Název objektu | Surveyor 3 |
Surveyor C | |
SSC | 2756 |
Start | 1967-04-17 07:05 UT, Eastern Test Range, Atlas Centaur D |
Stav objektu | přistál na Měsíci |
Přistání | 1967-04-20 00:04:53 UT, kráter Surveyor, Mare Insularum (3.20° j.š., 23.38° z.d.) |
Životnost | 2.708 dne, tj. 0.0074 roku |
Provozovatel | USA, NASA |
Výrobce | USA, Hughes |
Kategorie | měsíční sonda |
Hmotnost | 283 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Měsíční sonda. Postavila ji firma Hughes Space and Communications Co. (HSC, nyní Boeing Satellite Systems), Seal Beach, CA (USA). Provozovatelem je NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL), Pasadena, CA (USA) pro NASA Headquarters, Office of Space Science and Applications (OSSA), Washington, DC (USA).
Výška tříose stabilizované sondy typu HS-401 je přibližně 3 m, rozpětí přistávacích noh 4.27 m. Nosná konstrukce tvaru trojbokého jehlanu je zhotovena z trubek. Na ní jsou uchyceny panely slunečních baterií, antény, brzdicí raketový motor, tři přistávací nohy, vědecká aparatura apod. Sluneční baterie (3960 článků) mají plochu 0,85 m2 a na povrchu Měsíce dodávají minimálně 57 W elektrické energie. Součástí energetického systému je také AgZn akumulátor s kapacitou 3800 Wh a dvě chemické baterie s kapacitou 800 až 1000 Wh. Telekomunikační systém využívá jednu úzce směrovou anténu a dvě všesměrové antény. Systém orientace a stabilizace obsahuje mj. čidlo Slunce a hvězdy Kanopus. Jako výkonné prvky užívá dusíkové plynové trysky. Při přistání je v činnosti hlavní brzdicí motor typu TE-364-5\13 s tahem 40 kN na TPL, tři malé verniery, dopplerovský radiolokátor a rádiový výškoměr. Na palubě je vědecké vybavení, které tvoří:
Předchozí sondou této řady je Surveyor 2 (1966-084A), další je Surveyor 4 (1967-068A).
Datum | Událost |
---|---|
1967-04-17 | 07:05 UT: Start pomocí rakety Atlas Centaur. |
1967-04-18 | Ve vzdálenosti 185 000 km od Země provedena korekce dráhy letu. |
1967-04-20 |
00:01 UT: Zapálen brzdící raketový motor asi 3 minuty před
přistáním, ve výšce 84 km nad povrchem. Brzdící
motor byl v činnosti 40 s a snížil rychlost sondy z 9656
na 420 km/h.
00:04:53 UT: Sonda Surveyor 3 přistála úspěšně na Měsíci v oblasti Oceanus Procellarum, mezi krátery Fra Mauro B a Lansberg, 4 km od plánovaného místa. Sonda brzděná dále třemi stabilizačními motorky dosedla na povrch Měsíce rychlostí 2.1 m/s. Stabilizační motory se po přistání nevypnuly a Surveyor 3 se vznesl do výšky 10.6 m a znovu dosedl rychlostí asi 2 m/s ve vzdálenosti 7.8 m od původního místa dopadu. Po druhém dosednutí se sonda znovu vznesla do výšky 3.3 m a dosedla přibližně 2.4 m od předchozího místa. Před třetím dosednutím došlo ve výšce 0.9 m k vypnutí stabilizačních motorků. Sonda přistála na svahu kráteru o průměru asi 46 m, hlubokého kolem 6 m. Po posledním dosednutí sklouzl Surveyor 3 asi 0.3 m po svahu. Asi hodinu po přistání začala sonda na rádiový povel ze Země vysílat televizní snímky měsíčního povrchu. Do 11 h UT bylo vysláno celkem 54 snímků, které však neměly příliš dobrou kvalitu. |
1967-04-21 | V ranních hodinách bylo ze sondy přijato již přes 400 snímků, z nichž většina však byla znehodnocena odrazem slunečních paprsků od povrchu. |
1967-04-22 | Exkavátor vyryl v ranních hodinách do měsíčního povrchu brázdu hlubokou asi 10 cm a dlouhou kolem 30 cm. Experiment musel být přerušen pro přehřátí televizní kamery, která na Zemi přenášela průběh pokusu. |
1967-04-24 | Sonda pořídila barevné snímky během slunečního zatmění na Měsíci. Ukazovaly Zemi, zakrývající Slunce. |
1967-04-25 | Při teplotě +130 °C byla zapnuta televizní kamera a byly pořízeny snímky stop po přistání. |
1967-05-01 | Pomocí mechanického ramene sondy byl obrácen kámen velikosti slepičího vejce, aby se odborníci přesvědčili, že není součástí velkého balvanu. Sonda doposud pořídila přes 4000 snímků. |
1967-05-03 | Uskutečnily se přípravy na "přenocování" sondy během měsíční noci. Během prvního měsíčního dne bylo získáno celkem 6315 snímků. Exkavátor celkem 4 rýhy a uskutečnil 13 měření pevnosti půdy; celkem pracoval 18 h 22 min. |
1967-05-04 | Získány poslední telemetrické údaje. Po měsíční noci se sondu již nepodařilo oživit. |
1969-11-20 | Posádka Apolla 12 (1969-099C), které přistálo ve vzdálenosti 156 m od sondy, zahájila druhou exkurzi po povrchu Měsíce, během níž navštívila sondu Surveyor 3, ze které odštípla dva kousky gumových kabelů, dále demontovala kameru a několik drobných součástek. Celkem bylo dopraveno na Zemi asi 10 kg dílů sondy. |
1970-05-22 | NASA oznámil, že v kusu polyuretanové pěny, použité jako izolace v kameře Surveyoru 3, byl zjištěn pozemský mikroorganismus Streptococus mitis. Skutečnost, že vydržel pobyt na Měsíci, svědčí o nebezpečí zamoření cizích nebeských těles pozemskými mikroby, které by unikly účinkům sterilizace kosmických lodí před jejich vypuštěním. Kamera je nyní součástí sbírek Smithsonian National Air and Space Museum, Washington, DC (USA). | 1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. |
Datum poslední úpravy: 2010-05-06 15:29:12 UT |
|
|
© 2010 - František Martinek, Antonín Vítek |