Knihovna (opět) v novém – rozhovor s Tomášem Janderou

 

Tomáš Jandera je vedoucí Odboru služeb Knihovny AV ČR. Začínal pracovat v knihovně, která byla uspořádaná jako v době jejího založení, prošel všemi stádii vývoje prostor, technologií i samotného servisu.

ILK: Po prázdninách se otevírá nově upravená studovna Knihovny AV ČR. Sám jste říkal, že jste se připravovaným rozhovorem zařadil mezi pamětníky. Takže začneme tím ohlédnutím. Vy přece dobře pamatujete prostory dnešní studovny v prapůvodním modelu z 60. až 80. let, tedy z období, kdy byl ve dvoraně sklad. V průběhu let se tu čas nezastavil, pořád se něco děje a Vy jste přímo u toho.

TJ: Nastoupil jsem do knihovny, která byla z mnoha důvodů výjimečná. Jedním z nich byla skutečnost, že 90 % fondů bylo uloženo přímo za výpůjčním pultem, katalogy stály v uličce před ním. Stav fondu nebyl bez chyb, ale výhodou bylo, že knihy byly okamžitě po ruce, v uličce tak stály fronty uživatelů. Skladnice stíhaly, někdy také nestíhaly, protože polovina fondu byla v patře. Lidé si sice počkali, ale za to do pár minut věděli, zda dokument je, nebo není k mání, což bylo plus oproti ostatním pražským knihovnám, kde bývala objednávka vyřízena třeba až druhý třetí den. Kvůli této výhodě byla tehdy návštěvnost dost vysoká. Ovšem využívání studovny a studijních míst bylo minimální, ve studovně bývalo maximálně 4 až 6 lidí, ostatně tehdy to nebývaly příliš přívětivé prostory.

ILK: Když se v roce 1999 otevírala zrekonstruovaná dvorana pro účely Knihovny, nevěřili jsme, že jsme to všechno dokázali. Nebylo to jednoduché období, ale zazněly první tóny koncertu a bylo to tady…

TJ: Otevřeli jsme. Rekonstrukci haly předcházelo obrovské stěhování fondů, logisticky i fyzicky jsme si vše odstěhovali sami – měli jsme už v předstihu připravené náhradní prostory. Příprava knih pro studovnu tehdy probíhala zhruba podle kategorií PSH, v současnosti platí třídění do oborů dle Konspektu a je o něco jemnější, než před lety. Otevřeli jsme tedy knihovnu s počítačovou studovnou, kde bylo 9 stanic pro uživatele plus 6 katalogových počítačů a 120 studijních míst, která pak ještě po dlouhou dobu zela prázdnotou. Uživatelé zase čekali ve frontě, tentokrát na počítačové stanice. Samozřejmě jsme reagovali na poptávku, hned v roce 2000 jsme přidali další 4 stanice, a tak jsme postupně došli až k počtu 18. Pak jsme ještě dali uživatelům možnost připojení vlastního laptopu na internet přes ethernetový kabel.

ILK: Tehdy lidé ještě nebyli zvyklí, že se dá v naší knihovně také studovat, ale počítače byly hitem. A postupně se situace změnila.

TJ: Od roku 2004 už návštěvnost stoupala. V roce 2004 jsme přešli na systém Aleph, zavedli Wi-Fi. Pro lepší ochranu majetku našich uživatelů jsme pořídili vstupní a výstupní turniket i jednodenní vstupenky, abychom měli přehled o návštěvnících. Je to ostatně systém, který zavedly mnohé knihovny. V té době panoval trend: vše bez registrace, bez bariér, volný přístup ke všemu…, ale ve výsledku se rozmohla vysoká kriminalita, aspoň v našem okolí, v centru města. Takové věci se rychle rozkřiknou, ty negativní rychleji, pozitivní trochu pomaleji. Ve výsledcích se investice vložené do ochranných bariér vyplatily, postupně se zvyšovala návštěvnost. V roce 2015 už byla ve špičce obsazena všechna studijní místa, židle v počítačové studovně i kanapíčka okolo studovny.

ILK: Knihovna postupně zaváděla zajímavé novinky, které lákaly další uživatele, ať už se jednalo o interiér, nabídku informačních zdrojů nebo služby.

TJ: Takovým milníkem byl výbuch v Divadelní ulici v roce 2013, kdy byla zničena část nábytku, a my jsme museli přikročit k velkým opravám. Přínosná byla též myšlenka korespondenční registrace ke vzdálenému přístupu k elektronickým informačním zdrojům, což bylo zavedeno již v roce 2009 a o pět let později, v roce 2014, byla zprovozněna i registrace online.

ILK: Mluvíme o informačních zdrojích. Oddělení EIZ vydává pravidelné přehledy, nabídky, které zprostředkuje KNAV, respektive pracovníci ve službách. My jsme přece byli hned od počátku v této oblasti velmi aktivní.

