Ve dnech 2. a 3. prosince 2015 proběhl v Národním archivu v Praze 16. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2015. Dle úvodních slov Víta Richtera, který provázel celou konferencí, roste každoročně zájem nejen o možnost zjistit, co nového se děje v digitálním světě archivů, knihoven a muzeí, ale přibývají i příspěvky jednotlivých účastníků. Letos bylo během dvou dnů odprezentováno 35 příspěvků na nejrůznější témata.
Na každé konferenci se objeví drobný prvek společný pro většinu příspěvků. V minulých letech převažovala témata zaměřená na dlouhodobé uchování dat nebo na možnosti cest ke koncovým uživatelům. Letos byl častěji zmiňován problém kybernetické bezpečnosti.
Úvodní slovo pronesl náměstek ministra vnitra JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. Po něm následovaly informace z Ministerstva kultury ČR týkající se koncepce digitalizace kulturního dědictví přednesené Josefem Praksem. Navrhovaná strategie má dvě linie. První se týká infrastruktury a druhá digitálních projektů. Obě tyto linie budou vzájemně propojeny.
S možnostmi financování projektů v oblasti eCulture z Integrovaného regionálního operačního programu seznámil účastníky konference Aleš Pekárek z Ministerstva pro místní rozvoj. Zbyšek Stodůlka z Národního archivu se podělil o zkušenosti z prvního roku zkušebního provozu Národního digitálního archivu. O bezpečném vzdáleném přístupu k digitalizovanému kulturnímu dědictví informovali zástupci firmy CESNET.
Další blok prezentací byl věnován především zvukovým dokumentům, jejich výzkumu, digitalizaci, zpřístupňování a ochraně. Zástupci Národního muzea měli prezentaci o dalším vývoji jejich projektu eSbírky, v první řadě představili novou grafickou podobu stejnojmenného internetového portálu včetně nových funkcí. V posledním příspěvku tohoto bloku představil Jiří Nechvátal z Jihočeské vědecké knihovny projekt, určený nejen knihovnám – ObalkyKnih.cz.
Zástupci Státního oblastního archivu v Třeboni uvedli několik různorodých příspěvků. Pro badatele i laickou veřejnost zdigitalizovali a zpřístupnili významný historický pramen, historická sčítání lidu uložená v jihočeských archivech. Z těchto pramenů lze získat mnoho zajímavých údajů, bohužel ochrana osobních údajů umožňuje pouze zveřejnění dat vydaných do roku 1921. Ze stejných důvodů nebudou mít budoucí badatelé možnost zkoumat jednotlivé listy sčítání z let 2001 a 2011, která byla v rámci bezpečnosti zničena.
Představena byla i další zajímavá badatelská pomůcka – Zeměpisný rejstřík, který propojuje různé varianty názvu oblastí, na jehož tvorbě také pracují ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Kartografickým materiálům se věnovaly i další samostatné příspěvky Petra Žabičky, Evy Novotné a následně zástupců Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.
Příspěvky na této konferenci byly věnovány nejen historickým archiváliím a jejich digitalizaci, ale i archivaci moderních médií. O pomíjivosti dat a informací, změnách na webech a jejich mizení byl příspěvek Rudolfa Kreibicha z Národní knihovny ČR, který se podílí na sklízení webových stránek. K dispozici jsou data od roku 2001. Sklizně jsou měsíční, roční a tematické. Volné šíření je možné jen u zjištěných metadat, nikoli obsahu.
Celý jeden blok příspěvků se věnoval problematice vzájemného propojení nebo zastřešení různých typů knihoven. Byla představena betaverze Centrálního portálu knihoven – Knihovny.cz, portál Slovakiana a projekt Digitálna knižnica a digitálny archív. K zahájení ostrého provozu České digitální knihovny měl příspěvek Martin Lhoták.
Letošní příspěvek Aleše Brožka ze Severočeské vědecké knihovny se opět zabýval vyhledáváním v různých verzích Krameria. V souvislosti s hledáním Peroutkova článku Hitler je gentleman pomocí Krameriů byly názorně předvedeny různé možnosti vyhledávání tohoto spojení. Článek nalezen nebyl.
Tak jako v minulých letech se jednotlivé příspěvky věnovaly nejen novinkám v digitálním světě, ale přinesly i informace o běžících projektech a především shrnutí projektů právě končících. Je opravdu zajímavé sledovat projekty od jejich zahájení až po ukončení. Pravidelní účastníci této konference mají tuto možnost a za sebe musím poznamenat, že je obdivuhodné sledovat celý ten proces začínající myšlenkou uvedenou do pohybu, průběh doprovázený úspěchy i problémy a na závěr fascinujícím výstupem. Letos byla celá tato cesta realizace projektu, a především její úskalí, shrnuta v příspěvku Marty Jílkové a Kateřiny Šírové Vojířové z Městské knihovny v Praze „Jak upéct a nespálit grant v oblasti digitalizace v ČR?“ aneb co se má zkazit, to se zkazí.[1] Prezentace obsahující postřehy z praxe lze shlédnout na http://bulletin.skipcr.cz/prezentace/archivy-2015/Jilkova.pdf.
Všechny prezentace jsou umístěny na http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete/16.-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2015-1.
[1] citace z přednášky – Kateřina Šírová Vojířová