
Contraves Space AG, Zürich (Šýcarsko) a Dutch Space B.V.,
Leiden (Nizozemsko). Kompletace probíhala v závodech EADS
Astrium (dříve DASA, později EADS Space Transportation ),
Bremen (Německo). Operativním provozovatelem je Centre
National d'Etudes Spatiales (CNES), Paris (Francie) pro
organizaci European Space Agency (ESA), Paris (Francie).
Kosmická loď o celkové maximální délce 10.773 m (bez
přechodového úseku 9.794 m resp. 10.269 m s
vysunutou tyčí stykovacího uzlu) a maximálním průměru
4.428 m (bez tepelné ochranné obšívky MLI
[=Multiple Layer Insulation], včetně ní
přibližně 4.48 m) má celkovou užitečnou nosnost
7667 kg (odpad při odletu 6300 kg). Tvoří ji tři
základní části:
- integrovaný nákladní modul ICC [=Integrated
Cargo Carrier];
- služební modul SSA [=Spacecraft
Subassembly];
- přechodový modul SDM [=Separation and
Distancing Module].
Válcový integrovaný nákladní modul ICC o celkové délce
trupu 4.916 m (včetně zasunuté vodicí tyče a do
služebního modulu přečnívajících nádrží s nákladem
5.923 m) tvoří dva úseky:
- přetlakový modul EPM [=Equipped Pressurized
Module];
- vnější nehermetizovaný úsek EEB [=Equipped
External Bay].
Modul EPM je na předním konci ukončen nízkým komolým
kuželem přechazejícím do kuželovitého přestupního tunelu
na ISS zakončeného ruským stykovacím uzlem SSVP
[=sistema stykovki i vnutrennogo
perechoda] <=ССВП [=система
стыковки и внутренного
перехода]> s aktivním stykovacím
zařízením ASA [=aktivnyj stykovočnyj
aggregat] <=АСА [=активный
стыковочный аггрегат]> s
naváděcí tyčí SŠ [=stykovočnaja štanga]
<=СШ [=стыковочная
штанга]>. Na obvodu příruby jsou umístěny
spojky pro propojení potrubí pro přečerpávání paliva a
okysličovadla, vzduchu, kyslíku nebo dusíku pro
klimatizační systémy stanice, vody a elektrické konektory.
Na širší kónické části přední stěny jsou rozmístěny:
- 4 bloky systému FACS [=Forward Attitude
Control System] pro orientaci a stabilizaci po
2 motorcích o tahu 8×220 N;
- 2 telegoniometry TGM
[=Telegoniometer] pro měření
vzájemného úhlového natočení ATV a ISS;
- 2 videometry VDM [=Videometer] pro
měření vzdálenosti mezi ATV a ISS;
- 2 sledovače hvězd STr [=Star Tracker] pro
navigační systém;
- 2 optické zaměřovací cíle VVT [=Visual
Video Target] s vlastním osvětlením pro
vizuální sledování průběhu setkávacího manévru osádkou
ISS;
- anténa systému "Kurs-A" [=aktivnyj]
<="Курс-А" [=активный]>;
- anténa komunikačního systému krátkého dosahu pro spojení
s ISS.
V nitru modulu EPM na nacházejí:
- 8 stojanů pro uložení kusového nákladu, z toho 4 s
přihrádkami (celkem minimálně 1500 kg, maximálně
5500 kg);
- klimatizační systém ECLS [=Environmental
Control and Life Support], jehož
součástí jsou:
- větráky;
- 2 bezpečnostní přetlakové ventily;
- 2 ventily pro vyrovnání tlaku mezi ATV a ISS;
- 3 tlakoměry;
- detektory kouře;
- lampy vnitřního osvětlení;
- řídicí panel pro přečerpávání vody a plynů;
- ovládací systém stykovacího uzlu;
- řídicí panel pro přečerpávání pohonných látek;
- řídicí panel dodávky elektrické energie z rozvodné sítě
ISS;
- povelová a telemetrická jednotka CMU [=Command and
Monitoring Unit];
- zdvojený záložní systém "Kurs"
<="Курс"> (pouze u prvního exempláře
"Jules Verne").
Celkový vnitřní klimatizovaný prostor má objem
46.5 m3. Pro uložení nákladu je k dispozici
23 m3, z toho 16 m3 ve stojanech
se zásuvkami.
