Název objektu | IRAS [=Infrared Astronomy Satellite] |
SSC | 13777 |
Start | 1983-01-26 02:17 UT, Western Test Range, Delta 3910 |
Stav objektu | na geocentrické dráze |
Provozovatel | Velká Británie, RAL |
USA, JPL | |
Výrobce | Nizozemsko, CIRAS |
Kategorie | vědecká družice |
Hmotnost | 1073 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
93-01-01.53 | G | 98.99° | 102.92 min | 888 km | 906 km | |
96-01-03.04 | G | 98.96° | 102.91 min | 888 km | 905 km | |
99-01-04.06 | G | 98.98° | 102.91 min | 887 km | 906 km | |
02-01-06.55 | G | 99.03° | 102.88 min | 886 km | 903 km | |
05-01-03.16 | G | 99.07° | 102.86 min | 888 km | 899 km | |
08-01-01.67 | G | 99.07° | 102.85 min | 876 km | 911 km | |
11-01-15.71 | G | 99.04° | 102.85 min | 878 km | 909 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Vědecká družice. Družici postavilo konsorcium CIRAS, (Nizozemsko), tvořené firmami Fokker a Hollandse Signaalapparaten. Družici provozuje Rutherford Appleton Laboratory (RAL), Chilton (Velká Británie). Na financování projektu se podílely Nizozemsko, Velká Británie a USA.
Tříose stabilizovaná astronomická družice tvaru válce o průměru 2.16 m a délce 3.60 m je vybavena panely slunečních baterií o rozpětí 3.24 m, dodávajícími průměrně 250 W elektrické energie a dobíjejícími NiCd akumulátorovou baterii s kapacitou 7 Ah. Orientace s přesností ±30" je zjišťována 6 hrubými a 7 jemnými slunečními čidly, čidlem zemského horizontu, magnetometrem a 3 úhloměrnými setrvačníky; stabilizační systém využívá 3 silových setrvačníků a 3 magnetických cívek. Je určena k zmapování celé oblohy v oblasti infračerveného záření. Řízení družice zajišťují dva redundantní počítače s kapacitou paměti 2×32 kbyte. Pro záznam dat slouží dvě magnetopáskové jednotky s celkovou kapacitou 450 Mbit. Telemetrický systém pracuje v pásmu S (2.074/2.253 GHz, rychlost přenosu dat na Zemi 4 kbit/s). Hlavním vědeckým přístrojem je infračervený dalekohled (Ball Aerospace Corp., Boulder, CO (USA)) o průměru 570 mm, ohniskové dálce 5.5 m a světelnosti f/9.65 se zrcadlem vyrobeným z berylia (zorné pole 63'). Sekundární zrcadlo odráží paprsky na soubor měřících přístrojů, který tvoří:
Hlavní přijímací stanice a řídicí středisko OCC [=Operations Control Centre] se nachází v areálu Rutherford Appleton Laboratory (RAL), Chilton (Velká Británie); zpracování dat probíhá především v NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA).
Družice se pohybuje po polární heliosynchronní dráze. Plánovaná aktivní životnost daná zásobou kapalného hélia pro chlazení dalekohledu (zásoba 475 litrů, spotřeba asi 300 g/den) je 220 dní.
Na práci družice navazuje mj. družice WIRE alias SMEX-5 (1999-011A).
Datum | Událost |
---|---|
1983-01-31 | Otevřen poklop dalekohledu a zahájena kalibrační měření. |
1983-02-10 | Zahájeno pravidelné vědecké pozorování. |
1983-04-25 | Kolem 21:00 UT: Družice objevila svoji první kometu7,10,11 nazvanou 1983d IRAS-Araki-Alcock. |
1983-05-13 | Družice objevila další kometu8 1983f IRAS. |
1983-06-28 | Družice objevila třetí kometu9,11 nazvanou 1983j IRAS. |
1983-07-11 | Družice objevila čtvrtou kometu9,11 nazvanou 1983k IRAS. Téhož dne byl oznámen objev prachového oblaku kolem hvězdy Vega (α Lyr) o teplotě kolem 70 K, naznačujícího možnost tvorby planetárního systému17,18. |
1983-07-27 | Družice objevila pátou kometu11 nazvanou IRAS 1983o. |
1983-10-11 | Družice zaregistrovala objekt12 označený jako planetka 1983 TB. Pravděpodobně se jedná o jádro mrtvé komety16, která může být mateřským tělesem meteorického roje Geminid. |
1983-11-01 | Družice zaregistrovala objekt13 označený jako planetka 1983 VA. |
1983-11-10 | Družice objevila šestou kometu14 nazvanou IRAS 1983v. |
1983-11-22 | 01:30 UT: Na družici došly zásoby kapalného hélia pro chlazení a teplota dalekohledu začala růst rychlostí 0.2 K/h; vědci pokračovali v pozorováních až do doby, kdy vzrostla na 11 K (262 °C). |
1983-11-23 | Družice ukončila vědecká pozorování5,15. Zmapovala celkem přes 95 % celé oblohy a předala za dobu své činnosti přes 2.1011 bitů vědeckých informací. Zaregistrovala přes 200 000 zdrojů infračerveného záření včetně 6 komet, 2 asteroidů, stovky dalši kandidátů na drobná tělesa ve Sluneční soustavě, tří prachových prstenců mezi dráhami Marsu a Jupiteru a prachových prstenců kolem hvězd17,18 Vega (α Lyr), Betelgeuse (α Ori) a Fomalhaut (α PsA). |
Datum poslední úpravy: 2011-03-13 09:02:21 UT |
|
|
© 2011 - Antonín Vítek |