Rozhovor s Mgr. Karolínou Košťálovou

 

S Karolínou Košťálovou (KK) rozmlouvala Iva Burešová (IB).

KK: Až do dnešního dne jsem jako Pražák v podstatě nemusela nevytáhnout paty ze svého rodného města. Po absolvování Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jsem nastoupila do Národní knihovny ČR. Vedle poskytování referenčních služeb jsem postupem času začala spolupracovat na různých projektech, např. na Jednotné informační bráně nebo Elektronické knihovně časopisů (EZB). Při hledání odpovědí na dotazy uživatelů mě těší, že často dokážeme najít i informace, které bývají zasuté a není jednoduché se k nim propracovat. I když negativní odpovědi jsou také součástí naší práce. Mám proto radost, že můžu být při rozvoji virtuální referenční služby Ptejte se knihovny, která spojuje síly více než 80 českých knihoven.

IB: Milá Karolíno, představíš nám velmi stručně strukturu MVS a MMVS v NK ČR?

KK: Meziknihovní služby v Národní knihovně ČR zajišťuje Oddělení referenčních a meziknihovních služeb. Meziknihovní služby nabízíme jak registrovaným uživatelům Národní knihovny, tak českým a zahraničním knihovnám. V různé míře se poskytování meziknihovních služeb v našem oddělení věnuje 12 pracovníků.

Požadavky některých agend v rámci meziknihovních služeb jsou často specifické, ať jde o nezbytnou znalost využívaných systémů, partnerských knihoven, či skutečně o specializované činnosti. Některé kolegyně se tak přímo zaměřují na určitou agendu (požadavky na MMS ze zahraničí, požadavky uživatelů NK ČR a dalších českých knihoven na MMVS a MMRS, požadavky registrovaných uživatelů NK ČR na vnitrostátní meziknihovní služby či požadavky českých knihoven na meziknihovní služby z fondu NK ČR, účtování meziknihovních služeb, zhotovování kopií a expedice) s tím, že při zajišťování těchto agend jsou jednotliví pracovníci samozřejmě schopni v případě potřeby se adekvátně zastoupit. Vzhledem k množství požadavků na meziknihovní služby z fondu NK ČR či MMS věnujeme část kapacity našeho oddělení i ověřování dostupnosti požadovaného dokumentu v tištěné, digitalizované či elektronické podobě, které automaticky předchází samotnému poskytnutí dokumentu z našeho fondu či jeho objednání ze zahraničí. V Národní knihovně mimo jiné zůstává stále přístupná rozsáhlá kartotéka, tzv. Celostátní evidence zahraniční literatury (CEZL), která obsahuje hlášení českých knihoven o zahraniční literatuře v jejich fondech z let 1965–2001. Část těchto informací je již samozřejmě dostupná v Souborném katalogu ČR, JIB nebo katalozích jednotlivých knihoven, ale i tak bývá CEZL někdy velmi užitečným zdrojem.

Vzhledem k tomu, že NK ČR patří mezi šest knihoven pověřených vykonáváním mezinárodních meziknihovních služeb, je tato agenda v našem oddělení výrazně zastoupena. V případě MMVS a MMRS jde často nejen o nalezení knihovny, která dokument vlastní a je ochotna ho poskytnout ve lhůtě akceptovatelné pro uživatele, ale též do určité míry o ekonomické hledisko. MMS patří k finančně náročným službám, z dlouhodobé zkušenosti se Národní knihovně osvědčuje využívání systémů předplatných u partnerů, s nimiž spolupracujeme, např. OCLC, National Library of Medicine (NTIS), British Library. Vysoce využívanou službou v případě MMRS je také systém SUBITO.

Část kolegů se vedle meziknihovních služeb věnuje i dodávání dokumentů, tj. službě eDDO, kterou na základě uzavřené smlouvy mohou využívat pro rychlejší získání kopií jak české knihovny, tak jednotliví uživatelé. Bohužel ani po snížení cen v roce 2011 se objem uzavřených smluv a požadavků na tuto službu nepodařilo vrátit do stavu před uzavřením kolektivní smlouvy mezi NK ČR a agenturou DILIA v roce 2008. Od roku 2013 zajišťujeme na tomto pracovišti ve spolupráci s dalšími odděleními NK ČR i službu eBooks on Demand (EOD).

