Název objektu | ORFEUS-SPAS-1 [=Orbiting and Retrievable Far and Extreme Ultraviolet Spectrometer - Shuttle Pallet Autonomous Satellite] |
SPAS-ORFEUS-1 [=Shuttle Pallet Autonomous Satellite - Orbiting and Retrievable Far and Extreme Ultraviolet Spectrometer] | |
SSC | 22798 |
Start | 1993-09-12 11:45:00 UT, Eastern Test Range, Discovery |
Stav objektu | přistál na Zemi |
Zánik | 1993-09-22 07:56:11 UT, Eastern Test Range, SLF Rwy 15 |
Životnost | 9.8411 dne, tj. 0.0269 roku |
Provozovatel | Německo, DARA |
USA, NASA | |
Výrobce | Německo, MBB |
Kategorie | vědecká družice |
Hmotnost | 3207.8 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
93-09-12.84 | G | 28.46° | 90.77 min | 297 km | 327 km | |
93-09-16.55 | G | 28.47° | 90.29 min | 271 km | 306 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Autonomní vědecká družice, konstruovaná pro vícenásobné používání. Provoz zajišťují společně DARA a NASA.
Těleso víceúčelové družice, zkonstruované německou firmou MBB jako universální modulární plošina, má tvar válce s nepravidelným hranolem (délka asi 3 m, šířka 1.8 m). Je schopno nést přes 1900 kg užitečného přístrojového vybavení. Elektrické akumulátory o kapacitě 70 kWh vystačí pro 6-10 dní samostatného provozu. Vědecká data jsou zaznamenávána do palubní magnetopáskové paměti o kapacitě 60 Gbit a vysílána k Zemi prostřednictvím raketoplánu. Tříosý stabilizační systém využívá hvězdného čidla a signálů družicové navigační soustavy GPS - ve variantě, pracující se stlačeným dusíkem umožňuje kolem 250 přesných pointačních manévrů. Šlo o první start modifikace ASTRO-SPAS pro astronomická pozorování s možností pointace lepší než 5", podle hlavního experimentu je družice označována též jako ORFEUS-SPAS.
Hlavním přístrojem na palubě byl ORFEUS (Orbiting and Retrievable Far and Extreme UV Spectrometer), německý zrcadlový dalekohled o průměru 1 m a f = 2.426 m, jehož primární zrcadlo je pro zvýšení účinnosti v UV oboru pokoveno iridiem. Napájí dva spektrografy: Far UV Spectrograph (Universität Tübingen, Landessternwarte Heidelberg), pokrývající oblast vzdáleného UV záření 90-125 nm s rozlišením 1:10000 a EUV (University of California, Berkeley, USA), pokrývající oblast extrémního UV záření 40-90 nm s rozlišením 1:5000. Nezávisle funguje vysokorozlišující spektrometr pro studium absorpce v mezihvězdném prostředí IMAPS (Interstellar Medium Absorption Profile Spectrograph) Princeton University, USA, pokrývající 95-115 nm s rozlišením 1:5000 a detektor SESAM (Surface Effects Sample Monitor) DFLR Brunswick, obsahující více než 40 vzorků různých, zejména optických materiálů, pro testování v kosmickém prostředí. Dále je na palubě automatická širokoúhlá kamera s vysokou rozlišovací schopností RICS (Remote IMAX Camera System).
Předchozí start družice SPAS 02 (1991-031B) se uskutečnil při letu STS-39 (1991-031A).
Datum | Událost |
---|---|
1993-09-12 | 11:45:00 UT: Vzlet. |
1993-09-13 | 15:06 UT: Družice vypuštěna z nákladového prostoru raketoplánu (1993-058A). Během vzdalování od Discovery pořizovala kamera IMAX záběry raketoplánu při přeletu z noční na denní stranu, zážehů motorů RCS a manévrování. Vzdalování probíhalo rychlostí 4 km/oběh a později se vzdálenost mezi oběma tělesy ustálila na 55-75 km s ohledem na optimální retranslaci dat. |
1993-05-16 | Kolem 18:00 UT: Bylo dosaženo maximální vzdálenosti 115 km, poté následovalo opět pozvolné přibližování. |
1993-09-19 | 11:50 UT: Družice byla zachycena pomocí manipulátoru. Pak byl subsatelit uložen do nákladového prostoru a zabezpečen pro návrat na Zemi. Celkem se podařilo pozorování asi 60 objektů, mj. i slabé novy, kterou pouhý týden před startem objevili v Japonsku a Chile (pouhých 13 fotonů). |
Datum poslední úpravy: 2007-03-25 16:50:31 UT |
|
|
© 2007 - Antonín Vítek |