17. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016

 

Ve dnech 30. 11. a 1. 12. 2016 se konal již sedmnáctý ročník konference s názvem Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě. Přednášky probíhaly opět v konferenčním sále Národního archivu v Praze 4.

Středeční (30. 11. 2016) program obsahoval celkem šestnáct přednášek, rozdělených do čtyř bloků. V předsálí probíhala prezentace firmy 3D Johny, která se zabývá mimo jiné tvorbou virtuálních 3D prohlídek. Konferenci moderovali PhDr. Vít Richter a Mgr. Tomáš Foltýn.

První přednáška byla věnována digitalizaci fondů NK ČR společností Google. Mgr. Adolf Knoll z NK ČR v ní přiblížil, jak celý proces probíhal a probíhá. NK ČR má od společnosti Google k dispozici nástroj Google Return Interface (GRIN), pomocí nějž lze sledovat celý postup digitalizace a stahovat balíčky s digitálními kopiemi dokumentů. Tyto balíčky obsahují také metadatové informace, záznam dokumentu ve formátu MARC21 (který Googlu dodává NK ČR), dále soubor s OCR a souřadnice pozic slov v obraze. Také druhá přednáška se zabývala digitalizací. Přednášejícím byl Ing. Miroslav Khodl z firmy Scanservice a.s. a obsahem jeho příspěvku byly zejména ukázky problematických situací při digitalizaci (rozdílné formáty a písma v rámci jednoho dokumentu, poškozené dokumenty apod.). Třetí přednáška se soustředila na implementaci systému Tritius do knihoven s historickým fondem, kterou uvedl Ing. Jiří Šilha. Tématem posledního příspěvku prvního bloku byla mobilní aplikace pro správu muzejních sbírek s názvem Museion. Aplikaci vytvořila firma Musoft, jejíž zástupce Mgr. Pavel Mlčoch Museion prezentoval. Tento nástroj dokáže například pomocí QR kódů zjednodušit a urychlit inventarizaci muzejních sbírek a funguje v online režimu. Díky tomu je například možné, aby s jedním předmětem pracovalo více uživatelů ve stejnou dobu. Další významnou výhodou je, že lze spojit více muzejních sbírek a spravovat je naráz (například sbírky muzeí v jednom kraji).

Druhý blok konference zahájil svým příspěvkem Jan Šejbl, DiS., který přednášel o cestovateli Josefu Ladislavu Erbenovi, jeho životě, cestách a pozůstalosti ve formě fotografických materiálů (zejména negativů). K popsání a vizualizaci Erbenových cest byly použity nástroje Google Earth a také GPS Visualizer. V následujícím příspěvku představil Mgr. Tomáš Foltýn projekt INDIHU, jehož řešiteli jsou NK ČR, KNAV a šest ústavů AV ČR. Jde o tvorbu nástrojů a infrastruktury pro digital humanities. Ing. Aleš Brožek testoval různé verze systému Kramerius, a to tím, že v jejich obsahu hledal parodii básně J. V. Sládka Lesní studánka. Báseň byla nalezena v časopisech Mladý svět a Květy. Poslední přednáška druhého bloku Ing. Jiřího Nechvátala popisovala nové služby a funkce projektu Obálky.cz. Mezi nejvýznamnější novinky patří výrazně větší náhledy obálek a obsahů a zavedení skenovacího klienta, který usnadňuje nahrávání obálek a jiných objektů. Ovšem největší změnu představuje skutečnost, že k obálkám, obsahům, abstraktům aj. nově přibyly fotografie autorit (personálních).

