Setkání s prof. Marií Königovou aneb jak nepromarnit svůj čas

 

Paní prof. Marie Königová, CSc., byla vysokoškolskou profesorkou v oblasti informační vědy. Studovala na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a zabývala se zprvu matematickými metodami v knihovnictví a později lingvistickými otázkami zpracování informací a kreativitou. Působila dlouhá léta na Ústavu informačních studií a knihovnictví UK, byla též proděkankou UK. Její životní i profesní dráha byla popsána v řadě rozhovorů i v televizním zpracování, stejně jako její bohatá bibliografie.[1] Do jejího soukromí nám dovolila nahlédnout Eva Brdečková v pořadu České televize „Ještě jsem tady“.[2]

S prof. Königovou (MK) hovořila Ivana Laiblová Kadlecová (ILK).

 

MK: Slíbily jsme si, že se sejdeme na skleničku vína a popovídáme si, ale pobavilo mě hned úvodem místo, které jsi pro tuto příležitost vybrala. Restaurace, která je zařízená jako knihovna – to bylo stylové – a hned vedle je dům, kde můj tatínek prodával motocykly a kola.

To ve mně vyvolalo milé vzpomínky. Můj tatínek totiž ve svých jedenadvaceti letech odejel do Londýna na výstavu motocyklů a rozhodl se, že si vypůjčí peníze, aby si pořídil motocykl a udělal reklamu v Československu. Opravdu získal půjčku a motocykl koupil a stal se jediným zástupcem firmy BSA v Československu. A tady vedle byl ten obchod, který měl v té době dokonce nákladní výtah do sklepa! Po válce o obchod i o další majetek nakonec přišel.

ILK: A rodina tu také žila?

MK: Rodina vyrůstala v Průhonicích, ještě s dědečkem, panem dr. Balcarem. Měla jsem dva bratry a jednu sestřenku a tvořili jsme dokonalou partu. Dokonce jsme si dělali vlastní olympiádu, žili jsme tehdy úžasně. S kamarádkou Evou Sadkovou jsme byly v Dismanově souboru[3] – ale v r. 1948 jsme obě byly vyhozeny. Já jsem pod jejím vlivem tíhla k divadlu, ve škole jsme vždycky hrály komedie. K rozhlasu jsem se vlastně vrátila skoro po padesáti letech v pořadu ...a léta běží, vážení. V pravidelných relacích si posluchači a posluchačky sedávali k rádiu, naslouchali, psali si poznámky a dostali ode mne úkoly do příští relace. Tím pádem jsem uvízla u seniorů a v posledních letech jsem také docházela do Slunečnice.[4] Stalo se to, že nebyly debaty na téma blbý jídlo, blbý lidi, ale bylo vždy co dělat, o čem povídat a oboustranně jsme se nabíjeli pozitivní energií, já odcházela sice unavená, ale nesmírně spokojená.

ILK: To jsme se ale dostaly moc rychle k seniorům a přeskočily velký časový úsek.

Tvé pedagogické činnosti, které předcházelo období mimo jiné v ČSAV a v ÚVTEI. V Ústavu pro jazyk český to byla matematická lingvistika, v ÚVTEI jsi působila zhruba 10 let za současného vyučování na Katedře knihovnictví, kam Tě přivedl prof. Cejpek a kde jsi zůstala napořád. Do Akademie věd ses částečně vrátila ještě na pár let do Knihovny – nikoliv za prací, ale jako členka naší Rady. A teď k Tvé pedagogické činnosti:

MK: To byla báječná léta, zejména ta porevoluční. To byla nabitá éra. Mýma rukama prošlo snad několik tisíc posluchačů.

ILK: Bylas též ve funkci proděkanky FF UK. A máš na svém kontě přes dvě stovky prací…

MK: Ano, pro studijní záležitosti, ale přitom jsem stejně učila na plný úvazek na ÚISK.[5] Později jsem ještě přednášela na U3V.

ILK: Maruško, Ty okolo sebe vysíláš spoustu pozitivních signálů, ať už v psaném slově ve Tvých knihách či v hovoru; to snad i protivný člověk roztaje…

Z Tebe vždycky čišelo, že čím víc práce a čím větší fofr, tím líp. Kdysi jsem od Tebe dostala dárek, knížku o kreativitě. Přečetla jsme ji se zájmem a okamžitě ji přejmenovala z

Kreativita=Tvořivost na – s prominutím – „Jak nezblbnout“. Je to o tom, že člověk se má vždycky něčím zabývat, a dvojnásob to platí o seniorském období. Za poslední léta jsi prostřednictvím Českého rozhlasu i osobně dávala vlastně návod, jak si tvořivostí vyplnit život radostí ze života. Dovol mi citovat Tvůj vlastní výrok:

(MK): „Nikdy nic nevzdávejte! Nikdy není pozdě začít na sobě pracovat. Zkuste změnit svoje životní stereotypy. Jedna z cest je aktivně vyhledávat pozitivní a příjemné jevy. Jednou z nejcennějších věcí pro každou lidskou bytost je tvořivost. Nemusíte být zrovna členy vlády, starosty města, staviteli nebo spisovateli. Můžete mnoho udělat právě tam, kde jste.“

A dodávám, že jdeš sama příkladem.

MK: Já jsem pořád mezi lidmi, ať fyzicky nebo virtuálně. Z řad studentů, z rozhlasu, z U3V[6] mám okolo sebe pár lidí různých profesí, které jsem oslovila, aby mi napsali pár věcí, odpověděli na pár otázek a témat. Řada z nich se velice dobře „chytla“, píšou mi, chtějí, abych pár vzpomínek těchto lidí dala dohromady a zase ostatním to rozesílala zpět, a že také oni by pokládali otázky mně.

ILK: Taková stálá konference.

MK: A všechny to těší. To je tedy současný model mé práce.

ILK: Máš také okolo sebe velkou rodinu.

MK: Můj syn Petr je stavař, v současné době pracuje na Filozofické fakultě UK, dcera Barbora má na Korunní třídě kadeřnický a kosmetický salón, dcera Jana vystudovala střední zdravotní školu, pracuje na oddělení popálenin a zachraňuje celou rodinu. Vnuků mám 7, pravnoučků 6. A můj domácí systém je takový, že mám stolek, kde mám všechny věci, které potřebuji, jako brýle, knížky atd., všechno hned po ruce, a tak nic nehledám. Je to jednoduché a funguje to.

ILK: Studenti Tě měli vždycky rádi, Tebe i Tvé inspirativní přednášky. My dvě se známe zhruba od poloviny 70. let, a po tu dobu jsme se průběžně potkávaly. Dnešní polední pauza byla pro mě jedna z nejhezčích.

MK: Já se ráda setkávám s absolventy, některé potkávám jako ředitele knihoven…

 


 

[1] wikisofia.cz/wiki/Marie_K%C3%B6nigov%C3%A1#Biografie_a_vzd.C4.9Bl.C3.A1n.C3.AD

[2] www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1059542845-jeste-jsem-tady/208562253100008-jeste-jsem-tady-marie-konigova

[3] Dismanův rozhlasový dětský sbor

[4] Slunečnice, domov pro seniory v Praze

[5] Ústav informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

[6] Univerzita třetího věku

 

 

 

Laiblová Kadlecová, Ivana. Setkání s prof. Marií Königovou aneb jak nepromarnit svůj čas. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/setkani-s-prof-marii-konigovou-aneb-jak-nepromarnit-svuj-cas/

Tisknout stránku