Výzkum knih z knihovny Becků z Leopoldsdorfu ve švédských knihovnách

 

V roce 2012 získala KNAV od Grantové agentury ČR podporu na řešení tříletého postdoktorandského grantového projektu s názvem „Knihovna Becků z Leopoldsdorfu v kontextu středoevropských knihoven“ (č. P405/12/P027, řešitel Lenka Veselá). Hlavním plánovaným výstupem tohoto projektu bude česko-německá monografie věnovaná dějinám této ve své době významné, v současné době však téměř zapomenuté rakouské šlechtické knihovny z konce 16. století. O existenci této knižní sbírky dosud svědčily jen sporadicky nalezené exempláře či teprve v nedávné době objevený dílčí opis dnes ztraceného původního katalogu, který se dochoval v rožmberském rodinném archivu. v letech 1625–1629 knihovnu od rodiny Becků odkoupil František z Ditrichštejna a po krátkém intermezzu na Moravě se dostala do Švédska jako součást dietrichštejnské knihovny.

Důležitou součástí projektu je i zmapování dochovaných knih v těch švédských knihovnách, které uchovávají rozsáhlejší soubory knih z původní české kořisti. Během několika studijních pobytů uskutečněných v rámci zmíněného grantového projektu (2012) a také předchozího meziakademického výměnného pobytu se Švédskou akademií věd a umění (2008) byly prostudovány všechny známé či nově objevené exempláře dochované ve fondech těchto knihoven: Univerzitní knihovna v Lundu, Královská knihovna ve Stockholmu, Univerzitní knihovna v Uppsale, Klášterní knihovna ve Västerås a Kapitulní knihovna ve Strängnäs.

Pokud jde o rozsáhlé historické fondy v Královské knihovně ve Stockholmu a v univerzitních knihovnách v Uppsale a v Lundu, jsme doposud stále do velké míry odkázáni především na více než sto let staré informace švédského badatele Otto Waldeho, moravského historika Bédy Dudika a jejich následovníků. Přesto však nelze v posledních letech přehlédnout v některých švédských knihovnách příznivý trend zaznamenávat při elektronickém zpracování starých tisků i jejich provenienční údaje, jež se tak promítají i do podoby švédského souborného katalogu www.libris.se, stále platné jsou i původní tištěné či rukopisné katalogy s údaji o původní provenienci (Henricus Aminson, Bibliotheca templi cathedralis Strengnesensis. Stockholm 1863; Eugeniusz Gawryś, Praedae Bellicae Arosiensis (lístkový katalog knih pocházející z válečné kořisti dostupný v knihovně ve Västerås).

Na rozdíl od exemplářů z rožmberské či ditrichštejnské knihovny, které jsou většinou dobře rozpoznatelné díky rytým či tištěným exlibris, je identifikace knih z knihovny Becků z Leopoldsdorfu obtížnější. Kompletní zmapování dochovaných knih z beckovské knihovny by za této situace mohlo být úspěšné jen v případě detailní prohlídky veškerých dochovaných exemplářů z původní ditrichštejnské knihovny, a to ve všech již zmíněných, ale i v dalších švédských knihovnách. Díky vstřícnosti švédských kolegů byl časově náročný průzkum ditrichštejnských exemplářů doposud uskutečněn jen v knihovnách ve Strängnäs (kde ovšem situaci komplikuje rozsáhlá poškození původních vazeb při požáru v 19. století) a ve Västerås. Kromě beckovských exemplářů si tak lze v obou knihovnách učinit poměrně kompletní představu i o počtu a stavu dochovaných knih z knihovny Františka z Ditrichštejna v těchto institucích (celkem 146 knih). Jako neefektivní se naopak ukázala dílčí sonda do historického fondu Královské knihovny ve Stockholmu, která spočívala v ověřování původu knih vybraných na základě výše zmíněného rožmberského opisu z počátku 17. století.

I přes výše zmíněné obtíže – a především díky pečlivým údajům O. Waldeho – se podařilo ve fondech švédských knihoven nalézt a pro potřeby budoucí monografie analyzovat celkem 77 titulů v 56 svazcích, z toho 19 inkunábulí. Nezanedbatelná část těchto knih přináší zajímavá svědectví o kontaktech rodiny Becků s vídeňskými intelektuálními kruhy (Wolfgang Gwärlich, Philipp Gundelius a další) a také o aktivním vztahu majitelů ke svým knihám, zejména pokud jde o četbu a studium právní a historické literatury. Studium dochovaných exemplářů také ukázalo, že více než dvě třetiny z nich se nenachází v dobovém rožmberském soupise, který obsahuje záznamy jen o cca 1200 knihách z beckovské knihovny. Překvapivým závěrem těchto „švédských výzkumů“ je proto i předběžná teze, že původní beckovská knihovna musela být mnohem větší, než se dosud předpokládalo. Mohla obsahovat až 4000 svazků, čímž by se vyrovnala ve své době asi nejznámější knihovně Ferdinanda II. Tyrolského na zámku Ambras a patřila by tak k nejvýznamnějším knižním sbírkám v habsburské monarchii.

[V širší verzi, která se věnuje celkovým možnostem studia dobových proveniencí v současných švédských knihovnách, bude tento text publikován v časopise Knihy a dějiny 18/19, 2011–2012 (v tisku)]

 

 

Veselá, Lenka. Výzkum knih z knihovny Becků z Leopoldsdorfu ve švédských knihovnách. Informace [online]. , č. [cit. 2017-07-20]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/vyzkum-knih-z-knihovny-becku-z-leopoldsdorfu-ve-svedskych-knihovnach/

Tisknout stránku

ŠpatnéUcházejícíPrůměrnéNadprůměrnéVýborné! (zatím nehodnoceno)
Loading...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *