Josef Brožek

 

(28. 2. 1782 Biery – 21. 10. 1835 Praha)

josef-brozek

(Zdroj obrázku: Wikipedie)

Český vynálezce, mechanik, konstruktér a hodinář se narodil ve slezské obci Biery (dnešní území Polska) do mlynářské rodiny. Podobně jako později o 33 let mladší Jan Perner se i mladý Josef měl vydat v otcových mlynářských stopách. Ovšem brzy bylo zřejmé, že se tak nestane. Možná to ale bylo právě mlýnské zařízení, které ho přivedlo k zájmu o techniku. Zvídavý chlapec vymýšlel, a protože byl i manuálně zručný, zhotovoval dokonce modely různých strojů, strojků a technických zařízení. Po skončení triviální školy Božek nastoupil na gymnázium v Těšíně. Po maturitě odešel na školu profesora Christiana Carla Andrého do Brna, kde studoval matematiku a mechaniku. V Brně zůstal jenom jeden rok a poté roku 1804 odešel coby dvaadvacetiletý s osmi groši a modelem postřihovacího stroje na zádech pěšky do Prahy, kde chtěl studovat na univerzitě. To, že měl možnost studovat na gymnáziu, byla zásluha profesora a prefekta těšínského katolického gymnázia Leopolda Scherschnika, který si povšiml Božkova mimořádného talentu. Profesor Scherschnik byl i přímluvcem u hraběte Clam-Martinice, u kterého Božek přijal dobře placené místo vychovatele. V Praze Josef Božek studoval filozofii a poté na Královském českém stavovském technickém učilišti přijímá nabídku samotného ředitele ústavu Františka Josefa Gerstnera a stává se tak Gerstnerovým mechanikem a asistentem. V tomto místě mohl uplatnit i své znalosti hodinářského řemesla, kterému se vyučil u pražského hodináře Petra Heinricha. Kromě hodin také sestavoval modely a přístroje pro potřeby vyučování. Šíře Božkova umu byla obdivuhodná, protože vedle zmíněných přístrojů sestrojil i protézu lidské ruky a nohou.

V roce 1810 se Josef Božek setkává s parním strojem, který chtěl Gerstner postavit na školním dvoře jako první takový stroj v habsburské monarchii. Úkolem byl pověřen Josef Božek. Stroj ale běžel jen chvíli a Gerstner na parní stroj zanevřel. Božek se však myšlenky na sestrojení vlastního funkčního parovozu nevzdal. Po velkém úsilí a prací nad výkresy, po nocích, kdy si sám vyráběl nejjemnější díly, a v neposlední řadě díky získání nezbytných finančních prostředků se nakonec úspěch dostavil. Velký den nastal 24. září 1815, kdy Josef Božek přijíždí se svým parním vozem jako první člověk v habsburské monarchii před jásající Pražany v Královské oboře. Po tomto úspěchu se chtěl vynálezce vydat se svým strojem do Vídně, ale to mu znemožnil Gerstner, který v budoucnost parní síly nevěřil a Božkovo nadšení nesdílel.

Božek tedy dál vymýšlí, zdokonaluje svůj parovůz a postaví malou loďku opatřenou parním strojem a kolesy. Tu předvedl veřejnosti na rybníku v zahradě Valdštejnského paláce. Dne 1. června 1817 u Císařského mlýna v Královské oboře znovu předvádí veřejnosti vylepšený parní vůz i paroloď. Po úspěšném začátku se náhle strhla bouřka, začal liják a v nastalé panice někdo ukradl veškeré vybrané peníze. Pro Božka to znamenalo, že se dostal na mizinu. V návalu vzteku a zoufalství kladivem rozbil svůj parní stroj. V dalších letech dále zůstává ve funkci stavovského mechanika na polytechnice a nadále pracuje, vynalézá a zhotovuje hodiny. Ale dějiny už svými výtvory neovlivní. V otcových stopách šli i synové František a Romuald.

Při pracích na pražské staroměstské vodárně si Josef Božek přivodil zápal plic a ve věku pouhých třiapadesáti let 21. října 1835 umírá. V říjnu 2015 si připomeneme, že od úmrtí mechanika, konstruktéra a vynálezce Josefa Božka uplyne už 180 let.

Zdroje:

KVÍTEK, Martin. Průkopníci vědy a techniky v českých zemích. Havlíčkův Brod: Fragment, 1994. Odkaz. ISBN 80-85768-30-5. IV B 8626.

JÍLEK, František. Zrození velkých vynálezů. Praha: Práce, 1988. Delfín. I.01.Z.

 

 

 

Vitouchová, Veronika. Josef Brožek. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-28]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/josef-brozek/

Tisknout stránku