Třetí blok začal představením projektu DIP Ing. Alojzem Androvičem, Ph.D., z Univerzitné knižnice v Bratislave. Poté Mgr. Jaroslav Kvasnica prezentoval nyní již ne pouze projekt, ale samostatné oddělení pro archivaci webu NK ČR. Sklízení webových stránek se provádí buď výběrově podle kategorií Konspektu, výběrově podle tématu nebo podle určité kolekce. Obsahem přednášky PhDr. Václavy Horčákové bylo téma Souborného katalogu Bibliografie české a slovenské historiografie. Vychází z projektu Bibliografie dějin českých zemí a zahrnuje dokumenty z Historického ústavu AV ČR, Historického ústavu SAV a Národního archivu. Technické řešení tohoto katalogu prezentoval Ing. Petr Štefan ze společnosti KP-SYS, spol. s.r.o. Posledním příspěvkem tohoto bloku byla prezentace aplikace ELZA, která se používá k elektronickému zpracování archiválií. Přednášejícími byli Michal Wanner a Josef Hora.

V posledním bloku byl prezentován Pražský digitální archiv (Milan Šimůnek) a Digitálny archív SMOPaJ (Eva Greschová a Eva Bartošová). O projektu Komplexní validátor, který je vytvářen v rámci Národní digitální knihovny k validování dat a metadat podle standardů (určovaných NDK), hovořili Mgr. Zdeněk Vašek a Mgr. Zuzana Kvašová. V poslední přednášce byly představeny možnosti digitalizace, prezentace a zpřístupňování 3D modelů předmětů kulturního dědictví, které popsal Dr. Ing. Sven Ubik ze společnosti CESNET.

Druhý den konference začal informací o projektu archivačního řešení ArcLib. Projekt má za cíl do konce roku 2020 navrhnout řešení pro dlouhodobou archivaci, které bude kompatibilní se systémy Kramerius a ProArc a bude schopno snadné výměny dat.

Další prezentace se týkala uvedení portálu Knihovny.cz do plného provozu. Portál vznikl za účelem možnosti vyhledávat napříč téměř všemi knihovnami v ČR. Umožňuje zobrazení knihoven vlastnících hledaný dokument. Ten lze přímo objednat ze stránek portálu nebo některé získat i elektronicky.

Následující příspěvek pojednával o právní úpravě zpřístupňování digitálních dokumentů. Změny se týkají především zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a nařízení o ochraně osobních údajů, které vstoupí v platnost v polovině roku 2018. Toto nařízení by mělo zajistit bezpečnější a šetrnější nakládání s osobními údaji, jak fyzických, tak i právnických osob.

Další příspěvek pojednával o historickém fondu Národní technické knihovny a jeho zpřístupnění v digitální knihovně Kramerius. NTK získává finance na digitalizaci historických dokumentů z projektů VISK zajišťovaných Ministerstvem kultury.

Druhá část konference přinesla informace o digitálním archivu v jihočeské Třeboni. Zaměřuje se na zpracování různých typů dokumentů, od knih přes hudebniny až po grafické dokumenty. Archiv pracuje s indexem za pomoci strojového učení.

Následující prezentace představila systém pro archivaci dat Piql. Tento systém zajišťuje dlouhodobou archivaci a následně snadnou reprodukci dat na fyzických nosičích, které jsou nezávislé na jakémkoli systému a lze je obnovit do čitelné podoby dokonce za několik desítek let.

V současné době je stále více dat ukládáno na servery do cloudu, v tomto směru bylo předvedeno opensource řešení pro správu dokumentů od firmy Sensenet.

Další prezentace ukázala, jak vypadají velké americké knihovny. Byly představeny knihovny ve větších městech, například v New Yorku nebo Washingtonu, které se mimo jiné zaměřují i na zpracování audiovizuálních dokumentů.

Poslední příspěvek poukázal na nedostatečnou propagaci digitálních knihoven ve školách a jiných vzdělávacích institucích. Studenti často nemají dostatečné povědomí o tom, kde se dají nalézt užitečné informace. Spíše hledají na volném internetu než na stránkách digitálních knihoven nebo licencovaných databází. Školy by měly více času věnovat výuce zaměřené i na oblast digitálních knihoven a vyhledávání na internetu.

 

 

 

Křížová, Jana; Skopal, Jan. 17. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2016. Informace [online]. , č. [cit. 2024-03-29]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/akm-2016/

Tisknout stránku