S blížícím se koncem roku se uzavírá pětileté období, během kterého se pracovníci Knihovny AV ČR, Národní knihovny ČR a Masarykova ústavu a Archivu AV ČR ve spolupráci s externími odborníky intenzivně věnovali realizaci infrastrukturního projektu Knihověda.cz: Portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800.[1] Záměr a hlavní cíle projektu nastínila krátce po jeho zahájení pro zpravodaj INFORMACE v přehledovém shrnutí grantové a projektové činnosti Knihovědného oddělení v roce 2016 Lenka Veselá. Nyní se můžeme podívat, jakých výsledků bylo dosud dosaženo a co ještě zbývá v letošním roce dokončit. Čtenáře jistě bude také zajímat, jaký další vývoj lze v blízké budoucnosti v této oblasti očekávat.
Nejvýznamnějším výsledkem je vznik samotného portálu, který nemá funkci pouhého rozcestníku a informačního webu pro zájemce o studium dějin starší české knižní kultury, ačkoli i tuto roli bude plnit, ale tvoří především zcela novou infrastrukturní platformu. Její jádro sestává z integrovaného vyhledávání v pěti bibliografických databázích. Z nich vychází také nový nástroj pro výzkum české tiskařské produkce do roku 1800, který má podobu interaktivní mapy. Bibliografické záznamy v databázích i v mapě jsou pak ve vybraných případech provázány s hesly v elektronické Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku.
Z portálu je možné přejít na samostatné vyhledávací rozhraní, které zastřešuje dvě větve české retrospektivní bibliografie Knihopis českých a slovenských tisků a Bibliografii cizojazyčných bohemikálních tisků 1501–1800, Databázi rukopisů a bibliografie kodikologické literatury a databázi moderní knihovědné literatury. Jednotné vyhledávání dovoluje sledovat dochovanou českou knižní produkci několika staletí bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o knihu rukopisnou či tištěnou, a to navíc i na základě nově implementovaných společných selekčních údajů. Zpřístupnění bibliografických databází českojazyčných i cizojazyčných bohemikálních starých tisků lze chápat jako přelomový krok v historii jejich zpracování. Dosud byly totiž přístupné odděleně. Zapojení bibliografických databází související moderní odborné literatury zvyšuje uživatelský komfort.
Sjednocení úrovně selekčních údajů poskytlo nově možnost sledovat vývoj zastoupení jazyků, témat a žánrů v tiskařské produkci Čech a Moravy. Jako vhodné řešení pro analýzy tohoto druhu se jevila interaktivní mapa, která umožňuje sledovat proměny vybraného fenoménu v časové ose a geografickém prostoru současné České republiky. Kombinací více rešeršních dotazů v jednotlivých sadách lze potom výsledky snadno porovnávat. V případě potřeby je možné výsledek dotazu zobrazit ve vyhledávacím databázovém rozhraní, kde jsou uživateli k dispozici bibliografická data k jednotlivým evidovaným vydáním.
Výrazně edukativní rozměr má elektronická Encyklopedie knihy v českém středověku a raném novověku. Po obsahové stránce vychází z tištěné předlohy Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století Petra Voita.[2] V rámci projektu však byla rozšířena také o hesla věnovaná problematice rukopisné knihy. Zásadním přínosem je ovšem převedení celé publikace do internetového prostředí v systému MediaWiki, což umožnilo nejen prolinkování celé encyklopedie, ale také provázání vybraných hesel, zejména o činnosti jednotlivých tiskařů a vývoji knihtisku v českých, moravských a slezských městech, s příslušnými údaji v bibliografických databázích a interaktivní mapě tiskařské produkce.
Infrastrukturní část projektu bude i nadále rozvíjena a do konce roku ještě zbývá dokončit řadu dílčích úkolů. Především se jedná o zapojení samostatně vznikající databáze institucí spravující historické fondy v České republice, některé funkcionality v interaktivní mapě a doladění systému integrovaného vyhledávání.
Mezi dalšími výstupy nalezneme řadu recenzovaných i nerecenzovaných odborných příspěvků v tuzemských odborných časopisech a také dva workshopy, z nichž první pod názvem Jak vytvořit encyklopedii ke knižní kultuře staršího období v Národní knihovně ČR měl spíše interní charakter. Cílem druhého, nazvaného Knihověda.cz – nový nástroj pro práci s národní retrospektivní bibliografií, který hostil Masarykův ústav a Archiv AV ČR, pak bylo seznámit odbornou veřejnost s připravovaným portálem a zároveň získat první zpětnou vazbu od potenciálních uživatelů.
Pro širší veřejnost byla v Národní knihovně ČR připravena dlouhodobá panelová výstava a na dva dny byly v Zrcadlové kapli pražského Klementina vystaveny originály sedmi rukopisů a jednoho raného tisku modlitebních knih z místních sbírek. Výstavu zachytil stejnojmenný katalog, který vyšel v tištěné podobě pod názvem Nebeský žebřík: Pozdně středověké modlitební knihy ze sbírek Národní knihovny ČR.[3] Katalog otevírají dvě odborné studie Iluminované pozdně středověké modlitební knihy a Modlitební knihy a knihtisk doby jagellonské, na které navazují popisy vystavených originálů.
Z monografií, které jsou v rámci projektu připravovány, dosud vyšla příznivě hodnocená publikace Kamila Boldana Počátek českého knihtisku věnovaná aktivitám nejstarší domácí tiskárny, která od roku 1476 působila v Plzni.[4] Autor zde představuje novou chronologickou posloupnost českých prvotisků a vyvrací dřívější tvrzení, podle něhož zahájil první český knihtiskař svou činnost v roce 1468 vydáním Kroniky trojánské Guida de Columna. Zbývající plánované publikace se zatím nacházejí v předtiskové přípravě a brzy budou vydány.
Projekt uzavře jednodenní konference Knihověda.cz – česká knižní kultura do roku 1800 online. Cílem organizátorů je detailně představit novou vědeckou infrastrukturu širší odborné veřejnosti a podnítit zájem o její využívání zejména u kolegů ze spřízněných oborů.
Budoucí vývoj portálu závisí na možnostech institucionální podpory, záměrech správců zdrojových databází a v neposlední řadě na potřebách uživatelů a jejich zpětné vazbě. Vzhledem k tomu, že pět integrovaných bibliografických databází spravují tři paměťové instituce, bylo by vhodné v dohledné době uvažovat o uzavření dohody o dlouhodobé spolupráci nad rámec současného projektu a zároveň zvážit, zda a případně za jakých podmínek by se Knihověda.cz jako celek mohla stát součástí Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace. Z hlediska správců jednotlivých bibliografických databází lze především očekávat snahu o doplňování a zkvalitňování dat a vylepšování badatelského rozhraní. Nicméně i kvalitní uživatelská zpětná vazba může přinést řadu zajímavých, často praktických výzev. Veškeré dotazy a připomínky s radostí přijímají zástupci řešitelského týmu již nyní na adrese knihoveda@knav.cz. Neboť teprve na konci projektu se nacházíme na začátku nových možností výzkumu a vzdělávání v oblasti dějin starší české knižní kultury.
Program na podporu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022 – NAKI II, č. projektu DG16P02H015.
VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Papír … [et al.]. Praha: Libri, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, 2006.
STUDNIČKOVÁ, Milada et al. Nebeský žebřík: pozdně středověké modlitební knihy ze sbírek Národní knihovny ČR. Praha: Scriptorium, 2019.
BOLDAN, Kamil. Počátek českého knihtisku. Praha: Scriptorium, 2018.