Ve vnějším nehermetizovaném úseku EEB se nacházejí:
- 2 soupravy pro doplňování pohonných látek pro modul
Zvezda stanice ISS (kapacita
max. 2×430 kg), z nichž každou tvoří:
- 1 nádrž s okysličovadlem (oxid dusičitý);
- 1 nádrž s palivem (asym. dimethylhydrazin);
- 3 nádrže s tlakovacím héliem;
- 3 nádrže na pitnou vodu (kapacita max. 3×280 kg,
při odletu v témže množství moč);
- 3 nádrže na stlačené plyny pro ovzduší stanice ISS
(kapacita max. 3×33 kg, dva z následujících tří možných
plynů: kyslík, dusík nebo vzduch).
Nehermetizovaný služební modul SSA o délce trupu
3.805 m (včetně trysek hlavních motorů 4.356 m) a
maximálním průměru 4.480 m (průměr válcové části
4.104 m) tvoří dva úseky:
- úsek řídicí elektroniky EAB [=Equipped
Avionics Bay];
- pohonný úsek EPB [=Equipped Propulsion
Bay].
Úsek řídicí elektroniky EAB tvaru komolého kuželu o
výšce 1.360 m, maximálním průměru 4.480 m a
minimálním průměru 4.104 m nese většinu
elektronického vybavení nákladní lodi, zejména:
- chybám odolný počítač FTC [=Fault Tolerant
Computer] se 3 procesory DPU [=Data
Processing Unit];
- měřicí navigační systém, který tvoří zejména:
- inerciální plošina pro měření orientace lodi;
- 3 soupravy akcelerometrů pro měření zrychlení;
- přijímač signálů navigačního systému GPS
[=Global Positioning System];
- další čidla umístěná na povrchu modulu EPM;
- 2 počítače pro kontrolu bezpečného stavu lodi MSU
[=Monitoring and Safety Unit]
- povelová a telemetrická jednotka CMU [=Command and
Monitoring Unit];
- komunikační systém, který tvoří;
- zdvojený systém pro spojení s pozemními stanicemi přes
družice systému TDRSS [=Tracking and Data
Relay Satellite System] (pásmo S);
- zdvojený systém pro spojení se stanicí ISS na krátkou
vzdálenost (pásmo S);
- záložní nouzový řídicí systém PFS [=Proximity
Flight Safety] umožňující v případě nouze
bezpečné automatické přerušení přibližovacího a
stykovacího manévru;
- energetický systém, který tvoří 4 nezávislé
jednotky, obsahující:
- systém regulace napětí;
- systém řízení dobíjení akumulátoru;
- NiCd akumulátor s kapacitou 40 Ah;
- nedobíjitelná nouzová chemická baterie LiMnO2 s
kapacitou 86 Ah;
- panel fotovoltaických baterií s křemíkovými fotočlánky
(připojený k boku modulu EPB; maximální příkon
1.135 kW, plocha 8.4 m2);
- 4 nezávislé termoregulační jednotky TCU
[=Thermal Control Unit].
Na povrchu úseku EAB jsou umístěny antény komunikačního
systému a radiátory termoregulačního systému.
Pohonný úsek EPB válcového tvaru o průměru 4.104 m a
výšce 1.970 m (včetně vyčnívajících trysek
hlavních motorů 3.017 m) zakončený krytem tvaru
nízkého komolého kužele o výšce 0.475 m nese:
- podsystém PRSS [=Propulsion and Re-boost
Subsystem] pro korekce dráhy lodi a stanice,
který tvoří:
- 4 motory Aerojet OCS [=Orbit Control
System] (tah 4×490 N, specifický impuls
3040 N.s/kg;
- řídicí elektronika PDE [=Propulsion Drive
Electronics];
- nádrže s pohonnými látkami (celkem maximálně
7000 kg, z toho až 4700 kg využitelných pro korekce
dráhy stanice):
- 4 nádrže s okysličovadlem (směs oxidů dusíku);
- 4 nádrže s palivem (monomethylhydrazin);
- 2 nádrže se stlačeným héliem pro tlakování
nádrží s pohonnými látkami;
- podsystém řízení orientace, stabilizace a setkávacích
manévrů ACS [=Attitude Control System],
využívající stejné zásoby pohonných látek, který
tvoří:
- 20 motorků o tahu 20×220 N (specifický impuls
2800 N.s/kg) ve 4 skupinách rozmístěných na
spodní části modulu EPB (dalších 8 motorků je
umístěno na modulu EPM);
- záložní zdroj elektrické energie pro případ nouze, která
tvoří:
- 2 nedobíjitelné chemické baterie LiMnO2.
