Knihy a dějiny 2009/2010

 

Počátkem roku 2011 vyšlo dvojčíslo časopisu Knihy a dějiny (16/17, 2009–2010), zaměřeného na české dějiny knihy, knihtisku a knihoven do konce 19. století, který vydává Knihovna Akademie věd ČR od roku 1994. Kromě čtyř hlavních článků najdeme v tomto čísle různé informace o projektech, zprávy z konferencí, recenzní rubriku a výběr nejnovějších knihovědných studií.

V prvním příspěvku nás Anna Vorlíčková zavede do 18. století. Článek Modlitební knížka českých exulantů z roku 1706 vznikl na základě autorčiny diplomové práce a zaobírá se knihou nazvanou Jádro všech modliteb, v nekatolických rodinách dosti rozšířenou a oblíbenou. Tento modlitební soubor sestavil luterský teolog a hebraista Caspar Neummann a spolu s jeho modlitbami obsahuje z větší části i modlitby luterských pastorů a teologů. Kniha byla přeložena do několika jazyků, autorem českého překladu je Daniel Stránský. Česky vyšla roku 1706, a to v českém exulantském prostředí v Žitavě u tiskaře Michaela Hartmanna. Autorka v článku rozebírá činnost českých exulantských tiskáren, způsob distribuce zakázaných knih na našem území či okolnosti jejich zákazu a zabavování. Hlavním záměrem však bylo podat na pozadí historicko-náboženského kontextu rozbor Neumannova díla a charakterizovat jednotlivé části české verze Jádra. Autorka provedla podrobnou analýzu knihy, zabývala se strukturou a obsahem modliteb, jejich nejčastějšími tématy. Hlavním tématem je samozřejmě vztah člověka a Boha, objevují se zde útěšné modlitby určené pronásledovaným ve víře i ke zvládání každodenního života (narození, nemoci, manželství, smrt, pohromy, války apod.). Podle samotné autorky článku však Jádro není jen modlitební knížkou, nýbrž jakýmsi návodem, jak vést svůj život křesťanským způsobem. Jeho význam podobně jako význam ostatních nekatolických knih spočívá především v tom, že pomáhaly v těžkém období rekatolizace – v období absence legálního duchovního vedení – udržovat, obohacovat a snad i šířit nekatolickou víru a zajišťovat jistou náboženskou identitu.

Hana Beránková se ve svém příspěvku zabývá postavou Zikmunda Domináčka z Písnice (cca 1546 – po r. 1608). Tento horlivý katolický kněz a bratr místokancléře Království českého Jindřicha Domináčka z Písnice, byl autorem velmi zajímavého proslovu nazvaného Nobilissimae nationis Italicae ad Regni Poloniae proceres contra calumniatores defensio a předneseného před shromážděním polské šlechty a vydaného v roce 1579 v Praze. Jde o řeč pronesenou na obranu italského národa před pomlouvači. Řeč byla primárně určena polským posluchačům, avšak její působnost se díky vydání v pražské tiskárně Jiřího Nigrina rozšířila i do Čech. Domináček ve své „Obraně“ představuje italské etnikum jako mravní a kulturní vzor, kterému staví do protikladu různé nectnosti, někdy až zaostalost střední Evropy. Ačkoli se projev náboženským otázkám přímo nevěnuje, lze jej vzhledem k vyzdvihování italské katolické pravověrnosti pokládat, jak podotýká sama autorka, za „brilantní ukázku nábožensko-politické propagandy v přelomových 70. letech 16. století“. Jedná se o ukázku o to zajímavější, že se do dnešních dnů dochovala zatím pouze ve dvou známých výtiscích. K celkovému pochopení tématu přispívá i to, že autorka zasadila rozbor díla do širšího rámce a příspěvek doplnila edicí latinského originálu spolu s českým překladem.

Často opomíjeným a po léta tabuizovaným tématem osudů církevních knihoven v poválečné době se ve svém článku Cesty knihoven františkánských řádů v první polovině 20. století zabývá Jan Franciszek Bajgr. Všeobecně se zájem odborné veřejnosti o klášterní knihovny soustřeďuje převážně na starší období, jejich vývoj v 19. a 20. století bývá nezřídka přezírán. Neutěšený stav knihoven kapucínských, minoritských a františkánských konventů byl na počátku 20. století zapříčiněn malým počtem řeholníků, což vedlo k jejich celkově špatnému stavu. Přes chaos, nepořádek a nedostatek místa se našli bratři, kteří nejen že nakupovali za nemalé peníze nové knihy, ale starali se i o nová třídění fondů, katalogy a nové místnosti pro jejich uložení. Vedle „starých“ historických fondů tak vznikaly ve většině klášterů knihovny nové, příruční. Hlavní přínos tohoto článku spočívá v tom, že souhrnný pohled na vývoj zmíněných knihoven je založen na autorově studiu pramenů, a to nejen ve státních archivech, ale především v řádových archivních fondech.

Autorem posledního příspěvku je ředitel Těšínské historické knihovny (Książnica Cieszyńska) Krysztof Szelong. Článek Proces evidence a zpracování knižních sbírek P. Leopolda Jana Szersznika mapuje dějiny historicky cenného knižního fondu z hlediska jeho knihovnického zpracování, tedy katalogizace a inventarizace, jež zde probíhala s různou intenzitou v několika etapách – od prvních snah samotného L. J. Szersznika v letech 1808–1814 až do druhé světové války, kdy byla knihovna odvezena z Těšína, s pokračováním v 60. letech po jejím navrácení, až po začlenění do nově ustavené Těšínské historické knihovny v roce 1994, která dochované a ošetřené svazky vrátila do původních restaurovaných regálů a v letech 2008–2010 v rámci náročného projektu zdokumentovala. K. Szelong pro svůj přehledný článek využil bohaté katalogizační i inventářové dokumentace a archivních materiálů, které jsou důležité nejen pro dějiny samotné knihovny v prostředí konkrétního města či regionu, ale též pro studium historie knihoven 19. století obecně. Bývalý jezuita Leopold Jan Szersznik (1747–1814), zakladatel knihovny, byl těšínský učenec, pedagog a místní veřejný činitel s kulturními kontakty v Čechách a na Moravě. Jeho knihovna byla vytvořena v druhé polovině 18. století a bezpochyby patří k nejcennějším slezským historickým knižním fondům. V roce 1802 byla otevřena pro veřejnost a stala se tak první veřejnou knihovnou v tehdejším Rakouském Slezsku.

Článek Proces evidence a zpracování knižních sbírek P. Leopolda Jana Szersznika vyšel poprvé r. 2000 polsky v ročence Roczniki biblioteczne. Pro časopis Knihy a dějiny jej v upravené verzi přeložila Anežka Baďurová.

 

 

 

Bártová, Lenka. Knihy a dějiny 2009/2010. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-19]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/knihy-dejiny-20092010/

Tisknout stránku