Název objektu | Hiten <= 飛天 = ひてん > {=Anděl hudby} |
MUSES-A [=Mu Space Engineering Satellite] | |
SS-13 [=Scientific Satellite] | |
SSC | 20448 |
Start | 1990-01-24 11:46:00 UT, Kagoshima Uchu Senta /=Kagošima Učú Sentá/ [=Kagoshima Space Center], M-3S-2 |
Stav objektu | dopadl na Měsíc |
Zánik | 1993-04-12, pobl. kráteru Furnerius (34.0° j.š., 55.3° v.d.) |
Životnost | 1174 dny, tj. 3.21 roku |
Provozovatel | Japonsko, ISAS |
Výrobce | Japonsko, ISAS |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | vzletová 185.2 kg |
včetně družice Hagomoro 197 kg | |
prázdná 143 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
90-01-24 | G | 30.7° | 24040 min | 208 km | 538870 km | Plánovaná dráha |
90-03-13.0 | G | 29.66° | 17861 min | 4893 km | 435037 km | |
90-03-18.84 | Lh | ? | — | 16472 km | ∞ | |
90-03-20.0 | G | 27.63° | 47366 min | 86889 km | 767664 km | Po 1. průletu kolem Měsíce |
90-07-10 | Lh | ? | — | 76000 km | ∞ | |
90-07-15 | G | ? | 19 dní | 28000 km | 560000 km | Po 2. průletu kolem Měsíce |
91-02-15 | L | 35° | ? | 9600 km | 49400 km | McDowell. |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), Lh - hyperbolická selenocentrická (Měsíc), L - selenocentrická (Měsíc), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Technologická měsíční sonda. Postavil ji a provozuje Uchu kagaku kenkyujo <= 宇宙科学研究本部 > {=Institute of Space and Astronautical Science (ISAS, od r. 2003 součást JAXA)}, Sagamihara (Japonsko).
Rotací 10 až 20,5 ot/min stabilizovaná sonda válcového tvaru o průměru 1.4 m a výšce 0.8 m. Fotovoltaické články pokrývající válcový plášť dodávají minimálně 110 W elektrické energie a dobíjejí palubní akumulátorové baterie. Na palubě je umístěn 1 vědecký experiment:
Hlavním cílem experimentu je prověření metod gravitačních manévrů, aerobrakingu, využití astronavigačních senzorů a navedení subsatelitu na selenocentrickou dráhu.
Sonda se pohybovala nejprve po velmi protáhlé eliptické dráze družice Země, později v blízkosti Měsíce mezi libračními centry L4 a L5 a konečně na selenocentrické oběžné dráze.
První japonská sonda k Měsíci. Následující družicí řady japonských vědeckých družic je Haruka alias MUSES-B (1997-005A).
http://jda.jaxa.jp/jda/p4_e.php?f_id=1544&mode=level&time=P&genre=4&category=4064\Hiten [drawing]. - Tokyo : JAXA, 1990. - [2007-01-17].@
Datum | Událost |
---|---|
1990-03-18 |
19:37 UT: Od družice se oddělil subsatelit Hagoromo (1990-007B).
20:04:09 UT: Sonda prolétla v minimální vzdálenosti 16 472,4 km od Měsíce. |
1990-07-10 | Druhý průlet sondy kolem Měsíce ve vzdálenosti 76000 km. |
1990-08-04 | Třetí průlet sondy kolem Měsíce |
1990-09-07 | Čtvrtý průlet sondy kolem Měsíce |
1990-10-02 | Pátý průlet sondy kolem Měsíce |
1991-01-03 | Šestý průlet sondy kolem Měsíce |
1991-01-27 | Sedmý průlet sondy kolem Měsíce |
1991-03-03 | Osmý průlet sondy kolem Měsíce |
1991-03-19 | 00:43 UT: Průlet zemskou atmosférou v minimální výši 125.5 km snížil rychlost sondy o 1.712 m/s (první použítí aerobrakingu v historii). |
1991-03-30 | 11:36 UT: Druhý brzdicí manévr v atmosfáře Země při průletu ve výši 120 km snížil rychlost sondy o 2.8 m/s. |
1991-04-26 | Devátý průlet sondy kolem Měsíce |
1991-10-02 | Během desátého průletu kolem Měsíce byla sonda zachycena gravitačním polem Měsíce a přešla na kvaziperiodickou dráhu mezi libračními centry L4 a L5. |
1993-02-15 | Motorickým manévrem během průletu kolem Měsíce přešla sonda na selenocenrickou dráhu. |
1993-04-10 |
Motorickým manévrem byla sonda navedena proti povrchu Měsíce.
18:03:25.7 UT: Dopad na povrch Měsíce v bodě o souřadnicích 55.6° v.d., 34.3° j.š. |
Datum poslední úpravy: 2007-01-18 15:28:40 UT |
|
|
© 2007 - Antonín Vítek |