Z boku jsou k modulu EPB připojeny 4 panely
čtyřdílných rozkládacích a natáčitelných
fotovoltaických baterií o rozpětí 22.28 m.
Celý povrch lodi je zvnějšku chráněn systémem MDPS
[=Micrometeoroids and Debris Protection
System] proti nárazům cizích těles, tvořeným
hliníkovým plechem a několika vrstvami vectranové a
kaptonové textilie.
Válcový přechodový modul SDM o délce 2.000 m,
průměru 4.104 m a přibližné hmotnosti 345 kg
slouží k připojení lodi k nosné raketě a po navedení na
oběžnou dráhu zůstává s raketou spojen.
Řízení lodi zajišťuje středisko ATV-CC [=Automated
Transfer Vehicle Control Center],
Toulouse (Francie) v koordinaci s řídicími středisky stanice
ISS a to MCC-H, Houston, TX (USA) a CUP-M, Koroljov, Moskevská
obl. (Rusko).
Předpokládaná aktivní životnost na dráze je minimálně
6 měsíců.
Literatura
-
Home Page. - Paris : EADS Astrium, 2007. - [Cit. 2008-03-06]. (http://www.astrium.eads.net/).
-
Home Page. - Roma : Thales Alenia Space, 2011. - [Cit. 2011-08-26]. (http://www.thalesgroup.com/Markets/Space/Home/).
-
Home Page. - Zürich : Contraves, 2006. - [Cit. 2008-03-07]. (http://contravesspace.com/).
-
Home Page. - Leiden : Dutch Space, 2007. - [Cit. 2008-03-07]. (http://www.dutchspace.nl/).
-
Home Page. - Paris : ESA, 2006. - [Cit. 2006-07-15]. (http://www.esa.int).
-
The Automated Transfer Vehicle. - Paris : ESA. - 2005-02-23. - [Cit. 2004-09-27]. (http://www.esa.int/export/esaHS/ESAE021VMOC_iss_0.html).
-
"Jules Verne" Automated Transfer Vehicle (ATV). - Paris : ESA, 2008. - [Cit. 2008-03-07]. (http://esamultimedia.esa.int/docs/ATV/infokit/english/JulesVerneATV_Info_Kit.pdf).
-
Automated Transfer Vehicle (ATV). - Paris : ESA, 2008. - [Cit. 2004-09-27]. (http://esamultimedia.esa.int/docs/ATV/FS003_12_ATV_updated_launch_2008.pdf).
-
ATV Jules Verne : Press Kit. - EADS Astrium, 2008. - [Odk. 2008-03-07]. (http://www.astrium.eads.net/static/atv-information-en.pdf).
-
ATV Jules Verne : Dossier de vol. - EADS Astrium, 2008. - [Odk. 2008-03-07]. (http://www.astrium.eads.net/static/atv-information-fr.pdf).
-
Leveraging Existing Space Assets for Delivery of Cargo to he International Space Station / M. A. Foster, R. J. Sirko. - Huntington Beach, CA : Boeing, 2007. - [Cit. 2008-03-05]. (http://www.ulalaunch.com/docs/publications/Delta/Leveraging_Existing_Space_Assets_for_Cargo_Delivery_to_ISS.pdf).
-
Europe's new spaceship ready for ISS missions. - Paris : ESA, 2008. - [Cit. 2008-03-07]. (http://esamultimedia.esa.int/docs/ATV/newspaper/ESA_ATV_newspaper_ENG.pdf).
-
Jules Verne Automated Transfer Vehicle / Robert Lainé. - Paris : ESA. - 2005-05-20. - [Cit. 2008-03-07]. (http://www.energy.kth.se/courses/4A1346/6thLecture/ATV%20KTH%20may%202005.pdf).
Datum poslední úpravy: 2011-09-25 19:28:55 UT |
 |
 |
© 2011 - Antonín Vítek
|