1978-078D - Pioneer 13-1

Název objektu	Pioneer 13-1
	Pioneer Venus Sounder Probe
	Pioneer Venus Large Probe
SSC	12103
Start	1978-08-08 07:33 UT, Eastern Test Range, Atlas Centaur D-1AR [SLV-3D]
Stav objektu	zanikl v atmosféře
Zánik	1978-12-09
Životnost	123 dny, tj. 0.34 roku
Provozovatel	USA, NASA
Výrobce	USA, Hughes
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	316 kg

Parametry dráhy

Epocha	Typ	i	P	hP	hA	Pozn.

Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). h_P - Výška dráhy v pericentru. h_A - Výška dráhy v apocentru.

Popis objektu

Atmosférické pouzdro pro průzkum atmosféry Venuše. Vyrobila jej firma Hughes Aircraft Co., Space and Communications Group v závodech El Segundo, CA (USA). Provozovatelem je NASA Ames Research Center, Mountain View, CA (USA).

Sonda pro průzkum atmosféry Venuše je tvořena tlakovou nádobou tvaru koule o průměru 0.732 m vyrobenou z titanu. Uvnitř pouzdra jsou na dvou paralelních plošinkách z berylia upevněny vědecké přístroje a technické vybavení. Z tělesa sondy je vyvedeno 14 utěsněných průchodů měřících čidel do vnějšího prostředí. Při průletu atmosférou je na čelní straně pouzdro chráněno kuželovitým ablativním tepelným štítem o průměru 1.42 m a na zadní straně aerodynamickým víkem. Brzdící padák má průměr 0.76 m a hlavní padák 4.9 m.

Elektrický systém používá AgZn baterii 28 V a 40 Ah. Baterie je během přeletu k Venuši dobíjena z mateřského tělesa (1978-078A).

Telekomunikační systém vysílá v pásmu S (příjem 2.1 GHz, vysílání 2.3 GHz). Vysílání probíhá rychlostí 256 bit/s. Palubní paměť pro dobu přerušení vysílání při průletu atmosférou má paměť 3072 bit.

Sonda nese následující vědecké přístroje:

• soubor přístrojů pro výzkum atmosféry ve výškách pod 140 km LAS [=Large Probe Atmospheric Structure] (2.5 kg, 4.7 W), sestávající z tříosého akcelerometru, tlakových a teplotních snímačů. Kromě teploty a tlaku lze z měření usuzovat na horizontální a vertikální rychlost a turbulence větru a v součinnosti s ostatními sondami lze stanovit model cirkulace atmosféry;
• nefelometr LN [=Large Probe Nephelometer] (0.5 kg, 1.2 W) umožňuje studovat pevné a kapalné částice v oblacích na základě rozptylu světla vyzařovaného z GaAs laserové diody a v součinnosti s ostatními sondami prostorové rozložení oblačné přikrývky;
• spektrometr pro zjišťování velikosti a koncentrace částic v oblacích LCPS [=Large Probe Cloud Particle Size Spectrometer] (2.5 kg, 20 W) využívající měření pohlcení laserového paprsku na oblačných částicích;
• plynový chromatograf LGC [=Large Probe Gas Chromatograph] (3 kg, 4.6 W) měřící složení spodních vrstev atmosféry;
• infračervený radiometr LIR [=Large Probe Infrared Radiometer] (2 kg, 3 W) pro stanovení tepelného profilu atmosféry, obsahu vodních par a detekci jednotlivých oblačných vrstev;
• hmotový spektrometr neutrálních částic [=Large Probe Neutral Particle Mass Spectrometer] (9 kg, 12 W) měřící složení dolních vrstev atmosféry v rozmezí 1 až 212 jednotek atomové hmotnosti;
• radiometr slunečního záření LSFR [=Large Probe Solar Flux Radiometer] (2 kg, 4 W) pro stanovení pohlcování slunečního světla v atmosféře jako rozdílu energie dopadající na sondu v horní a dolní polovině.

• diferenční radiointerferometrická měření DLBI [=Differential Long Baseline Interferometer] využívají simultánního sledování rádiových signálů všech těles sestupujících k povrchu Venuše ke stanovení modelu cirkulace atmosféry a dráhy sond;
• studium šíření rádiových vln MPRO [=Atmospheric Propagation] využívá měření změn v intenzitě telemetrických signálů a jejich případného odrazu od povrchu Venuše pro stanovení struktury atmosféry.

Průběh letu

Datum	Událost
1978-08-08	07:33:00 UT: Vzlet z ETR spolu s pouzdry Pioneer 13-2 (1978-078E), Pioneer 13-3 (1978-078F) a Pioneer 13-4 (1978-078G) připojenými k základnímu tělesu Pioneer 13 (1978-078A).
1978-11-16	Atmosférické pouzdro se oddělilo od mateřského tělesa.
1978-12-09	22 minut před vstupem do atmosféry Venuše zapojilo časovací zařízení přístroje sondy a ta začala vysílat rádiové signály. /Plán/ Ve výšce přibližně 120 km se začaly zaznamenávat informace o rychlosti sondy a teplotě štítu pro pozdější vysílání. Maximálního přetížení asi 320 g bylo dosaženo ve výšce 78 km. Čidlo přetížení nastartovalo časovač, který zahájil sekvenci odhození tepelného štítu. Ve výšce asi 68 km, když poklesla rychlost sestupu na 680 km/h byl uvolněn malý padák, který oddělil zadní kryt sondy a vytáhl hlavní padák. Po stabilizaci sondy byl pyrotechnicky oddělen tepelný štít. Sonda zahájila vědecká měření atmosféry Venuše. Po sedmnácti minutách klesání na padáku ve výšce 47 km byl padák odhozen a sonda dalších 39 minut padala nebrzděně k povrchu. 19:39:53 UT: Po sestupu trvajícím přibližně 1.5 h dopadlo pouzdro na povrch Venuše v bodě o souřadnicích 76° z.d. a 4.4° s.š na denní polokouli.

Literatura

1. Projekt Pioneer / A. Havlíček. - Praha : Knihovna AV ČR, 2001.     (../PROJ/USA/PIONEER.HTM).
2. Pioneer Home Page.     (http://spaceprojects.arc.nasa.gov/Space_Projects/pioneer/PNhome.html).
3. NSSDC Master Catalog Display: Spacecraft Pioneer Venus Large Probe. - Greenbelt, MD : NASA-GSFC, 1996-02-08.     (http://nssdc.gsfc.nasa.gov/cgi-bin/database/www-nmc?78-078D).
4. Pioneer Venus 2 (Multiprobe) 1978-78A / A.Vítek - Letectví a kosmonautika 54 [25] 987-988 (1978).
5. Sirné peklo Venuše / A.Vítek - Letectví a kosmonautika 55 [8] 303-305 (1979).
6. Project Pioneer Venus : Press Kit. - NASA News: 1978-05-09
7. Pioneering the Solar System and Beyond / H. Trace. - Quest 9 [4] 9-16 (2002).

Datum poslední úpravy: 2004-12-07 14:07:51 UT

© 2004 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek