Název objektu | Transit 3B/LOFTI [=Low-Frequency Trans-Ionospheric Satellite] |
SSC | 87 |
Start | 1961-02-22 03:45 UT, Eastern Test Range, Thor Ablestar [DM-21A] |
Stav objektu | zanikl v atmosféře |
Zánik | 1961-03-30.54 |
Životnost | 36.38 dne, tj. 0.10 roku |
Provozovatel | USA, US Navy |
USA, NRL | |
Výrobce | USA, APL |
USA, NRL | |
Kategorie | navigační družice |
Hmotnost | celý objekt cca. 600 kg |
Transit 3B 113 kg | |
LOFTI 25.9 kg |
Epocha | Typ | i | P | hP | hA | Pozn. |
---|---|---|---|---|---|---|
61-02-22.2 | G | 28.38° | 96.22 min | 167 km | 1002 km |
Význam parametrů: Epocha - Datum (rok, měsíc, den a zlomek dne), pro něž platí uvedené parametry. Typ - Kód typu oběžné dráhy : G - geocentrická (Země), i - Sklon dráhy (úhel mezi rovinou dráhy a referenční rovinou, tj. rovníkem nebo ekliptikou). P - Perioda (doba oběhu). hP - Výška dráhy v pericentru. hA - Výška dráhy v apocentru.
Navigační družice. Zkonstruovala ji a postavila Applied Physics Laboratory (APL), Johns Hopkins University, Laurel, MD (USA). Provozovatelem je Department of Defense (DoD), Dept. of the Navy, Washington, DC (USA).
Rotací stabilizovaná navigační družice tvaru koule o průměru 0.914 m, na jejímž rovníku je instalován pás slunečních baterií, dobíjejících NiCd akumulátorové baterie. Pro snížení počáteční rychlosti rotace 168 ot/min je satelit vybaven despinovým zařízením, sestávajícím z dvojice závaží na ocelových drátech, které jsou vysouvány, dokud otáčky neklesnou pod 10 ot/min. Družice je určena pro stanovení polohy lodí, ponorek a letadel, vybavených potřebnou aparaturou. Vyhodnocení probíhá na principu znalosti polohy družice a přesného měření frekvence přijímaných signálů. Anténa je provedena jako stříbrný pruh tvaru logaritmické spirály nanesený na sklolaminátový plášť družice. Přístrojové vybavení je tvořeno dvojicí vysoce stabilních oscilátorů, které ovládají frekvence čtyř vysílačů. Hlavní navigační aparatura je doplněna geodetickým experimentem SECOR [=Sequential Collation of Range], určeným k přesnému měření vzdálenosti mezi pozemními stanicemi a družicí. Vysílač aparatury pracuje na frekvencích 224, 421 a 448 MHz.
Bezprostředně předcházející družice této řady Transit 3A se 1960-11-30 pro havárii nosné rakety nedostala na oběžnou dráhu. Předchozí úspěšně vypuštěnou je Transit 2A (1960-007A). Další družicí této řady jiného typu je Transit 4A (1961-015A).
K družici Transit 3A je připojena vědecká družice LOFTI [=Low Frequency Trans Ionospheric], která se měla na oběžné dráze oddělit pomocí pružinového mechanismu.
Vědecká družice. Postavila ji a provozuje Naval Research Laboratory (NRL), Washington, DC (USA).
Družice LOFTI má tvar koule o průměru 0.508 m s pláštěm z hliníku. Elektrickou energii zajišťují NiCd baterie dobíjené ze slunečních článků uspořádaných do šesti skupin na vnějším povrchu družice. Je určena k výzkumu šíření nízkofrekvenčních rádiových vln ionosférou. Obsahuje telemetrický systém, vysílač pracující na frekvenci 136.17 MHz, povelový přijímač a dvojici přijímačů signálů 18 kHz ze stanice umístěné v Panamském průplavovém pásmu. Anténní systém tvoří 4 krátké prutové antény, smyčková anténa o průměru asi 0.5 m a dvojice prutových antén o rozpětí 9 m, které se mají vysunout až po oddělení družice. Dále je vybavena třemi snímači zemského horizontu a snímačem polohy Slunce.
První družice řady LOFTI. Bezprostředně následující družice LOFTI 2 se 1962-01-24 pro havárii nosné rakety nedostala na oběžnou dráhu. Další úspěšně vypuštěnou družicí je LOFTI 2A (1963-021B).
Datum | Událost |
---|---|
1961-02-22 |
03:45 UT: Vzlet.
V důsledku chybné funkce 2. st. rakety nebyla dosažena plánovaná dráha. Výsledná dráha v perigeu byla podstatně nižší. Po navedení na oběžnou dráhu se nezdařilo oddělení družice Transit 3B a LOFTI od sebe a ani od posledního stupně rakety. |
1961-03-30 | Zánik družice po 37 dnech letu. Obě družice pracovaly až do okamžiku zániku. V průběhu letu byly signály Transitu zachyceny i ponorkami plujícími pod mořskou hladinou. |
Datum poslední úpravy: 2004-12-07 21:18:33 UT |
|
|
© 2004 - Antonín Havlíček, Antonín Vítek |