Londýnský knižní veletrh (London Book Fair – LBF) se již tradičně konal v březnu na výstavišti Olympia. Původně vznikl z knihovnického veletrhu, který se poprvé konal v roce 1971. Pořadatelé chtěli poskytnout menším (speciálním) nakladatelům platformu, kde by snadno prezentovali své produkty knihovníkům. Akce byla úspěšná a začala se konat každoročně pod názvem Specialist Publishers Exhibition for Librarians (SPEX). Postupem času rostl její vliv i rozsah a začali se účastnit i větší nakladatelé; v roce 1977 pak byla přejmenována na London Book Fair.
V současné době se Londýnský veletrh koná v rámci London Book & Screen Week a po veletrhu ve Frankfurtu je považován za druhý největší a nejvýznamnější na světě.
Jeho funkce se posunula od pouhé prezentace knižních produktů a dnes se jedná o akci celosvětového rozsahu, která funguje jako mezinárodní trh pro vyjednávání práv o prodeji a distribuci obsahu napříč tištěnými, audio, TV, filmovými a digitálními kanály. Pořadatelé mají výborně zvládnutou propagaci a komunikaci veletrhu, ať už přes emaily, sociální média či periodika. Vychází například speciální číslo magazínu London Review of Books „The Booklaunch“, který přináší recenze na nejnovější a nejzajímavější tituly prezentované na veletrhu. Každý den je k dispozici „Academic Bulletin“, který shrnuje události předchozího dne a představuje program toho následujícího. Zájemcům jsou také k dispozici živé přenosy z přednášek či diskuzí.
Samotný program veletrhu je velice bohatý a různorodý. Jak již bylo řečeno, své produkty zde prezentují jednotlivá menší i větší nakladatelství. Dalším pilířem veletrhu jsou národní stánky, kde jsou nejen představena literární díla z jednotlivých států, ale které se návštěvníkům snaží představit i kulturu daného státu. Hlavním hostem letošního veletrhu byla Indonésie s jejím heslem „17 000 ostrovů představivosti“.
Indonéský stánek veřejnosti přiblížil intelektuální a umělecké bohatství tohoto rozmanitého a multi-náboženského národa. Jedním z „Autorů dne“ byl i indonéský spisovatel Seno Gumira Ajidarma, autor románů a povídek odehrávajících se na pozadí nejtragičtějších období indonéské novodobé historie. I Česká republika byla na veletrhu reprezentována samostatným národním stánkem, umístěným bohužel až na okraji areálu Olympia. Stánek již tradičně poskytoval několika nakladatelům prostor pro prezentaci výběru ze své současné produkce, nejnovějších přeložených titulů či oceněných knih. Malý prostor zde například dostalo i nakladatelství Academia.
Další program zahrnoval nejrůznější přednášky, workshopy či diskuze. Prostor dostali překladatelé, kteří diskutovali o nejrůznějších problémech (ať už se jednalo o překlady dětských knih, překlady knih z Indonésie či nástroje digitálního světa, které mohou překladatelé či vydavatelé při své práci využít ke zvýšení kvality překladové literatury); ilustrátoři, kteří ukázky své tvorby prezentovali nejen vydavatelům, ale i široké veřejnosti; či britští blogeři (Book Blogger, Bookstagrammer, Booktuber, Book Podcaster), kteří na veletrhu získali ocenění za svou práci.
V sekci Faculty byly pořádány přednášky týkající se akademického prostředí. Diskutována byla aktuální témata ovlivňující nejen akademiky a vydavatele, např. Brexit, Směrnice EU o autorském právu, či fake news. V rámci panelové diskuze „Truth and Lies – Academic Publishing in the Era of Fake News“ zástupci vydavatelů připomněli důležitost peer review procesu a vysvětlili, jak zapojení umělé inteligence může celý proces usnadnit a urychlit. Důraz také kladli na překonávání rozdílů mezi vědeckými pracovníky a čtenáři (či lidmi, kteří dále používají výsledky výzkumných prací), ať zlepšením přístupu všech k informačním zdrojům či zlepšením dovedností kritického myšlení. To vše by se pak mělo pozitivně projevit v boji proti aktuálnímu fenoménu fake news.
Diskutována byla i budoucnost tištěných knih v akademickém prostředí, způsob jak podpořit ženy začínající svojí kariéru ve vydavatelském prostředí nebo problematika preprintů. Zástupce Cambridge University Press pak představil nový formát publikací – Elements sérii. Jde o dokumenty, které jsou příliš dlouhé pro periodika, ale krátké, aby byly publikovány jako kniha; digital-born dokumenty, které jsou dostupné ve verzi print-on-demand; dokumenty, které jsou publikovány ve zrychleném procesu, trvajícím pouze 12 týdnů, ale které přesto dosahují kvality, která je od tohoto nakladatelství očekávána (dokumenty prochází pečlivým recenzním řízením). Mezi největší výhody nového formátu patří možnost aktualizace publikací tak, aby odrážely nejnovější vývoj v oboru. Naopak nevýhodou je neuchopitelnost tohoto formátu pro stávající katalogizační systémy, kdy je těžké rozhodnout, zda se jedná o článek či knihu.
Jak již bylo zmíněno, veletrh v Londýně není tak rozsáhlý jako ten ve Frankfurtu, oproti němu má však nespornou výhodu z jazykového hlediska – zatímco ve Frankfurtu většinu vydavatelů představují zástupci z Německa a tudíž německy publikující, v Londýně převažují zástupci vydavatelů publikujících knihy v angličtině, což více odpovídá profilu fondu KNAV.
Proto jsme ocenily především možnost prozkoumat produkci menších britských univerzitních nakladatelství. Velcí vydavatelé akademických publikací se pak samozřejmě účastní obou veletrhů.
Příští ročník knižního veletrhu se bude konat 10. až 12. března 2020.
Fotografie pořídila Jana Grillová.