Letošní, 78. ročník, IFLA konference se konal v Helsinkách ve Finsku a účastnilo se ho přes 4 000 účastníků z více než stovky zemí.
Ještě před zahajovacím ceremoniálem byla tzv. sekce pro nováčky IFLA konference (IFLA Newcomers Session), kterou vedla dr. Buhle Mbambo-Thata z Jihoafrické republiky a kde od panelistů (např. Shaked Spier nebo Alejandra Martínez Del Prado) zazněla odpověď na otázku jako je např. „Co mě motivuje účastnit se IFLA konferencí?“. Dále byli účastníci přivítání tajemnicí IFLA – Jennifer Nicholson.
Během zahajovacího ceremoniálu (Opening Session) zazněly dvě finské (laponské) lidové písně, účastníky přivítala Ingrid Parent, IFLA prezidentka, dále pak ministr školství a kultury Finska Jukka Gustafsson a starosta Helsinek Jussi Pajunen. Hlavním řečníkem byla Helena Ranta a ceremoniál zakončil hrou na klavír Iiro Rantala.
Mezi nejzajímavější sekce mohu zařadit ty spadající pod FAIFE (Comittee on Freedom Access to Information and Freedom of Expression). v první z nich (Sleepwalking into a control society?) byli účastníci přivítání předsedou FAIFE Kai Ekholmem. Další zajímavou přednáškou byla Sivy Vaidhyanathana (USA), který se zabýval internetem a svobodou uživatelů v síti. Konstatováno bylo, že internet nikdy nebyl svobodným médiem a vždy tu do jisté míry byla regulace, ale v poslední době se regulace a cenzura dostává i z rukou státu do rukou soukromých firem (např. rozdílnost výsledků vyhledávání na téma židé v Evropě a USA, nebo přístup k Street View). Dále byl také představen etický kodex pro knihovníky a informační pracovníky – The IFLA Code of Ethics for Librarians and other information workers. Barbara Jones z ALA (American Library Association) se zabývala seznamem „zakázaných“ knih v USA, jejichž půjčování v knihovnách se ukazuje přinejmenším jako problematické a který mnoha účastníkům především z Evropy připadal poněkud „svérázný“ (dostala se na něj např. Nabokova Lolita nebo Collinsové Hunger Games).
Další mnou navštívenou sekcí byla sekce věnovaná e-learningu, kde byly představeny různé projekty. Anne Wade představila kurz s názvem „Introduction to library research practices“, e-learningový kurz věnovaný vyhledávacím technikám a metodám práce s informačními zdroji. Každý student vyplňuje před absolvováním kurzu „pre-test“ a po absolvování post-test, který obsahuje totožné otázky. v případě, že se student nezlepší, případně jsou oblasti, kde by mohl mít znalosti lepší, je nabídnuta interaktivní pomoc ze strany knihovny. Dále byl představen německy projekt LOTSE a singapurský projekt s interaktivním online prostředím.
V sekci „Generation Google needs us“ byly uvedeny propagační projekty, kterými se knihovny zabývají při rozšiřování povědomí o referenčních službách – např. informační barely různě rozmístěné po městě Helsinské městské knihovny nebo služba Ask anything, kde je denně položeno kolem jednoho tisíce dotazů a kde mohou uživatelé přidávat k odpovědím své komentáře. Linda Vidlund ze Švédska představila projekt na propagaci elektronických knih – mezi fyzické knihy přidávají fotorámečky a QR kódy propagují právě elektronické knihy, které uživatelé při hledání často pomíjí.
V sekci Storage and Repositories uváděly knihovny své projekty depozitářů a repozitářů. Nový depozitář Britské knihovny pojme 7 000 000 jednotek, které budou uloženy v kontejnerech. Obsah kyslíku ve vzduchu bude jen 15 %, což umožňuje normálně dýchat, ale oheň při tom nemůže hořet. Dále také řeší uložení novin, které jsou v nejhorším stavu a mikrofilmů, které pořizují od 50. let a z EU získali dotaci na způsob jejich uskladnění.
Tanja de Boer (Holandsko) představila projekt e-Depot, která má řešit od roku 2003 do roku 2013. v Holandsku jsou upřednostňovány elektronické kopie před papírovými (fyzickými). Knihovna má 18 mil. publikací, většinu z toho tvoří články v PDF. Pro jednotlivé publikace je vybrána jedna ze tří úrovní uložení/uchování, a to buď aktivní uchovávání, archivní uchovávání nebo žádné uchovávání. Poslední jmenovaná kategorie je především pro webexy a podobné rychle zastarávající informace. v současné době s vydavatelem Elsevier řeší znovu uložení článků tohoto vydavatele (reloadem z jejich serverů), neboť jejich kopie jsou v lepší kvalitě a mají lépe zpracována metadata. a také ekonomické hledisko vychází lépe – migrace dat by stála 240 000 EUR, zatímco reload pouze 30 000 EUR.
Další navštívenou velmi zajímavou sekcí byla Open Access Task Force, kde byla shrnuta situace kolem otevřeného přístupu (OA), který se nyní stává pro IFLA prioritou. Ellen R. Tise zmínila finanční nedostatky v knihovnách, které si budují repozitáře ve snaze uchovat a volně zpřístupnit veřejné výsledky svých institucí. Také zmínila, že v současné době mnoho knihoven nejen kupuje předplatná k vědecké produkci, ale také pomáhá autorům s financováním OA. Současně s finanční stránkou je však třeba řešit i otázku autorských práv; svou přednášku uzavřela konstatováním, že je třeba podporovat otevřený přístup i pro jiné materiály než jsou vědecké články.
Lars Bjørnshauge shrnul situaci kolem OA: 83 % repozitářů je institucionálních, 11 % oborových; 47 % repozitářů je z Evropy, 21 % ze Severní Ameriky; 20 % roční vědecké produkce je dostupné v repozitářích, jen je třeba zvýšit jejich vzájemnou interoperabilitu. 80 % vydavatelů má nějaký druh OA politiky. 71 % OA časopisů je bez poplatků (nejvíce časopisů s poplatkem má Afrika). 52 % takto uložených článků je bez informace, pod jakou licencí jsou zpřístupněny. v budoucnu je třeba řešit především „bibliometriku“ OA. Jens Vigen poté představil projekt SCOPE3.
Jedna z dalších sekcí byla věnována elektronickým časopisům a vyjednávání s vydavateli. Lorainne Estelle z JISC konstatovala, že ve většině britských knihoven tvoří cca 50 % rozpočtu náklady na získání publikací od šesti největších vydavatelů, cena jednoho staženého článku se pohybuje kolem jedné libry. Vydavatelé mají tendenci zvyšovat cenu předplatného s vyšší využívaností v instituci, ovšem jejich náklady na publikování jsou stejné, ať je článek stažen jednou nebo tisíckrát…
Příští konference IFLA (v roce 2013) se bude konat v Singapuru.