Konference Parasitic Relations in Academic Publishing / Parazitické vztahy v akademickém publikování

 

Dne 2. června 2016 se na půdě Akademie věd ČR konala konference Parasitic Relations in Academic Publishing / Parazitické vztahy v akademickém publikování. Konferenci pořádal Etnologický ústav AV ČR společně s Knihovnou Univerzity Karlovy. Záštitu nad ní převzal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a rektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima. Konference probíhala v angličtině a do role hlavních řečníků přijali pozvání knihovník Jeffrey Beall z University of Colorado a socioložka vědy Katja Mayer z University of Vienna. O velkém zájmu svědčila plná zasedací místnost účastníků a následná rozsáhlá diskuse na dané téma. Konference měla za úkol poukázat na neetické publikování nejen v zahraničí, ale i v českém prostředí, a v důsledku toho na téma čerpání veřejných financí, a poodkrýt stále aktuální otázku hodnocení vědy.

Úvodního slova se ujal Luděk Brož z pořádajícího Etnologického ústavu AV ČR. Popsal hlavní problematiku predátorských časopisů, proces a jejich fungování a zdůraznil nebývalé navýšení jejich existence v letech 2010–2014.

Jako druhý představil svůj příspěvek „Predatory Publishers are Corrupting Scholary Communication“ knihovník Jeffrey Beall působící na University of Colorado. Jeho jméno je ve vědeckých kruzích v poslední době velmi často skloňováno v souvislosti s jeho bojem proti predátorským časopisům a správou tzv. „Beallova seznamu“, který shromažďuje potencionální „predátory“ v režimu Open Access. Umísťování některých titulů periodik může ovšem vyvolávat kontroverzní debaty. Ve své přednášce Beall nejdříve zmínil trochu historie; rok 2008–2009 označil jako počáteční období, kdy si dané problematiky začal všímat a založil svůj blog, později se začal věnovat seznamu podezřelých periodik. Dále definoval vydavatelské modely: tradiční, zlatý OA a zelený OA. Apeloval na to, že predátoři znamenají vážnou hrozbu pro Open Access a mohou ohrozit jeho budoucnost. Dále shrnul hlavní rysy potencionálních predátorských časopisů, které jsou všeobecně známy: časopisy předstírají, že jsou legitimní, provádějí minimální nebo žádné recenzní řízení, podezřele zrychlená doba procesu od přijetí článku po jeho publikování, nízké poplatky, podobné názvy jako renomovaná periodika, nízká kvalita důvěryhodnosti (fiktivní sídlo a e-mailová adresa, ze které oslovují vědce, nenese známky podoby časopisu, nýbrž je odesílána např. z adresy Gmail), aj. Novinkou je, že predátorské časopisy samy varují před predátorskými časopisy, čímž zvyšují svou důvěryhodnost. Beall vše dokladoval příklady ze své praxe a apeloval na nutnost ověřování impakt faktoru. Poukázal dokonce na existenci falešných společností uvádějících nepravdivé IF a napodobující databáze Web of Science. Dále řešil otázku, jakým způsobem predátorské časopisy ničí vědecké poznání. Podle jeho slov přetvářejí vědu ve prospěch politiky a jejich fenomén může mít nepříznivý dopad na všechny složky vědecké komunity – studenty, vědce provádějící recenzní řízení, nakladatele aj. Publikování v těchto časopisech může bezesporu poškodit vědcovu reputaci. Ovšem nutno zdůraznit (a to se týká především mladých nezkušených vědců), že sám vědec mnohdy nerozezná predátorský časopis od pravého a tudíž takto činí nevědomky. Nápomocným by mu mohl být právě Beallův seznam predátorských časopisů.

Dalším z přednášejících byla socioložka vědy Katja Mayer z Rakouska. Její příspěvek se nesl v globálnějším měřítku. Nejdříve se zmínila o počátcích a významu citací a dále navázala na problematiku metrických indikátorů (především IF a H-index) a otázku, zda jsou pro měření vědy skutečně objektivní. Ve druhé části své přednášky se věnovala tématu Open Access, připomněla nedávné nařízení Evropské unie, které říká, že do roku 2020 by veškeré vědecké výstupy financované z fondů EU měly být volně dostupné. V návaznosti zmínila sjednocení některých rakouských univerzit a výzkumných institucí, které si stanovily za cíl do roku 2025 zpřístupnit v režimu OA všechny rakouské vědecké výstupy.

Druhý blok byl zahájen videopříspěvkem Michaela Komma, který představil projekt Antipredator. Tato databáze obsahuje publikace v časopisech z Beallova seznamu, které byly vykázány do RIVu v rámci hodnocení a případně tak mohly sloužit jako podklad pro přidělování financí. Jako další se představili studenti Univerzity Karlovy v Praze – Jaroslav Švelch, Tereza Krobová a Honza Švelch, kteří vyzkoušeli poměrně odvážný experiment. Vybrali jeden časopis z Beallova seznamu, kam poslali naprosto smyšlený článek plný stylistických i faktických chyb. Článek dokonce obsahoval pasáž, ve které byl popsán důvod publikování – tzv. case study publikování v predátorském časopise. Výsledek, jenž měl poukázat na danou problematiku, byl úspěšný – jejich příspěvek byl přijat k publikaci. Blok byl zakončen přednáškami na téma Towards an Ethics of Whistleblowing in Academia a The Way out?. Ve vztahu k poslední přednášce vzešlo několik návrhů, jak této problematické situaci čelit, např. povinnost ukládat výstupy do repozitářů, interní zkoumání výsledků v rámci instituce, čímž by vznikla určitá kontrola, pozitivní motivace, konzultace se zkušenějšími kolegy aj. Následně byla konference zakončena velmi živou panelovou diskusí.

 

 

 

Podloucká, Karolina. Konference Parasitic Relations in Academic Publishing / Parazitické vztahy v akademickém publikování. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/konference-paraziticke-vztahy/

Tisknout stránku