Většina pracovníků Oddělení referenčních a meziknihovních služeb se podílí na poskytování přímých služeb, a to buď v Referenčním centru, nebo ve studovně meziknihovní služeb, která je součástí Referenčního centra. Stejně jako Referenční centrum je i studovna meziknihovních služeb otevřena od pondělí do soboty, od 9:00 do 19:00, v letních měsících pouze ve všední dny. Při zajištění provozu této studovny se střídá šest kolegyň. Úkolem této studovny je zejména být konzultačním místem pro poskytování meziknihovních služeb, které jsou pro řadu uživatelů zatím „zemí neprozkoumanou“, a nabídnout také zázemí pro studium vypůjčených dokumentů určených pouze pro prezenční výpůjčky.

IB: Jak dlouho už se těmto službám v NK ČR věnuješ?

KK: Od svého nástupu do Národní knihovny jsem se věnovala především referenčním službám. Meziknihovní služby jsou součástí mého „portfolia“ relativně krátce, od poloviny roku 2011.

IB: A jak by podle tebe měla vypadat ideální meziknihovní výpůjční služba?

Ideální meziknihovní služba by měla být schopna uživateli požadovaný dokument dodat v co nejkratším čase a u placených meziknihovních služeb i za adekvátní cenu. Uživatel by tak nemusel přemýšlet, zda se mu vyplatí čekat na výpůjčku nebo kopie z jiné knihovny, zda tyto dokumenty dostane včas a budou mu tak stále k užitku. Toto pohodlí mohou pro část požadavků nabídnout služby dodávání dokumentů, bohužel stanovené ceny a poměrně zdlouhavé uzavírání nezbytné smlouvy řadu zájemců od jejich využívání odradí.

Část požadavků je na meziknihovní služby směřována proto, že se článek nachází v online databázi, kterou však domovská knihovna uživatele nepředplácí. Uvidíme, zda se např. plánované větší rozšíření služby mojeID v knihovnách, které by mělo umožnit jednodušší registraci vzdálených uživatelů a s tím spojený přístup k vybraným službám, např. licencovaným EIZ, nějak projeví v množství požadavků na zajištění kopií článků přístupných právě v těchto zdrojích. V ideální situaci mají také čtenář a knihovník jeden spolehlivý a komplexní zdroj informací, který obsahuje údaje o dostupnosti různých druhů dokumentů v českých knihovnách. V poslední době jsou v rámci MVS velkým tématem platby, ať již jde o vybírání poplatků za realizaci MVS přímo od uživatele, nebo účtování poplatků za poštovné u zasílaných výpůjček mezi příslušnými knihovnami. V současné situaci se nejspíše budeme muset smířit s tím, že se počet knihoven, které náklady na poštovné berou na svá bedra a rozpočty, bude postupně snižovat. Ve světě ideálních meziknihovních služeb proto mají knihovny k dispozici nástroj, pomocí kterého by si tyto malé platby účtovaly.

IB: Co brání tomu, aby to tak bylo, a lze to změnit?