TJ: Začínali jsme u disket a CD-ROMů, na zpřístupnění Citačních rejstříků jsme pořídili karusel pro usnadnění orientace. Pak přišel rok 2001 a Web of Science ve formě českého zrcadla s týdenní aktualizací, po roce pak už s přímým vstupem na webové rozhraní producenta databáze. Přibyla produkce časopisů vydavatelství Elsevier, Springer a k rekordnímu počtu zpřístupněných časopisů jsme začali nabízet kolekce e-knih a k tomu rovněž systém DDA (akvizice na požádání) pro zpřístupnění elektronických monografií.

ILK: Ještě byla potřeba se v té široké nabídce orientovat.

TJ: K vyhledávání sloužil Metalib a SFX, VuFind byl zaveden okolo roku 2010 až 2011. Vybrali jsme pak discovery systém s centrálním indexem EBSCO EDS a tím jsme doplnili vyhledávací nástroje.

ILK: A jak to máme u výpůjček s hmotnou literaturou versus EIZ?

TJ: U hmotné literatury došlo v průběhu let k poklesu o pár procentních bodů, u EIZ naopak nastal strmý nárůst – čím dál tím víc lidí si zvyká tyto zdroje používat.

ILK: Postupně se dostáváme k pracovníkům ve službách. Model přísné paní v brýlích za pultem, která půjčuje knížky, už neplatí. Je to jinak, že?

TJ: Nároky na pracovníky v současném systému služeb jsou nesrovnatelné s dobou půjčování knih přes pult. U fondu s převahou elektronických informačních zdrojů od různých vydavatelů se žádá informační specialista se znalostí práce s různými rozhraními v různých jazykových mutacích s různými operačními systémy. Požaduje se bystrá hlava, dobrá paměť, schopnost akceptovat změny. Práce je to náročná a vyhovět rychle a správně uživatelům je prioritou. Navíc se jim musí líbit práce s lidmi, jinak to nejde. Věda dnes proniká hlouběji a hlouběji, vznikají nové podobory, specializace jsou užší, naopak pracovníci ve službách knihoven musí na tento trend reagovat čím dál tím extenzivnější znalostí, aby mohli uspokojovat informační potřeby vědců i z nových oborů. Také je nutné připomenout, že „služby“ jsou výkladní skříní knihovny, tady se setkává úsilí všech oddělení. A na samotné půjčování knížek už dnes existuje self-check.

ILK: Tak se dostáváme k současnosti, k otevření studovny po letní velké rekonstrukci. Shrňme, co studovna nabízí dnes. Vrátíme se k naplnění kapacity studovny.

TJ: Kapacita studovny byla nedostatečná již v roce 2015, kdy vedení rozhodlo o dalším postupu. V poslední době jsme často vyvěšovali na dveře varování, že návštěvník nemusí nalézt místo k sezení.

Především bylo připraveno 28 nových studijních míst. Počítačová studovna zůstane vybavená jedenácti stanicemi, ale i tam lze přijít s vlastním laptopem.Také si lze online zarezervovat místo v individuálních studovnách. Odpočinková místnost je vybavena novým nebo vyčištěným nábytkem. Dále byl spuštěn systém RFID.

Obrázky z nových prostor

ILK: A ještě velké změny v uspořádání fondů.

TJ: Periodika, která uvolnila místo novým studijním prostorám, jsou přesunuta do fondu volného výběru stále s tříletou retrospektivou. Živé časopisy vydávané v AV ČR jsou v kompletnosti od prvního čísla. Halový odborný fond se podřizuje systému haly. Prezenční či absenční určení je dáno bibliografickým záznamem.

V oborovém fondu nastaly velké změny, pořádání monografií je inspirováno Konspektem, kde využíváme prvních 24 kategorií. V rámci velkých oborů jsme využili i jemnější třídění s dílčími podobory strukturovanými pod jednou signaturou. Doufáme, že se tak budou uživatelé snadněji orientovat, případně inspirovat. Snažili jsme se využít dlouhodobé zkušenosti k tomu, aby uživatelé byli co nejvíce spokojeni. A ti uživatelé, kteří se k nám po letní pauze vrátí, si toho snad všimnou a snad spokojeni budou.

ILK: Tak jsme zhruba probrali dění ve studovně a ve službách v průběhu dvaceti let. Ty dvě karyatidy, co hlídají dvoranu v nepřetržitém režimu, se asi nestačí divit. Budu Vám dál držet palce.

 

 

 

Jandera, Tomáš; Laiblová Kadlecová, Ivana. Knihovna (opět) v novém – rozhovor s Tomášem Janderou. Informace [online]. , č. [cit. 2019-11-13]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/knihovna-opet-v-novem-rozhovor-s-tomasem-janderou/

Tisknout stránku

Komentáře nejsou povoleny.