KK: Je samozřejmé, že žádná knihovna na světě nikdy nebude mít dost prostředků na to, aby měla pro své uživatele „na skladě“ vždy to, co aktuálně potřebují. Musíme si i přiznat, že někteří uživatelé při zájmu o meziknihovní služby zvažují známý poměr „cena – výkon“. Je efektivnější si knihu či článek koupit, případně opatřit jinak (tuto cestu rozhodně není vhodné popisovat knihovníkovi, který bdí nad dodržováním práva), nebo zkusit, co dokážou knihovny? S rychlostí dodání při vypůjčení fyzického exempláře asi příliš neuděláme. Řada dokumentů z české produkce již byla digitalizována. Bylo by proto dobré, pokud bychom mohli do poskytování meziknihovních služeb zapojit více i digitalizované dokumenty, zde nám však brání stávající legislativa. Několikrát jsme také přemýšleli, zda by nebylo možné některé požadavky na MMVS realizovat formou krátkodobé výpůjčky e-knihy. Pokud jde o služby dodávání dokumentů, zde bychom ve spolupráci s kolegy z NTK a MZK byli rádi, kdyby bylo možné posunout uzavírání smlouvy na tyto služby do elektronické roviny. Věříme, že jednodušší a rychlejší způsob uzavření smlouvy by k této službě přitáhl další uživatele. Již řadu let existuje v českém knihovnickém prostředí nástroj, který umí vést evidenci požadavků na určité typy služeb a na základě toho i provádět vyúčtování mezi zúčastněnými knihovnami. Tímto nástrojem je VPK, která umožňuje zapojeným knihovnám účtovat nejen službu dodávání dokumentů, ale i MRS nebo MMVS a MMRS. Není tedy důvod, proč by si knihovny místo zasílání jednotlivých složenek či faktur za poskytnuté služby nemohly tyto poplatky navzájem účtovat právě prostřednictvím VPK. Samozřejmě tato myšlenka bude vyžadovat výrazné úpravy na straně VPK, ze strany knihoven pak ochotu změnit do určité míry zaběhnuté postupy, ale věříme, že v tomto případě „výkon“ převáží nad „cenou“. Ve spolupráci s kolegy z NTK se už v této oblasti snažíme více provázat Souborný katalog ČR a službu VPK tak, aby se u určitého typu dokumentů nalezených v Souborném katalogu ČR objevila informace, že daný dokument je k dispozici i prostřednictvím služby VPK.

A pokud jde o existenci jednoho místa, kde nalezneme přesnou informaci o fondech českých knihoven, zatím máme Souborný katalog ČR, Jednotnou informační bránu a řadu dalších souborných katalogů a jiných zdrojů, které kolegové v meziknihovních službách využívají. V blízké budoucnosti by katalogy a další databáze vytvářené knihovnami, digitální knihovny a licencované EIZ měl v jednom prostředí propojit připravovaný Centrální portál knihoven. Bohužel víme, že online katalogy knihoven neobsahují vždy kompletní informace o fondu dané knihovny. Příkladem je v tomto i Národní knihovna, část údajů o starší literatuře je zatím dostupná pouze prostřednictvím naskenovaných katalogů. Převod veškerých informací do online katalogů je pravděpodobně stále ještě během na dlouhou trať.

IB: A na závěr jedna zcela neprofesionální otázka – jakou knihu zrovna čteš?

KK: Nedávno jsem dočetla „Stoletého staříka, který vylezl oknem a zmizel“. Úžasné, moc jsem se bavila. Ještě, že to nebyla knížka z knihovny, ale vánoční dárek pro rodinu. Aspoň si ji budu moct přečíst znova, až na mě dopadne zimní, předjarní nebo jiný splín J. Pak následoval „Boletus arcanus“ Miloše Urbana. Na knížkách Miloše Urbana mě těší mimo jiné i jejich fyzická podoba. Při zodpovídání dotazů občas narazíme na knížky z kategorie „to si musím jednou přečíst“. Do ní patří kniha „Z dějin české každodennosti“ Mileny Lenderové, i když z té mám zatím „načtenou“ jen slabou polovinu. Za pár jízd metrem jsem přečetla „Lístek na cestu z pekla“ Jaroslava Žváčka. Posledním čtenářským počinem měl být „Lovec draků“ od Khaleda Hosseiniho. Na druhé stránce mi to začalo být povědomé, od čtvrté jsem si už byla jistá, že už jsem ji jednou četla. Když už mě při výběru paměť zklamala, tak proč si Lovce draků nepřečíst ještě jednou.

 

 

 

Burešová, Iva. Rozhovor s Mgr. Karolínou Košťálovou. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-29]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/rozhovor-mgr-karolinou-kostalovou/

Tisknout stránku